Dobrý den,
se společníkem se přeme o to, jak to funguje s výškovými metry v případě výletu. Já tvrdím, že když ráno vyjedeme na kole z místa A a večer se do místa A opět vrátíme, zdoláme stejný počet výškových metrů směrem nahoru i dolů. Společník je přesvědčen, že tomu tak není. Podle něj můžeme urazit například 500 metru nahoru a 530 dolů.
Má pravdu společník, nebo já?
4x
Máte pravdu vy, ale na každém šprochu... . On má zřejmě na mysli, že je rozdíl vyšlapat strmý kopec a pak pozvolna sjíždět dolů než obráceně. Ale s převýšením to nemá co dělat.
Ano, tyto přístroje ukazují rozdílné hodnoty stoupání a klesání, ale je to logické, protože jak GPS, tak barometrické měření má určitou chybu. GPS může mít chybu i výpadek signálu, barometrické měření má zase chybu třeba proto, že tlak je jiný na začátky vyjížďky..jiný uprostřed a jiný na konci.
Matematickly a technicky je to ale naprosto jasné..a nezpochybnitelné...Je to STEJNÉ.
1x
Základna je ve stejné nadmořské výšce, vyjdete 500 metrů do kopce, musíte 500 metrů z kopce. Když sejdete výškově o 30 metrů níže, nejste na základně.
Nic z toho nemusí být úplná pravda. Stejné by to bylo, kdyby linie cesty zpět cestu nahoru naprosto přesně kopírovala. Ale vezměte příklad, že cestou dolů pojedete jinudy. Pravda, skončíte na stejné základně. Ale zvažte variantu, že na té druhé trase, možná trochu mírnější, a tudíž delší, v některém místě budete muset pár metrů vystoupat. A těch míst může být i víc. A protože počet všech stoupání se sčítá, mohou být konečné součty mírně rozdílné.
A protože počet všech stoupání se sčítá, mohou být konečné součty mírně rozdílné.
A protože se počet (metry) všech klesání také sčítají, tak rozdílné být nemohou...a to ani mírně.
"A protože počet všech stoupání se sčítá, mohou být konečné součty mírně rozdílné".
Co to je za ptákovinu 
? Řekneme, že vyjdu od hladiny moře do hor, projdu okruh, kde půjdu 2x do prudkého kopce a 3x z mírného kopce (samozřejmě o něco delší cestou) a když dojdu na původní místo budu pod vodou? A když to udělám několikrát za sebou, už se vůbec nevynořím nad hladinu? 
Připomíná mi to debatu o teplotě vzduchu. Když stojím je teplota 0°C, když se rozjedu, klesne teplota pod 0°C. Taky jsem to kolegovi nevysvětlil, že je to hloupost.
Jak říká milancukrar, pokud vyrazím z místa s nadmořskou výškou 500m a dorazím do téhož místa, které snad do té doby nezměnilo nadmořskou výšku, tak jsem opět 500m nad mořem. Je úplně jedno, kde jsem mezi tím jezdil, ale pokud sečtu všechna stoupání a klesání, musím dojít k nule. Případný rozdíl vznikne jen nepřesností měření.
Nebo chce snad někdo tvrdit, že lze vyrazit z místa 500m.n.m. , vrátit se tamtéž a mít třeba 530m.n.m.? A co když někdo jiný pojede jinou trasu a bude mít po návratu 470m.n.m.? Stojíte vedle sebe a přesto mezi sebou máte 60m výškový rozdíl? Blbost ne?
0x
Je rozdíl mezi realitou a tím co ukazují nepřesné přístroje, které může ovlivnit řada okolností (například pokles atmosférického tlaku, teplota...)
Představte si, že jdete po schodech. Vyjdete 20 schodů nahoru - kolik schodů musíte sejít dolů, abyste se dostala na stejé místo?
doplněno 08.07.20 15:38:
2masoni - Samozřejmě stejně vysokých schodů, tak jako jsou steně vysoké nasoupané i sestoupené výškové metry v případě svahu bez schodů 
.
0x
Já mám dvě teorie:
1. pokud se vrátíte do shodného místa tak zpětně nastoupáte meší vzdálenost, protože během dne se povrch silnice o něco málo obrousí a tudíž budete v mírně menší výšce
2. pokud neupustíte tlak v pneumatikách, tak odpoledne budete mít vyšší tlak v pneeumatikách a tudíž Vaše kolo bude mírně výše a tak cestou zpět se vrátíte / se svým těžištěm/ o něco málo výše
3... a během psaní jsem objevil třetí teorii a ta vychází z harmonogramu stravování, pití a vyměšování. Při vyšším přísunu oproti výdaji se bude Vaše těžiště / cyklista na kole/ zvyšovat a naopak
... no hlavně je o čem přemýšlet...
Pane Ivane, potěšil jste mne a rozesmál. V bodě jedna bych navrhl, že:
protože během dne se povrch silnice o něco málo zvedne novým povrchem a tudíž budete v mírně vyšší výšce.
To je ovšem subjektivní dojem. Znám to dobře, v sobotu jsem v pohodě vystoupal (pěšky) docela slušný kamenitý kopec. Zpátky jsem šel stejnou cestou, ale mým kolenům se ta cesta zdála mnohem příkřejší (a kamenitější). 
Jsou to věci na světě, kamarád senior si taky stěžuje. Padesát let bydlí ve stejném domě v posledním patře, ale poslední dobou prý každý rok přibude pár schodů.
0x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.