Dobrý den, nemám žádnou otázku, jen bych chtěla shrnout, co se stalo za půl roku od doby, kdy mě manžel po 20 letech opustil kvůli jiné ženě. To bylo tak. Postupně se odstěhovával, až po třech měsících jsem mu zabalila zbytek věcí, poslala mu agresivního psa a tím ho odstřihla i ze svojí strany. Zůstaly mi dvě děti 16 a 19, málo peněz, hodně starostí a pocuchaných nervů. Teprve teď po půl roce můžu stoprocentně tvrdit, že děti jsou na mojí straně a podporují mě. Tatínka neodsuzují za to, co udělala, ale vidí se s ním velmi málo. Ten starší 1 x do měsíce na povinnou kávu a mladší jednou za čtrnáct dní na zkoušce. Rozvod ještě není ani v běhu, už abych to měla za sebou. Skoroexmanžel má pohodu, klid, žádné starosti, jediné, co mu možná komplikuje život, je jeho minulost. Alimenty v zásadě platí, ale na hory třeba dětem nepřidá. Po celých půl roku mi nezvedal telefony, přece jen jsem občas musela zavolat kvůli dětem nebo těm penězům. Nyní už začíná zlehka komunikovat, stejně mu nic jiného nezbývá, když se chce v klidu rozvést. Jeho rodina se mnou nekomunikuje, tchyně ani nepozdraví. Nedá se nic dělat, vidí, že je syn šťastný, je to jeho máma. On žije stále s reemigrantkou z Ameriky a jejím synem. Tomu se v Čechách ale nelíbí a v březnu se vrací do USA za otcem. Tím ex odpadne i poslední komplikace a nastoupí krátce před padesátkou novou životní cestu bez starostí a závazků. Inu, má to tak někdo štěstí. A já teď čekám, kdy to potká i mě. Díky za příspěvky
6x
Bohužel typický model fungování českých rodin.
Já bych jen poradila, co už nejspíš sama víte - utápění se v pomstychtivých a nenávistných myšlenkách neřeší vůbec nic a ubližuje hlavně vám. Máte zřejmě kde bydlet, máte své děti, které už nevyžadují vaši péči 24h denně.
Tohle je vlastně vynikající možnost udělat něco po letech starání se o rodinu výhradně a sobecky pro sebe. Já vím, problémem jsou peníze, a tudíž to nevypadá na dva týdny v termálech, ale když se chce, všecko lze. Kadeřník, vizážistka, vyrýsovat postavu (pokud máte nějaké kilo nahoru), koncerty, opera, kino, plesy, členství v knihovně, pohlaďte všechny pejsky v místním útulku, poslouchejte v prodejně s hudbou oblíbené cd s těmi obřími sluchátky na hlavě a trsejte u toho, cokoliv, co vás udělá aspoň o trošku šťastnější. Ale zaměřte se na sebe. A až jednou ucítíte po rozvodu, že se máte vlastně fajn, můžete se klidně začít poohlížet po novém chlapovi.
.pendolino, moc hezká odpověď. Líbí se mi. 
Tazatelce přeji hezký život, který si udělá podle svého. 
Jen si, posel, dejte pozor, abyste neztratila spoustu času tím, že se budete mstít a nenávidět a. . . já nevím co. Čas je mrcha a letí jako splašený. A najednou zjistíte, že máte dost roků a půl života jste promarnila zuřením. Vykašlete se na to všecko a začněte si žít svůj hezký život. "Život je jako vánočka, chutná a voní, podle toho, co nasypeš si do ní" 
Za chvíli si začnete všímat nových vrásek a povolené kůže a svalstva a co?! Vykašlete se na všecko a soustřeďte se na svůj život! Máte jen jeden!
6x
Dobrý den, momentálně jsem v situaci téměř stejné jako Vy. Jenom s tím rozdílem, že manželství trvalo 10 let a děti mám 2 roky a 4 měsíce.
Manžel po narození druhého dítěte odešel s tím, že se zamiloval. Postupně jsem se dověděla skutečnosti, které mě jen utvrdily v tom, že je nevyzrálá osobnost a že jeho priority jsou zcela jiné než mé.
Nyní jsme v rozvodovém řízení, první soud ohledně dětí již máme za sebou (manžel trval na nesporném rozvodu...jinak by mě připravil o byt, tedy alespoň tím vyhrožoval) a čekám kdy přijde předvolání k rozvodovému soudu, protože jsme se dohodli i na majetku. Takže jsem podepsala žádost o rozvod s tím, že se nebudu ponižovat, majetkové vyrovnání a dohodu o výchově a výživě nezl. dětí.
Ještě jsem chtěla podotknout, že manželství, alespoň pro mě, bylo bezproblémové. Když jsem podruhé otěhotněla, manželovi se zdálo, že má málo sexu a tak hledal jinde...našel a přišlo zatemnění mozku a bylo vymalováno. Jinak se manžel stýká pouze se starší dcerou...syna, kterého si tolik přál, neviděl už 3 měsíce.
To ve zkratce o mně.
Strašně jsem se trápila, nejedla...hrozivě jsem zhubla. Jenomže když má člověk čas přemýšlet, tak přijde na spoustu věcí.
Takže moje rada zní: hlavně se nepodceňovat...někdy to na mě padne a lituji se atd. ale pak si říkám: sakra vždyť nejsi žádný chudák, abys tady seděla a brečela. Máš více času na své koníčky, nemusíš se nikomu podřizovat (jen svým dětem, ale to dělám ráda 
A hlavně si myslím, jak už tady někdo psal, že jednou bude Váš manžel litovat. Přece jen jste spolu prožili kus života a i když má momentálně zatmění, časem si myslím, že to odezní a ve vzpomínkách se vrátí k Vám a bude porovnávat.
Já osobně jsem dospěla k tomu, že můžu být vděčná za dvě krásné a zdravé děti...doufám, že je vždy uživím a snad i dobře vychovám...a třeba se časem opravdu najde někdo, kdo si bude vážit zázemí.
Usilovat o to, jak mu to neulehčit, je ztráta času. Budete trápit jen sebe.
doplněno 02.03.11 16:00:Jen jsem chtěla doplnit, že nelze začít novou životní cestu, prostě to nejde...Každý má jen jednu šanci a je na něm jak s ní naloží. On pouze pokračuje ve své životní cestě, ale v žádném případě nezačíná znovu. To co prožil už nikdy nikdo nesmaže ...a také ponese případné následky.
v pořádku...nahoře je oranžová lišta a tam je "vnitřní pošta"...stačí zadat komu a zprávu
No, nevím jak Vám, ale mně bliká "vnitřní pošta" stále i když mi nikdo nepíše a vzkazy mi přijdou do mailové schránky jako přeposlané. Patronka
já si myslím, že u něj už to není zatemnění, ale láska. včera měl syn maturitní ples, můj ex byl na druhém konci sálu (mě ani nepozdravil), ale vypadal moc spokoeně. je na něm vidět, že na sebe víc dbá a má úplně jiný oči. s tou novou bydlí už od loňského srpna, to už není bezhlavá zamilovanost.
3x
1. proč odešel, myslíte, že jste svatá? Co mu chybělo? Analyzovat s čistou hlavou, bez nenávisti, lidi nejsou kritičtí k sobě
2. proč si kazit život mstěním? (jak mu to neulehčit!)
3. nikdo není něčí vlastnictví
4. zapomenout (nebo se v klidu stýkat) a žít si svůj vlastní, šťastný život. To bude nejlepší pomsta.
2x
Dobrý den. A vy si opravdu myslíte, že váš skoro exmanžel nebude mít v budoucnosti vůbec žádné starosti? To by ale musel být v nebi na Zemi, a to - jak jistě sama ráda uznáte - zatím není. A vás určitě také čeká lepší život. Jen si musíte asi chvíli počkat. Jste v rozvodovém řízení, z psychologického hlediska ještě ani ten rozvod nemůžete mít odžitý, tudíž začínat něco nového s někým jiným by nebylo to pravé ořechové, co by vás mělo potkat. Máte děti, které stojí při vás, to je přeci nádherné, ne? Ono se taky lehce může stát, že váš budoucí exmanžel zůstane úplně sám, jako kůl v plotě. Odstřihl se dobrovolně od své rodiny, začal žít "nový, lepší" život, ale on nikde nemá záruku, že to bude život opravdu lepší. On si to možná momentálně myslí, když má teď tu novou neokouknou ženštinu. Vše, co je nové, je pro první moment zajímavé. Pak se to okouká, přijde všednost, možná stejná, jakou zažíval se svojí - vaší rodinou. A on třeba zjistí, že to s vámi nebylo až tak špatné, možná se mu i zasteskne po dětech, ale ten vztah mezi nimi už možná nebude takový vřelý (pokud tedy vřelý někdy byl, že). Být vámi, neviděla bych to tak černě. Ano, je na vás položeno břímě postarat se o děti, ale úpřimně - kdybyste je neměla, bylo by vám veseleji? Nebylo, viďte. A když nebude ublížená, rochnící se v minulosti a v tom, jak byl k vám život hrozný, tak věřte, že určitě časem taky okouzlíte nějaké muže, který o vás bude stát.
2x
Taky mám svůj příběh a žiju dál...možná horší...no a co? Koho to zajímá? Na nohy jsem se musel postavit sám... Čas léčí.. Vůbec bych mu překážky nekladl,to je ta správná cesta i pro svůj klid
nekladu, akorát alimenty chci. zatím to docela jde. akorát ten proces rozvodu myslím bude ještě stresující. a děti - sice velké, ale kolikrát stejně skřípu zubama, to mi teda věřte. nicméně, upřímně řečeno, kolikrát jsem jim chtěla nabančit ještě za doby manželství, to bych nespočítala. jenom teď není s kým si o tom promluvit. a taky mám okolo sebe spoustu lidí, kteří jsou na tom podstatně hůř, o tom žádná. důležité je, abych si udržela práci a nyní mám po dvou letech velmi aktivního koníčka. někdy ale na mě ten splín holt padne, ale šutry do okna mu rozhodně neházím..
Hmm záleží jak si to stresující oba uděláte, já byl rozveden do 10min, bez stresů.Děti jsou starosti..,ale copak my jsme jiní? No tak to je ono! Spousty lidí kolem sebe! A věnujte se svému koníčku! Ten splín mám i já, dodnes nechápu proč se vše stalo, ale holt musím se s tím vyrovnat sám a být silný,ale je to rozhodně už lepší!
0x
Chápu moc dobře jak se asi cítíte. Potkalo mě něco obdobného, z mého pohledu podstatně horšího. Bývalý manžel mi znemožnil užívat chatu, kterou jsem bezmezně milovala, ( zdědil ji a my ji celou přestavěli),přestože jsme se rozvedli v klidu a domluvili se. Věřila jsem mu, vždy jsem ho viděla jako čestnýho člověka. Rok po rozvodu vše fungovalo, do té doby než se znovu oženil. Bez předchozí snahy se nějak domluvit na mne poslal právníka a z právního hlediska bohužel nárok nemám. Nikdo si asi neumí představit, jak moc trpím, měla jsem tam domov, trávila tam každou volnou chvilku. Prakticky jsem tam vychovala děti. Manžel jezdil málo, randil se svou nynější, která se teď roztahuje tam, co jsme patnáct let s láskou budovali a na mé milované zahrádce. A ještě se mi vysmívá. Už je to rok a touha po pomstě je stále stejně silná.
Dadano, je to určitě hrozné...měla jste k chatě citový vztah a vychovala jsem tam děti a navíc jste tam nechala několik let práce. Ale opravdu se nedalo čekat, že když se manžel znovu oženil, Vám umožní chatu používat. I když jste se na tom domluvili, (jestli jsem to tedy správně pochopila) budete se muset smířit s tím, že situace je taková jaká je.
Výsměch bych neřešila...budete se zbytečně užírat.
No, tak úplně nejlepší by bylo začít jezdit na chatu jinou. To nyní asi ve výhledu nemáte, ale kdoví..Chlapi jsou fakt jiní - přizpůsobí se vždycky té ženské, se kterou bydlí. A nesmíte si myslet, že ocení jakoukoli Vaši velkorysost - třeba, že jste mu nekomplikovala rozvod a nepřizabila ho sekerkou při odhalení nevěry. A děti na chatu jezdit smí? Já to totiž do budoucna vidím tak, že až pojedou děti na naši bývalou chatu (teď už výhradně jeho), pojedu s nimi. Jsou už velké, budou tam s kamarády. Já se půjdu družit s vrstevníky a v noci si holt dám špunty do uší.Všechny svoje věci jsem si už odstěhovala, nerada bych, aby se mi nová madame hrabala ve spodním prádle. Vždycky si ho s sebou přivezu. Kdyby to takhle nefungovalo, mohu občas přespat u ostatních chaťáků, byla tam vždycky dobrá parta. Protože 20 let tam byl se mnou a máme tam hromadu přátel, ta jeho nová nebude mít zkraje úplně ideální pozici. Nikoho tam nezná, když se budou bavit o společných akcích, oslavách, výletech, bude out. A já si myslím, že ten Váš se nevysmívá Vám, ale zlehčuje nějakou Vaši reakci.
Jsem na tom obdobně. v tom místě jsem se narodila,rodiče chatu už prodali, mám tam přátele, vpodstatě výhradně tam, protože jsem byla úplně šílenej chatař, prostě jsem tam byla pořád. i v zimě,všechny peníze šly tam, byl to smysl života. Dcera tam k otci jezdí pořád, já jsem byla právníkem vykázána. Vúbec jsem to nedokázala pochopit, vždy tvrdil, že by mi něco takového nikdy nemohl udělat. Dokonce,nevím proč, já to po něm nechtěla,přísahal na zdraví dětí. Prostě hnus. Syn tam nejezdí, to je jiná kapitola. Já tam jezdím stále,pronajala jsem si tam malou chatičku,nic moc, ale mám kde přespat,aniž bych někoho otravovala. Ale neskutečně trpím,přestože to tam miluju,zahrádku jsem milovala... to by bylo na román.
Nevysmívá se mi on ale ona. Nevadí mi,že se oženil,dávno jsem ho přestala milovat,jen mi hrozně schází chatička. Někdy myslím, že se z toho zblázním.
jak tě vykázal právník? fyzicky? tys tam přijela a on se postavil mezi dveře? No, jestli ti to tvůj ex nebyl schopen říct do očí, že jeho nová si to nepřeje, tak je to pěknej slaboch. a co ostatní chaťáci? ti ji přijali a respektují? a jak je velká dcera, proč nejezdí na tu malou chatičku s tebou? teda, promiň, že se tak vyptávám, pokud ti to vadí, tak nepiš. já totiž - s těmi dětmi to má souvislost - můj skoroex pozval naše kluky na svíčkovou, já to zaslechla náhodou z pokojíčku, ale jedli normálně doma. nehli se z domu celý víkend a když jsem se jich ptala, co chtějí k obědu, tak chtěli svíčkovou. tak si to vysvětluji jako tichý bojkot.
Prostě mi poslal dopis, že mám do týdne chatu vyklidit, že si můj bývalý manžel nepřeje,abych tam jezdila. Dcera, 17, zpočátku stála za mnou,ale pak jí to tatínek vysvětlil, otevřel peněženku, a od té doby je tzv. nestranná. Já jí do toho nechci vtahovat,ale to víš, že to u mne má schované.
Lidi na chatě se také staví jakože to je naše věc,on je velmi zručný řemeslník a všichni ho tam potřebují. a je tam velmi oblíbený.Ta osada, která tam shromažďuje lidi ,je výhradně mužská záležitost a mužský jsou věcný. Chatu zdědil on,tak je jeho. Ta vomáčka okolo niíkoho moc nezajímá. Sehnali mi tam ten pronájem, ta chatka je v lese, je tam tma a plno myší, proti tomu na co jsem byla zvyklá, neporovnatelné.
Mám to tam moc ráda, ta osada skvěle funguje s kamarádama jezdím na dovolenou, na rockové zábavy,dost na nich lpím.,jinak bych se na to vykašlala, sejde z očí, sejde z mysli, ale co dál? Já neumím být o víkendech ve městě v bytě,zvláště od jara do podzimka si v bytě připadám jak ve vězení. A kamarády mám tam. Oni mě nechápou, vidí to tak, že přece mám kam jezdit.
Jak máš staré kluky? Je prima mít v nich oporu, ale u vás je to jiný případ. Tebe jejich otec opustil a opustil i je. My jsme se na rozvodu dohodli,protože jsme spolu už dlouho nežili. Úplně v klidu, bez emocí. Rozvedli nás bez stání.
Teď jsem si znovu pořádně přečetla příspěvek od tebe. Kluky máš velký, myslím, že v tvém případě jde o čas, zvládneš to. Pokud kluci jsou v pořádku, nejsou s nimi výrazné problémy, je to velká deviza. Já mám ze synem hodně velké problémy, dcera je docela dost nemocná. Zůstala jsem v bytě se smluvním nájemným,platím za poměrně malý byt deset tisíc,peněz také málo, navíc díky synovi mi hrozí návštěva exekutora.
No, někdy na zabití jsou. Pokud máš problémy tak daleko, že hrozí exekutor, pokud má syn trvalý pobyt u tebe, můžeš dát návrh na jeho zrušení. je to správní řízení, nějaké papírování to sice obnáší, ale pak by měl TP na obecním úřadě a exekutor by na tebe nemohl.
Trochu bych vás opravil s tím přizpůsobením. Chlapi se nepřízpůsobí, jsou ženskejma přizpůsobeni! Ale to vám asi donedávna nevadilo, že byl přizpůsoben vám, že? Problém je to až teď.
Vážený pane, můj bývalý manžel se nikdy nebyl ochoten přizpůsobovat, proto také naše manželství krachlo. Myslím, že právě proto, že jsem mu nechávala svobodu a do ničeho ho netlačila. ta nová to s ním válčí úplně jinak, od tý bych se mohla učit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.