Sebeubližování - zkušenosti

Praktikuju i kvůli tomu (a nejen kvůli tomu) chodím za psychoušem. Co mi to přináší? Uspokojení, uvolnění, uklidnění. Ale nefunguju teda ve smyslu, že bych si řekl: Tak teď si vezmu kudličku a jdu se pižlat.

Pro mě je tohle absolutně nepochopitelné (klasický dialog sytého a hladového) a určitě nebudu jediný, kdo ocení větší přiblížení. Zkusíte to?

Ani ne tak duševní stavy, jako spíše způsoby sebepoškozování. Zůstává otázkou, v čem je horší občasné řezání žiletkou, než pravidelné opíjení se do němoty či 80 cigaret značky

To je na mě? Pokud ano tak moje odpověď je ne. Nemám náladu momentálně popisovat svoje psychické stavy, které mě k tomu vedou. Navíc by to stejně 99% lidí jen odsoudilo.

Spolužačka která k nám přestoupila v šestce se docela drsně řezala na rukou žiletkou, pak z ní vypadlo, že si příjde, že se o ní nikdo nezajímá, její mamka a nevlastní "táta" si pořídili nové dítě, tak aby alespoň nějak zaujala, rozmlouvaly jsme, nic nepomohlo...bylo to smutný.. ale časem s tím přestala a našla si jiné zájmy, psy, koníky.. Teď jsou s bráchou jak jedna ruka..

Ono defakto už jakoukoliv fyzickou aktivitou provádíme sebeubližování. Jedu na motorce - vyválím se v příkopu, na kole nebo třeba v bazénu zase si namůžu třeba svaly, při chůzi zakopnu a spadnu, atd. Prostě jakákoliv fyzická aktivita často nějakým menším sebeublížením končí. Proč to píšu? Co tak pozoruju, takové to záměrné sebepoškozování praktikují výhradně lidé, kteří se zcela vyhýbají aktivitám, při kterých by mohli dojít k ublížení nechtěnému mimoděk. Prostě lidé, kteří místo aby zašli ven si zasportovat, mezi lidi, tak sedí doma, koukají do zdi a jediné rozproudění krve si přivozují sebepoškozovací aktivitou. A tak si defakto sebepoškozováním patologicky vynahrazují to, co by jim jinak daly jiné běžné aerobní aktivity.

Myslím, si, že pokud si toto dokáže sebepoškozovač uvědomit, má napůl vyhráno. Druhá půlka je v narovnání chemizmu v mozku - protože nevhodná strava má samozřejmě na psychiku zcela zásadní vliv. Některé jedy v potravě se chovají podobně jako hormony a potom svým nadbytkem způsobují v těle "zmatek" na který může někdo takto přehnaně reagovat. Chce to se přemoct a zbavit se maxima škodlivého, srovnat tím hladiny důležitých živin v organizmu a problém by měl zmizet sám.

Dobrý den, svého času jsem to praktikoval, ale potom jsem zjistil, že to není přínosné. Já jsem si ubližoval sledováním komerčních TV a ještě jsem to občas "dokrmil" četbou bulváru. Ale, už jsem z toho venku - život je opět krásnější, když nemám přehled o našich celebritách a reklama nedělá z filmu seriál. Zdravím!

pavlina - až budete mít příště zase nějakou vážnou věc, tak ji napište do jiné rubriky. Tato rubrika je volnější a kdo nesnese nadhled a humor, tak si ubližuje.

NEPSALA jsem to sem, aby to tu lidi ironizovali atd. Takže se takových komentářů zdržte . Je to vážná věc, ač se to některým z vás třeba tak nejeví .