Ahoj... Je mi 18. Když mi bylo 11, zjistila jsem, že táta mámu podvádí. Bylo to jen ve mně a nikdo jinej to nevěděl. Nakonec jsem se s tim svěřila ségře, která mi řekla, že už vlastně taky všechno ví. Nikdy jsme to nikomu neřekly a teď je situace taková, že se táta odstěhoval... To s tim teď zas tak nesouvisí, ale může to bejt jedna z příčin, proč se moje matka chová tak jak se chová. Měla rakovinu, kterou má už úspěšně za sebou a teď tu s ní žiju. Ségra se už odstěhovala, táta taky a jsme tu jen my dvě. Ale já už to prostě nezvládám. Všechny problémy, co má - měla - filtrovala vždycky přese mě. Řve na mě, ječí na mě, nadává mi, ponižuje mě... Je vynervovaná z náročný práce a všecko to sklízim nebo "zaviňuju" já. Už nevim, co mám dělat. Dostávám vynadáno za všechno, jsem z toho úplně na nervy. Kdyby to byly jen "obyčejný" hádky, ale ona mi nadává sprostě, říká mi, že jsem egoistická svině, že nemám žádný kamarády a já nevim co všechno... Ale to neni vůbec pravda prostě, vlastně mě ani nezná. Rozčiluje mě to, jak si vymejšlí, naprosto popírá věci, co kdy udělala a obráceně. Pořád mi říká, jak jsem rozmazlená, že v jinejch rodinách dělaj děti všechno ... Je mi z toho do smíchu, když pomyslim na svoje kamarádky, co doma snad nikdy nevzaly do ruky vysavač... Jsem navenek taková jako, no prostě že to nedávám znát. Krom pár mejch kamarádek nikdo neví, jak to tady doma vlastně probíhá (jasně, každej ví, že se hádám s mámou, ale ne, že je to takový). Chtěla jsem dřív vypadnout z baráku, ale nikdy nebylo kam. Chtěla bych se odstěhovat, ale nechci (resp.nemůžu), protože nemám dodělanou školu, nemám peníze... to je jasný. A prostě nevim, kam hlavu složit. Kdykoliv přijde domů, rovnou se zavřu do pokoje a z toho jsou další a další problémy. Už prostě nevim jak dál. Vim, že jsou lidi, co to maj doma horší. Ale já jsem prostě zoufalá (ne tak, že bych si ubližovala, myslela na sebevraždy nebo něco takovýho, na to mám rozumu dost ) ale jen nevim, jak to mám řešit. Vypěstovala jsem si k ní takovej odpor, že nesnášim jakejkoliv dotek, když na mě má sáhnout. Vůbec nevim, co mám dělat. Budu vděčná asi za jakoukoliv radu...
5x
Podívej, vem to tak, že ani jedna to nemáte jednoduché. Táta mámu opustil, zachoval se k ní ošklidvě a kdo-ví jaké vztahy mají teď... Navíc se máma ještě prala s takovou nemocí! Věř tomu, že ti to na síle nepřidá. Ani na duševní. A víš, že vyléčený z rakoviny jsi až po 10 letech bez dalších projevů? A víš, že vždycky když jde k doktorovi na kontrolu je s nervama na dně, protože čeká že se to vrátí? Ty bys byla klidná v takovéhle situaci? Já teda ne. A k tomu má máma ještě náročnou práci, po které přijde domů unavená, že by si nejraději zalezla do postele a spala a spala.
Nenapsala jsi, co doma vlastně děláš... Chodíš do školy - předpokládám do čtvrťáku, tak už ti chybí jenom půl roku, to zvládneš! Jak to u vás vypadá - pomáháš mámě s úklidem? Nebo přijde domů z práce a na stole je ještě nádobí od rána (nebo od večeře)? Hodíš občas prádlo do pračky? nebo ho vyžehlíš? Kdo u vás dělal předvánoční úklid? Obě spolu, doufám...
Tvoje kamarádky - které nesáhly na vysavač - to jako všechny? Nevěř tomu, každý doma musí pomáhat (ale určitě jsou i vyjímky) Moje děti mají svoje povinnosti od 6 let, dceři je 12 a tento týden vařila obědy - pro sebe, babičku a tátu... A zvládala to! Proč by ne. Uvaříš třeba večeři když máma přijde z práce - a naservíruješ to na stůl? NE! ty zalezeš do pokojíku a nechceš vidět svět. Na mámu už reaguješ alergicky a ona stejně na tebe. Obě dvě máte pocit, že si nerozumíte, obě dvě máte pocit, že jedna druhé ubližuje, že jedna druhé s ničím nepomůže... Chápu že tě to štve, ale dokud s tím něco neuděláte - bude jenom hůř,.
Hele, sedněte si s mamkou - dnes je Silvestr, tak si dejte dvojku červeného a popovídejte si v klidu o všem. ale V KLIDU!
Řekněte si co které z vás vadí a proč, domluvte se na spolupráci - třeba že tvoje bude nádobí a lux a její prádlo a žehlička, vařit můžete na střídačku, nebo že lichý týden bude domácnost na mámě a sudý na tobě... prostě DOMLUVTE SE! Už jsi dospělá, tak se taky tak chovej a snaž se pochopit i svoji maminku - nemá to vůbec jednoduché!
CO NEMÁŠ RÁD SÁM, NEČIŇ DRUHÉMU - zkus se tím řídit...
doplněno 31.12.10 11:34:P.S. máma reaguje vstřícně - viz tvoje reakce na dotek... Mě jako mámu by to hodně mrzelo. Zamysli se nad tím a udělej taky vstříčný krok.
Jaké byly Vánoce?
"en", "myse" ti to moc hezky napsala, já jen doplním, co napsala "myse" :
"TO, CO MÁŠ RÁD, DĚLEJ DRUHÉMU" - vybízí tě to k aktivitě, abys začala první
4x
Ahoj "en", mám za to, že mamka se tak chová z jednoho prostého, ale vážného důvodu, za který ty nemůžeš. Tvoje mamka nedostala od tvého táty potřebnou lásku, oporu a jistotu. Tu rozdával cizím ženám, až nakonec mamku opustil. Myslím si, že jej mamka za to všechno nenávidí a možná vše, co s ním souvisí, aniž by si to uvědomovala. Zůstala s dvěmi dcerami sama a musela se starat, zatím, co si táta užíval jinde. Zkus být k mamce vstřícná, popovídejte si o svých pocitech, o tom, jak to mezi vámi dvěmi vylepšit, že ji sice chápeš, ale že za to nemůžeš a že ji máš ráda. Možná teď v těchto dnech svátků by mohla být k rozhovoru přístupná. Moc vám to přeji oběma. Mámu máš jen jednu, určitě se budete vzájemně v životě potřebovat. To je můj názor. - stařenka
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.