Chtěla jsem požádat o radu...chceme se s mužem rozvádět, máme byt po dlužníkách, který jsme zařizovali společně (nová kuch.linka, spotřebiče, elektroinstalace, dveře, koupelna, podlahy) byt je psaný pouze na muže, po dohodě bych i se s dítětem odstěhovala k rodičům. Na zařizování jsme si půjčili peníze, které jsou z 80% splacené, jak si rozdělit zařízení bytu, které si nmůžu odnést (koupelna, kuch. linka)? Muž mi vyplatit peníze odmítá...prosím poradte...
1x
No vaše je půlka. Ze všeho společného. Takže byt sem nepatří, ale můžete požadovat vyplacení poloviny ceny zařizovacích předmětů. Tak to aspoň měla moje známá a její exmanžel se řídil rozhodnutím soudu a vyplatil jí cca 250 000,- za společně zařízený byt, přičemž byt byl psán pouze na muže. Takže nenechte se vy a vaše dítě odbýt a striktně požadujte, co je vaše.
Nemůžu s Vaším názorem celkem souhlasit. Není podstatné, zda-li je byt psán pouze na manžela, nebo na oba. Podstatné je, kdy a za jakých okolností byl získán tento byt.
Do SJM byt patří, pokud:
- byl získán za doby manželství a to i kdyby pouze jedním z manželů
- nejednalo se o majetek získán dědictvím nebo darem do výlučného vlastnictví jednoho z manželů
K tomu viz Občanský zákoník:
§ 143
(1) Společné jmění manželů tvoří
a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkoumajetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,
Co se týče toho, že Váš muž Vám už předem říká, že odmítá vyplatit to, co jste vložila do SJM. To je sice pěkné, má na takovýto názor právo, ale soud se tímto jeho postojem nejspíše nebude řídit.
§ 149
(1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.
(2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.
(3) Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.
Při vypořádávání majetku soud přihlédne k výše uvedeným skutečnostem. Nezapomeňte, že i "domácí práce" mají svou cenu, takže i kdyby Váš muž vydělával a vy jste byla v domácnosti, i tak se Váš podíl na chodu domácnosti bdue brát jako, řekněme, jistá formá zaměstnání. Soud obvykle u věcí, které nelze rozdělit přisoudí jednomu z manželů finanční kompenzaci a to i kdyby s tím ten druhý nesouhlasil.
Řekl bych, že jednu možnou a dosti podstatnou okolnost jste ve výčtu neuvedl. Tou je možný nájemní vztah k bytu. Z uvedeného popisu tazatelky jednoznačně nelze určit, že se jedná o "vlastnictví" bytu. Na manžela může být klidně napsána nájemní či podnájemní smlouva. Potom by se neřešilo dělení vlastnictví bytu, ale práva k jeho užívání.
Máte pravdu, nájem jsem zde neuvedl. Částečně proto, že nadpis otázky je "rozdělení majetku", tak jsem jaksi předpokládal, že se jedná o vlastnické vztahy k dělenému majetku. U nájmu se moc nedá mluvit o "dělení".
No abych to tedy na Vaši výzvu doplnil pro tazatelku. Důsledky rozvodu se liší v závislosti na tom, zda-li se jedná o:
a) běžný nájem - druhému manželu je ten, jenž ostal nájemníkem, zásadně povinen sehnat náhradní byt (vyjímečně ubytování)
b) nájem družstevního bytu založený podílnictvím v tomto družstvu
c) nájem bytu služebního, bytu zvláštního určení, bytu v domě zvl. určení (tímto se nebudu zabývat, protože se mi nechce 
a není ani nějaká velká pravděpodobnost, že by to byl "náš" případ, pokud je, tak se může tazatelka ozvat a upřesnit co chce)
a1) za trvání manželství se jeden nebo oba manželé stali nájemci bytu - pak vzniká společný nájem bytu manžely. Nedohodnou-li se ex-manželé po rozvodu sami, soud na návrh zruší společný nájem a rozhodne o tom, který z nich zůstane nájemcem (a tedy uživatelem).
a2) některý z manželů se stal nájemcem ještě před uzavřením manželství. Uzavřením manželství vzniká společný nájem a při rozvodu jsou důsledky jako sub a1)
b1) Vzniklo-li právo na uzavření smlouvy o nájmu družs. bytu za trvání manželství, vznikne se společným nájmem i společné členství v družstvu. Následky rozvodu obdobně jako sub a1), dohoda, nebo soud na návrh rozhodne, který z manželů zůstává podílnikem v družstvu a hodnota členského podílu se zohlední při majetkovém vypořádání. Manžel, který zůstal nájemcem je zásadně povinen sehnat druhému nahradní byt.
b2) Vzniklo-li právo na uzavření smlouvy o nájmu družs. bytu před vznikem manželství jednomu z manželů, rozvodem zaniká společný nájem a právo druhého z manželů k užívání bytu. Zde je nájemce druhému manželu zásadně povinen sehnat náhradní ubytování.
Nezapodívám se výjimkou ze vzniku společného nájmu §703/3 OZ, nepředpokládám tuto situaci.
Nerozpisuji se o tom, co je náhradní ubytování, náhradní byt, je to lehko dohledatelné.
Nevysvětluji blíže bytové náhrady.
Úpravu k problematice si může tazatelka najít v §703 a násl. OZ.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.