Dobrý den všem
Už od dětství mám problém s mluvením s lidmi. Ještě na základní škole jsem měla problémy mluvit i s jednotlivci. Teď jsem na vysoké škole a s jednotlivci již schoná mluvit jsem. Jen mi to nejde tak samozřejmě a mívám z toho celkem stres. Nějaké zařizování, mluvení před skupinou, objednání k doktorovi. Celkové mluvení mi děla strašné problémy. Stále hodnotím, co si o mě asi myslí, co sem udělala špatně. Dělá se mi knedlík v krku. Hlavně na VŠ mi to dělá značné problémy. Když mám vyjádřit vlastní názor, vystoupit z davu. Každý den jdu do školy s tím, že budu muset mluvit a mám z toho strach. Mám vždycky pocit, že tam nepatřím, každý je lepší. Všichni jsou komunikativní. Nízke sebevědomí? sociální fobie? Jsem hodně velký stresař, když mám třeba i přezentovat před pár lidmi, potím se, klepu, vysychá mi v krku, chce se mi kolikrát až brečet:
Pomohl by mi třeba psycholog? Bojuji s tím už dlouho, četla jsem tunu článků, ale všechno je k ničemu. Co si myslíte, pomohl by mi? Hlavně nemám na jeho placení, ale četla jsem, že někteří mají smlouvu s pojištovnou, ale musela by mi ho doporučit obvodní doktorka. Nevím, jestli není divné, jít z ní s tímto problémem a chtít doporučení na psychologa?
3x
Určitě to není divné. Netrapte se zbytečně a neprohlubujte svůj problém. Řekněte co nejdřív Vaší praktické lékařce, co Vás trápí, možná bude mít nějaký jiný nápad. Nebraňte se třeba mírným "uklidňovacím" pilulkám. Možná s jejich pomocí nabudete jistotu a poznáte, že se obejdete po čase bez nich. Psycholog by Vám pravděpodobně taky uměl pomoci, i když ne okamžitě. Držím palce - celý život budete muset mluvit a jednat s lidmi, takže neotálejte a řešte, děláte to pro sebe.
0x
Zkus vystoupit jednou z davu. Pravdepodobne to prezijes. Druhy den se normalne vzbudis. Mozna se tak max. budes citit trapne. Zkus po dvacate vystoupit z davu a zvyknes si. Taky jsem to tak mel. Kdyz nejde o zivot, jde o hovno. Tohle si porad opakuj. Na psychology a podobne kasli, je to jen jejich zamestnani, pro ne si jen polozka, cislo 
Já vím, že to tak je. Vím, že bych si teoreticky jednou měla zvyknout. Mám tu povinné výstupy, prezentace třeba na 40 minut. Vím, že když musím, zvládnu to ale když nemusím, nepromluvím a když promluvím, mám z toho hodně špatný pocit. že to bylo špatný, že si každej myslí, že sem blbá atd. Vím, že sem na stejný urovni jako ty lidi, co tam semnou sedí. Asi bych se potřebovala zbavit nějakého pocitu menecennosti ci co. Řekla bych, že o tom něco vykazujou i moje okousaný nehty. Hlavně nemám pocit, že by mě mluvení před lidma nějak výrazně pomáhalo, většinou z toho mám akorad depky, jak strašná se byla. rozebírám každý slovíčko, který mi pak bylo řečeno, každej pohled a vydím všechno černě, ikdyž to tak není
Jako chlap ti poradim, na tvem miste bych se spis zabyval tema nehtama, protoze to je echt hnus. Tak si citliva no, to je lepsi nez byt debil a nic neresit. No a kdyz pises, ze to zvladnes, tak co resis. Vem si TV moderatora, kdyz jde poprve, taky je mimo a pak si zvykne, stane se z toho rutina. Kdyz chces, tak zkratka promluv, kasli na ostatni, co na nich zalezi, to res az pred lidma, kteri jsou pro tebe duleziti. A ze si kazdej mysli, ze ses blba 
podivej se na Svejka. Bejt tebou, tak resim fakt spis ty nehty.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.