Rande vs sebevědomí

Od: Datum: 01.01.11 21:48 odpovědí: 8 změna: 25.09.14 16:23

Dobrý den-Honza-29-mám problém se slečnami a celkově s kamarády-existují různé knihy,rady,tipy jak oslovit ženy a sbalit je-všude se dočítám to samé-žena chce cítit z muže sebevědomí,jistotu-autoritu-co když to sebevědomí nemám tak velký?A autoritu taky ne?Nikde už se nedozvím jak tohle získat,jen,že po tom ženy touží!Vím,že se jim to líbí,ale já nejsem stroj,abych přepnul a byl takovej,dá se tomu nějak naučit,nebo to zlepšit?Můj problém je ten,že jsem trochu stydlivej,nejsem takovej suverén a ženy to poznají,přitom si nemyslím,že bych byl ošklivej,ale neumím to prodat!Navíc jsem asi až moc hodnej,postavil jsem jedné ženě dům a než jsme se nastěhovali,našla si místo mě róma,to mám bejt hajzl a potetovat se,abych v ženě budil dojem chlapáka za kterym oni prahnou?Mám různé profili na seznamkách,ale až teď se mi trochu daří,naučil jsem se už jak to udělat,abych ženu něčím upoutal-(teda neplatí to vždy)dokážu bejt vtipnej když si s ženou píšu,alespoň mi to tvrdí,že se jim se mnou hezky píše,jsem i vtipnej v reálu,jen ty lidi musím znát delší dobu než si ten vtip dovolím-přitom my je už 29-někdo tohle zvládne v 15letech-já ne a mě to strašně mrzí.Prostě ženu dokážu upoutat písemně-horší je realita!Mám i problém sehnat kamarády-přistěhoval jsem se do nového města a jsem tu už dost dlouho a nemám pořád kamarády a strašně po nich toužim,stěhoval jsem se už za život 4x(ne vlastní vinou) a vždy jsem o kamarády přišel,teď když už je mi 29 tak se hledaj hůř než když mi bylo 20,jelikož už nemůžu chodit tak často někam,mám už povinnosti,ale stejně když někam přijdu,nedokážu ničím upoutat,nový lidi-pokud třeba s někým jsem delší dobu-třeba pracovně nebo ve sportu-tak se otrkam,ale jen tak někde stát a kecat s lidma,které neznám to mi nejde-navíc v davu se ještě ztratím,ale mluvit s někým cizím jen ve dvouch-to je pro mě trest-prostě pokud je i ten druhej člověk míň ukecanej tak já nevim o čem se s ním mám bavit když jsem s ním nic neprožil-a stupidní otázky typu-no dneska je krásně že,zítra má mrznout! to nemusim-jestli mi na tohle někdo odpovíte-budu rád-předem děkuji


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 02.01.11 16:31
avatar

Honzo, můj názor je, že každý člověk je jiný a že se z dlouhodobého hlediska nevyplácí předstírat, že jsem takový nebo makový, když to nemám tzv. "v sobě". Je samozřejmě dobře, že se učíte a zkoušíte, jak zaujmout a upoutat ženu, ale co dál? To se budete takto snažit do smrti, aby Vás neopustila? Myslím, že byste měl umět využít svoje dobré vlastnosti a klady (určitě nějaké máte), protože to je to, co Vám zůstane napořád, na rozdíl od snahy dělat se lepším (ta Vás unaví, už se ostatně stalo, jinak byste nevolal o pomoc).

Jací lidé Vás obklopují v práci? Setkáváte se při práci stále s novými lidmi, nebo máte kolem sebe stálý kolektiv? Nemáte mezi kolegy někoho, o kom můžete říci, že je to dobrý člověk? Jaké máte zájmy, chodíte někam s kolegy (sportovat, bavit se)?

Spolehněte se, že ženské jsou komunikativnější (někdo méně vychovaný by řekl ukecanější) než muži. Možná jste ještě poznamenaný svou předchozí špatnou zkušeností a proto jste nedůvěřivý a uzavřený, ale věřte, že to nebude trvat věčně.

Nevím, co se to se světem a mladými lidmi děje. Je tady příliš mnoho stesků na to, jak je těžké najít přítele nebo životního partnera. Já jsem v časech svého mládí nic takového neprožila, spíš naopak, a to jsem byla výrazný introvert, který stále jenom četl.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: honzabort*
Datum: 03.01.11 13:16

Díky za odpověď-Máte pravdu,že každý člověk je jiný,vím to i já-tohle jsem neřešil dokud jsem byl ve vztahu-jen si teď připadám sám a řeším hlouposti-vím to o sobě,ale toužím po vztahu a nevím jak se mám zapojit mezi lidi z mého okolí,abych se dostal mezi ně a našel si tam případnou partnerku-Jsem od jara minulého roku sám-mám dodělávat domek,jenže mě to přestává bavit,když nevím pro koho to dělám-chybí mi motivace!Vysedávám u počítače čím dál víc a úplně mě to mění-dřív jsem doma cvičil,pracoval na domě,ale teď tu jen hledám partnerky přes net a je mi z toho zle,jelikož vím,že to je hloupost-nejraději bych ten počítač vyhodil z okna-dřív jsem ho nepotřeboval!

V práci potkávám jen ty samí lidi-je to malý kolektiv a moc nikam nevyrážíme-1-2 do roka-samý chlapy-samozdřejmě mohu říct o všech,že jsou to dobrý lidi,nemám problém někoho pochválit nebo ohodnotit.Dělám jeden kolektivní sport,ale tam jsou jen samý chlapy-po skončení se rozejdeme,tim to končí.

Máte pravdu,že jsem uzavřený,ale vím,že pokud bych někoho potkal,vím,že mě to nastartuje a takový nebudu,ale přijde mi to se tu nabízet na netu a podlejzat ženám a čekat na jejich odpověď stupidní-nevim,je určitě lepší ji potkat někde v reálu,ale nevim kde,proto mě zbývá jen tato možnost-vím,že můžu vyrazit mezi lidi,ale nemám s kým-nemám kamaráda!Vždy když jsem měl kamarády-přestěhoval jsem se-tohle je ve mě a už jsem nedůvěřivý,straštně mě to štve!Díky za odpověď

Datum: 02.01.11 16:37
avatar

Zkuste začít otázkou, jestli slečna zná Schrödingerovu kočku- Každopádně je to neběžná otázka. A pak můžete plynule přejít na kvantovou fyziku, případně na teorii strun, ono se uvidí.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: topka*
Datum: 02.01.11 16:54

Kartaginec hezky odpověděl. Mě by taková otázka zaujala... Asi bych se tomu i zasmála a zájem bych měla, ale jen do té doby než bych zjistila, že je to jen křeč. Já myslím, že citlivý chlapi jsou pro nás ženy /některé/ přímo nedostatkovým zbožím. Prostě lidé tvoří komplementární dvojice. Je škoda, že si to komplikujeme tím, že se ptáme na názor druhých. Je jasné, že chlapi to prostě musí zkoušet a zkoušet... Prostě být aktivní. Zkuste myslet na city té dívky, která Vás zaujme a hladit jí a hladit po duši. Prostě se o ni zajímat. Něco ve smyslu ber nebo nech být, ale být co nejvíc v kontaktu s dívkami.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 03.01.11 19:08

Můj současný přítel je na tom podobně jako vy. Se vzhledem taky nemá problém, je myslím dost hezký..na okolí svým vzhledem dělá dojem..ale uvnitř je strašně stydlivý. Musíte narazit na správnou holku a uvidíte, že to bude v pořádku. Samozřejmě, že holkám imponují sebevědomí muži, ale ne každá by takového snesla celý život vedle sebe...Já jsem třeba hodně náladová a kdybych vedle sebe měla nějakého drsňáka, tak by to prostě nešlo...musíte překonat ten prvotní ostych a pak už to určitě půjde. A přátele? Ti opravdový se těžko hledají...Myslím, že jste prostě jen nenarazil na správné lidi!

Ohodnoceno: 2x
 
Od: honzabort*
Datum: 04.01.11 00:18

Veroniko děkuji za odpověď-od vás mě potěšilaVím,že jde asi jen o to,že jsem nenarazil na tu pravou pro mě,jen jsem asi trochu nedočkavý,je jasný,že každý ji hned nenajde,někomu to trvá roky a někdo jí nenajde vubec!Na mě to jen někdy všechno spadne a cítím se sám,to je celý!Měj te se pěkně-děkuju

Datum: 04.01.11 08:16

Na každého to občas padne...ale nesmíte si to tak připouštět:) taky se mějte hezky a ať najdete brzo tu pravou!

Ohodnoceno: 2x
 
Od: sam
Datum: 25.09.14 16:23

hmm.. Mě je 30 let mám manželku a dvě děti, ale jako kdybych četl popis své osobnosti. Taky nejsem úplně šerednej, ale přesně jak píšeš, když jsem s někým cizím, tak je pro mě hodně obtížné vést delší rozhovor. O čem bych s ním mluvil, to si taky kladu jako otázku. Pokud někoho znám dlouhodobě, tak s ním můžu kecat od rána do večera, ale koho moc neznám s tím mám při rozhovoru problém. A bohužel tenhle problém se přenášel vždycky i do společenského života. Když jsme např. byli s třídou na chatě u kámoše, který slavil narozeniny, tak přesně bylo vidět, jak ti kluci, kteří hýřili sebevědomím dokázali holky zaujmout. Mohli být oškliví a hloupí, ale huba jim jela a holky to žraly no a samozřejmě já jak vůl stydlivej jsem vždycky utřel nos. A to bylo se vším takhle. Manželku jsem náhodou potkal v autobusu když jsem jel z přednášky a štěstí tomu chtělo, že ona začla rozhovor se mnou .-) Já bych si nikdy asi první nezačal. Prostě holt takoví jsou lidi a takovou mají povahu. Je to věc vrozená a i když se člověk sebevíc snaží to nějakým způsobem ovlivnit, tak je to pouze přetvářka, která stejnak vždy vyjde najevo a zase člověk zabředne zpátky do vyjetých kolejí. I když je pravdou, že co jsem starší, dovolím si čím dál tím víc. Ono taky jde o to, že člověk nesmí danou situaci moc řešit. Jakmile začnete přemýšlet o tom, co mám teď tý holce říct o čem si mám s ní povídat, tak to pak má zničující efekt. pokud tu situaci příliš neřešíte, tak zjistíte, že najednou je ta komunikace zcela jiná, lepší a že se vám líp mluví, že ze sebe vypouštíte řeči, které byste normálně neříkal. Přeji vám hodně štěstí, abyste měl víc kuráže. Sam

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.