Nemohu jíst

Zaručený recept existuje - fofrem k doktorovi než to bude horší.

Jerrysek, co zkusit něco, co máš opravdu ráda? Tvoje zamilované jídlo?
Já jsem před státnicema z nervů shodila za dva měsíce asi 8 kg. Prostě jsem neměla hlad.

Když jsem se nastěhovala do současného bytu, cítila jsem se tady velmi dobře, ale nemohla jsem tady jíst. Řešila jsem to tak, že jsem si při procházce se psem koupila 2 rohlíky a se psinou je snědly. Při odpoledním venčení jsem si většinou koupila gyros, ale ten jsem snědla sama. Proložila jsem to ještě nějakým pečivem a hranolky v kelímku. Zařekla jsem se, že to nebudu prožívat, že to odezní. A opravdu, po 14ti dnech jsem doma dostala hlad a stoupla si ke kamnům. A také zmizela paní, o které jsem věděla, že ke mně přišla na návštěvu, nebála jsem se. Přesně jsem věděla kde je a jak vypadá. Po delší době jsem se poptala sousedů a ti ji popsali tak, jak jsem ji viděla já. Zemřela ve spánku na otomanu v kuchyni asi rok před mým nastěhováním. Dej jí, pane, lehkou zem. Jerrýsku, máte nějaký nerozřešený problém, z něčeho máte obavu. Zbytečnou. Věci se dějí i mimo nás a nezávisle na nás. Není nic, co by neodeznělo i bez nás, proto neprožívejte, byť v podvědomí něco, co vyřešit stejně nemůžete. Radujte se, že jste mladá, hezká, zdravá, že vás baví spoustu věcí, že je dobře, že jste na světě. Neprožívejte nic, co nestojí za to, co se vyřeší stejně samo, co stejně není definitivní. Uvědomujte si to, co dáte do pusy, jakou to má báječnou chuť a vůni. Ne že musíte, abyste žila, ale pro ten pocit v puse. To chce klid, to bude dobrý.

Máte k nejezení důvod, kromě toho, že je vám po jídle zle? Nějaké obavy, stres?

Jerrysek, možná by ti pomohla antidepresiva. Zbavíš se úzkosti a budeš moci lépe jíst. Brát antidepresiva není ostuda, obzvláště, pokud jsi je dosud nebrala, tak ti budou stačit i slabá antidepresiva.

Nějaká "obyčejná", třeba neurol napíše i praktik, jsou ale návyková, takže na to pozor. Lepší je se domluvit s psychiatrem.

tak o tom má rozhodnout lékař a né někdo na netu

Jerýsku, neuč se používat berliček! Nespoléhej na to, že ti někdo nebo něco pomůže. Hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene! Nepoužívej ani prášky ani nic. Narovnej se, ať vypadáš, že jsi větší, zatni pěst a zařvi: Tak pojď! Udělej to doopravdy, nejen vduchu.Tohle platí na všechny průsery v životě.Nauč se srovnat si v hlavě, co je důležité a co ne a co nestojí ani za pohled. Co můžeš změnit a co ne. V životě je strašná spousta problémů a tragédií. Je jen na tobě, jak je vyřešíš, jak se s nimi popereš nebo se na ně úplně obyčejně vykašleš. Nemůžeš cpát do hlavy antidepresiva při každém prdu. Omlouvám se, že ti tykám, ale mám nějakou potřebu nevykat ti.

Uvědomuji si, že když jsem se rozváděla s agresívním alkoholikem, se dvěmi malými holčičkami, přežila jsem jenom díky slazenému mléku Salko. Dvě plechovky denně, to bylo jediné, co jsem do sebe dostala. Musela jsem fungovat. Antideprasiva nebyla. Od té doby vím, co znamená: Co tě nezabije, to tě posílí. Někdy jsem zbytečně "silná" a bojím se nechat si pomoci. Michalko, asi určitě máte pravdu

Jerrysku, já mám babkuzov ráda a vážím si jí, ale tady s ní prostě souhlasit nemůžu. Víš, před 2 lety, před státnicema, jsem měla hodně špatné období. Prostě hysterie, vydržela jsem třeba celý den brečet, litovala jsem sama sebe, jak je to možné, že zrovna já jsem takový chudák, člověk sám si vymýšlí důvody, proč být smutný a vystresovaný. Ty antidepresiva jsem jedla asi dva měsíce, i tak mi to pomohlo překonat tu nejhorší dobu.

Pokud už to došlo do fáze, že nemůžeš jíst, už je podle mě "po dvanácté". Jestli antidepresiva potřebuješ a jaké, to samozřejmě rozhodne lékař, ale protože vím, jaké to je, nemoct jíst "z nervů", myslím, že by ti pomohly.

PS: Pití ti nevadí? Mohla bys zkusit nějaké jogurtové mléko, nebo prodávají v lékárné Nutridrink, takovou lahvičku pro nemocné lidi, kteří nemohou jíst, je to hodně kalorické a dodá to energii...

Ahoj Babko, to slazené mléko je dobrý nápad. Sice asi by nám asi odborníci na výživu vynadali, ale v tomto stavu, kdy člověk fakt nemůže jíst a potřebuje fungovat, by to mohlo vyjít

Když měla moje mamka rakovinu a dělalo se jí i ze spousty jídla po chemu zle, doktorka jí řekla - jezte, co můžete. Když Vám bude chutnat bůček, jezte bůček!

Každopádně tazatelce přeju, aby všechno dobře dopadlo. Ať už s antidepresivama či bez

Aby ti pak v noci nebylo špatně... To bych nedělala. Všechny orgány utlumují na noc činnost. Když se hodinu před spánkem nacpeš, pak ti to leží celou noc v žaludku a "hnije" to tam - právě proto většině lidí ráno hodně smrdí z pusy...

Myslím, že to, že se těšíš na polívku je mooooc dobré znamení. Polívky jsou taky super - když si budeš dělat takové ty "svačinové" (čočkovku, fazolačku, gulášovku), zasytí tě a klidně můžou nahradit jedno jídlo.