Je mi 29 let, svobodná. Potkala jsem ho v práci. Je mu 42, 21 let ženatý, 21 letá dcera. Trochu jiná situace. Je ředitel jedné firmy, která pracuje s firmou, kde pracuju já. Je z jiného města, cca 100 km vzdáleného, bydlí dalších 50 km dál. Takže celkem 150. Potkali jsme se v létě. Mluvili jsme o práci, o věcech s ní spojených. Nijak zvlášť mě nezaujal. Byl mi milý, hezky se choval ke mě, ale i k ostatním. Nepřikládala jsem mu nijak zvlášť důležitost. Hned druhý den po našem prvním setkání mi napsal email, že závidí svým podřízeným, že se mnou pracují každý den... nic ale konkrétního. chvíli byl klid, a pak to začalo. O vánocích mezi námi rozbujela komunikace, začali jsme si psát, telefonovat, snad všechno ...pak jsme se viděli... výbuch emocí...vůbec jsem to nedovedla pochopit, co se se mnou děje. Snad 3 hodiny jsme se líbali..Pak mi řekl, že je ženatý, kde bydlí, co dělá... všechno. Cítila jsem z něj, že hrozně baží po citu, lásce, po někom - mezi řečí vyplynulo, že se cítí být strašně osamělý. Hlavně chtěl cit. Začali jsme si psát, celé vánoce strávil s rodinou, psali a volali jsme si každý den a já trpěla, že není se mnou. Viděli jsme se až nyní v lednu..Bylo to strašně citové, já byla ráda že ho vidím, a on pořád mluvil o zodpovědnosti, o tom, jak je mu se mnou dobře, jak nechce, aby to skončilo... pak zase otočil... já jsem už na tohle všechno s láskou starý...já nevím, jestli ti můžu dát všechno co čekáš... nevím, jestli to dovedu...a každý vztah jednou zevšední... teď je to jen chemie... a pak zase otočí ... SNAD UŽ TĚ BRZY OBEJMU... , je snad konec každé jeho zprávy... nevím, co dělat. O svých citech jsem mu řekla, řekla jsem mu, že jsem do něj blázen, že s ním chci být. A on zpomalil, řekl, že se musíme poznat... V zásadě obecně se vyhýbá lásce, citu, říkal, že zatrpkl už před léty, že rezignoval na sex, na lásku, na cokoliv... je uvnitř strašně smutný a utrápený.(dle mého pocitu) Od jeho kolegů jsem zjistila, že je hrozně hodný, strašně, až je to někdy na škodu, že si nedovede sjednat pořádek..., že na něm občas někdo štípe dříví... a to mi vlastně řekl mezi řádky o jeho ženě... že ona ho nepotřebuje... že si ho nevšímá, že už dlouho mezi nimi není pouto... Vůbec to nechápu, nevím co dělat. Nechci být za blbou milenku, která nic nechápe, a dělá někomu rezervní záležitost, a vůbec nevím, co s tím... Chápu, že ho to asi trápí, já jsem do něj blázen, on mi volá a píše každý den, má dost práce... pořád plánuje, že budu pracovat s ním... dává mi celkem reálné obrazy... ale já se bojím,... co když je to všechno jenom klam... a já to nevidím, že vlastně je doma spokojený... nebo jak je to vlastně? Celkem mu jeho city věřím, jen nechápu, proč se pořád snaží si držet odstup. Proč se prostě nenechá unést. Asi je to ode mne naivní, ale kdybych se tolik trápila, vykašlala bych se na to všechno a nechala bych to plavat.. I když chápu, že nechat plavat 20 let manželství, dům a všechno okolo asi není legrace. Cítím z něj, že se citově interesuje. Nevím co dělat dál. Poraďte.
Myslím si že jsi mu dodala novou sílu do života. Ono zahodit 20let je těžké. Říkaš, že je moc hodný a takový lidi se hodně trápí kvůli tomu jak by na to reagovala např.dcera, žena, rodiče. Už má zajetou životní kolej. Jestli ho máš opravdu ráda zkus mu dát čas. Láska musí občas zdolat nějakou tu překážku. Je fajn, že už děti má velký tak by to nebyla taková tragedie kdyby byl s tebou. Dcera asi má už svůj život. On se musí rozhodnout a veř, že takové životní rozhodnutí nejde ze dne na den. Musi k tomu dozrát. Chvíli bych zkusila být jeho milenkou víc ho poznat a uvidíš třeba to není ten pravý chlap pro tebe. Přeji hodně štěstí.
hyacint*
Děkuju za odpověď... asi to tak bude... já vím, ale moc to bolí, trvá to dlouho...
Myslím,že je dost opatrný a chce si užít a při tom se nezavázat.Takový je můj dojem.Ted jde o to,co chceš ty.Věř,že málokterý muž se rozvede a začne si budovat nový život s mladou ženou,na to už jsou moc pohodlní.Jdi dál a najdi si někoho jiného,nezadaného.Hodně štěstí.
hyacint*
Hmmm, asi je to taky pravda... ale zase si říkám, já mu v podstatě tu cestu usnadnila, nechtěla jsem po něm moc city, myslela jsem že to bude spíš taková legrace na chviličku. Že spolu zajdeme na večeři, budeme tlachat o ničem, pak se zasmějem a nějak to dopadne...a nebudu to příliš řešit.
A on s city přišel, a říkal - abych mohl přijet častěji, než jednou..., abys mě ráda viděla... abych tě mohl vídat od jara do zimy... místy mi připadá, že ani o sex mu tolik nejde, spíš o tu citovou blízkost, aby s ním někdo mluvil, aby o něj někdo stál... aby si s ním někdo povídal. Tohle moc nechápu...
jjj
Ahojky,dokážu si představit jak ti je! Je hrozně bolestivé někoho milovat! Musíš si schladit svoje vnitřní já. Dám ti svůj příklad. Jsem s přítelem 2,5roku. Nikdy jsem nemilovala tak jako jeho.Hrozně mě pobláznil a vůbec netušim čím. První rok byl nejšťastnější v mém životě.Asi po roce a půl jsem začala zjišťovat že si píše s holkama na icq,na lidéch,na mobilu,ubijelo mě to! Několikrát jsme si kvůli tomu rozešli,ale vždy jsem se k němu vrátila,sliboval hory doly ale zase se vždycky něco objevilo,Pak na mě byl hnusný a vulgární,pokaždé si na mě vybijel zlost když přišel z práce.Vadilo mu na mě úplně všechno,všechno bylo špatně.Hodně nocí jsem proplakala ale nebyla jsem schopná ho opustit.Rok s ním už takhle válčim.Nedávno se to opět opakovalo.Existuje jedna holka kterou nemůžu vystát-je to ten nejfalešnější člověk na světě ale mému příteli přirostla k srdci,furt jsme se kvůli ní hádali,ale on ji bránil zuby nehty.Až jsem si opět zbalila kufry a odešla.Ale opět jsem se vrátila s tím že mi slíbil že na ni bude kašlat a že o mě nehodlá přijít kvůli ni.Zase jsem to sežrala i s navijákem! Zase jsem náhodou zjistila že ji píše a volá a když jsem se ho na to ptala proč to dělá? Do očí mi lhal že to není pravda a že si s ní nepíše ani nevolá! Poté co mi byl schopný koukát do oči a takhle lhát, všechny moje city šli stranou!Láska najednou zmizela! Naštěstí!Pořád s nim žiji ale teď si začínám žít já,už si nenechám sr..na hlavu,už neeee!Nenech sebou zametat! Měj se ráda.Mysli na sebe a dělej tak jak se to hodí tobě a ne tomu druhému.Neužírej se bolestí,od toho ten život není,už jsem to taky zjistila.Hodně štěstí a sil!
Tak na to mám jednoznačnou odpověď. Pokud je ve vztahu tak nespokojený a už se svou manželkou nemůže vydržet a podle toho, co píšeš, tak ona na něho taky kašle a vztah už nejde zachránit, mohou se rozvést a mít volné ruce. V tomto případě bych do toho vztahu s ním šla. Ale jestli neví, co má dělat atd., tak rozhodně není na 100% přesvědčený, že chce své manželství ukončit. Možná by ho i rád zachránil a k tobě cítí jen momentální citovou podporu a poblouznění. Nenech s sebou tak cloumat a nebuď ta, která jen čeká na jeho vyjádření a jak říkáš hloupá milenka. Buď budeš chtít vše nebo nic, jinak to nejde a časem by se to stejně pokazilo.Hodně štěstí
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.