Strach z vedoucí pozice

mary, neznám Vás, ale radím, běžte do toho!

klidně sepíšu mnoho starostí a problému co jaké jsem poznal po povíšení do vedoucí funkce,

ale taky i radosti z dosažených výsledků.

Upozorňuji Vás, že nejhorší práce je s lidma. Ale jděte do toho!

Naprostý souhlas s Milanem. Pokud chceš v životě něčeho dosáhnout, tak s chutí do toho.

Na otázku Vám neodpovím.

Ale něco přece napíšu. Práci děláte 7 let, jste v ní sběhlá (píšete). Zdá se, že ani lidi kolem Vás neprotestují. Nabídku jste dostala od šéfa. Když nepovýšíte teď v tomto případě, nepovýšíte už pravdopodobně nikdy ani jinde.

Jedno je jasné,když to nezkusíte nikdo to zřejmě nezjistíte.

Osobně mám rád výzvy Vy ne?Poslední otázkou je jestli finančně a časově se to vyplatí vzít.

Pokud čekáte, že Vám někdo poradí, co máte v této situaci dělat, na vedoucí pozici se nehodíte. Alespoň já bych si Vás nevybral. Doporučuji Vám, nenechte se ovllivnit žádnou ze zde uvedených rad (ani tou mojí) a rozhodněte se sama.

Jak napsal anonymous, ve vedoucí pozici máte zodpovědnost na kterou budete jen vy sama a nikdo kdo vám cokoliv poradí nebude za výsledek zodpovědný, protože rozhodnutí je vaše věc a vaše zodpovědnost. Bylo by hloupé neslyšet názory jiných lidí, ale rozhodovat se musíte sama a za své rozhodnutí pak nést zodpovědnost. Až tu funkci vezmete, možná ztratíte přízeň některých kolegů ze současné pozice, protože jestliže jste na svoji práci pedant pak víte jak ji máte dělat a víte jak má vypadat výsledek podle vašich představ, ale váš šéf si mylsí, že tím, že z vás udělá vedoucího, tak nučíte i jiné lidi svému pedantství. V tom se váš šéf mýlí. Jste nerozhodná a nevíte jestli se na to hodíte? Pak budete mít v té pozici moc problémů. Být vedoucím, neznamená být nejlepším ze svého oboru, ale mít jisté velitelské sklony. Pokud se vám ekluje někomu něco nařídit, nebo jej autoritativně vést, pak narovinu říkám, že se na to nehodíte. Ale pokud si umíte představit, jak třeba svou kamarádku od pásu vedete a nebo odmítnete některé její požadavky na vás jako na "kamarádku" z práce, pak máte šanci se do toho dostat.

Pokud bych si měl vybrat z lidí které vedu, třeba vedoucího, pak jen takového, který je přirozeným velitelem a který umí ovlivnovat lidi kolem sebe. Lidi kteří umí dělat svou práci dobře, nechám dělat to co umí, protože tam mi prospějí nejvíc, ale velitel je velitelem aby velel a ne aby byl nejlepší ze všech nejlepších. Ruku na srdce, k čemu mi je vedoucí, který třeba umí obložit bezvadně koupelnu, ale lidi se mu flákají po stavbě protože není objednaný materiál? Koupelny nechám udělat toho kdo to umí a vedoucího chci aby viděl víc a dál než jen jednu koupelnu z dlaždiček, ale aby věděl kde co a jak je potřeba zařídit, aby lidi motivoval k výkonu, aby se rozhodoval samostatně u problémů. Jistě, je potřeba znát velmi dobře svůj obor, aby byl vedoucí schopen se orientovat, ale j epotřeba vidět několik týdnů dopředu. na stavbách pak je potřeba vidět i na měsíce dopředu.

Takže pokud znáte svůj obor a umíte si představit že se rozhodujete bez ohledu na svou popularitu a oblíbenost, ale s ohledem na ekonomický výsledek a kvalitu výstupu, pak vítejte do kolektivu "Věčně na*raných" šéfů.

ještě doplním k těm obavám a nervům... nebude den, kdy nebudete mít obavu z toho co jste prošvihla nebo zapoměla a v noci z toho kolikrát ani neusnete a každý měsíc po rozdání výplatních pásek budete chtít se vším seknout, protože komu by stálo za to si nechat nadávat o podřízených kvůly malé výplatě? Tím chci říct, že svírání žaludku a bušení srdce s panickou obavou z vlastních rozhodnutí o milionových zakázkách prostě patří k věci... na žaludek je dobrý jogurt a jablko a na bušení srdce pak trochu jogy... a na kafe si doneste svůj červený hrníček , ne zelený a ni bílý, ale jen červený nebo modrý, žádný jiný.

Z vlastní zkušenosti vím, že organizační schopnosti musí mít jedinec v sobě od mala, naučit se to nedá. Pokud jste už teď vynervovaná, musíte počítat s tím, že to bude ještě horší. Sama perfekcionalistka budete totéž požadovat i po ostatních ( což je velice dobře), ale víte jak je k tomu přimět bez represí? Vytvořit si přirozenou autoritu u podřízených je dost náročné a stejně tak unést větší zátěž odpovědnosti. V účtárně předpokládám čistě ženský kolektiv, s tím žádnou zkušenost nemám, ale bude to nejspíš složitější než mužský nebo smíšený kolektiv. Musíte sama v sobě cítit, ža na tohle všechno máte v sobě rezervy. Tady můžete získat pouze řadu subjektivních názorů, ale rozhodnutí zůstane na Vás. Jako obvykle radím - papír+tužku a sepsat si klady a zápory.Většinou se to pak ukáže samo.

Dobrý den.Každá práce má své pro a proti.Berte to.Je naprosto k ničemu zůstávat někde vzadu.Pokud se dostanete na vrchol uvidíte,že tam nejvíce fouká a odtud vede cesta jenom dolů.

Mary, chápu, že se ptáte zde, možná by Vám rodina neodpověděla tak objektivně. Myslím, že byste tu pozici měla vzít. Víte ty kolegyně, co to dělají již 20 let, mají zaběhlý svůj způsob života a nechtějí ho asi již měnit. Narozdíl od Vás, Vy jste mladá své práci rozumíte, Vy to zvládnete. Jak píše Sebod, mohla byste později litovat, že jste to nezkusila, tak ať Vám neujede "zlatý kočár". Držím palečky. - stařenka

Řídím se celý život tímto moudrem a vychází mi to:

Nikdy nevíte, co dokážete, dokud jste to nezkusili.

F.D.Adams

Ta moje taky šla od pásu na šéfovou firmy a zvykla si velet. Vy ženský to umíte. Žejo

Dobrý den, myslím, že na to máte. Jste účetní a máte vhodné povahové vlastnosti. Úzkost bych tolik nehledala, myslím, že u Vás je to právě ta pečlivost a ta je v účetnictví vítána. Takže Váš obor a Vy jste v souladu a věřte názoru kolegů, že na to máte. To ostatní se naučíte za pochodu. Nemám o Vás strach!