5x
Co říct? Vidíte to dle mého naprosto správně, nic mu nechybí. Vy, co musíte, zbavit se závislosti na něm, nebo toho přesvědčení, protože to je to, co Vás brzdí od rozhodnutí. Ano, máte malou mateřskou, ale když se rozvedete, sociálka Vás doplatí do životního minima, kde započítá děti a Vás. Není to horentní částka, ale pořád se radši zatím uskromním, než dělat ze sebe blbce. Promiňte mi to slovo, ale on to z Vás dělá. 
Dostanete přídavky, doplatek do minima, alimenty. Neumřete hlady, to bych opravdu neřekla. Přeci takhle nemůžete žít dál, trpí tím i děti, oni vidí víc, než si dovedeme představit. Oželí bonbóny, ale utrápená mamka bolí. Věřte tomu. A poznamená je to na celý život. A pro spokojený život bych klidně prodala i domek a koupila si byt. Copak v tomhle trápení chcete zestárnout a pak si uvědomit, že máte život na konci aniž byste z něj cokoli hezkého měla? Nebojte se. Obávám se, že pokud zůstanete v tom v čem žijete, bude hůř. 
marienko,,třeba ho to přejde a vy hned strašíte odchodem. A tak malé dítě! Myslíte ,že oONA nemá cit a jde to tak lehce,,zvlášť v dnešní době? Všeho nechat co budovala a pryč? Nééééé!
Nemusí být hůř,,může být i líp...a myslím že v každém manželství je něco ,,ale ne hned z běho prchat do neznáma a klidu? Neměla by žádný klid. Návštěva dětí a vše okolo to není jen tak
doplněno 14.01.11 23:53:udělat něco sama se sebou aby mu to vrtalo v hlavě a začal se bát o své! Nebojte se- - -kdo by chtěl chlapa s úvazky na tak dlouhou dobu! A HOLOU PRD...LÍ
Polinek, ano v každém manželství je něco. Dneska jsem ráno zavolala manželovi a sprdla ho do telefonu jak sirotka. Nevzal složenky na poštu, jde o hloupost, ale! Hlavně jde o to, že nejhorší v manželství jsou nevyřešené problémy. Ty, co se dusí, tají, odsouvají. Já si dnes zchladila žáhu, kdyby ne, tak tu dopoledne běhám a nadávám, takhle mám klid v duši. On se zamyslel a v pondělí na poštu zajede. Hádat se nebudem, není důvod. Tohle je příklad naprosté drobnosti proti starostem tazatelky, ale podstata je stejná. Musí to řešit. Copak to je za život, být s někým, kdo nás nerespektuje, neváží si nás, nemá rád? Vždyť jsme na světě jen jednou. Myslím, pokud si to dobře pamatuji, tak jedna z nás, z poradny - chlupatependolino, měla doma potíže. Pohárek přetekl, stoupla si před milého a vpálila mu pěkně nahlas co si myslí, co chce atp... Vyřešeno během chvíle. 
Já nedoporučuji rozchod po prvním problému, hodně se snažím o smíření, ale blbce ze sebe dělat? Nikdy.
4x
Asi bych jednala jak píse Mařenka,pokud by došlo k rozchodu tak bych prodala dům a šla do bytu,pokud se nechcete rozejít,tak dělejte že nic nevidíte a ono se to vyřeší samo.Pokud budete chlapa nahánět a vyčítat a on uvidí že se snažíte něče zjistit nakonec to dopadne tak že odejde,pokud budete dělat že nic nevíte ani nevidíte bude si to muset vyřešit sám.Bud se přizná a odejde nebo to ukončí.To je pouze můj názor.Jedno vím ale zcela určitě-dokud máte jen tušení že se něco děje ale nejste si jistá,tak mi věřte že to tolik nebolí.Ta pravá bolest přijde teprve až to zjistíte.Pokud ho máte ráda dělejte že nic nevíte,chovejte se naprosto přirozeně,a doufejte že si vše uvědomí a ukončí to.Vím že to není jednoduché. ale pokuste se zapřemýšlet co chcete vy a podle toho jednejte.Hodně štěstí
právě tak bych k tomu chtěla přistupovat. Nehrabat se, nepronásledovat, navyptávat se. Bát nezúčastněná. Já se rozvádět nechci, protože mám toho pacholka pořád ráda. Ještě pak v noci přišel a dělal, že se nic neděje. Dokonce byl i sex. "Myslíš si, že kdybych měl jinou babu, že se mi ještě postaví?"... jsou to takové chvilky, při kterých si říkám, že by se to ještě dalo zachránit... Má to jediné pozitivum. Dobře se u toho hubne, protože je mi pořád špatně a nemůžu jíst... moc děkuji za odpověď, právě tohle bych potřebovala slyšet častěji.
3x
pokud máte možnost někam s dětma odjet tak to udělejte,alespon týden pryč,třeba u rodičů,
ukažte mu že tím co se děje se neužíráte,Seberte všechny síly a udělejte opak toho co děláte ted,to znamená budte klidná,na oko veselá a pečlivě pozorujte jeho chování.Jsem přesvědčená že Váš klid a lhostejnost mu bude vadit.Hrajte si s dětma,ukažte mu že je Vám dobře že Vás nic netrápí,pozorujte jeho chování.
nekleselte na jeho úroven ukažte že jste lepší,
doplněno 03.01.11 20:06:nekleselte na jeho úroven ukažte že jste lepší,
Každá jsme jiná. V tomto případě bych já osobně zašla za milou kopretinou a v klidu bych jí řekla, že pokud v tom vztahu bude pokračovat, ať si svého milého vezme domů, že mu přidám ještě mašli a pytel špinavých hadrů. Prostě bych to řešila. Žádná hysterie, tím byste akorát potvrdila to, co o Vás kopretince říká.
3x
Vemte děcka, zajděte za ní, že si něco potřebujete vyřídit, ať je pohlídá. Můžete vzít i manželovo prádlo ...
Tak deti bych do toho teda vubec netahala. Deti se nesmeji stavat prostredkem, pomoci nehoz si rodice budou vyrizovat svoje problemy. Oni za nic nemuzou, melo by se jich to dotykat do nejmene. Uz dost na tom, ze jim pravdepodobne tatinek odejde .
neříkám, že mě to nenapadlo, ale neudělala bych to ani náhodou. Nechat dvouleté dítě někomu cizímu, to nehrozí... ono je to všechno hodně složité...
SEKYRA -ŠPALEK ...není dobrá
doplněno 15.01.11 11:28:buss,,,to není dobrá odpověď ,,to není řešení!
Ono to opravdu není tak jednoduché. Kdyby byly děcka starší a já v práci, asi bych to řešila jinak, ale takhle... občas někam zajdu, ale ne na moc dlouho. Jsem měkouš. A hrábnout na dno? Kde až je? Kde jsou ty hranice? Myslela jsem, že už to ani hloub nejde a hleho. Tatínka zase nemáme doma. Ráno jel už o půl čtvrté do práce a vrátil se kol 11. Večer pouštěl vodu na koupání už o půl šesté, dcera šla spát k rodičům, o půl sedmé vypadl, že přijede za 1,5-2hod a ještě není doma. Ale pořád zapírá a plánuje společnou dovolenou. To mi fakt hlava nebere...
2x
Dobrý den. Jen se vás zeptám - rozvedla jsem jeho první manželství? Z vašeho popisu situace mi to totiž připadá, že ano. Jestli tedy ano, tak čemu se nyní divíte? To si vážně myslíte, že když byl nevěrný první manželce, že druhé zachová absolutní věrnost? Asi vám říkal, jak mu jeho žena nerozumí, už s ní roky nežije, je to hysterická ženská apod, ne? No tak si nyní vychutnávejte,jak asi jí muselo být, když věděla, že je její manžel jí nevěrný. Nepolituju vás, ženy-rozvracečky manželství - opravdu ráda nemám.
2x
Nenapsala jste, co manžel dělá, jestli podniká, nebo je zaměstnaný. Jestli nemáte důkaz o nevěře, je to těžké. Asi bych zkusila reagovat, jak tu někteří radí. Také posílat SMS, volat před ním skrytě, aby měl podezření, že někoho máte. Jednou byl v televizi takový příběh, podváděná si koupila v bazaru druhý mobil a volala si, posílala SMS sama. Dala si udělat nový účes, hezky se oblékala. Probudila v něm žárlivost a tím zachránila manželství, milenka ho přestala bavit... Asi bych to řešila ze začátku takto, na rozvod je vždycky dost času.
já se rozvádět nechci a on taky ne. Ráda bych někam zašla, ale nemám možnost. Syn má dva roky a je na mě fixovaný. Navíc manžel zmizí dříve, než děti usnou. Pracuje ve velké firmě v kanceláři. Vím, že toho má v práci dost, ale já taky. Pořád sedím doma a pomalu šílím... důkaz. Když náhodou přijdu do pokoje, tel. se okamžitě schová. Tak raději chodí volat do auta a mě zamkne doma, adych náhodou nešmírovala. Musela bych vylézt oknem, abych se dostala ven. Paráda... Ten film jsem viděla,jenže nejsem takový tvrďák, abych se před ním usmívala. Nebylo mi naděleno sklonů k herectví...
1x
Tak to podle mne hodně"smrdí"!Připomíná mi to mého 1. muže. Také vždy měl pohotové výmluvy a všechno dovedl okecat...Byl věčně samá baba, ale málokdy jsem mu to mohla dokázat. Pitomce ze mně dělal 20 let,pak jsme se stejně rozvedli, šel za milenkou, které měl za púl roku plné zuby, ale když se chtěl vrátit, já už byla s někým jiným. Dokonce si vozil v autě deku ,/prý když někoho veze služebním autem, aby se nezamazal!Místo toho ji rozprostíral na palouku pod milenku a ani trochu se nestyděl si mi o tu deku říct! Řekla bych, že ten Váš bude velmi podobný a jiný už asi také nebude.Ďělá z Vás stejného pitomce, jako ten můj bývalý ze mně... A co se týká peněz? Přibyly by Vám alimenty a asi i sociální dávky, vždyť ve stejné situaci je spousta žen.
doplněno 09.01.11 16:22:Je možné,že ve svéKopretince nemá ještě úplnou jistotu. Múže být zamilovaný, ale zatím je opatrný, aby neukončil manželství předčasně a pak nelitoval. Lidé si nechávají do poslední chvíle zadní vrátka otevřená, až na pár zpovykaných cvoků...Svou sebejistotou Vás chce asi jen přesvědčit, že to není pravda. Záleží, jakou máte povahu. Já bych žít dlouho v nejistotč nemohla. Neříkám, že je to tak správně, ale utrápila bych se. Pokud dokážete vedle něho dále žít a dělat, že se nic neděje /klobouk dolú, pak máte nervy jak špagáty/, je možné, že až ji lépe pozná a dojde i na nějaké jejich neshody, že toho časem nechá sám, ale očekávala bych, že se to brzy bude opakovat, protože nemá žádné zábrany, úctu k Vám a v jeho letech ani zodpovědnost a ohledy...
ano, chová se jako rozmazlený fracek a malé mimino. Včera, když jsem byla v angličtině si s ní doma volal, když hlídal děti a dcera mi to řekla. Přišla s brekem, že má s tatínkem tajemství. "Já už vím, jak se ta teta jmenuje a slíbila mi, že spolu zajedeme, až bude tepleji do zoo i s jejíma holkama". Paráda. Když pak přijel večer domů(opět jel kupovat brikety, ale žádné nepřivezl), sondoval, jestli mu dcera něco neřekla. Nebonzla jsem ji... V noci jsem ho pak ještě slyšela, jak si s ní volá. Myslel si, že spím, tak jsem stála za dveřmi a poslouchala. "neboj, já to nějak vyřeším", bavili se i odceři, jak má její holky ráda. Pak mu exla baterka a mě nešel sát za dveřma "tak ještě pořád nemáme problém?" zase ty samé výmluvy, že si to jenom namlouvá, že nikoho nemá, že s nikým nespí, že nic měnit nechce, že se stěhovat nechce, prostě pořád dokolečka. tak jsem mu řekla "víš, ale já už si nejsem jistá, jestli ještě chci být s někým, kdo mi lže a kdo si mě neváží" "tak mě vyhoď a já se odstěhuju" že by čekal, až udělám první krok? Šla jsem spát. Telefonoval pak ješt další hodinu, protože mě přišel vzbudit o půl jedné. Jen tak, mě vzbudil. Řekla jsem mu dobrou noc, otočila se a spala dále. To asi nečekal. Myslel si, že budu dělat scény a já nic...ráno mi volal už před osmou, jak jsme se vyspali a jestli už jedeme do školky...neměla jsem na něj čas. "tak jestli budeš chtít, tak zavolej" "ty zavolej, jestli budeš chtít" " tak já ti zavolám a budeš doma?" jsem zvědavá, co z něj zase vyleze, ale už jsem v klidu, nedělám scény, neřvu a ani jsem před ním včera nebrečela. Pokrok... jenom mám obavu, že pokud to takhle bude pokračovat dále, začne mi být lhostejný a stejně se rozejdeme...je to nářez
no, připadá mi to, jako že mu to takhle vyhovuje, že nechce nic měnit (zatím), že před řešením problémů utíká - dělá že nejsou apod. znám to moc dobře z vlastní zkušenosti. Záleží jenom na vás, jak se k tomu postavíte, já tenkrát neměla kam jít se dvěma prcky na MD, tak jsem to vydržela... Jestli chcete - půjde to. Ale citově budete strádat 100%ně, musíte se oprostit od hledání chyb sama na sobě (vaše vina to není, on je tady ten špatný), nesmíte dělat scény, brečet, křičet, vyčítat... Prostě tady "dělat že se nic neděje", snažte se aspon předstírat vyšší sebevědomí, že jste nezávislá, že si bez něj poradíte taky... a třeba mezi řečí naznačit, že chlapů po světě běhá...
Zkuste se dát dohromady po psychické stránce, ujasněte si ve své hlavě co chcete, jak si to dál představujete, co všechno jste ochotná tolerovat a co už je "přes" a jestli a jak to chcete řešit. Teprve až sama v sobě budete mít 100%ní jistotu, že je mezi vámi konec, teprve potom jednejte (rovzod, rozluka atd). Nemá cenu se do něčeho nutit a nebo nechat nutit okolím. Řiďte se heslem "netlač řeku, teče sama". Až to uzraje - poznáte to
mezitím si vytvořte vlastní účet v bance (doklady nechte např. u rodičů, u kamarádky), ulívejte si tam peníze - čistě pro případ..., posbírejte po bytě účty od všeho co jste spolu kupovali, prostě pomalá a opatrná příprava - na případ "co kdyby..."
já si uvědomuji, že řvaním nic nevyřeším. Teď se už druhý den držím docela v klidu a konečně jsme se někam dobrali. Prý, že je to nějaká sestra od jeho kámoše. Začátek... hahaha... jsem zvědavá, s čím dneska příjde, pokud vůbec příjde. Dneska jsem se rozhodla, že do žádného cvičení nepůjdu, aby nemohl před dcerou telefonovat a znovu ji do toho všeho zatahovat, ale věčně to tak nepůjde. V pondělí mě čeká poradna, tak mi snad řeknou, jak mám postupovat dál. Vaše rady mám přečtené, ale v afektu jednat nechci. Je už toho na mě opravdu moc. Jsem slabá, unavená, lenivá... mám splín. Ale moc bych se chtěla přitulit... ale není ke komu. Na to si taky musím zvyknout. Ikdyž tatínek se ještě pořád tulí rád...
1x
Dobrý den.Podle toho,co popisujete váš muž milenku na 99,9 % má.Pokud nechcete nic měnit a máte ho pořád ráda-to nejste sama,to má většina podváděných žen své muže stále ráda,ikdyž jim bylo velmi jeho nevěrou ublíženo.U vás má kompletní servis a zázemí a tak mu to tak vyhovuje a vůbec si nepřipouští,že vám tim velmi ubližuje.V tomhle tom jsou ti ,,parchanti ,,stejní!Tak jak už vám tam někdo dobře radil,založit si svůj účet a ..ulívat,ulívat,,peníze na ,,zadní ,,kolečka a rozhodně nepsat muži žádný podíl na baráku,když je váš.Nedělat mu takový servis!Ať občas ty košile nejsou vyprané a vyžehlené,ať není navařeno,prostě máte 2 malé děti,nestíháte a dobré by bylo,když přijde z práce,tak se sebrat,jít třeba na pedikůru,ke kámošce na kávu nebo jen tak se bloumat 2-3 hod.po mestě,jít se projet na kole nebo si jít zacvičit,udělat si taky své zájmy a ať se chvíli o děti stará jen on sám,věřte,na telefonování a psaní SMS u tak malých dětí jistě nebude mít čas!A to tak několikrát týdně,nebo aspoň 1x!A´T se tatínek stará.A sex s ním si rozhodně neodpírejte,spíše naopak!Ono mu to pak bude samému nepříjemné,ráno se ženou a večer s jinou.Vy jste manželka,vy máte nárok a zvyšte v tomto směru své potřeby,kolem 40 už těch sil není tolik a zvládat na,,plný úvazek,,2 ženské,no to si hošánek ,,mákne,,aby neselhal.Myslete hlavně na sebe a na děti.Držím palečky,zkuste to tak a třeba za měsíc se zase ozvěte,jak to funguje!páček!
Tak jsem zase totálně v p... tatínek se sice vrátil před druhou a choval se naprosto normálně, ale ráno jsme měli docela dlouhý rozhovor o té jeho kopretině. Řekla jsem mu spoustu věcí, které o ní vím (měla jsem si to nechat pro sebe), třeba to , že už v tomto manželství jednoho milence před mým manželem měla, že vím, kde bydlí a svět je malý, protože se na malé vesnici každý zná... v poledne jsme jeli s jeho rodičema a bráchou na oběd. Počílata jsem s tím, že pak ještě zajedeme k nám na kafe, ale bohužel. Tatínek spěchal domů. Jenom nás vysadil a hned zase odjel. Vrátil se po třech hodinách. To už jsme dávno měli být u našich. Opět přišel pozdě. A teď? Jsou tady jeho kluci a on sedí zamčený na záchodě a píše sms. Je směšný. Zase se to po té jeho včerejší akci změnilo. Je mi hrozně zle. Zase nemám chuť jíst a ten děsný splín a já bych tak potřebovala přitulit... penízky už jsem si začala odkládat, to je pravda a děti musí taky častěji hlídat, než dříve, ale telefonuje normálně před děckama. Ikdyž naposledy pokrok, dceru vyháněl do vedlejšího pokoje, takže tentokrát s tetou nemluvila... že já si neodpustím si dloubnout a to je to nejhorší. Vím, že tím nic nevyřeším, ale...je mi zle...
Já už jsem vám napsal svůj názor a věřím, že je vám hrozně, ale bude ještě hůř. Od toho si částěčně můžete pomoct sama, ale čím víc to budete prodlužovat, tím to bude horší. Jedna věc jsou peníze, na které každý slyší, druhá věc je ten zbytek...musíte si vybrat. Nechte mu volnou ruku, budete mít peníze, ale žádnou hrdost. Je třeba se k tomu postavit čelem a ujasnit si hranice... Můj kamarád takhle zachraňoval rodinu osm let, nechtěl si přiznat, že se mu manželka ku.ví a věřil, že to zvládne. Z práce chodil k rodičům na večeři, doma večer ho čekal syn u sousedky. Manželka neznámo kde, někdy si odjela taxíkem jen tak v županu. Víkendy trávil u rodičů ze synem, mamka mu prala, žehlila, vařila, ale nenechal si poradit. Byl na tom taky špatně, ale podle něho vše pod kontrolou. Nezískal vůbec nic, ona si cvičila jak chtěla a kdy chtěla, přitom nepracovala, peníze od něho měla a doma nehla prstem, protože jí to stav umožňoval a věděla, že si může dál a dál dělat co chce a kdy chce. Radil jsem mu, ale nechtěl slyšet nic jiného, našel jsem mu babu na internetu a dokopal na kafe s ní. Nyní je šťastně ženatý, má rodinu, další dítě a lituje jen jednoho, že ztratil osm let života!
tak dlouho bych to určitě netrpěla. U mě bude zlomový tento rok, kdy si musím udělat teď do prázdnin jeden kurz a pak po prázdninách další. V listopadu bych už pak mohla pomalu začít chodit do práce a zaučovat se, alespoň tak jsme spolu domluvené, takže do té doby ho opravdu potřebuju. A pak? Možná, že už mi na něm pak vlastně ani nebude záležet a odejdu s čistým svědomí, jenom o necelý rok starší, takže teď se musím krotit, ikdyž to vůbec není jednoduché, když vidím, jak je mnohdy mimo. Jenom samé sms... jd si uvařit meduňku na nervy. Teď je tatínek s klukama v práci. Vlastně ani nevím, jestli pak večer nepojede zase někam pryč. Ještě jsem mu neřekla, že mi dneska angličtina odpadá... už mě to ale opravdu nebaví. Nejhorší to je, když je doma... potřebovala bych recept, jak si zavřít hu.. a nerýpat...
Dobrý den,
včera večer jsem četla Váš příspěvek, jsem sice starší než Vy, ale až mě zamrazilo, jak je to vždycky stejné. Můj manžel se taky choval jako zamilovaný puberťák, vůbec nebylo třeba hledat nějaké důkazy-prozrazoval se sám, city s ním naprosto cloumaly.
Sice Vám píšu, ale neporadím, protože jsem nedokázala v téměř stejné situaci poradit sama sobě. A to jsou to už tři roky. Naprosto rozumím Vašim pocitům, ale někdo to tu už psal - může být hůř. Zatím o všem přemýšlíte, situaci se snažíte řešit, taky jsem sháněla (nejsem totiž vůbec na svěřování přítelkyním, široké rodině a tak) články v časopisech, na internetu a pořád jsem věřila, že najdu nějakou kouzelnou radu, která mi pomůže. To ale samozřejmě nefunguje. Já jsem s manželem zůstala, nemám malé děti jako Vy, ale zase jsme spolu už přes třicet let, nějak jsem si nedovedla představit, že se rozejdeme. Samozřejmě jsem mu to nabídla, ani on nechtěl a slíbil, že to skončí. Takže jediné, co Vám můžu předat je moje zkušenost po třech letech.
Rozhodla jsem se takhle sama, ale cítím, že nejsem tak silná, abych dokázala udělat tlustou čáru a jedeme dál a čas bohužel sám všechno nevyléčí. Mám dny, kdy to zvládám, ale mám dny, kdy jsem na dně. Neznamená to, že minulost manželovi připomínám, vracím se k ní nahlas, hledám důkazy, že s ní je pořád. Vůbec ne, ale uvnitř je to někdy naprostá hrůza, nejde to poručit si - a teď si zas budeme věřit, připadám si pořád ponížená, sebevědomí pod bodem nula a hrozně se za to stydím - podezřívavá.Často nemůžu spát, jdu si číst, na knížku se nesoustředím, přepadají mě pocity sebelítosti, vzteku a samá taková krása.
Strašně Vám přeju, abyste Vaši situaci vyřešila lépe, já jsem to nedokázala.
ano, mohu potvrdit, znám to téměř stejně, po dvaceti letech jsem najednou byla s cizím člověkem. Tu zradu, ty lži , to ponížení
jsem nechtěla překousnout, právě pro ty pocity , které popisuješ Magdo. Už nikdy bych mu nevěřila, už nikdy bych s ním nebyla
štastná, už bych si ho nemohla vážit a neměla bych žádnou hrdost. Udělala jsem konec, bylo to moc, moc těžké a zhojí to jedině čas,
ale jizvy zůstanou navždy. Odnést pytel se špinavým prádlem všem kopretinkám, je dobrý nápad, škoda, že mě to tenkrát nenapadlo.
Můj problém je v tom, že jsme spolu teprve 8 let a já ho mám pořád ještě ráda a nejvíc toužím po tom, aby se ke mě přitulil a pohladil mě, jak on to umí, nejde o sex. Sama nechápu, proč jsem ochotná mu to všechno tolerovat, když mi tolik ubližuje...
dneska mi tatínek i přesto,že jsme se ráno děsně zhádali objednal nové auto, se kterým budu jezdit s dětma do školky. Až ho budu mít v garáži, budu v klidu...jinak se nic nezměnilo. Pořád zapírá, dneska vyrazil před jednou a vrátil se po šesté, že prý musí do práce (teď už nechodí nakupovat), ale přitom jsem je slyšela, jak se spolu domlouvají. Samozřejmě, že to popřel. Mluvil jsem s kámošem, že se za ním mezi touto hodinou staví. V šest mi pal volal, že už tedy jede domů, a že si spolu dáme večer víno. Prdlačky. Okoupali jsme děcka, dala jsem jim večeři a než usli, tatínek byl kantáre. Jako vždycky. Teď řeže jako poleno... vím, že bych měla být v klidu a neřešit to, ale jde to hrozně těžko. Ráno bychom měli jet k jeho rodičům. Tchýně už něco tuší. Všimla si, že jsem dost zhubla a navíc synáček tráví hodně času v práci, ale... co může říkat chlapovi, který má čtyřicítku na krku? Stejně bych to odnesla jenom já...čas, čas, čas, potřebovala bych přesný termín a nejlíp s výsledkem... netušíte, jak to dopadne? Vím, že to záleží hlavně na mě a na mém přístupu.Tyky se spolu domlouvali na ples. Ty bláho a já ho nejsem schopná nikam dokopat. On na to vůbec není a teď se třepe, jako načepýřený kohout. Kéž by mu už chtěl spadnout ten hřebínek...
Já Vás obdivuji ,jak to zvládáte.Nechápu,jak jej můžete mít ráda.Je nejen egoista a hnusný člověk,ubližuje svým nejbližším (a nedělá to poprvé - viz jeho první manželství),ale navíc se v tom i vyžívá .Ano, dle Vašeho vyprávění,lze s jistotou říct,že jemu Vaše žárlení,scény a vyčítání dělá náramně dobře.Je to JEŠITNÝ CHUDÁK.
Nesnáším tuhle vlastnost.Když už se s ním zatím nechcete rozejít,tak mu alespoň nedopřávejte ten požitek.Zkuste si taky hrát.Hrajte ,že je Vám to postě šumafuk.To je moje rada.
PS:Já jsem moc přímá,řešila bych rovnou.Buď já nebo ona.
já bych to tak chtěla dělat, ale čím je to horší, tím víc mám potřebu se k němu přitulit... je to divné, já to vím, ikdyž mi v poradně řekli, že je to naprosto normální jev. .. Snažím se chovat, že jesem nezúčastněná a občas se mi to i daří, ale pak nškde něco slyším, nebo vidím a zase udělám scénu, kdy mu prásknu dveřmi před nosem a pošlu ho do pr... ale pak... ještě na to nemám, to vydržet...
Ahoj, tak to tu trochu pročítám a zírám, co lidi dovedou! Poslyš, mě je dvacet, takže do vztahů asi nemám moc co mluvit, ale z mého pohledu je v těchto chvílích nejdůležitější, aby ses na celou věc dívala s odstupem nějakého času. Představ si, co bude za rok. Může nastat několik variant, ale je důležité, aby každá ta varianta byla vytvořena TEBOU! Ne, aby hrál toho hlavního režiséra on. Protože on to tak chce, s prominutim má tě za ukňouranou "jenom" ženskou, která stojí u plotýnky a hrabe se v prádle. Bylo by fajn mu ukázat, že seš v pohodě a tvrdá žena, co si jde za svým! (jak jsem pochopila, už se o to snažíš a jde ti to).
Důležité je ale to dotáhnout do konce. Jako první si určitě najít nějaký koníček, kamarádku, se kterou budeš trávit čas, když bude dusno. Dále mít 100% přesvědčení a pak ho vyhodit i s tou jeho dekou. Ještě tak 14 dní než ho vyhodíš ho pěkně dusit a dělat věci, které už tu byly napsány. Vše s úsměvem a energií do života. Hlavně ale aby bylo vidět, že to děláš pro sebe, ne pro něj. Ne, že se ho snažíš znovu získat. Nadhled a občasná ignorace.
Vím, že hlavní problém jsou finance, ale proboha - vždyt baráček je Tvůj, kdo se bude stěhovat bude on! Tak co může být lepšího? Když se naši rozvedli, mamča neměla vůbec nic!
Pokud převládájí city a touha po jeho lidském teple, je to čistě jen zvyk. Pokud Ti někdo takhle ublíží, láska přejde. Může to trvat týden, měsíc, dva měsíce, ale člověk si prostě odvykne. A postupně ti dojde, že jsi udělala dobře a že jsi to udělala ty, ne on a že jsou na světě lepší lidi a co víc, lepší chlapi.
Najdeš si někoho s trochou gentlemanských buněk, co jistě nezpívá chvalozpěvy jenom sám na sebe a finance se dají zase do normálu.
Hodně štěstí!
Zmrzka
víš, my když jsme v pohodě, tatínek dokáže být naprosto skvělý a úžasný a pozorný... to jsou taky jeho vlastnosti, ikdyž je v poslední době nevídám tak často... v poradně mi řekla, že je možná lepší, když není tak často doma. Alespoň se nehádáme a když spolu mluvíme po telefonu, jsme téměř (někdy) jako dvě hrdličky (asi hrajeme oba divadlo), ale ještě to jde... děcka jsou malé a taťku potřebujou a on si to moc dobře uvědomuje, protože nechce zažít znovu to, že by je neviděl vyrůstat a nebyl s nima denně... a tomu bych věřila, protože on vždycky pro děcka udělal první poslední. Ikdyž měl soud o kluky, vydobyl si, aby je měl co nejčastěji... on je sice h... ale ne děcka nedá dopustit. A teď byx měl navíc živit ještě její dvě? Mladší syn chce jít na výšku... nebude to mít chlapec jednoduché a já mu to nehodlám nijak ulehčit, ikdyž nebudu dělat problémy, abych si zachovala zbytek hrdosti, kterou ještě mám...
Já nechápu, proč chcete radu, když je tatínek tak báječný. Jsou dvě věci, které můžete udělat, mezitím nic není, ten druhý krok neuděláte, to už jste si sama zdůvodnila, takže zbývá jen to, co děláte teď, dělat, že nic nevidím, protože pak tatínek bude opravdu báječný, bude mít vše a bez hranic, doma ještě navíc uvaříno, vypráno a může dvakrát za den. To se mu pak ani nedivím, když se má jak pr..e v žitě.
Přežívat budete do té doby, pokud nic neuděláte - to jsem se vám snažil vysvětlit už dřív. Bohužel, pokud budete ustupovat, budete tam kde jste. Zkuste týden nevařit, nežehlit, nemýt nádobí, neuklízet...ať to zkusí ta jeho rosnička či kopretinka a pak uvidíte co dál. Já bych to řešil výměnou zámku, ale to už jsem vám psal před 14dny asi. Věřím, že by se v tom vymáchal a vrátil se sklopenýma ušima. Ale jsem chlap, takže bych neměl radit
Ale vážně,stejně jako my ženy nejsme stejné,tak (doufám) ani muži nejsou na jedno kopyto.Pokud ale jde o uvedení Vaší rady v praxi... "Zkuste týden nevařit, nežehlit, nemýt nádobí, neuklízet...ať to zkusí ta jeho rosnička či kopretinka... " Tak to tedy nevím.Kdyby byla paní sama ,budiž,ale co děti?Nestačí ji utrápená maminka?Mají mít ještě špínu a hlad?A i osoby typu kopretinka dokážou týden vařit...
Dům je Váš,kopněte ho do řiti .Nemáte co ztratit.Však ona ho kopretinka po čase do ní kopne také,až se skloní zase nad jinou květinkou...A nebojte se ono k tomu dojde.Udělal to předešlé manželce,udělal to Vám a udělá to zas.Lidé se nemění.S tímhle človějem Vás štěstí nečeká,jen budete jednou litovat,že jste to neudělala hned.Věrnost a hlavně láska a úcta je to,co nás odlišuje od zvířat.kdybych udělala přávě tohle, všechno by se tím ještě zhoršilo... košile mu sice ještě žehlím, ale jinak má prádlo hozené na hromádce a ne poskládané, jako vždycky. Spíš, bych měla doma víc zabrat a spíš se starat sama o sebe... když mi večer příjde sms, je z toho na nervy a když si ho ještě navíc přestanu víc všímat, to ho asi na... totálně...
0x
Najděte si taky někoho..nebo to alespoň předstírejte...pak se uvidí jestli mu na vás ještě záleží...
doplněno 03.01.11 13:28:třeba začne mít strach že by mohl ztratit vás, jistotu...kvůli něčemu co za to nestojí a ukončí to
To chápu no...musíte také myslet na děti...mě se rodiče rozvedli když mi bylo 12 a dodnes jsem to matce neodpustila...takže pokud ho máte pořád ráda...tak doufejte, že ho to časem přejde. Myslím, že pokud se to snaží zamaskovat, chce sex atd...tak to s tou druhou nemyslí nijak vážně..
Tak tohle je ta nejrychlejší cesta do pekel! Pokud někoho má (podle toho, co píšete, tak je to téměř na 100%), využije Vaší chyby a Vy budete ta špatná. Pokud nikoho nemá, budete opět ta špatná Vy (v tom případě bude mít ovšem pravdu). Těžko mu budete vysvětlovat, že to děláte z lásky k němu.
0x
Dobrý den. Vy ale nevíte zda je vám nevěrný, pouze podle některých indicií se domýšlíte. Divné to je tak se zeptejte přímo a pak to řešte nebo nechte být. Možná je to starší chlap a děti už ho unavily, snad dobře chápu 40 let no tak to tak starý zase není. Třeba má problémy v práci v životě, zdraví, zkuste vypozorovat. Pokud někoho má a rozhodne se odejít tak ho neudržíte ani párou koní.
0x
No tak máte dvě možnosti-vydržet a vyčkat až příjde k rozumu to ale může být na dlouho, nebo mu přenechat starost o děti, hlavně aby si je musel brát sebou za svou kopretinou-tady se hodí např. chřipka tu nasimulujete. Nebo mu zbalte jeho pět švestek a ať maže odkud přišel. Alimenty bude muset platit a na rozvedenou manželku také. No adalší možnost, pokud to ustojíte bez slziček, setkat se z kopretinou a zjistit její úmysly.
"vina" sežeru si to tak, jak tak a budu za nejhorší...o kopretině nic nevím, jenom tuším,že je od něj z práce...zoufalí lidé dělají zoufalé věci a já se bojím, že udělám něco čeho budu litovat. Dneska jsem se rozhodla, že nebudu žehlit a už z toho mám špatné svědomí... objednala jsem se do poradny, ale až za 14dnů, tak vůbec netuším, jak to do té doby zvládnu. Miláček mi dneska ráno, jako každý den volal a ptal se, jak se máme a co děláme, ten má nervy.
to netuším, ale asi by mu to vadilo, protože má pořád potřebu mě kontrolovat. A hledat si někoho? Tak na to nemám chuť a ani máladu
zase máte pravdu, já bych to tak chtěla opravdu udělat, ale nějak se mi to nedaří.Včera jsem na něho bafla, že o kopretině vím, ale opět to zapřel a smál se jak debil, že to není pravda. Taky jsem se usmívala a nedělala scény. Možná první bod pro mě, abych dospěla k výsledku, vyřešit to bez histerie a k mému většímu klidu. Možná vám připadnu směšná, ale teď, když už tu jistotu mám, jsem malinko klidnější...ikdyž, hlavou se mi honí všelijaké úvahy. Kopretina se ho ptá, jak doma...a dneškem končím i s praním...
Máte jistotu? To mu čtete SMS? Chyba! To, že se nepřiznal-nachvástal se, oceňuji-zapírat a zapírat to říkal i doktor Plzák. Kopretina se ptá jak doma? To vám manžel nechává mobil na stole a je takový idiot, že zprávy nemaže? A vy pořád čtete a čtete-hmm tak s bllbcem bych nežila. Milenka je jedna věc a v dnešní společnosti docela běžná a nedělá se z toho aféra a závěry ale pokud to přejde až tam, že se ten nevěrník vystavuje na obdiv a nechá SMS a vy to zase čtete, až k takové neúctě jeden ke druhému tak to raděj jděte od sebe a hned. Stávka- nevařím a neperu není k ničemu.
Co vlastně chcete? Že řekne promiň lásko já se přiznávám a teď budu jiný..blbost ne? Měl jsem doma zamilovanou manželku, nedá se s tím hnout,nakonec byl rozvod.Dnes bych se choval jinak.Neužírejte se, nedělal bych vůbec nic a nechal bych to času! Kde je psáno, že někoho fajn nepotkáte.A co kdyby jste se zamilovala Vy sama?
Máte pravdu, asi je to blbost, ještě jsem v takové situaci nebyla... Snažím se neužírat, ale moc se mi to nedaří. Chtěla bych být nezúčastněná, ale ještě mi to nejde. Je to moc čerstvé. Před chvílí mi namžílek volal, ne proto, aby mi řekl, že mě miluje, ale jestli bych nebyla tak hodná a nevyžehlila mu rifle...mám strach z toho, kam až to může zajít...
A vy jste jeho služka nebo co? Z jakého titulu by měla žena žehlit svému muži prádlo? Ano, taky to dělám, ale proto, že chci, a ne proto, že by to snad byla moje povinnost. Chlap má taky ruce, tak ať si to vyžehlí sám. Ještě bych byla shovívavější, kdyby se jednalo o normální vztah s důvěrou, úctou a čestí (čti bez plánované nevěry). Ale v tomhle případě? Tak tenhle Váš příspěvek mě opravdu dostal. On je k Vám neupřímný, falešný, lže Vám, spí s jinou a ještě si z vás bude dělat otroka? Co že to vlastně na něm máte ráda? Tohle?
Já vím, je to těžké, ale podle mě je člověk ve vztahu s druhým proto, že je mu s ním dobře, miluje ho, má v něm oporu, může se na něj spolehnout, o práce se podílí spolu, má se komu vypovídat, má se s kým zasmát, má s kým provozovat svoje koníčky, důvěřuje mu ... Tohle všechno ještě ve vašem vztahu je? Je to těžké, především, když už tam hrají roli i děti, ale myslete i na sebe. Podívejte se do budoucnosti, jak vidíte život s ním za 5, 10 let? Jestli budete v takovém vztahu šťastná, tak nic neřešte. Pokud nebudete šťastná, tak řešte.
"manželkaj", určitě je Vám všelijak a musíte se situací vnitře poprat a srovnat. Někteří chlapi si zaflirtují, holt ten Váš si píše nyní s kopretinkou. Počkejte až ho kopretinka omrzí, sám ji pustí k vodě. Rodinu opustit nechce a rozvodem asi moc v emocích nevyřešíte, jen by to odnesly děti. Jak už někdo radil, nechte vše plynout nenásilně. Kdyby se manžel odstěhoval, což nechce, pak by i Vás potkal někdo jiný, s kým byste začala nový život. Ale pro děti je vždy lepší vlastní táta a máma v rodině, než cizí prostředí v děcáku, nebo cizí otčím. To je můj názor. - stařenka
Liduš, někteří mladí většinou řeší vše s horkou hlavou a přidělají si víc problémů, než měli. - stařenka
0x
manzelkaj -už několikrát jsem si četla Váš dotaz a také odpovědi ...nemám na věc stejný názor jako většina "rádců", kteří radí počkat, až ho to přestane bavit...nevím jak vy, ale já osobně bych na takové řešení neměla trpělivost. Máte snad svoji hrdost a nejste žádná chudinka, která by musela trpět manželovu nevěru.Co si ten Váš záletník vůbec o sobě myslí? Chcete žít s někým takovým, kdo Vás podvádí? Pokud už Vás nemiluje, tak ať Vám to řekne na rovinu. Takhle se budete jenom trápit, místo toho , aby jste byla spokojená, šťastná mamka. Vztah manželka- manžel + milenka ...tak tohle opravdu nefunguje!
Sabrino k tomuto tématu jsem se už na jiném místě otevřela až dost a tak jen dodám-funguje několik let a úplně bez problémů, co si myslí okolí pokud to ví je mi zcela jedno.
lidus- vím o Vás a z mého pohledu musíte být strašně hodná,tolerantní a bezvadná ženská
- tohleto Vám možná i trochu závidím, protože já bych takto žít nemohla, šíleně by mě to ničilo.
jo, říkala jsem mu, že pokud mě nemiluje, že to má zabalit a nebudeme se navzájem trápit, ale on mi tvrdí, že mě pořád miluže, že nikoho nemá. Mít jeho žaludek. Pokud tak bude pokračovat, dosáhne jenom toho, že ho začnu nenávidět apak pro mě bude možná jednodušší ho opustit...
A jak vysvětlil Kopretinu?
doplněno 06.01.11 17:33:a také dlouhé telefonáty v autě, sms na záchodě...chová se trochu divně.
Tady z těch odpovědí je vidět, že v tom máte zmatek.Nenávidět ho asi jen tak nezačnete.Já si prožil naprosto totéž, ale v opačném "gardu".Stejně se asi nebudete řídit těmito radami,ale chápu Vás.Chce to opravdu čas a snažit se být sama sebou! Přestaňte se ho ptát a žijte svůj život,snažte se o to!
0x
Vite, zacina mi to cele pripadat nejake podezrele. Na jednu stranu pred vami neveru taji, zapira, ale na druhou stranu dela vsechno pro to, aby to bylo do oci bijici (telefonaty v aute, mobil stale u sebe, sms na zachode, odjezdy z domu na dlouho dobu..) A to ze se Vam jeste smeje do oci, kdyz mu reknete, ze o ni vite. A i pres to, ze ji pojmenujete tak, jak ji ma ulozenou v telefonu (z toho mu musi byt jasne, ze jste ty smsky cetla) Vam stale tvrdi, ze si vymyslite. Nehraje si s vami takhle nahodou? Protoze je to cely nejaky divny. Mozna jste jen ucastnikem jeho hry a chovate se presne podle jeho planu. Nebo neni tenhle pribeh trochu vymysleny? Protoze pokud ne, tak je budto on uplne blbej nebo dela blbce z Vas.
Co Vam odpovi, kdyz zadate vysvetleni jeho dlouhych telefonatu v aute nebo neustale noseni moblu pri sobe? A jak Vam vysvetli ty smsky?
že chce mít na chvíli klid, že toho má v poslední době hodně, že je pořád unevaný, že to u něj v práci lidi taky nezvládají a hroutí se. A tak je rád, že má chvíli klid, že si zajede s autem na myčku, že si sedne na benzínce a v klidu si přečte noviny. Tvrdí mi, že je to pouze hra, a že to dělá schválně, že jsem se po svatbě hodně změnila (jsme svoji dva roky, ale 4 mes.po svatbě se nám narodilo druhé dítě, takže jsem se určitě změnila)... sms jsem mu ještě nepřiznala, že jsem je četla, ale vím, že by mi stejně řekl, že to tam nachystal schálně, abych si to přečetla. On je totiž úžesně pohotový a dokáže od pasu vypálit cokoliv bez přípravy a tak, aby to dávalo smysl... celý tento týden někde něco stěhoval, prý v pondělí kámošovi zrcadlo. A deky vozí v autě celý týden. To na něj nesedí, protože musí mít v autě pořádek. Dokonce si včera koupil novou lavičku na posilování, ikdyž má jednu doma, ale o té nové samozřejmě nic nevím. Vypadá to, jako kdyby si budoval hnízdečko lásky a až bude všechno připraveno, sbalí košile a nechá mě v tom pořádně vymáchat. Pokud to tak opravdu je, budu jedině ráda, že jsem se toho šm... zbavila, ale proč mi pak vykládá, že nic měnit, nechce, že mě ná rád, že se nikam stěhovat nehodlá a dokonce plánuje společnou dovolenou? Tak to mi fakt hlava nebere...
0x
Mne by stejně zajímalo jak to vše dopadne, co vlastně chceš? Zkus nad tím přemýšlet? Co znamená na dně? A tam chceš být..fajn,ono dno je tvrdý kvůli odrazu..prýý..hi hi..Jo znám to není to jednoduchý, užírej se, co chceš poradit, hmm? Čas a zase čas,nech to času a nezabývej se tím.Copak to fakt nejde?
právě proto, že je to všechno moc čerstvé, tak to ještě tak moc řeším...opravdu to chce čas a já doufám, že bude líp. Na rozvod je vždycky času dost, co v tom hraje nějaký měsíc? Pak si budu naprosto jistá tím, co chci a jak to chci udělat. Klidně mě za to obsuzujte, ale nejsem blbá dvacítka, která hned všechno spálí. Takhle alespoň budu mít čisté svědomí, že jsem pro naši rodinu udělala všechno a bude jednodušší se k tomu nevracet...
0x
V zásade súhlasím snáď so všetkými radami, ktoré Vám tu ľudia dali (prestať sa o neho starať / odsťahovať sa aspoň na chvíľu aj s deťmi / vyhodiť z bytu jeho pomocou výmeny zámkov a jeho kufrov pred dverami / nájsť si milenca, nech žiarli aj on / osamostatniť sa a potom rozvod), keďže ale vidím, že ani jedna z týchto rád Vám nevyhovuje, tak ponúkam ďalšiu alternatívu, ktorá je ale asi horšia ako všetko dosiaľ uvedené.
Vezmite si ho na pohovor a dostatočne dôrazne mu povedzte, že je Vám na 100% jasné, že má milenku, že mu to nemienite dokazovať, pretože nie ste na súde a že to, ako zapiera a robí z Vás idiota, Vás len uráža. A teraz je tá "zaujímavá" časť, ak sa ho ozaj nedokážete vzdať, tak:
a) mu môžete povedať, že nech si teda má milenku, ale tým pádom si zavediete otvorené manželstvo...a teda, že nech počíta s tým, že aj vy si nájdete milenca (čo teda nemusí byť vôbec pravda, ale teoreticky by to s ním pohnúť mohlo), pretože takto by to proste nešlo. A ešte mu zdôraznite, že nech si samozrejme dáva pozor a nedonesie domov nejakú chorobu alebo nech nespraví tej druhej decko. (Trochu tvrdý, dosť pragmatický prístup, mohlo by ho to zaskočiť)
b) alebo keď nie ste povedať a) tak mu môžete tiež povedať, že o milenke viete a nech si ju teda má, ale nech to tají dôkladne (nieže si s ňou kľudne telefonuje vo vašom spoločnom byte), pretože to čo robí, je maximálny cynizmus a výsmech Vám do očí. Tiež nech jeho aférky nie sú na úkor rodiny, nech dôležité okamihy ako Vianoce, Silvester, Velikonoc a podobne, kedy má byť s rodinou aj trávi s rodinou.
Stále si ale myslím, že najlepšie by bolo prestať sa o neho mesiac starať (žiadne varené jedlo, žiadne pranie a žehlenie) a potom ho prípadne aj vyhodiť z domu (výmenou zámkov). Ono milenku by rýchlo prešiel smiech, keby mu ona mala prať.
Já ho nevykopnu, on totiž nikam nepůjde a ani jít nechce. Jemu to prostě v tuto chvíli takhle vyhovuje. Teď už vím, že po večerech chodí společně venčit jejího psaa že jí holky dokonce vozí ze školy domů. Silné kafe. Včera jsem je zase slyšela, jak jí říkal, že jí do toho zapletl... myslel si, že spím. Zrovna teď, jsem nad věcí, ale nevím, jak dlouho se to dá vydržet. ..
Tak jsem celou diskuzi cetla trikrat odshora dolu a odpoda nahoru... a priznam se, ze nechapu. Nechapu, v cem pisatelka potrebuje poradit, protoze veskere zde dobre minene rady a kroky nerespektuje s oduvodnenim, ze by to bylo jeste horsi. Nevim, mila pani, na co cekate. Ten chlap pred 8 lety se vam nevrati a jestli myslite, ze deti nevyciti, ze je v dome napeti, tak to vyciti velmi dobre. Netusim, proc stale tolik lidi ma zafixovan naprosty nesmysl - ze lepsi je spolu vydrzet kvuli detem. To teda chudaci deti... v poradne jich vidam celkem dost. Pokud jste toho tvyho de.bila nevykopla dosud a ani o tom neuvazujete, pak je jakakoli rada draha a akorat si muzeme den co den postezovat, co zase vyvedl. Mozna me hodne lidi odsoudi, ale j potreba jednat, ne jen kecat, omlouvat a zduvodnovat.
Martino, kdybyste tenhle názor napsala už skoro před měsícem, nedá se říct, že bych Vás odsoudila, ale řekla bych že to řešíte moc hr. Ale po měsíci, kdy manzelkaj nic nemění a manžel už vůbec ne, jsem stejného názoru. 
Toz navzdory svemu mladi 
mam za sebou ne zrovna prijemne rozchody s delenim domu, majetku, zvirat... vsechno resim hrrr, to je fakt, zatim se mi to osvedcilo. A ani dum, ani auto, zverinec, mlyn a rybnik me neprimely zustat s nekym, kdo me podrazil. Ale kdyz si chci nechat poradit, taky bych ty rady mela brat v potaz, nebo nad nimi aspon premyslet. Ale jak rikate - mesic je pryc a situace stejna... tak nevim, co "radit" ted.
Ano Martino, taky jsem toho názoru a už několikrát jsem to tu nadhazoval. V půlce ledna jsem radil vyměnit zámek, manžel už by měl klid na svou třešničku anebo by si během té doby udělal pořádek v hlavě, ale takové řešení vyžaduje silnou osobnost. S těmi dětmi máte naprostou pravdu, to dnes radí každý psycholog, děti to cítí, ale nepoví, protože neví, co se děje. Před rodiči můžou manželé hrát divadýllko, ale dětem neujde nic a takový stav ve kterém žijí, je pro ně daleko horší, než žít spokojeně jen s jedním rodičem. Mám kamarádku, která je asi devět let rozvedená, má dvě děti a žije sama. Manžel ji začal podvádět, když holka měla tři a malý byl v peřince. Když ho přistihla poprvní, ptala se ho, jak to bude řešit - slíbil, že přestane, když ho přistihla podruhé, řekla mu, že se s ním rozvede, jestli to neukončí - manžel se jen smál, říkal, že ona to nikdy neudělá, protože nemá kam jít (bydleli u jeho rodičů) no a když ho přistihla potřetí, neříkala už nic a manžel si dál a dál užíval, ale asi jen čtyři týdny, protože pak mu došlo předvolání k soudu...chodil na kolenou a prosil, kupoval kytky a dokola jí opakoval, jak ji miluje. Rozvedla se, odešla s dětma a sama s životním minimem, sehnala si podnájem a žije, je sama sebou, a spokojená. Tomu říkám silná osobnost. Ale je to o lidech, někdo problémy řeší, někdo před nimi utíká.
Tak pred Vasi znamou smekam, ma velmi podobnou povahu jako ja kazda zena takto silna neni. Ale aspon musi chtit. Pritele mam, je uzasny, miluji ho celym srdcem - ale kdyby mi ublizil, nedokazu si predstavit, ze bych se nejak doprosovala, dolezala, ponizovala... notabene kdyby me mely videt deti. Bohuzel u plno lidi je zazity zkostnately format Jakakoli rodina je lepsi, nez zadna. A presne jak rikate - je to potreba resit, ne jen placat! Pani zde pise, co ji rekli v poradne. V poradne radi udrzet vztah s takovym haj.zlem za kazdou cenu a tvarit se nad veci? Jezis... tam uz bych nevlezla. PS: V devatenacti prisel byvaly s tim, ze ma milenku a ze si to prohodime, ona ziska status oficialni partnerky a milenkou budu ja, protoze jsem lepsi v posteli. Pamatkou je mi jizva na ruce, jak jsem ho prohodila sklenenymi dvermi:D
Těchto zkušeností mám v životě, Bohužel, povícero ale vždycky se mi podařilo manželství udržet, i když to bylo pro mne těžké a vysilující. Pokud Vám, než se zamiloval, manželství fungovalo dobře, pak stojí za to si dát tu námahu a pokusit se ho zachránit. Můžu Vám akorát tak napsat, jak jsem to zvládla já, třeba něco z toho Vám bude k dobru. Každý chlap je ješitný a od 40ti,50ti myslí rozkrokem. Říká se tomu Druhá míza. Muže začne děsit, že když se přehoupne čtyřicítka, jako by měl rázem mnohem blíž ke stáří, konečně mu dojde, že i on stárne a pomalu mu potáhne na padesát... Najednou má pocit, že si vlastně ani tolik neužil, začne ho děsit, že bude starý a jakoby za každou cenu si najednou chce udržet mládí,dokázat všem i sobě, že ještě starý není a honem by si chtěl ještě něco všechno užít, dokud to jde. Najednou se mu zdá, že vlastně nežije, ale živoří, chtěl by najednou spoustu nových vjemů a zážitků, protože to cítí jako poslední šanci před stářím-ještě něco užít. źena mu začne zosobňovat nudu a stereotyp. Nikdy nejde za ženou a neřekne jí, že se mu zdá,že už žijí nějak nudně a co to třeba změnit...Začne být mnohem vnímavější k signálům, které k němu ženy vysílají a v té zmateční době, jako by je ty signály utvrovaly v tom, žeto ještě není tak zlé a tonoucí se stébla chytá... Ještě se přeci vyplatí urvat ze života alespoň naposledy to vzrůšo nové lásky a která jiná než tahle, co po něm vyjela, by ho ještě vůbec dneska ocenila a tak je v tom až po uši. Vidí jen sebe a své poslední štěstí v životě, kvůli kterému se ještě vyplatí na zbytek života vše zbourat. Často jde za ženskou, kterou v podstatě zná jen povrchně z ideálních podmínek v kavárně a přesto to doufání, že to bude to pravé je silnější než rozum a charakter i pud sebezáchovy. Ale co s tím, že? Já jsem nejprve domlouvala, pak vysvětlovala tak samozřejmé věci, jako že v zamilovanosti se vždy všechno / kromě manželky/ jeví úžasné a jedinné pravé a manželka se zdá být tou nejodpornější osobou, která když se jej jen dotkne, v něm vyvolá takový odpor až se doslova hnusem otřese. Říkala jsem mu. že to je jak nemoc a po nějaké době to zas samo přejde a po roce si na ni ani nevzpomene, tak proč bourat to, co jsme léta budovali,pro jeho poblouznění. Ať to jen zkusí bez ní alespoŃ 2 MĚSÍCE A PAK UVIDÍ, ŽE TO BUDE SLÁBNOUT ATD. tO VŠECHNO NIC OKAMŽITĚ NEZMĚNILO. ALE NAHLODÁVALO A ukládalo se mu v hlavě. Využila jsem i lstiů abych ho dostala do manželské poradny, kam by dobrovolně nikdy nešel. Apeloivala jsem na to, že je obyčejný srab, který nemá odvahu tam jít a vyslechnout si odborníka a pod. Z ješitnosti tam šel a pro me to bylo malé vítězství, protože jsem věděla, že konečně bude opravdu vnímat a uvažovat o tom, co jsem mu říkala stále, ale mne nechtěl slyšet. DOPADLO TO DLE OČEKÁVÁNÍ, v PODSTATĚ si vyslechl, co jsem výše popsala a dostali jsme radu,odloučit se od sebe na co nejdelší dobu, nevidět se, nevolat, nepsat, V člověku totiž vyplyne na povrch to, co potlačuje, začne víc na ženu myslet, když ji nevidí a o situaci také přemýšlet. Je dobré ho ukecat, že jestli se sám nechce napálit, tak a´T PO TOTO ODLOUČENÍ SE NESTÝKÁ ANI S NÍ, ABY SÁM POZNAL, JAK TO DOOPRAVDY S JEHO CITY JE. mŮJ MUŽ PAK ZAČAL DOCELA OBRACET A SÁM BYL PŘEKVAPEN PRÝ Z TOHO, ŽEnakonec víc myslel na mne, než na ni! Maj v hlavě prostě guláš a jsou tak zaslepeni zamilovaností, že si ani neuvědomují, jak se chovají trapně...VÁŠ DOMA TELEFONUJE. MŮJ předemnou o ní mluvil jako "to ta moje" a v,bec mu to nebylo hloupý , Se mnou byl tehdy 15let, s ní byl dtřikrát na kafi-a vygumováno! Víte, já zastávám názor, že někdo z btěch dvou rozum mít musí, Je škoda pohřbít jinak dobrý vztah jen proto, že chlap přechodně zblbne. Brala jsem ho jako nemocného,on snad fakt za to nemohl-prostě se mu to přihodilo, že? Dál.jse, do toho později zasvětila i jeho rodiče a sourozence-další silná páka. Jednou jsem dokonce zašla i za rodiči jeho milenky a taky to pomohlo-ale to bylo v bývalém manželství. 1.muž byl úžasný, ale hrozně na sex a na ženské. Rok mne po průšvihu nosil na rukou,aby to pak udělal zas. s rozvodem jsem začala souhlasit, až když se nezměnil do 40ti. Pochopila jsem, že takový člověk mne překročí až budu potřebovat nejvíc. v nemoci, v nemohoucnosti a půjde si dál za svým. TAk šel. Okamžitě se s milenkou oženil a do půl roku byli od sebe a přišel to zkoušet zpátky na mně- ale už bylo obsazeno! JEN JSEM MU ŘEKLA, ŽE JÁ SE NEVRACÍM... dopadl špatně-už nežije, Uchlastal se.Ještě bych Vám poradila nedělat scény, tvářit se jak mučednice, mlčet a viditelně tiše trpět, což zvyšuje jeho pocit provinilosti. Dál dělět všechny své povinnosti manželky, vč. praní jeho věcí- jinak to svede na Vás, že jste se o rodinu nestarala. NEVRACET MU TO NEVĚROU, JEN BYSTE JEHO I OKOLI utvrdila, že bylo dobře, že si našel jinou, Zůstaňte morálně nad ním, aby si Vás o to více vážil, pokud by jste spolu zůstali a vztah ukončil. Já říkám :jednou se to může stát každému a je třeba podat pomocnou ruku, ať ji chce nebo ne. Ale Z chyb by se měl člověk poučit a už je neopakovat, jinak to svědčí o tom, že s jeho morálkou nebude všechno v pořádku. Přeju, aby Vám vše dobře dopadlo a už jste tím peklem nemusela nikdy projít. Jednou stačí,že?
Dneska mě navštívil její manžel. Chtěl vědět, jak to vidím dál. Pokud bych trvala na rozvodu, už má právníka, ale když jsem mu řekla, že se rozvádět nechci, kvůli dětem a já na mateřské, chápal to. Dohodli jsme se, že jim dáme nějakou dobu na vzpamatování a nebudeme jim o našem rozhovoru říkat... bála jsem se toho, že by tato situace mohla nastat, ale teď jsem ráda, že se tak stalo. Taky to nechce kvůli dětem utínat. Teď to jen nějak vydržet aby to neprofláklo. Jsem zvědavá, co mi na tohle v poradně řekne... budete se divit, ale cítím se líp. Ona je už totiž od mého muže naočkovaná, že se taky nerozvede a pokud on podá žádost o rozvod, bude dělat problémy. To samé mám doma. On přece žádný problém nemá a chce být s náma... ach jo, ale moc děkuju za poslední příspěvek. Moc mi to pomáhá a drží mě to nad vodou. Komfort. Je to přesně tak, jak jste psala. Nejde o něj, ale o mě samotnou a o můj pocit, že nežijeme doma v chlívku jenom proto, že někdo zblbnul. A je opravdu dobré pohlížet na to tak, že je nemocný a vařit mu čajíčky... děkuji...
0x
Necháte se tahat za nos? Vám to nevadí, co máte doma? A ještě ho budete obskakovat? Co si jednou řeknou děcka? Co to je za život?
Pokud jste schopna se sama uživit, tak ho tvrdě postavte před rozhodnutí.
Právě, že v tuto chvíli nejsem schopna se sama uživit. Mám mateřskou 3800, na krku barák a před sebou rekvalifikační kurzy, které musím udělat,abych mohla v lednu nastoupit do práce. Kdyby to bylo jinak, děcka byly větší a já měla jistou práci, asi bych jednala jinak, ale takhle? Jsem na něm prostě v tuto chvíli finančně závislá...a ještě jsem se neodmilovala...
...ještě se neodmilovala...
No já myslím,milí rádcové,že tady není co řešit,co radit.
Paní nechce poradit,paní se chce vypovídat.
Jaksksi zvláštním způsobem si situaci odůvodnila,bolestýnsky si ji svým způsobem užívá...krásně se při ní hubne a vlastně jej nemůže kopnout do řiti,ptž se nechá vydržovat tímto mužem ,který jí odpírá to zásadní ,co dělá manželství manželstvím.Věrnost.Lásku.Úctu.
Na tyhle situace má čeština krásnou ,výstižnou větu: Komu není rady ,tomu není pomoci.
Im, naprostý souhlas. Ani jsem tady do toho nechtěla zasahovat, je to evidentní od samého začátku. Jsem ráda, že jste to sem napsala. Kopretinku bude za úplatky od manžela klidně tolerovat a do úmoru poslouchat jeho lži. Navzájem si budou hrát divadlo dvou hrdliček. Děti budou mít ofigo novou tetu, paní od manžílka nové auto v garáži ( snad už ho tam mám a trochu se tedy uklidnila 
), pomaličku si odkládá penízky na svoji hromádku napotom...Klidně bude pátrat dál v telefonu manžílka aby byla v obraze a dál se bude od něj nechávat zamykat ve svém vlastním domě. Co by člověk z lásky bližnímu neudělal že. Opravdu život jak dvě hrdličky . A tady si bude psát Deníček. Ale naštěstí už ne dlouho, limit bude brzy vyčerpán .Karina
K smíchu to určitě není, ale většina lidí zde chtěla ten život prodloužil právě vám a vašim dětem, ale chápu, dnes se vše točí kolem peněz. Jednu kamarádku mám taky takovou, má dvě auta, nový dům, velkého psa, papouška za 80tis, uklizečku a nemusí pracovat, ale i přesto vypadá ve čtyřiceti na 50, jak je utrápená. Ale je to váš život, nikdo jiný ho za vás žít nebude.
0x
Ono v takovém a mnoha jiných vyloženě osobních případech jak poradit? Jsou jen dvě možnosti:
A buď to nechám tak a trpím, popř. se s tím srovnám a žiju si podle svého ve formálním manželství,
B nebo to řeším a jdu pryč, či vyhodím.
každý je jiný ... i věční trpitelé
Ještě by šlo jít a vyzpovídat se u faráře... jestli by n otčenášů pomohlo.
- Byla jsem nevěrná - jak spravit manželství
- Byla jsem nevěrná
- Partnerka otěhotněla s jiným
- Jak odpustit manželce nevěru?
- Máma podvedla tátu
- Jak se zachovat ve vztahu - odejít?
- Nevěra - prozradit to kamarádovi?
- jak zachranit manzelstvi
- Začátek vztahu se zadaným
- Odpustit partnerovi?
- Zůstat v manželství?
- Jak napravit vztah
- Jak zustat s klukama a zaroven s pritelkyni
- Manžel ochladl, co s tím?
- Vratit se po rozvodu do vztahu, ci ne?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.