Nejste přihlášen/a.
,,Jak se připravujete na život v důchodu,,bojíte se ho?A kdo vám pomůže v pokročileším věku?
doplněno 04.09.14 21:25:Ono,v důchodu je ok- když je člověk relativně zdravý a ve stáří soběstačný.Ale jak je člověk sám,nebo děti nemají čas..šli byste do domova důchodů?
0x
0x
Jsem v ID už dlouho, na ten starobní jsem tedy připravená, pomáhá mi celá rodina, nejvíc manžel a dcera, dnes už i vnučka co mi sebere berle, schová vozík a říká, babi snaž se, to zvládneš.
doplněno 07.09.14 21:07:Ptáte se na domov důchodců, ano, šla bych a tak trochu s tím počítám a ústav mám již vybraný. Mám RS a jelikož nemoc stále přináší něco nového, nemyslím si, že by ve finále A) péči rodina zvládla, B) byla rodina povinna se natolik omezit.
0x
Nebál a nebojím. Nemám moc času na to, co jsem předpokládal stihnout v důchodu.
Pilně navštevuji více lékařů s tchýní, manželkou a sem tam i se sebou.
Staráme se o vnuka, teď už školáka třetím rokem, hlavně ráno, když jeho rodiče už jsou v práci.
Makám na zahrádce a na domě, furt se něco najde.
Zatím osobní pomoc od dětí nepotřebuji.
I když čím dál tím více přesouvám některé manuální činnnosti na syna, kterému jsem před pár lety vymluvil hypotéku na byt a za směšných pár stovek tisíc přistavěl a přestavěl dům, takže bydlí vedle. 4 generace, jak bylo zvykem.
chodím po výletech, do lázní a na důchodcovské zlevněné pobyty.
Mám foťák i kameru. Jako třeba Japonci.
Ovšem po světě tolik neběhám, protože šetřím, a k důchodu si ještě chodím pravidelně přivydělávat.
Abych mohl pomáhat dětem, které přes podstatně vyšší přijmy občas přijdou s prosíkem.
Musím se k nim chovat slušně, je možné, že mi někdy budou vybírat domov důchodců.
Ale co, pohřební rubáš kapsy nemá...
Tak jak já se starám o svého 83 letého tatínka,tak doufám,že se o mě postarají mé dvě slušně vychované dcery.Jinak si ve svých 53 letech nepřipouštím nějakou neschopnost v důchodovém věku.
0x
Na důchod se moc těším - a jsem optimista, už není zas tak daleko. nečinnosti se nebojím, jsem člověk, který má stále co dělat (běžné nezbytné práce a koníčky) a ještě mě to při tom baví, takže v práci dost trpím, jsem soustavně nevyspalý a unavený z jiných akcí. Peníze problém nejsou, že bych s nimi nevyšel se nebojím. A jak dlouho vydržím zdravý, případně alespoň soběstačný mi stejně nikdo neřekne, nemoc se neptá, třeba se důchodu ani nedožiju. Myslím, že o tom nemá cenu přemýšlet, stejně nevíš co a kdy přijde, tohle si člověk nemůže vybírat.
Domov důchodců chápu jako způsob zajištění důstojného stáří, když to už člověk sám nedává, ale dokud to jde, má se snažit být soběstačný a nezávislý. A samota - tu domov důchodců nevyřeší, někdo se cítí osamělý mezi lidmi, jiný je spokojený o samotě.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.