Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
pohyb dává energii. Kolik pohybu dá energii, a kolik pohybu ji už vezme, záleží na fyzické zdatnosti.
To znamená: pokud jsem zvyklý celý den sedět, tak mi energii dá, řekněmě 500 m procházka. Kdybych šel 2 km, tak už budu unavený. Zato nějaký zapálený fitness člověk bude unavený až po řekněme 30 kilometrech.
Jistě pochopitelné
A teď k mé otázce: co kdyby ten fitness člověk v jeden den z nějakého důvodu ušel pouze půl kilometrů, když je zvyklý chodit mnohem více. (Prosim, předpokládejme, že ten fitness člověk den před svým "odpočinkovým" dnem si nedal nějak výrazně do těla, takže NENÍ unavený).
Jinak řečeno, všude se píše, že pohyb dává energii. Ale existuje nějaká hranice, kde už přestává dávat energii. Co když nás sice 30 kilometrová procházka může bavit, dokonce nebudeme po ní unavení, ale třeba nám "tajně" bere energii? (Což se projeví například na zvýšené době spánku - aneb možná nejvíce spolehlivý indikátor únavy.) Chci tím říci: Můžeme se tak vytrénovat, že 30 km dáme naprosto v pohodě, ale skutečně i takto dlouhé vzdálenosti dávají energii? Není to spíše tak, že existuje nějaká hranice, od kdy prostě pohyb už nebude dávat energii, nezávisle na tom, jak jsme vytrénovaní? Že sice zvýšíme vzdálenost, po které nás začnou bolet nohy apod., ale doba, po které přestáváme získávat energii z pohybu, zůstává zkrátka pořád stejná?
Snad je pochopitelné, na co se ptám. Kdyžtak napište, kdyby ne, zkusím ještě jinak vysvětlit.
Podle mne pletes dohromady dve veci.
Pohyb vzdy energii ubira. Jakkoliv kratky nebo dlouhy, u jakkoliv trenovaneho nebo netrenovaneho cloveka. To je prosta fyzika.
To o cem mluvis, je, ze se pro fyzicke namaze (cviceni, pohybu) clovek citi jednak nabuzeny - diky okamzitym zmenam v organismu jako napr. produkci endorfinu, zvysi se cirkulace kysliku, takze se zvysi ucinnost vyuziti energie atd. a jednak, ze pri pravidelnem treninku samozrejme tyto ucinky pretrvavaji, takze clovek citi celkove vetsi elan. Jako by mel vice energie - to je to, cemu se rika, ze pohyb dodava energii.
Ve skutecnosti ale je energie v tele pouze tolik, kolik ji prijmes potravou. Rozdil je jen v tom, jak s ni kazde telo dokaze nalozit.
-
Z toho tedy plyne i odpoved na tvou otazku. Trenovane telo dokaze s pritomnou energii pracovat efektivneji a lepe a bez pretizeni (unavy) organu, takze zvladne byt vystaveno pravidelne vyssim davkam fyzicke zateze bez dostaveni se unavy nez telo netrenovane.
Ale limity samozrejme existuji. Staci se podivat na vrcholove sportovce. Kdyz trenuji moc, nebo maji po zavodech, tak si odpocinout musi. Jelikoz i jejich super trenovane telo bylo vystaveno vyssi davce fyzicke zateze, nez jsou schopni snaset dlouhodobe.
Samozřejmě, že existuje hranice, každý ji má ale jinou. Někdo má dobrý pocit (ne extra energii) z 5 km, trénovaný člověk z 20 km, ale 1000 km by ho třeba zabilo. Není to jen o jednorázovém výkonu. Když jsou tréninky každý den, i na trénovaného to bude dost a bude se cítit spíš unavený, zatímco na začátku byl z každodenního trénování nadšený. Dobrý pocit a unavenost (asi obojímu říkáš energie) je také něco jiného. Někdo má dobrý pocit po tréninku, ale hodinu po začne být unavený.
Možná bude problém s definicemi.
Energii spotřebováváme i při tom sezení na židli.
Ale pohyb za spotřebovanou energii nám dává zdraví, pohodu, uspokojení, že jsme něco dokázali.
Zajímavý odkaz: Deset důvodů proč/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.