Nedávno jsem měl nehodu /dopadla podezřele dobře, tak se nelekejte/. Letěl jsem asi 2 m hlavou proti zdi. Sice boule byla, roztržená kůže /spravila to náplast/ večer jsem měl strach usnout kvůli vnitřnímu krvácení, takže mobil v ruce s vyťukaným 155. Ale jak píšu-dobře to dopadlo.
Proč to celé pitvám? Během toho letu, co nemohl trvat víc jak 1 sekundu mě prolítlo hlavou tolik myšlenek jako za celé dopoledne. Nekecám. Někde jsem už četl, že se čas strašně zpomalí, zhutní a vy máte víc času něco podniknout, promyslet.
Koho to zajímá, napadlo mě např. : Ještě že máš plastový zuby, aspoň nemusíš k zubařce. Za týden jsi měl jet do lázní, tak to už asi nepojedeš, škoda. Už máš na xychtě 2 jizvy a tady potom budeš vypadat jak ten blb z Angeliky. No hodně toho bylo. Setkal se s tím už někdo?
0x
Taky jsem se proletěl a taky jsem toho stihl překvapivě hodně. Je to ale už dlouho, bylo mi tak 12. Na kole jsem se pokusil přeskočit dva hrby najednou. Nepovedlo se, přední kolo jsem zapíchl mezi, moje maličkost pokračovala vzduchem hlavou napřed. Dopad na zem. Ale kde je kolo? Za mnou! Otočka na záda. Kolo balancuje na předním kole, přetáčí se a padá na mě. To bude rána! Ještě jsem do něj kopnul a přetočil ho tak na stranu. Dopadlo to dobře. Pár oděrek a trochu naraženej nárt od toho kopnutí. Kdyby na mě spadlo, asi bych sbíral zuby.
Takže jo, v krizových situacích nám to v hlavě přepne na jinou rychlost a dějou se věci. Někdy. Spoléhat se na to nedá.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.