Po delší době vás zase prosím o radu, jak se vypořáda s problémem, který se týká žen a ovlivňuje můj život.
Jistě všichni víte, že ženy ve věku zhruba 25-35 jsou, až na šťastné výjimky, posedlé dětmi. Ty, které je nemají jsou často zoufalé a po ničem jiném netouží, ty, které je mají, zasvětily život jim. Já osobně po dětech netoužím a nejspíš nikdy toužit nebudu, ani vlastní, ani adoptované. Potíž je v tom, že se mi opravdu líbí jedna slečna, která je v inkriminovaném věku (konkrétně 28). Přitažlivost je silná a oboustranná. Nepřipadá mi fér začít s tím, že to během dvou měsíců skončí právě na tomto bodě. Už jsem takhle odešel (dřív než něco pořádně začalo!) od slečny, která se mi na poslední chvíli přiznala, že dítě už má a cítil jsem se trochu provinile. Krátkých vztahů už mám dost a rád bych něco intenzivního, co vydrží. Jsem poměrně přizpůsobivý a tolerantní, ale odmítám ustoupit ve věcech svatby a rozmnožování. Jinak ustoupím skoro ve všem - já rozhodnu, že nebudou děti a jí bych nechal rozhodnout, kam pojedeme na dovolenou. To je fér, ne?
Ptám se žen. Je možné, aby pro vás vztah byl naplňující i bez dětí a svateb, přestože je chcete? Ranilo by vás, kdyby to skončilo právě na tomhle tématu, nebo by to byla jen příjemná životní epizodka, která stála za to, ale patří jen do vzpomínek.
2x
Amadeus, je spousta mladých žen, které děti mít nemohou. Možná o tom ani nechtějí mluvit, mají pocit, že nenaplní manželství podle představ partnera. některé z toho udělají přednost. Věnují se různým koníčkům, studují jazyky, nebo cestují. Určitě tu svoji najdete a prožijete život podle společných představ. To je můj názor. - stařenka
1x
Já se přidávám k inžinýrce a poprosím pana tazatele, aby nám zde trochu rozebral, proč nechce o dětech ani slyšet.
Já osobně děti opravdu nemusím, s partnerem (30 let) jsem již téměř čtyři roky - já mám 22 let. Partner děti nesnáší a nechce je nikdy. Já jsem na děti ještě mladá, ale nikdy bych si nedovolila říci, že je nikdy mít nebudu. Zatím nám je tedy spolu dobře, zařizujeme si byt, užíváme si. Nedokážu si však představit, co by partner řekl na to, kdybych za ním jednou přišla s tím, že jsem těhotná. V minulosti již jednu svou přítelkyni donutil k potratu - byli oba dva velice mladí.
Takže zpět k Amadeově otázce 
Ale děvčata 
. Amadeus s vámi vůbec nechce řešit to, proč on nechce mít děti. A nemá cenu te´d s ním cokoliv rozebírat. Ano, možná jednou bude litovat, že děti neměl. Kdoví. Na druhou stranu, když děti mít nebude, nikdy se nedočká zklamání od svých vlastních dětí. A někdy je to děs a běs, jak se "děti" chovají.
Vůbec si nemyslím, že se k ženám chová nefer. To by bylo v případě, že by s někým začal chodit a až po nějaké době by z něj vylezlo, že dítě nechce. To je podpásovka. Amadeus to ale řeší hned na začátku 
. A to, že je tolerantní vyplývá z toho, že on trvá na tom, že nechce dítě, ale jiná rozhodnutí nechá na partnerce.
Amadeus. Ano, máš výběr partnerek silně zúžený. Většina z nás dítě dříve nebo později chceme 
. I když si teď s nějakou slečnou začneš a ona momentálně mimčo nechce, tak za rok dva to může být jinak 
. Ale taky nemusí 
, Já osobně si myslím, že Ti nezbývá, než si vše na začátku vztahu ujasnit, No a pak se časem uvidí. Je možné, že najdeš někoho, s kým prožiješ pár krásných let a pak se rozejdete, protože ta touha po mrněti tu najednou prostě bude. Třeba to "osud" vyřeší sám. Víš, někdy si s něčím lámeme celé roky hlavu. Jak to udělat nejlíp.A když to konečně vymyslíme, tak se najednou stane něco naprosto nepředvidatelného a všechno je zcela jinak. Třeba si najdeš přítelkyni, která ještě dnes ani netuší, že děti mít nemůže . Těch třeba může být v životě strašně moc. Přeji Ti, abys našel tu pravou
Tě
Víš,
doplněno 26.11.10 17:54: Tě a Víš, ... to tam nepatří
0x
Váš přístup mi nepřipadá vůči ženám fér. Obecně vzato jsou ženy na světě proto, aby měly děti (velmi zjednodušeně řečeno). Jedinou šancí pro Vás by bylo najít ženu, která z nějakého důvodu děti mít nemůže nebo zásadně nechce (tady ovšem všeho do času - nevypočitatelné), ale zase by nemusela mít povahu a jiné vlastnosti, které by Vám vyhovovaly. Osobně se taky z dětí nepominu, svoje dvě vlastní jsem dost často přečkala se skřípajícími zuby, ale nedovedu si život bez nich představit.
Mám pocit, že si tu averzi vůči dětem spíš namlouváte, protože je pro Vás příliš obtížné vzdát se kvůli něčemu tak nevypočitatelnému, jako je dítě, osobního pohodlí. Chápu Vás, ale v mém případě jsem ráda, že příroda byla silnější než moje pohodlnost. Taky se asi bojíte neznámých situací, nečekaných výdajů a hlavně se Vám nechce vzít na sebe tu obrovskou zodpovědnost za jiného člověka.
Nesoudím Vás, opakuji, že Vás chápu, rozumím Vašim pohnutkám (pokud si to celé nevykládám nějak mylně). Ale budete mít velmi ztíženou situaci při hledání životní partnerky. Zkusil jste si odpovědět na otázku, proč vůbec chcete s nějakou ženou žít?
Situace, kdy partnerka už dítě má, by mohla pro Vás být určitým řešením. Co je Vám na dítěti tak nesnesitelné? Zkusil jste si to rozebrat?
Já se snažím být fér, mrzí mě, že to vidíte opačně.
Averzi k dětem si opravdu nenamlouvám. Vlastní pohodlí a nechuť mít odpovědnost za jiného člověka jsou určitě také důvody, ale určitě ne ty nejpodstatnější. Chci s někým sdílet, chci někoho milovat, chci mít pocit, že nejsem sám, chci teplo domova.
Nesnáším dětskost, hloupost, nesoběstačnost. Mám alergii na dětský křik a pláč. Zní to možná až příliš tvrdě, ale mám opravdu silnou alergii na děti. Nevydržím dlouho ani v přítomnosti dětí svých kamarádů.
doplněno 26.11.10 19:36:Situace, kdy žena už děti má, je pro mě nepřípustná. Nebo by musela přenést přes srdce, že se jim budu vyhýbat.
Nemyslela jsem to tak, že Vy byste se vědomě choval k ženám nefér, to právě vůbec. Ale ony si jakoby nemůžou pomoct a ty děti nakonec většina z nich chce, jde to mimo ně, je to prostě příroda, takže to, že Vy férově na začátku vztahu řeknete, že nechcete děti, je v důsledku prostě nefér - Vy jste ten spravedlivý a čistý a ony se zachovají po čase jinak, než jste se "domluvili" na začátku - rozumíte mi, co tím chci říci?
Opět zdůrazňuji - není to kritika ani nějaké zavržení z mé strany, snažím se jenom co nejpřesněji popsat pocit. Vaši averzi přesně chápu, jenom jako žena asi díky mateřskému pudu snáším popisované projevy dětí trochu lépe.
Ono každé dítě jednou vyroste a pokud překoná zdárně pubertu, stane se rozumným a snesitelným dospělým. Dokonce znám i velmi příjemné a vtipné puberťáky.
0x
Já jsem tedy chlap, a mám děti (dokonce adopčata) ale celkem tazatele chápu. Naprosto bych v tom neviděl jakýkoliv podraz, za předpokladu, že se ,,vyloží karty na stůl´´ - tedy probrat postoj k dětem v ,,ranných stadiích vztahu´´ , po svatbě by to už fakt byla celkem ,,pjekéjní situace, ty kjávo!
0x
Biologické hodiny mi nepřipadají jako prokletí, já mám digitální a ty netikají. Děti nechci a můj partner už má dvě z předchozího vztahu. Když k nám přijedou, tak to skousnu, ale jako nejlepší program na víkend mi to nepřipadá. Prostě to s dětmi neumím a jenom mně to utvrzuje v tom, že budu bezdětná.
0x
V tom pripade bych se poohledla po partnerce starsi, ktera mela deti brzo a ma je uz odrostle, treba i dospele. Takova 40ti leta zena s 20ti letym "ditetem" by snad mohla vyhovovat. Kazdopadne pokud Vam jde o trvaly vztah, bylo by vhodne hned na zacatku rict, ze deti nechcete. Ted, za 10 let ani s nikym jinym. A pokud ma zena opacny nazor, pak vztah ukoncit nebo radeji vubec nezacinat.
Teoreticky bych proti tomu nic neměl, ale věkový rozdíl by se určitě časem projevil negativně. Když o sebe žena ve čtyřiceti pečuje a sama se cítí mladá, je to fajn, ale jak dlouho to vydrží? 10 let? Názor okolí by mi byl ukradený, ale nehledám matku, chci partnerku. Asi jsem měl zmínit dřív, že je mi 23 let. Je docela složité a nevhodné si se slečnou povídat o tom, že nechci děti ještě dřív, než si s ní něco začnu. U dvacetiletých holek mě to nijak netrápí, ty na to obvykle ještě samy nemyslí, ale ženy ve výše zmíněném věkovém rozmezí, to je jiná.
Amadeus.Přetaň tohle řešit . Jsi opravdu ještě příliš mladý - mladý na rozhodnutí, i mladý nato, být otcem. Máš na to minimálně deset let 
A za tu dobu určitě nějakou vhodnou přítelkyni najdeš. A že nechceš na začátku vztahu řešit děti? Udělej to jednoduše. Budete někde na prvním rande na kávě, budou tam malé děti (no, to si musíš nějak zařídit :D) a Ty jen tak mezi řečí řekneš, že v životě děti nechceš mít. Debata se hned rozvine, neboj. A je to. Při delším chození, kdy už nějaké ty jiskřičky přeskakují , už se tohle říká hůře. Ale jak už jsem tu psala já a jiní. Nech tomu všemu čas. Ten kolikrát vyřeší problémů...
Vaše mládí by mohlo vysvětlit Vaši averzi vůči dětem - jednoduše jste ještě nedozrál a nedovedete si všechny procesy spojené s výchovou dětí ani představit - přesněji, nedovedete si představit sebe v té dospělé roli. Pokud i přesto třeba po 10 letech vztahu budete trvat na tom, že děti NE, budete se nejspíš muset smířit s tím, že Vás Vaše láska opustí a najde si otce svých dětí jinde, příroda je prostě strašně silná.
Mám syna přesně Vašeho věku a tyhle věci spolu často probíráme. Taky žije něčím jiným než případným budoucím otcovstvím. Jeho přítelkyně to ovšem vidí jinak - no, uvidíme...
0x
Amadee, přestaň přemýšlet a nasekej hromadu dětí. Za prvé to dělali miliardy lidí před tebou, za druhé, a to je to hlavní, kdo ti bude nosit banány do domova důchodců? Mládí je pohoda, střední věk taky pohoda, před důchodemje už to trochu otrava a stáří chlapče je bez dětí, kteří by ti utřeli zadek, katastrofa. Vzpomeň si na své rodiče a prarodiče.
Nějakou přefikni, raději několikrát, co kdyby nějaké dítě umřelo nebo se nepovedlo, vydrž to 15 až 25 let, podle toho co jsi za týpka a pak máš volno. Hlavně prosím tě nemudruj podobný blbiny
Všechno se dá okecat, ale fyzikální zákony a běh času se nedá nikdy, nijak, nikým okecat.
0x
Jéžis, dneska je takovech ženskejch, které nechtějí děti... Nepočítám mezi ně nevyzrálé dvacítky, u kterých je to určitý postoj a neví o čem mluví. Ale je fakt dost holek po třicítce, které už to mají v hlavě srovnané a vědí co chtějí nebo nechtějí. Co byste dělall před takovými 3Oti lety? To byste si to musel hodit. To byla skoro povinnost mít děti do 23 let, jinak na Vás každej koukal jak na nevím co. Dnes je to jinak. Tak hlavu vzhůru.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.