Dobrý den
Pokud žili dvě osoby stejného pohlaví ve společné domácnosti a jedna z nich zemřela,přechází pozůstalost na tu druhou? Když není žádná závěť .Jedná se o dluhy...
Totiž ta druhá (maminka ) už taky zemřela a mám strach že mi to dají do pozůstalosti.Já jsem rozhodnut, že se zřeknu veškeré pozůstalosti, ikdyž vím že není co dětit.Mám sestru ,která je rozhodnuta stejně jako já.Ale mám obavy aby to nepřešlo na mé děti.
Prosím o radu .Děkuji
2x
Podle § 463 a následujících občanského zákoníku může dědic dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo zasláním písemného prohlášení. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit.K odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky, například odmítnutí ve prospěch jiného. Rovněž není možné odmítnout dědictví jen zčásti. Pokud by tedy předmětný pozemek nebyl jedinou součástí dědictví, nemůžete se vzdát jenom pozemku. Stejně tak je třeba upozornit, že prohlášení o odmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví po zůstavitelovi, tedy i na majetek v budoucnu nově objevený. Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li dědic, že dědictví neodmítá.Pokud jde o dědění dětí či vnuků osob, které dědictví odmítnou, záleží možnost tohoto právního nástupnictví na tom, o kterou osobu se jedná. Jestliže zůstavitel nezanechal závěť, dědí v první skupině stejným dílem manžel (předpokladem je existující manželství v době smrti zůstavitele, nezáleží na tom, zda manželé spolu trvale žijí) a děti zůstavitele. O podíl, který nenabude některý z dědiců této skupiny, se zvětší podíly ostatních dědiců. Manžel v této skupině může dědit nejvýše jednu polovinu, dědí-li spolu s ním alespoň jeden potomek. Pokud zůstavitelovo dítě, popřípadě některé z jeho dětí z jakýchkoli důvodů nedědí (např. proto, že dědictví odmítne), připadá jím uvolněný podíl jeho žijícím dětem, které se o něj podělí stejným dílem. Nedědí-li dítě zůstavitelova dítěte, uvolňuje se tím podíl, který by mu jinak připadl, pro jeho dítě (pravnuka zůstavitele). V druhé skupině dědí manžel (sám v prvé skupině dědit nemůže) nejméně jednu polovinu dědictví, dělí-li s ním alespoň jeden z další dědiců této skupiny, jinak mu připadne celé dědictví. Vedle manžela jsou ve druhé skupině dědici zůstavitelův otec a matka, a osoby, které se zůstavitelem žily ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí a z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele. Tito dědici se dělí stejným dílem o druhou polovinu dědictví. Uvolněný podíl po některé z těchto osob přirůstá ostatním dědicům z této poloviny dědiců druhé skupiny, a nikoli manželovi. Dochází-li k dědění ve druhé skupině, může celé dědictví připadnout manželovi nebo některému z rodičů zůstavitele, jestliže spolu s ním nepřichází v úvahu žádný další dědic této skupiny. Osoba spolužijící však sama v této skupině dědit nemůže, přihlíží se k ní ve třetí skupině.Ve třetí skupině dědí zůstavitelovi sourozenci a osoby spolužijící, jak bylo uvedeno shora. V této skupině nabývají dědici dědictví stejným dílem. Nedědí-li některý ze sourozenců, nastoupí na jeho místo jeho děti, tj. synovci a neteře zůstavitele. Jejich potomci však již v případě, že by tyto děti dědictví nenabyly, jako dědici ze zákona nenastupují. V případě, že žádná z osob, uvedených ve třetí skupině, dědictví nenabyla, nastupuje čtvrtá skupina, kam patří prarodiče zůstavitele a nedělí-li některá z těchto osob, připadá jím uvolněný podíl dětem této osoby. Uvolněný podíl po některém z prarodičů, pokud jej nenabudou jeho děti, přirůstá k podílu druhého z prarodičů ze strany zůstavitelova otce nebo ze strany zůstavitelovy matky. Teprve nedědí-li žádný z prarodičů z jedné strany, připadá dědictví druhému páru prarodičů. V případě, že zanechaný majetek nezdědí žádná ze shora uvedených osob, připadá dědictví státu jako tzv. odúmrť.Platby za pohřeb hradí členové rodiny, podle §47 zákona o státní sociální podpoře má na pohřebné nárok jen ten, kdo vypravil pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte. Jelikož se jedná o dědečka, nepředpokládám, že by někdo splňoval tyto podmínky. Dědickou daň upravuje zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostiPro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením. (2) Do I. skupiny patří - příbuzní v řadě přímé a manželé.(3) Do II. skupiny patří a) příbuzní v řadě pobočné,2d) a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety,b) manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.(4) Do III. skupiny patří - ostatní fyzické osoby a právnické osoby.Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině. Jinak je výše daně odstupňována pro jednotlivé dědické skupiny podle hodnoty zděděného majetku. Pokud tedy dědictví odmítnete, nebude žádnou daň platit ani osoba, která ze zákona osvobozena není.Za dědické řízení se platí odměna notáři, který dědictví projednává. Jedná se opět o určitě procento z výše hodnoty zjištěného majetku, který náleží do dědictví. V řízení o dědictví platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo. Je-li dědiců několik, platí tyto náklady podle vzájemného poměru čisté hodnoty jejich dědických podílů. V ostatních případech platí tyto náklady stát.JUDr. Romana Lužná,advokátkasídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brnotel./fax: 543 213 159e-mail: info@advokatka.netwww.advokatka.net azrodina.cz/...Podle tohoto článku...// Podle § 463 a následujících občanského zákoníku může dědic dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo zasláním písemného prohlášení. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit.// musím odmítnutí podat dříve,než mě pozve notář?
Maminka nebyla nikým oslovena ani nebyla přizvána k notáři či soudu o pozůstalosti své spolubydlící.
Děkuji za případnou odpověď...
dědictví (dluhy) jednoduše odmítnete. pokud jsou děti (vaše) nezletilé odmítnete i za ně - to vše až při jednání u notáře. předvolání dostanete poštou. potom, v případě nezletilých dětí, bude rozhodovat opatrovnický soud. taktéž obdržíte předvolání. tam se ani nemusíte dostavit - poučení bude v předvolání. soud rozhodne, vyrozumí vás a počkáte na nabytí právní moci rozsudku.
vše může trvat i několik měsíců - let.
doplněno 16.02.11 10:59:neměl by ...
ne, nepřidělí. v tomto případě rozhoduje ve prospěch (v zájmu) dítěte.
Ivi, u nás to proběhlo takto. Tatínek zemřel v červenci, v půlce srpna se ozval notář tomu, kdo vyřizoval pohřeb. Ten s ním jednal co se týče účtů a spoření, které taťka měl. On by si to notář zjistil sám, ale chtěli jsme to mít co nejdříve za sebou, proto jakmile jsme doma cokoli našli, hned jsme mu donesli podklady a byli s panem notářem v telefonickém spojení. Na konec září si nás pozval všechny. Měl sepsané plusy i mínusy, sečteno a podtrženo kdo co dostane. Já a moji dva sourozenci jsme řekli, že se vzdáváme dědictví, matka ne. Domluvili jsme se takto. Nemohli jsme říct, že se toho vzdáváme v její prospěch, to právně nejde, ale takhle to šlo. Ten, kdo zařizoval pohřeb od nás nic nechtěl, proto to tam nebylo uvedené. Já i bratr děti máme, ale když jsme se vzdali dědictví, nebyla pak o nich řeč. 
To je pravda. Zde jsem našla věc, o které jsem vůbec netušila, možná to bude tazatelku zajímat.
Na dědictví se absolutně doplatit nedá
Za závazky z pozůstalosti odpovídají dědicové jen do výšemajetku, který děděním nabývají. Není tedy možné na něm teoreticky prodělat. U předlužených dědictví je ovšem vhodné se dědictví buď vzdát a tím si přinejmenším výrazným způsobem ušetřit starosti anebo lze využít institutu přenechání dědictví věřitelům. Věřitelé mohou samozřejmě svoje pohledávky za zemřelým uplatňovat u soudu. Pokud je evidentní, že takové pohledávky jsou a převyšují hodnotu aktiv, tak se účastníci dědického řízení mohou dohodnout na přenechání majetku věřitelům. Tato dohoda podléhá schválení soudu.
Zdroj: finance.idnes.cz/...
doplněno 16.02.11 19:36:
věc, o které jsem vůbec nevěděla. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.