Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Život vs nezapadnutí do řad vrstevníků

Od: kktka17 odpovědí: 12 změna:

Dobrý den, je mi 17 let a chodím na gymnázium. Jsem spíše uzavřený typ člověka, zřejmě výchovou. Cítím, že nezapadám do řad svých vrstevníků. Facebook, nové mobilní telefony, značkové oblečení ... to vše jde tak nějak mimo mě. Co říci si mám, podle mého názoru, jen s "dospělími". Když přemýšlím o příteli, mimochodem jsem ještě žádného neměla, připadá v úvahu jen o hodně starší. Co si o tom myslíte, mám šanci přežít v této společnosti? Jinak zdravím a přeji pěkné svátky všem.

 

 

12 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

frame*
hodnocení

4x

kktka17: Také se musím přidat - mám stejný problém. Vím, že je to těžký. FB nevedu. Jednou o mě měla zřejmě zájem jedna holka a zrovna mi přišla SMS, vytáhl jsem telefon z kapsy a najednou strašně začala řešit kdo má jaký mobil => byl jsem z toho trochu v šoku ...A co se týče oblečení - jednou jsem si mezi svými vrstevníky oblékl asi 10 let starou mikinu, aniž bych si to uvědomil značkovou. Chystali jsme se na špinavou práci a najednou jsem se stal hvězdou všech a všichni si mysleli, že peněz mám přebytky když si kupuji zn. oblečení na práci.

Tím chci, říct, že mě mrzí, že společnost (stádo) dnes hodnotí a komunikuje s ostatními na základě těchto kritérií.

Moje řešení: Původně jsem se snažil změnit a přizpůsobit - pak jsem zjistil, že je to blbost. Žiji tak jak chci, ale svých vrstevníků se nestraním. Snažím se s nimi vycházet. Občas s nimi někam zajít.

Pamatuji si jak jsem se těšil na SŠ a naivně si myslel, jak tam budou vyspělejší lidé a tak. Opak byl pravdou. Mimochodem. Jeden z mých nejlepších přátel je o 20 let starší.

 

hodnocení

2x
avatar hangar

Nemáš problém se začlenit do kolektivu...jde tu te jen o to najít kolevtiv který má vícnež jen inteligenci "zvířat" ...

Dnes každý den nechlastat, nebýt na fb a nenosit poslední cool top z newyorkru a přitom všem být trochu nad věcí..člověk jako by nebyl.. dnes je společnost často spíše stádem než společností..

 

jsem*
hodnocení

2x

Milá kktka17! Nic si z toho nedělej, že nemáš zájmy jako většina. Pokud jsi přemýšlivý typ, máš šanci to někam dotáhnout. Předpokládám, že gymnázium je startovací čára, a záleží jen na tobě, jak daleko poběžíš a kam doběhneš. Jistě by to ale nemusel být pracák, fb, nebo drogy, jako u množství dnešních průměrných mladých. Podívej na Bena, ten je na tom stejně, takže si nemusíš myslet, že na tebe zbyde jen starší muž. Chce to ale hledat, ale doporučuju až po škole. Až si najdeš práci, tak tam jistě bude kolektiv lidí podobných zájmů, a co ty víš? I např na služební cestě se dá potkat člověk podobných zájmů a kvalit. Doporučuju nic nelámat přes koleno a hlavně se nechtít za každou cenu "zařadit". Nevím, jak bych to napsala, snad pochopíš, co jsem chtěla říci. Život máš před sebou, základ máš dobrý, tak stavěj, ale jen z kvalitního materiálu. A hlavně - nic neuspěchat! Držím palečky!*hej*

 

jsem*
hodnocení

2x

kktka17: Tak to vidíš. Na této poradně je každý individualista. Máš nás tu celé "hejno". Možná i proto tato poradna tak dobře funguje. Kdyby tu byli lidi "běžného typu", tak by to tu vypadalo asi takhle: "hele, ty seš blbka, ser na to a běž si dát džojnta..." Buďme rádi za lidi, jako jsi ty a my tady skoro všichni. Netrap se tím a zkus si sama sebe víc vážit. Já vím, je to těžké, když je člověk mladý, ale až "uzraješ", tak tě to mrzet přestane. A k těm novinám, tak tě můžu uklidnit. Mám sousedy, mají 3 děti. Jsou to doslova klasický "socky", ale holka, je jí 8 let, sleduje TN a pak se mnou diskutuje, vadí ji, že jí mladší bráchové nedají pokoj aspoň na ty zprávy. Vzpomínám si, jak se začalo mluvit loni o prasečí chřipce, jak si mě stěžovala, že " kluci jsou hloupí, smějou se tomu výrazu prasečí chřipka a vůbec nechápou, že je to nebezpečná nemoc" a to jí bylo teprve 7 let. Nevím, jestli neexistuje nějaký portál pro podobně smýšlející lidi. Nestálo by za to ho založit?

 

bena*
hodnocení

0x

Z toho si nic nedělejte. Mě je 16 a jsme na tom prakticky stejně. Já mám kamarády také převážně u dospělých. A o čem se bavíme? O politice, mezinárodní situaci, počítačích, technice atp. Co se týče partnerky (u Vás partnera), tak jedině starší, protože co já jsem měl holky, tak se mnou nevydržely ani dva měsíce, možná měsíc. Také přeji pěkného Mikuláše a hlavu vzhůru.

 

kktka17
hodnocení

Dobré ráno, díky za Vaše reakce. Gymnázium po ZŠ pro mě byla jasná volba, nevěděla jsem, co bych chtěla dělat. (vlastně si ještě teď nejsem moc jistá, ale nějaké představy mám)

K mým vrstevníkům: zdá se mi, že všichni chtějí být tak nějak rychle "dospělí" (kouření, alkohol, drogy, věčírky ...), ale nějak se jim to nedaří.

Já mám jiné koníčky např. knihy (klasická literatura), to kdybych řekla u nás ve třídě a to je na gymnáziu, tak mě snad ukamenují. Nebo divadlo, to mě baví hodně.

Čtu pravidelně a s chutí noviny (no považte, kdo ze 17 ti letých čte noviny!)

Učím se dobře. Řekli byste, že na gymnáziu se snad učit obstojně budou všichni, ale opak je pravdou. Některé předměty mě baví, některé ne. Myslím si, že je to hodně v učiteli. Mám oblíbenou učitelku na čj, bez ní bych nevěděla, co to vlastně divadlo je.

Jinak zdravím všechny a hlavně ty co mi odpověděli a přeji pěkného Mikuláše.

patronka*

I když je to to už hoooodně dávno, moc dobře si pamatuju, jak jsem se na střední škole lišila. Já jsem na rozdíl od Tebe věděla naprosto přesně co chci dělat, ale v tom problém nebyl. Měla jsem doma hodně přísnou výchovu hlavně stran financí. Spolužačky měly všechno podle tehdejší módy, ale já měla na měsíc 100.- Kčs a z toho jsem se musela i šatit. Samozřejmě tenkrát to bylo víc peněz, pivo stálo 1,10 - 1,50, tramvaj -,30 - -,60 hal, bochník chleba 4,- slušné boty 150,-. Tak jsem se rozhodla, že co nemůžu mít, to vlastně ani nepotřebuju. Ve škole jsem měla prospěch průměrný a záliby ostatních jsem neřešila. Naučila jsem se šít, plést, háčkovat a na kabát jsem si vydělala brigádou o prázdninách (jak se mi to pak v životě hodilo ). Pokud se ve třídě tvořily skupinky, nepatřila jsem do žádné, ale byla mimo. Kamarádila jsem spíš s klukama a měla jsem hodně kamarádů mimo školu.V každé generaci jsou lidé různých povah a zájmů, jistě je víc takových jako jsi Ty.On čas ukáže, kde jsou vlastně hodnoty.Patronka

doplněno 05.12.10 11:20:

Doplním ještě téma "přítel".Prvního skutečného partnera jsem měla až v 18 1/2 letech a byl starší o 14 let ode mne.

 

pt®
hodnocení

0x

kktka, myslím, že ti zde již napsali všichni, že v mládí nebo v životě, zažili něco podobného, jako Ty. Určitě člověka ovlivní prostředí, ve kterém vyrůstal, jakou má povahu a náhled na život. Je to náročné být denně ve škole /al i v zaměstnání/ ve styku se svými vrstevníky, kteří vidí věci jinak než ty, a nejsou schopni pochopit pohled tvůj. Jedině ve svém volném čase si vybereš lidi, které chceš mít kolem sebe, a s kterými si budeš rozumět. Vůbec nevadí, když si najdeš jednou partnera staršího, který bude mít vědomosti, bude ti oporou a bude ti vedle něho dobře. - stařenka

pt: Škoda, že už nemohu dát bod. Všechny odpovědi jsou k věci a laskavé. V podstatě jsem se v uvedených příbězích viděla. Bůhví proč jsem si myslela, že až půjdu na střední (na vysokou, do práce, do jiné práce...), něco se změní. Nezměnilo, jsem v podstatě stále samotář, který žije svůj vnitřní život. Dokážu navenek komunikovat bez problému, dovedla jsem k dospělosti dvě děti a žiju v druhém manželství. Ale uvnitř cítím vydělení a samotu. A pomalu docházím k názoru (mám asi strašně dlouhé vedení), že jiné to už nikdy nebude. Naštěstí to dobře snáším. Asi se ve vyšším věku trošku změní priority, není pro mě už tak důležitý "souhlas" lidí kolem mě s mými názory. Nemohu říci, že by mě moje osamělost nějak výrazně trápila, společnost mi dělaly knihy všech žánrů a dodnes si ráda najdu na čtení čas.

pt®

"inžinýrko", ještě, že máme poradnu.*vtip* I když se stane i zde, že se do člověka někdo naveze,*zed* tak většina je těch, co je s nimi dobře,*placni* protože udělají legraci,:) poradí, pohladí slovem *mala* a dotknou se našeho srdce.*srdce**slunce*- stařenka

 

eulalie*
hodnocení

0x

Dobrý den. Víte kolik je na světě takový mladých lidí, jako jste vy? Já mám zrovna jednoho takového doma. Uzavřený, Facebook nic, značkové oblečení nenosí, protože je mu to celkem jedno... jojo, po kom asi tak je,že?. Nemějte strach, že byste se v životě ztratila. A že jste ještě neměla přítele? Kam spěchat? Ti není stigma být v sedmnácti bez přítele. Z toho si nic nedělejte. Každý nemusí hned vyznávat ten konzumní způsob života, který se nám předkládá k žití. Ale to ještě neznamená, že je člověk méněcenější. Není, je jen jiný než většina. Ale není horší. Tak hlavu vzhůru, uvidíte, že si své místo v životě a na světě taky najdete. A i toho přítele časem potkáte, takového, který vyznává takové hodnoty jako vy.

 

jokr
hodnocení

0x

Děvenko, co člověk, to originál... Hlavně nic neohýbej přes koleno, žádné násilí, po nikom se neopič, buďt svá. Baví-li tě klasická litaratura, čti ji, páč dnešní škvár ke čtení zrovna není. A v 17 bych to zrovna neřešil.
Causa "přítel"... Je asi dost humorné, když se takto titulují děti trochu odrostlé, nechte si toto oslovení, až budete mít nějaký ten křížek a životní zkušenost za sebou. My, co jsme letití si zasejc říkáme kamoš, kamoška... A také mi to zrovna nesedí.
Řadit se nikam nemusíte, už jste se zařadila. Raděj přemýšlej, jakou vejšku. Je třeba velmi dobře zvážit, nešťastný ten, kdo studuje a po roce, dvou zjistí, že to není jeho parketa. Celý život jsem si přál být veterinářem, skončil jsem na právech... Mezi zvířátky je mi vždycky dobře, nelžou... Držím palce!

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]