Nejste přihlášen/a.
nevím na koho se obrátit . Mám 23 letého syna, který nyní po rozchodu s přítelkyní vyhrožuje sebevraždou. Když spolu chodili, tak ji neustále obvinoval, že mu zahýbá, bil ji a dokonce po hádce ji vyhodil v noci z domu. Tak od něj odešla a nyní jí vyhrožuje smskami. Nedá jí pokoj pořád píše, po vypití alkoholu jí nadává před domem apod. Došlo to tak daleko, že obvinuje i mě jako matku, že za jeho výchovu můžeme my s manželem, že jsme ho nikdy neměli rádi, že vše dostal jen mladší bratr a sestra apod. Nevím jak se k němu mám dál chovat, nebo co mu říct, když vše potřebné jsem mu už řekla. Mám strach ale , že své výhružky ohledně sebevraždy myslí vážně a nevím komu to říct.Děkuji
Taky doporučuji zajít pro radu k odborníkovi jako např. psycholog, nebo navštívit poradnu pro rodinu, kde vám mohou poradit jak sociální pracovníci, terapeuti, tak psycholog, kteří se orientují v problematice rodinných vztahů. Většinou se tyto poradny nachází v každém větším městě. A i když převládá názor, že ten kdo sebevraždou vyhrožuje ji většinou nespáchá, musím říct, že ne vždy je tohle pravda. Takže rozhodně situaci řešit co možná nejdříve.
97% lidí vyhrožujících sebevraždou ji nakonec nevykonaji...ale je ve stavu kdy by se mu mělo dostat pomoci psychologa nebo někoho podobného... pokud přítelkyni bil... na můj vkus ten člověk není uplně fit...
Mno nějaký pátek zpět jsme s jednou dívčinou také vyhrožovali a pokud se nepletu tak tohle si mapatuji z ůst "doktorky" ..
Hangare, mám dva sebevrahy přímo v rodině. Těm 3% proto nevěřím. Ale problém nebude v sebevraždě, u toho syna, podle mě manipuluje, je to násilník. (když se mu nepovede někoho zmanipulovat ke splnění svého přání, začne psychicky vydírat a když ani to nezabere, tak zaútočí) Ale i tyto věci mohou souviset s ohromným vnitřním trápením, nějakým skrytým traumatem, nebo i drogami. Taky doporučuji lékaře, protože se může stát něco zlému nejen jemu, ale i komukoliv v okolí.
doplněno 14.12.10 12:01:Jedna z nich ano, používala to tak často a v tak banálních situacích, že když se to stalo doopravdy, tak ani pak nikdo nevěděl a už se ani nedozví, jestli to chtěla udělat doopravdy, nebo śe jí ta "ukázka" jen nepovedla.
Zajděte se poradit k psychologovi (psychiatrovi), kterýmu vylíčíte celou situaci bez jakýchkoliv "přikrášlení" ať Vám poradí. Pravděpodbně Vám doporučí, že Váš syn potřebuje taky jeho pomoc, ale hlavně poradí Vám jak se chovat, proto je dost důležitý, abyste mu co nejvýstižněji popsala synovu osobnost. Dívejet se na to tak, že je (z mýho pohledu) chorobně žárlivý a to je nemoc...
Moc děkuji všem, kteří mi napsali pár upřímných slov. Vím,že lékařská pomoc je nutná, ale jak ho k tomu přinutit nebot domluvy nepomáhají.
Paní Miro, já si myslím, že nejlepší by bylo, abyste zašla za lékařem sama, třeba i tajně a myslím si, že už Vám lékař poradí, co a jak dál. Obávám se, že syna k němu sama stejně "nedotáhnete" a mohlo by se to v té první fázi otočit i proti Vám. Proberete s lékařem co a jak a on Vám řekne, jestli je to vážné a co s tím.
Mamko, Vy musíte především pomoci sobě. Dokud Vy nebudete v pohodě a při duševní síle, nemůžete ji předávat dál. I Vy potřebujete pomoc a podporu odborníka, nejenom Váš syn. Až se dáte dohromady, budete schopná podepřít i syna. Držím palce ve Vaší těžké situaci. Jsem matka dvou synů, cítím s Vámi a věřím, že Vašemu synovi dokáže někdo pomoci.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.