rada bych se zeptala na problem ohledne dluhu. Nasemu znamemu jsme pujcili urcity obnos - nechci ho zde specifikovat - v eurech.) On ho slibil vratit do 1 mesice, i kdyz dopredu vedel, ze toto nebude moci dodrzet. Nejakou dobu se pote snazil kontaktu s nami vyhybat, protoze nemel na zaplaceni zpet. Zjistili jsme totiz ze se dostal do velmi vaznych financnich problemu, takze jsem ho upozornila, ze si preji aby nam podepsal smlouvu o pujcce s datem splatnosti, nebo ze jeho jednani udam na policii. On se nam omluvil, rekl, ze to neplanoval dopredu, ze se dostal do spatne zivotni situace a ze nemohl jinak a ze je mu to vsechno lito, a ze penize opravdu chce vratit. Nevim, co si o tom mam myslet, do te doby byl vzdy poctivy. Prinesla jsem mu tedy smlouvu o pujcce a on ji bez problemu podepsal, domluvili jsme se i na presnem terminu, vse probihalo v klidu, rekl, ze chce prevzit odpovednost za sve chyby a penize vratit a ze smlouvu konstatoval se svym znamym - pravnikem. Smlouvu jsem sepsala sama (behem studia jsme meli jako jeden z vedlejsich predmetu i pravo a take jsem si pomohla internetem). Muj muz uz dluznikovi neveri a mysli si, ze smlouvu podepsal, nebot vi - diky svemu znamemu, ze neni pravne v poradku, proto bych chtela vedet zda smlouva v nasledujicim zneni je platna a pravne nenapadnutelna. Podotykam ze ma 2 strany, na prvni strane jsme napsali rucne 1. strana a na druhou 2. strana (v zapati uprostred), aby bylo zcela zrejme, ze strany k sobe patri. Cele je take vyplnil vlastni rukou a vlastnorucne podepsal (na konci na strane 2), pod podpisem jeste dodal cislo OP. Pokud bude smlouva chybna, budu vedet, ze nas chce opet podvest, pokud ne budu mit jistotu, ze to, co provedl bylo opravdu ze zoufalstvi a dohodnu se s nim po dobrem. Zneni smlouvy:
Smlouva o půjčce
uzavřená podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů
kterou dnešního dne, měsíce a roku uzavřeli
1. věřitel:
Jméno, příjmení...
datum narození...
bytem...
a
2. dlužník:
Jméno, příjmení...
datum narození...
bytem ...
takto:
I.
Věřitel půjčuje dnešního dne ... dlužníkovi na jeho žádost finanční částku ve výši...,- €, slovy:...eur. Dlužník potvrzuje svým níže uvedeným podpisem převzetí finanční částky ve výši...,- €.
II.
Tato smlouva se sjednává jako smlouva úplatná a dlužník se zavazuje, že uhradí věřiteli společně s dlužnou částkou smluvní poplatek ve výši...,-€, slovy:...eur nejpozději do ..., a to v hotovosti na adrese věřitele.
III.
Pro případ nesplnění závazku vrátit zapůjčenou částku ve lhůtě splatnosti se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 75 % z dlužné částky, která je splatná okamžikem porušení povinnosti. Zároveň se zavazuje pro případ prodlení se zaplacením dlužné částky platit věřiteli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,20 % za každý i započatý den z dlužné částky. Pro případ nesplnění závazku vrátit zapůjčenou částku do 30 dnů po lhůtě splatnosti se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši ...€, slovy:...eur, která je splatná okamžikem porušení povinnosti. Tím není dotčen nárok smluvní strany na náhradu vzniklé škody.
IV.
Tato smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, kdy každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení.
V.
Tuto smlouvu lze měnit a doplňovat pouze formou písemného, oboustranně odsouhlaseného a podepsaného dodatku.
rucne vepsano - 1. strana
VI.
V souvislosti s touto smlouvou dlužník souhlasí s tím, aby věřitel získával, shromažďoval, uchovával, zpracovával a předával dlužníkovi osobní údaje, včetně rodného čísla.
VII.
Veškeré majetkové spory vyplývající z této smlouvy nebo s ní související budou s vyloučením pravomoci obecných soudů řešeny v rozhodčím řízení v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., před jediným rozhodcem určeným Arbitrážním soudem České republiky o.s., IČ 26988879, se sídlem Praha 5, Nám. 14. října 1307. Rozhodčí řízení se koná bez ústního jednání dle Rozhodčího řádu Arbitrážního soudu České republiky, o.s. a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení Arbitrážního soudu České republiky, o.s., se kterými se smluvní strany před podpisem této smlouvy seznámily, které jsou veřejně dostupné na www.rozhodcidolozka.cz a smluvní strany je dle své vůle považují za součást této smlouvy.
VIII.
Účastníci této smlouvy prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetli, a shledali, že její obsah přesně odpovídá jejich pravé vůli a zakládá právní následky, jejichž dosažení svým jednáním sledovali, a proto ji níže, prostou omylu, lsti a tísně, z vážné a svobodné vůle jako správnou podepisují.
V ..., dne ...
veritel ... dluznik...
(pod dluznikem je jeste rucne uvedeno cislo OP)
rucne vepsano 2. strana
vsechna policka s teckami jsou vyplnena rucne dluznikem krome mych- veritelovych udaju, ktere jsem jmeno a prijmeni, datum narozeni a bytem vyplnila sama, vse ostatni psal on.
Velmi dekuji za Vasi ochotu
0x
Nejsem si úpně jistá ale pokud nemáte notářskhy (či na úřadě) ověřeny podpisy, je Vám taková smlouva k ničemu. Z vašeho známého mám spíše pocit (dle toho co píšete) , že ne že by nechtěl vracet. On na to prostě nemá. Bohužel...
V republice se denně uzavírá pak stovek tisíc smluv (já sám v práci dnes kolem 30). Naprostá většina z nich nemá ověřené podpisy smluvních stran. Takže všchny ty smlouvy jsou k ničemu a nevymahatelné? Z jaké legislativy vycházíte, to musí být asi čerstvá novinka, kterou zapomněli publikovat ve sbírce zákonů.
0x
První slabší místo bych viděl ve sjednaných sankcích. Sankce zcela jistě neodpovídají dobrým mravům a jsem přesvědčen, že v této výši jsou nevymahatelné (byť bude záležet na individuálním posouzení konkrétního soudce).
Další slabším místem je rozhodčí doložka. Díky lichvářům je dnes k této formě rozhodování poměrně chladný vztah (i ze strany soudců) a navíc spolek, který uvádíte zřejmě vůbec neexistuje (alespoň jsem jej v OR nenašel).
Z vaší smlouvy na mě několkrát lehce nakoukla lichva (to byste mohla být naopak trestaná vy). Byť nevím, kolik činí smluvní poplatek (častěji bývá nazýván úrokem), tak přes výši sankcí a především popsané okolnosti je zřejmé, že dlužník jednal v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Pokud by se tato skutečnost prokázala, pak nevím, nevím. Dokonce jste ani v závěrečných ustanoveních neuvedla obligátní větu, kdy dlužní k prohlašuje, že nejedná v tísni a ...
Možná bylo vhodnější investovat 15 stovek za služby advokáta. Když už byl dlužník ochoten vám "cokoliv" podepsat, pak existuje řada nesrovnatelně jednodušších a právně čistějších nástrojů k "uznání dluhu", než vámi uvedený amatérský pokus o smluvní ošetření vaší pohledávky.
Určitě se vám tady ozvou rádci s právnickým vzděláním a sám se těším na jejich reakci.
Omlouvám se, v OR jsem ten spolek nenašel, ale webovky mají - tak jdu studovat, čím se hošani živí.
Veta kde je uvedeno ze neni v tisni se nachazi v VIII, konkretne:
...a proto ji prostou omylu, lsti a tisne...podepisuji
jinak nemyslim to zle, ale lichvou toto nazyvat je opravdu nespravne.
Z dobre vule jsem nekomu zapujcila penize, ktery dobre vedel, ze mi penize nebude moci v domluvenem terminu vratit - a presto si je pujcil a ani se sluvkem nezminil ze ma nejake financni problemy, ze mi to nebude moci vratit a to je tedy pekna svinarna (pardon). S penezi jsme pocitali ze je budeme mit zpet a nemohli jsme kvuli tomu uskutecnit nektere nase vydaje (napr. servis auta apod.) S autem se da pockat, svet se nezbori, ale tak si predstavte co by se asi stalo, kdybychom treba meli platit hypoteku a nemeli na ni, protoze se nekdo dostal do problemu (a nerekl nam to, ze je moznost ze by to nemohl vcas vratit) a proste nezaplatil. Nebo si myslite ze je nenormalni ze chci penize zpet? Cizimu cloveku bych jen tak nepujcila, ale od znameho jsem toto samozrejme necekala, co je mi to platne ze se mi omluvil, kdyz penize uvidim kdo vi kdy (jestli vubec). Nehlede na to, ze takovehle veci - to se proste nedela, uz ze zsasady chci, aby je vratil. Ja treba zasadne nelzu, jsem optimistka, na prechodu nechodim na cervenou, v obchode bych nevzala bez zaplaceni ani tu nejlevnejsi polozku a pracuji v socialnim oboru - v dnesni dobe by me asi oznacili za naivku, a jiz vymreleho dinosaura... Co k tomu dodat...
0x
Už delší dobu platí zásada:nikdy nikomu nevěř. Může kecat, bečet a pak se vám vysměje. V úvahu přichází obč. právní řízení, joo vy jste si napsali RŘ. Asi těžko dokážete úmysl půjčit a nevrátit, tedy tr. čin. Slíbit vám může v podstatě cokoli, když přijde na lámání chleba, tak nebude mít z čeho vracet. Má nějaký příjem, majetek? Kolik má dluhů? I kdyby chtěl, tak to třeba bude vracet po částkách pro vás směšných, tahat vás za nos. Měli jste si říct o zástavu... U smlouvy se vychází z obsahu. Pokud uplynula lhůta, tak do dejte k tomu AS. Zaslali jste upomínku? No a co exekutor, jestli to za to stojí?
doplněno 12.01.11 19:10:Zkuste pohledat další věřitele, zda by z toho nebyl tr. čin.
0x
Smluvní pokuta je i podle mého názoru v rozporu s dobrými mravy. Judikaturou ještě tolerovaná je smluvní pokuta ve výši 0,5% za den. Co je výš, už má poměrně velkou jistotu, že bude shledáno jako v rozporu s dobrými mravy. Vy tam máte sjednané celkem 3 smluvní pokuty.
1. Pokuta 75% z půjčené částky pokud nebude půjčka vrácena řádně a včas.
2. Pokuta 0,2 % z jistiny za každý i započatý den. Vy jste ji sice nazvala "smluvní úrok z prodlení"ale úrok z prodlení je pro občanskoprávní vztahy určen kogentní zákonem, takže by to bylo se vší pravděpodobností soudem vyloženo jako ujednání o smluvní pokutě.
3. Další smluvní pokuta nastupuje po uplynutí lhůty 30 dní po datu splatnosti půjčky. A je to X €.
Je možné, že soud by některé z těchto pokut zneplatnil protože tyto tři pokuty dohromady už činí (asi)dost velkou částku v poměru k půjčené sumě a mohly by svědčit o tísni toho, kdo podepsal takto nevýhodnou smlouvu. Tato tíseň by pak zakládala možnost protistrany odstoupit od smlouvy. (A to, že účastník podepsal, že není v tísni ještě neznamená, že skutečně není.)
§ 49
Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.
Dále by se po sečtení pokut mohlo jednat o lichvu podle Trestního zákoníku.
§ 218
Lichva
(1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebokdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Další věcí je, že jste si sice ujednali, že je možné požadovat i náhradu škody, ale nezapomeňte, že jen v té míře, ve které by to přesahovalo smluvní pokutu, protože jste si výslovně nesjednali, že smluvní pokuta a náhrada škody budou působit paralelně. Viz citace níže.
§ 545
(2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když to je mezi účastníky dohodnuto.
Taktéž bych ještě poukázal na věc, která tu dosud nepadla a sice, další možnost, díky které by se mohla protistrana dovolávat neplatnosti této smlouvy a to je bezprávná výhružka, která byla z Vaší strany možná učiněna. Narážím tím na to, co jste psala:
" Zjistili jsme totiz ze se dostal do velmi vaznych financnich problemu, takze jsem ho upozornila, ze si preji aby nam podepsal smlouvu o pujcce s datem splatnosti, nebo ze jeho jednani udam na policii."
Vy totiž nemáte právo někoho donutit k právnímu úkonu, pod pohrůžkou, že na něj podáte trestní oznámení, pokud se Vám nepodvolí. Takovýto právní úkon tedy trpí vadou vůle protistrany, a pokud má protistrana k tomu nějaký důkaz, který by mohla použít u soudu (například pokud jste tuto vyhrůžku zaslala písemně, nebo ji učinila před svědky), tak by to vyvolalo absolutní neplatnost celého ujednání + pro Vás další hrozba trestního stíhání.
§ 353
Nebezpečné vyhrožování
(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Komplexní vysvětlení bezprávní vyhrůžky
pravniradce.ihned.cz/...
Lépe byste byla udělala, kdybyste si nechala pouze podepsat písemné uznání dluhu co do výše a důvodu. Pak byste mohla požadovat jeho splacení okamžitě a nemusela byste čekat do uplynutí doby určené v této smlouvě.
Notářsky ověřený podpis samozřejmě není třeba, jak správně poznamenal cyril.
doplněno 12.01.11 20:55:
Omlouvám se za stíženou čitelnost, ale není to moje vina, zjevně odpověďový formulář vymazal všechno formátování, které jsem v něm nastavil :-/
Smluvní pokuta je i podle mého názoru v rozporu s dobrými mravy. Judikaturou ještě tolerovaná je smluvní pokuta ve výši 0,5% za den. Co je výš, už má poměrně velkou jistotu, že bude shledáno jako v rozporu s dobrými mravy. Vy tam máte sjednané celkem 3 smluvní pokuty.
1. Pokuta 75% z půjčené částky pokud nebude půjčka vrácena řádně a včas.
2. Pokuta 0,2 % z jistiny za každý i započatý den. Vy jste ji sice nazvala "smluvní úrok z prodlení"ale úrok z prodlení je pro občanskoprávní vztahy určen kogentní zákonem, takže by to bylo se vší pravděpodobností soudem vyloženo jako ujednání o smluvní pokutě.
3. Další smluvní pokuta nastupuje po uplynutí lhůty 30 dní po datu splatnosti půjčky. A je to X €.
Je možné, že soud by některé z těchto pokut zneplatnil protože tyto tři pokuty dohromady už činí (asi)dost velkou částku v poměru k půjčené sumě a mohly by svědčit o tísni toho, kdo podepsal takto nevýhodnou smlouvu. Tato tíseň by pak zakládala možnost protistrany odstoupit od smlouvy. (A to, že účastník podepsal, že není v tísni ještě neznamená, že skutečně není.)
§ 49
Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.
Dále by se po sečtení pokut mohlo jednat o lichvu podle Trestního zákoníku.
§ 218
Lichva
(1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebokdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Další věcí je, že jste si sice ujednali, že je možné požadovat i náhradu škody, ale nezapomeňte, že jen v té míře, ve které by to přesahovalo smluvní pokutu, protože jste si výslovně nesjednali, že smluvní pokuta a náhrada škody budou působit paralelně. Viz citace níže.
§ 545
(2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když to je mezi účastníky dohodnuto.
Taktéž bych ještě poukázal na věc, která tu dosud nepadla a sice, další možnost, díky které by se mohla protistrana dovolávat neplatnosti této smlouvy a to je bezprávná výhružka, která byla z Vaší strany možná učiněna. Narážím tím na to, co jste psala:
" Zjistili jsme totiz ze se dostal do velmi vaznych financnich problemu, takze jsem ho upozornila, ze si preji aby nam podepsal smlouvu o pujcce s datem splatnosti, nebo ze jeho jednani udam na policii."
Vy totiž nemáte právo někoho donutit k právnímu úkonu, pod pohrůžkou, že na něj podáte trestní oznámení, pokud se Vám nepodvolí. Takovýto právní úkon tedy trpí vadou vůle protistrany, a pokud má protistrana k tomu nějaký důkaz, který by mohla použít u soudu (například pokud jste tuto vyhrůžku zaslala písemně, nebo ji učinila před svědky), tak by to vyvolalo absolutní neplatnost celého ujednání + pro Vás další hrozba trestního stíhání.
§ 353
Nebezpečné vyhrožování
(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Komplexní vysvětlení bezprávní vyhrůžky
pravniradce.ihned.cz/...
Lépe byste byla udělala, kdybyste si nechala pouze podepsat písemné uznání dluhu co do výše a důvodu. Pak byste mohla požadovat jeho splacení okamžitě a nemusela byste čekat do uplynutí doby určené v této smlouvě.
Notářsky ověřený podpis samozřejmě není třeba, jak správně poznamenal cyril.
0x
Uhrn smluvnich pokut je urcite dle judikatury Nejvyssiho soudu v rozporu s dobrymi mravy a nepochybne by dluznik uspel s namitkou, pokud byste se toto prislusenstvi snazila vysoudit. Zruseni smlouvy kvuli jejimu uzavreni v tisni nepada pro dluznika v uvahu, protoze by pri zruseni platnosti smlouvy musel neprodlene vratit plneni, cehoze asi neni schopen. Takze je pro nej asi nejrozumnejsi smlouvu splnit vracenim dluzne castky, teda pokud smluvni poplatek neni nahodou tak vysoky, ze by ho slo oznacit za lichvu - v takovem pripade by pro nej asi bylo nejlepsi neplnit, pockat na zalobu, pak napadnout platnost a nakonec vratit za soudem stanovenych podminek - btw. nevim jestli soud muze urcit primereny urok, ale vim ze smluvni pokutu muze podle stavajiciho obc. zakoniku oznacit pouze za neplatnou a to v plne vysi, ale nemuzi ji urcit neplatnout pouze ve vysi v jake ji shleda nemravnou a tedy sam stanovit vysi pokuty nizsi. Pokud by nemohl urcit nizsi urok, tak to muze dopadnout tak, ze nakonec bude muset zaplatit jen jistinu bez poplatku. Kdyby tohle udelal jeste pred projednavanim u soudu, vy zalobu nestahla a pri projednavani se uz domahala jen uroku a pokut, tak byste taky nemusela uspet vubec s nicim a jeste byste musela zaplatit soudni vylohy...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.