Česká strava - opravdu je tak nezdravá?

Zdravá, nezdravá, já jím co mi chutná a na to, jestli to má víc tuku nehledím.

Myslím, že to o nezdravé české stravě je spíš legenda a pověra. Problém je spíš v tom, že výživná (a zdravá) česká strava není v souladu se současným sedavým, lehavým a povalovacím stylem života. Kdo se hýbe a má energetický výdej, ten nemá s vepřovým, knedlíky a koláči žádný problém.

Domnívám se, ačkoliv nejsem žádný expert na stravu, že se dříve jedlo méně (a více se lidé hýbali). Strava proto musela být hlavně výživná, což česká kuchyně dokonale splňuje. Výživa to není úplně ideální, ale je tam. Zelenina, ovoce a bílý jogurt ještě žádnému dítěti vyrůst nepomohly. Myslím si, že válka zanechala v lidech dojem, že jídlo musí být mastné, tučné či obsahovat mouku či jiné složité sacharidy - moje babička, ačkoliv se narodila teprve těsně před ní, neumí udělat polévku z pórku a dvou brambor. Brambor tam dá půlku a zahustí jíškou. Bez opečeného chleba jí takové polévky taky "nejedou".

Ve Španělsku jsem "čuměla jako čerstvě vyvoraná myš", když tatínek holkám nekoupil vodového nanuka, ale smetanového. Prý vodové nejsou zdravé. Ptám se, jak to, vždyť je to voda a cukr (no, barviva, ale budiž, ty mohou být i ve smetanovém), zákonitě to musí mít mmíň kalorií (a z cukru lehčeji spalitelných), než smetanový. A on na to, že to není výživné, že je to "prázdné". Je fakt, že holky byly po něm - jako proutek, rostoucí jako z vody jen a jen do výšky, takže jsem si řekla, proč ne. Pak jsem čuměla znovu, když do nich cpal čokoládu na výletě se slovy "snězte to, potřebujete energii". Holky pravidelně snídaly 5-6 sušenek, nebo kolem 3 magdalén nebo sobaos (něco jako muffiny, jen malinké) se strašně sladkým kakaem. Je ale fakt, že k obědu měly vývar z fazolových lusků s mrkví a neslanou rýži s plátkem masa a rajčatovou omáčkou, která olej, smetanu, máslo nebo mouku v životě neviděla...

Škrob se nyní přidává všude, dokonce jsem ho našla i v moučkovém cukru. A to jsem myslela, že vyskočím z kůže, protože jsem chtěla utřít žloutky s cukrem, místo pískového cukru jsem použila moučkový a to vůbec nešlo třít... No kvůli tomu přidanému škrobu.

Jo,jo jídlo by mělo být jednoduché jako kdysi u našich předků.Prostě "netunit"to vším možným.Jednoduchá kuchyně co nezatíží zažívací systém,malé porce a často(protože my se tak moc nehýbeme jako předci,proto malé porce)

"jídlo by mělo být jednoduché jako kdysi u našich předků"

Například podle Santnerky, či Retigové.

Rettigová pocházela z bohaté rodiny a pro takové i připravovala svou kuchařku. Ale jídlo chudších vrstev bylo zdravější - luštěniny, proso, pohanka, kroupy...

Přesně tak,vesničané a obyčejný lid nepsal kuchařky a neměl internet.Jedly se kroupy,proso,pohanka,čočka...nebo jen kvalitní mlíko,smetana...ono bylo vše kvalitní,s tukem a cukrem a protože nemlsali a neměli ve všem přidaný rostliný tuk jako dnes,tak strava byla zdravá...a hlavně nejedli z nudy jako většina dnešních lidí.

Jím takhle už dlouho a ani partner nemá námitek,spíš je rád,protože po střevních problémech má strach a vidí jak mu tohle prospívá.Myslím,že tělo nemá rádo míchanice pokrmů a nápojů.Jednoduchá jídla a na pití voda.Njsme zase asketi,občas je vyjímka,ale věřte jak si člověk zvykne na tohle pak už nemá ani chuť živit se někde po bufících či podstupovat honosné rauty a plácat do sebe páté přes deváté.

Nezdravé...no jak tu již padlo, dietní bůček zapitý jedním kouskem (kousek= 1,5L petka)...to udělá svoje.

Holt nejdřív se to osolené přikoření a přisolí a aby chutnalo potom pivo...

Ne nadarmo je český národ na špici co týče rakoviny zažívacího traktu...

VAřit z té polské soli asi taktéž není košér...

No já jsem tou česku stravou myslela dřívější česku stravu asi spíše chudší části obyvatelstva. Ti se neživily denně bůčkem a nezapíjeli to pivem. A staré recepty prababiček jsou plné jídel chutných, výživných a zdravých, jenže z takových materiálů , jakými jsou kroupy, luštěniny, jáhly, atd. Tedy většinou toho, co dnešním lidem už tak moc nechutná. Mně a mým dětem tedy ano..., ale jak to tak pozoruji ve svém okolí, tak jsem asi jediná. A tlustí nejsme nikdo.

U nás jsou nějací takový gurmáni, co pijí k obědu odporné pivo z PET láhve?

V celé republice...dodnes si pamatuji prohlášení snad Radegastu...do PETek nikdy kazí to chut piva atd..

A když za další rok kterýsi pivovar měl 35% vývaru z petek otočili...

Tak určitě to nejsou lidi co u oběda řeší charakterizaci trojrozměrného povrchu čtyřrozměrné koule třídimenzionálními varietami...

Všichni to napsali lépe než já Já si jen myslím, že obezita není jen problémem české kuchyně. Tloustne všechno lidstvo. Alespoň to ve městech. A kde netloustne, pak je to jen otázka času.

Historická česká kuchyně obsahovala mnoho i z dnešních pohledu zdravých jídel, která se v průběhu času někde vytratila. Problém ale není v tom, že si člověk dá jídla typu vepřo, knedlo, zelo nebo tučnou kachnu s knedlíkem. Ačkoliv to jsou jídla, která bych nedoporučil ani svém nepříteli, ať si to někdo jí, pokud mu to chutná. Problém je v tom,že toho sežere hromadu. Pak je mu blbě nejen z toho jídla jako takového, ale především z přežrání. Když se někoho zeptáte na dobrou restauraci, tak vám doporučí takovou, aby měla za ty peníze hlavně obrovské porce. Důsledkem toho přežírání je obezita a související nemoci, z nichž u mnohých hrajeme evropský či světový prim. Tady je vliv jídla naprosto neoddiskutovatelný, stejně jako fakt, že mnohé světové kuchyně jsou v celé své podstatě mnohem zdravější.

Ano, např. oproti jiným evropským tátům je dost nezdravá. Těžké hutné omáčky, všude zásmažka, knedlíky. Přemíra těžkého masa. Strava vhodná pro dřevorubce do lesa, ne pro lidi v kanclu.

Ne náhodou jsme první v Evropě v rakovině střev.

Nebyly vždy jen hutné omáčky a přemíra masa. Naši předkové se stravovali velice skromně. Využívalo se sezónní ovoce a zelenina. Jedlo se, co se doma vypěstovalo. A ještě ne všechno, vejce, drůbež, máslo apod. se muselo prodat.

Kdopak už dneska ví, co to byl TOČ, BÁC, KOČIČINA, KUBA, PŘESBIDLO, JAHELNÍK, UHLÍŘINA? Dělaly se kaše - z krupice, pohanky, jahel, prosa a to nasladko i naslano. Hodně se jedly luštěniny, což je velice zdravé. Ale žádný kus uzeného k tomu. Pěkně třeba hrách a kroupy, hrachová kaše...

Hodně se jedly polévky, často zahuštěné, žaludek se nasytil, stačilo si přijídat krajíc chleba a oběd tím byl vyřešen. Dělala se kudlaná polévka, kyselá ančka, oukrop, polévka ze sbíraného mléka...

Maso pouze v neděli a často jenom kousek pro hospodáře. Žena a děti stotva olízly, čeládka nic. Zato o pouti a o posvícení se naši předkové nechali vidět. Pekly se kulaté posvícenské koláče, vařil silný vývar ze slepice s nudlemi, pekly se kachny nebo husy. Vážnost rodiny se posuzovala podle toho, kolik hostí přišlo na posvícení, čím víc, tím byla rodina váženější. A všichni, včetně čeledi, se museli ten den najíst dosyta. A pak zase pískali kudlu, až do pouti!

Také se daleko víc pohybovali. Ono orat, okopávat, hnojit, osévat, sklízet kamenitá políčka, to dalo tělu zabrat. A práce byla pořád, v zimě sice na poli ne, ale dobytek se musel ošetřovat celý rok. Dneska nevíme o ničem, jak se tehdy žilo. Nechtěla bych. Jaga.

Moc pekne napsano. Navic je potreba jeste porovnat do kdy se drive lidi dozivali. Zjistite, ze takto zdravy pohyb na cerstvem vzuchu a zdrava strava moc nepomahaly. Myslim, ze by se z jidla nemelo silet, jen se drzet stredni cesty. Vyvazena pestra strava a primerene porce.

On curk spis skodi, nez cokoli jineho. Kvalitni potraviny meli, jen ne treba dost bilkovin z masa a ne v takovem mnozstvi. Lekarska veda je zcela urcite uplne jidne. Ja spis uznavam typoligii na zaklade krevnich skupin, coz jsem si overil, ze celkem funguje. Treba nula je hodne na maso, zatim co B je spis zeleninova.

To je trošku na hlavu ne?

Věk v té době? Lidi maximalizovali svou fyzičku na polích xhodin denně, bez cukrů kvalitních potravin... atd kterých je dnes kupa, bez léků, bez teoreticky lepšího zahraničního ovoce snad o něco bohatší na vitamíny, lékař byl věc jen pro bohaté, lidi v té době mohli umřít i na infekci od zubů, zánět slepáku či jiné pro nás banální problémy...v té době bez sterilizací, různých léků atd to byl mnohem větší problém a neléčená infekce, kaz v puse či zlomenina vyřadia jedince mnohem dříve než dnes, popřípadě na delší čas...

Ve výsledku zese kupu nemocí neznali, cukrovka na tu by dnes dojel kde kdo ale jde léčit...

Taková DNA, kdysi nemoc králů, dnes s tím má problém kde kdo kolem 50ky...

"...bez cukrů kvalitních potravin... ...bez teoreticky lepšího zahraničního ovoce..."

To si snad děláte srandu? Potraviny tehdy byly přírodní, bez chemie. Sice méně vydržely, ale zato nebyly jedovaté. Nebyl ovšem takový výběr, možná nevypadaly ta skvěle, ale zato měly svojí specifickou přirozanou chuť a vzhled, který nebyl nahrazován chemicky. Dneska pomalu nerozeznáte chleba od šunky. Totéž ovoce. To dovážené ovoce co je běžně na trhu, nemá chuť prakticky žádnou, občas je i odporné, plné pesticidů a téměř vždycky nedozrálé. Nedávno jsem dostal pár rajčat ze soukromé zahrádky s nostalgií jsem si zavzpomínal, jak vlastně má takové rajče chutnat. Zkuste si někdy někde v áleji utrhnout třeba jablko. Nebude hezké, nebude velké, možná v něm bude i červ, ale ta chuť Vás možná překvapí.

Souhlas, rajcata letos bohuzel chytili plisen. Ale domaci rajce, paprika a ostatni plodiny jsou chutove zcela jinde. Dava to smys? Urcite ano. Dnes kazdy chce rajce po cely rok, jenze dopravte zrala rajcata pres celou evropu, popripadne jine kontinenty. Rajcata se podtrhavaji, aby se nekazila. Sice ptoom zcervenaji, ale slunicko tomu jasne chybi.

Skoda, ze tu jesnou skutecne farmarske trhy, ale jen ty parodie, kde se da obcas sice koupit i vypestovany produkt, ale lezi vedle bananu a pomerancu, coz tomu na hodnovernosti prilis neprida .

On pomeranc utrzeny primo ze stromu chutna take daleko lepe

Pokud si koupíte místní potravinu a v sezóně, máte větší šanci, že dostanete něco poživatelného správné chuti. Bohužel dnes spotřebitel nevyžaduje kvalitu, vyžaduje hlavně nízkou cenu, takže velkopěstírny jedou na plný výkon a používají se samozřejmě různé postupy, jak zvýšit výnos, prodloužit trvanlivost a spotřebitele jinak oblbnout. I dnes se ale dá koupit slušná potravina, bohužel to dá více práce. Lidé fňukají, že nemají peníze, v košíku však vezou spoustu kravin na přežírání se namísto toho, aby ty peníze investovali do menšího množství kvalitnějšího jídla.

Jinak pomeranč, banán, ananas, mango či liči utržené přímo v sadu mají naprosto jinou chuť než v obchodě. Stejně tak je to ale u evropských plodin, pokud se dováží do jiných států, kde nerostou.

To je na každém zda si raději připlatí za dobré potraviny nebo oželí kvalitu a tlačí celoročky z kauflandu...

O chemkách žádná, ale opět je to o ceně...prakticky vše lze sehnat bez chemky ale finance jsou poté jindee i když limetky asi neklapnou a reálné obchody jsou akorát v praze... to že jsou lidé liní živit doma kvásek, a zařídit si mléko od krav a ne bílou vodu je opět v jejich moci...a kupovat šunku kilo za 30,- z kaufu a čekat že v sobě nemá integrovaný chleba...

Osobně mám jablka pouze z aleje, plnej sklípek, každej pátek zrušit červivé, taky jsou tam okurky, během roku jahody, okurky, cukina..vše co lze na zahrádce vyřešit...něco zavařit, houby posušit...

A ty cukry...proč jsem napsal netuším, mělo to být jinde...

"...okurky, během roku jahody, okurky, cukina..vše co lze na zahrádce vyřešit..."

Tak Vás si asi pozvu, abyste mi to řešení předvedl v praxi . Nemá každý álej, zahradu a vhodný sklep. Tohle mám například k dispozici já.

Jsme na tom téměř identicky...

Na zahradu se dojíždí 12 km na kole, pokud to počasí dovolí téměř denně...nicméně ten sklep je fuj.

Máte nějakou představu, co je ta chemie zač? Nebo jste jeden z těch, co na to nadává a neví vlastně na co?

Můj soused, kupuje pouze chléb, pečivo, jogurt bez příchutí, máslo, občas kvalitnější maso, rýži, mouku, fazole, zeleninu jenom některou a.p., pije čaje občas pivo, veškeré sračky v krásných obalech ignoruje

Diskuse se tu pěkně rozjela. No původně jsem zamýšlela trochu jiné téma, totiž česká kuchyně spíše než česká strava. Protože česká strava už ani tak moc neexistuje, když se téměř vše dováží. Taky kupuji jen základní potraviny, jím sezonní zeleninu a ovoce vypěstované na zahrádce doma. Doma jsem už začala dělat i těstoviny, protože ty kupované jsou na chuť opravdu hrozné. Pomazánky a buchty, cukroví a dorty taky dělám doma. A připadám si jako někdo, kdo se vrací do minulosti, kdy pro naše babičky a prababičky bylo zcela normální si toto všechno doma pěstovat a vyrábět. Tak asi tak. Jsem zvědavá na další reakce.

Myslím,že v původní otázce jsme neměly na mysli "éčka",cukry,cholesterol či dlouhý život.Pro mě zdravá kuchyně představuje strava co rychle vyjde ven,nehnije uvnitř,netloustnu a cítím se dobře.Nekombinovat páté přes deváté,střídmost...jako prostý lid kdysizákladní potraviny a obcházím ty "barevné reklamní slátaniny"s minimální výživnou hodnotou.

Pokud mohu taky přispět svojí troškou do mlýna, tak bych hledal problém někde jinde. Téměř všichni se shodujete, že dříve byli lidi zdravější a to hlavně díky kvalitní stravě a těžké práci na poli. Já nemám stejný názor. Lidi neměli lednice a podobné vymoženosti a tak se jedlo v zimě i jídlo, které nemělo s čerstvostí moc společného a často to bylo napadené nějakými škůdci. Topilo se v místnosti a spaliny se dotávaly do vzduchu a tak měli taky zaprášené plíce. Lidi měli nebezpečnější život a tak se tvz. civilizačních chorob často neměli ani šanci se dožít. Před několika lety dělali CT mumii z Klatovských katakomb. Byla to žena, která zemřela ve věku 68 let a prožila mládí v době třicetileté války, Byla to sice příslušnice vyššího stavu (nižší šlechta), ale tehdy tady pomřely více jak 3/4 lidí hlady. Co myslíte, že našli? Měla ucpané cévy cholesterolem! Prostě všichni každým okamžikem umíráme a myslím, že strava na tom nemá až tak velký podíl, jaký jí normálně přikládáme.