Problémy s matkou - zkazí náladu

Vážená slečno kalamito, v první řadě byste si měla po sobě přečíst co jste napsala, než odkliknete "vložit". Když odhlédnu od pravopisných a stylistických chyb, Váš dopis nemá hlavu ani patu, je o ničem.Vypadá to, že jste se právě pohádala s matkou a přes poradnu se chcete odreagovat. Vypsat se z problémů skutečně pomůže, ale dál už je zbytečné to kamkoli posílat.Buď si zaveďte deník a v něm zpětně probírejte své reakce, nebo pište na papír a ten pak roztrhejte. Chápu přístup /pt/, ta ví o čem je život a snaží se Vám to sdělit, ale "poradte" je od poradit. Pokud Vám někdo pošle hodně drsnou odpověď, a takových tu je dost, nedivte se. Já na Vašem místě bych si sedla před zrcadlo a nafackovala si z obou stran. Jinak nevím, co jiného poradit.

Kalamito, promiň, budu tykat. Vím přesně o čem píšeš. Je to jak z mého života. Takže... já jsem to vyřešila nejblbějším, ségra méně blbým způsobem. Bylo to u nás to samé, nemusím popisovat. Táta zdrhal do kotelny, já za ním, až jsem se v 18 zbalila a odešla. Věci na nádraží do úschovny a šla jsem hledat, kde složit hlavu. Nechala jsem školu, byla jsem ráda, že jsem vypadla. Hmm, byla jsem hodně nevyzrálá, ačkoli plnoletá, podle toho to dopadlo. Ulice, pak jsem si vzala prvního, na koho jsem narazila a kdo mi uměl projevit lásku. Byl to feťák a já za pár let taky. Padla jsem až na dno. Ségra žije s mámou dodnes, denně se hádají, ale odstěhovat se nechce. Má svůj pokoj, mámě dá pár tisíc a bojí se, že sama by nevystačila s penězi. Je už taky hádavá, proto ani dlouho nevydrží s žádným klukem. Tam je taky něco špatně.

Kdyby šel vrátit čas, tak dnes bych udělala to, že bych se na mámu vykašlala, ignorovala jí, hádky bych přešla a věnovala se studiu, pak si našla práci a byt. V klidu. Bohužel chápu, že tenhle klid a postoj jsem dokázala najít až v pozdějším věku. Držím Ti palce, hlavně prosím nedělej unáhlené kroky. A co u babičky a u dědy? U nich bys bydlet nemohla?

Kalamita, je vidět, že žijete doma v napětí, neumíte si projevit lásku. Vždy čekáte, že ten druhý bude lepší. Ne Ty musíš začít u sebe, jít příkladem, říct mamce, že ji máš ráda, zkus to, omluv se, určitě ji to překvapí, možná se rozpláče a nakonec si porozumíte. Víš, já vyrůstala v děcáku, mezi cizíma. Važ si rodiny, táty mámy, buď ráda, že máš sourozence. Jestli chceš dostávat lásku, musíš se ji naučit rozdávat. Pokud se to nenaučíš doma v rodině, nebudeš to dělat ani v manželství, ani u svých dětí. Seber se, vzchop se a udělej první krok k smíru. Pak napiš. Moc Ti držím pěstičky pro štěstí. - stařenka

Děvče, nemáš to snadné. Vůbec! Možná, že to všechno je jen proto, že nejste stejné krevní skupiny a naštvete se už při pohledu jedna na druhou. Nešlo by si chviličku připustit to, co vyvoláváš ty? Je spousta věcí, které ta máma dělá pro tebe. Prosím tě, neříkej, že to nechceš, že na to prdíš, že se bez toho klidně obejdeš. Pokus se, chviličku, dostat do její kůže. Koukni se na sebe jejíma očima. Ona třeba peče proto, že chce, abyste měly pěkné svátky. Kouká, jak to udělat, abyste měli pěknou rodinu. A nemá od tebe ani pomoc, ani uznání, ani úctu. Je uštvaná, bohovsky najedovaná, má všeho plné zuby. A nemá za to ani úsměv, ani slovo díků. Vím, že si každý musí úctu a respekt zasloužit každý sám, ale ona to třeba jinak neumí. Nemohla by ses pokusit vyjít jí krůček vstříc. Jen maličký. Třeba jen neprudit a nedělat naschvály. (Vzpomínám si, jak jeden známý doma trucoval a šel si ukrojit chleba se sádlem v 11.30 a věděl, že oběd bude na stole ve 12. To ani nenaštve, to zabude líto!)Nešlo by zamyslet se a udělat si pro sebe takový plán. Jak dlouho chceš studovat a co chceš vůbec se svým životem udělat. A tu dobu, dokdy potřebuješ zůstat doma, než doděláš školu a najdeš si práci a podnájem, pojat jako odzbrojené příměří. A když uvidíš, že je to jen nějaká doba, dá se to přežít. Ve zdraví, bez blázince a násilí. Ráda bych tě pohladila a řekla ti, že to všecko přejde, že to jen musíš přežít. A že si potom uděláš život a rodinu podle svých snů. Přeji ti hodně štěstí a laskavý osud.

Jelikož je těžké vám něco radit, protože znám jenom stanovisko z vaší strany a nevím jak by se k situaci vyjádřili ostatní aktéři, nebudu vám psát tedy žádné rady jak postupovat. Chtěla bych jen vyjádřit svůj názor. Nepopírám, že situace může být skutečně taková, jak ji vnímáte, na druhou stranu, však nemusí být situace tak černá jak se zdá. Mám zkušenost s kamarádkou, která si taky věčně stěžovala, jaký má strašný život ze svou matkou, věčně se od ní stěhovala k otci a po určité době se zase vracela zpět. Sama se domnívám, že za její konfliktní situace jistým dílem mohla matka, ale má kamarádka situaci také neulehčovala, neboť věčinou, také sypala sůl do otevřené rány. A myslím si, že za většinu těchto konfliktů může především neschopnost členů rodiny mezi sebou komunikovat. Kdyby si v klidu vše vyříkali, možná by se situace nemusela vždy, tak vyhrotit.

abych pravdu řekl,pokud v hovoru s ní používáte slovník jako zde,tak se jí ani nedivím!Zkuste slovník změnit!

To je úžasně nepřehledné, ani jsem to nedočetl. Co tak dělat odstavce?
Nevím tvůj věk. Máš-li 18, tak se prostě seber a jdi pryč a máš to vyřešeno. Najít si práci, ubytování.
Vzhledem k situaci ve které vyrůstáš máš i problémy sama se sebou a potáhne se to dalším tvým životem, pokud to nebudeš řešit. Toto je nekonečné.
Můžeš zajít i na obec a požádat o pomoc u příslušného orgánu, včetně ubytování (co ti prarodiče?), jsou za to placeni.
Kdo nebojuje nemá šanci vyhrát.

Milá Kalamito,

víš, že jsem měla jednou také takovou přezdívku? Legrační, že? Ale Ty sis jí dala sama. Z gramatických chyb si nic nedělej. Člověk když je nalomenej tak se přeťukne... Co mě na Tvém dopise zaujalo je to, že přirozeně nemáš náhled jak nasíracím způsobem můžeš působit na nevlastní mámu. Já myslím, že tak už to mezi lidmi fuguje a je hloupé, že to vnímáme jako křivdu a tím si škodíme. Prostě co vysíláš to přitahuješ. Já vím, že máš důvod, jenže máma ho nechápe a ona má taky důvod a Ty ho nechápeš. Výsledek navenek působí jako naschválnost... Navrhuji Ti tento postup. Urči si co v životě chceš dosáhnout. Každý detail. Plně se oddej představám jak to bude príma. Začni tím, že si řekneš za co jsi už teď vděčná. Pak vezmi papír a napiš si seznam co chceš v životě /ve svém životě/ mít. Nebuď skromná vůbec ne! Vymaluj si to a odhodlej se, že od teď zasvětíš svou přítomnost tomu aby jsi měla dobrý pocit sama ze sebe. Každá maličkost, která Ti udělá radost je dobrá. Jakmile se naprdneš okamžitě zaměř pozornost na něco hezkého a nenech se svést ze svého cíle. Pamatuj co budeš vysílat, to budeš přitahovat.