Více nebo méně

Otazka, co si predstavit pod pojmem svalnaty teenager.

Kazdopadne asi dva roky zpet probehlo testovani telesne zdatnosti deti ZS a SS skol, ktere probehlo uz po nekolikate snad uz od dob vzniku Sokola a pokud si pamatuji, vysledky ukazovali, ze zatimco drive byla vetsina deti blizko prumeru telesne zdatnosti, dnes se rozevitaji nuzky k extremum. Tedy, ze je mnohem vice neschopnych zmekcilich lenochu, ale zaroven, ze je vice i telesne nadprumerne zdatnych tech, co se venuje sportu. Tedy, ze zatimco drive se tak nejak bezne hybal kazdy, dnes se hybou hlavne Ti, co delaji nejaky sport.

Mozna jich tedy dnes bude mene, o to ale vice vysportovani a tedy i osvaleni zrejme budou.

-

Kdyz porovnam me skolni fotky z 90. let se skolnimi fotkami mych deti dnes (coz je samozrejme velmi omezeny nereprezentativni vzorek) zadny vyrazny posun zadnym smerem nevidim.

Za nás neexistovaly posilovny. Nabušení svalovci byli jen v soutěžích silových sportů. Ve třídě měl nadváhu tak jeden. My v těch 50.- 70. letech lítali kolem domu, lezli jsme po stromech, podnikali výpravy do lesa, stavěli bunkry, montovali z podvozků od kočárků "sajdkáry", na kažém dvorku se hrála vybíjená, na každém plácku se hrál fotbal, na každém rybníku hokej až do tmy. . Sami jsme si všechno organizovali bez vedoucích a trenérů. A zahrady se sekaly kosou a srpem, obracet seno, porýt a vyplet to patřilo k domácím pracem. Ve škole jsme plnili disciplíny OZ /odznaku zdatnosti/, chodili 100 jarních km. Za splnění byl odznak. Jako bývalý tělocvikář mohu říct, že zdatnost šla hodně s kopce od chvíle, kdy děcka sedla k počítačům a začala se živit párkama v rohlíku, zapíjet je colou a dorážet se chipsama.

Pamatuji si ještě povinné gymnastické sestavy. Dnes něco sci-fi. Mám ještě tabulky, jak jsem známkovala každý výkon. Kolik zaběhnout skočit, hodit na 1, 2, 3...5. Ukazovala jsem to svým středoškolským vnukům a zírali! Teď je tu na sídlišti hřiště s umělým povrchem, s košema, prostě paráda, ale nikdo tam nechodí! Pořádný pohyb mají jen ti, co chodí do oddílů na tréninky, za což rodiče platí. Dříve se kroužky ani oddíly neplatily. Na lyžařské výcviky jezdili téměř všichni. Jestli chcete vidět, jaké postavy byli tehdy mladí, podívejte se na záznamy Spartakiád. Žádní ixatí špekáčci.

Nejspíš dnes, protože dřív se nikdo bodybuildingu nevěnoval.

Takovéhle svaly jsem neviděl ani na základce, ani na střední, ani na vysoké, leda tak někde v televizi u nějakých vrcholových sportovců.

Dřív byla asi větší tělesná zdatnost, protože továrny potřebujou dělníky, kolchozy rolníky a inteligence je prostě podezřelá, dnes se to dost přesunuje do znalostí a jen čas ukáže, jestli z toho získáme velkou, nebo jen střední výhodu.

(Ve středověku pracovalo v zemědělství asi 97% obyvatelstva, aby se všichni uživili a kdo líp okopával řípu, ten se líp najedl. Dnes v zemědělství pracují asi 3% obyvatelstva a místo okopávání točí volantem kombajnu, nebo traktoru, pokud už to neřídí na dálku joystikem. A jídla je dost.)

Kluci si dneska myslí, že se tohle holkám líbí Ale většinou je takový nabušenec nepřitahuje, protože to signalizuje jeho přílišnou zahleděnost sám do sebe. Dřív měli kluci přirozenější muskulaturu, ne tak napumpovanou, ale danou zdravějším životním stylem, prostě tím, že se od dětství hýbali díky práci a všestranným zájmům. K čemu tyhle napěstované sterilní svaly, když ten člověk nemá jiskru, lehkost pohybu, není obratný a neobstál by ani ve vytrvalosti..Jen z něj vyzařuje soběstřednost a jednoduchost. Ale kdybyste měl takové svaly díky třeba běhu na lyžích, tak už pro mne nebudete takovej frajer libovej.

Přece se mezi vrstevníky pohybuješ, tak se na ně podívej, kolik jich je svalnatých. Zase tolik se to nemění. Řekla bych, že třeba dříve bylo o pár kusů sportovců víc, ale zase bys nenašel tolik "extrémů" jako jsi třeba ty. Dneska jsou dostupnější informace, různé pomůcky na tréninky, různé motivační nástroje jako chytré hodinky, víc teenagerům posilování propadne, atd.