Náhlý nezájem

Asi jste zvyklý, že se vše točí jen kolem Vás. Překvapila mě nepříjemně Vaše věta: "Samozřejmě ji zdravím nazpátek i kdybych byl sebevíc unavený, protože je to slušnost." Nikdy jsem nezažila takovou děsnou únavu, že bych nebyla schopná někoho pozdravit. Snad jenom v bezvědomí.

Se zdravením jako první jste měl začít Vy. Muž zdraví ženu, tím spíš, když se mu líbí a chtěl by se s ní posunout někam dál. Na začátku minulého století šla úcta ještě dál - muž před ženou posmekl svůj klobouk. Dnes už ho má málokdo.

Ale když jste jen koukal jako ťululum, chopila se sama iniciativy a začala tedy zdravit první ona. Potom zřejmě viděla, že se ničeho víc nedočká, nějaké věty, rozhovoru, úsměvu, hodila to za hlavu. Myslí si asi o Vás své a lichotivé to moc nebude.

Nezbývá, než to pustit z hlavy, teď už to nenapravíte. A až příště potkáte nějaký ženský objekt, který se Vám bude líbit, nejenom pozdravte, ale prohoďte i pár nezávislých vět. O počasí, o práci, o obědě v jídelně, o tom, že má pěkný kostýmek, později časem třeba i na pozvání na kávu. Dospělého muže snad není třeba učit konverzaci. Jaga.

Viz citát Jana Nerudy: Kdo chvíli stál, již stojí opodál...

Začne zdravit... Co takhle kdybys začal první zdravit ty? To je totiž základní slušnost, že chlap zdraví ženskou.

Vidim to asi takhle z jejího pohledu: Furt kolem sebe chodíme, sice to je buran co neumí pozdravit, ale vídáme se tak začnu já. Hm, na pozdrav odpovídá, ale jinak nic, tak to je vážně buran a dál mě nezajímá.

Nepřemýšlej o tom že ona je ta špatná, ale zamysli se nad sebou s svým chováním.

Ta zena te svym chovanim upozornila na to, ze bys ji mel zdravit! Ale kdyz to nezabralo, zacala te ignorovat.
Muz vzdycky zdravi prvni!

Dobrý den, může to být ono pravidlo, že láska/zájem odvržené ženy rychle přejde až v nenávist - Vaši pomalost si vysvětlila jako nezájem a to ji ranilo (patrně je zvyklá "nahodit udičku", která zabere hned). Není čeho litovat. Zdravím!

Nevím nic o povinnosti, že by muž, když někde zahlédne cizí ženu, měl za ní honem běžet, aby ji pozdravil . Z dotazu je znát, že tazatel tu ženu nejdříve nezdravil, protože ji neznal (možná jen od vidění). Když ho ona začala zdravit, tak to opětoval. Následně, i když byla ta žena tazatelem zdravena, tak ona přestala jeho zdravit/na pozdrav odpovídat. Se slušností či vychováním to nemá souvislost (no, zdravená žena už nezdraví, tak se jisté neslušnosti vůči tazateli dopouští, to je fakt).

kutiloggy - když Vám ta (původně koketní) "dáma" neodpoví na pozdrav, tak za ní hlasitě vyřkněte: "Bůůů", neotáčejte se a v klidu odejděte (tomu bude třeba rozumět více, protože jí to bude bližší).

Zdravení je slušnost. Ale lidi se jenom nezdraví, i s tou bábou na recepci prohodíte pár vět. Tím spíš s atraktivní ženskou a tím spíš, když jste bez závazků. Nejde snad o sex, ale o koření života.

Tak lžeš v dotazu nebo tady? Se jí nedivim že tě ignoruje... Viz tvoje tvrzení a teď že zdravíš první. A upřímně, věřim první verzi že musela zdravit ona, až po upozornění jsi přišel s pohádkou že zdravíš ty. Tak určitě

začne sama od sebe zdravit.

Samozřejmě ji zdravím nazpátek

Představuji si, že dáma ví, že v práci je práce a nic víc. A nehledá "randění" - po práci nebo tak.

Dodatečně jste doplnil,že tu ženu jste začal zdravit jako první vy. To jste měl ale napsat hned do rvního příspěvku, ve kterém hned v první větě píšete, že vás ona žena zacala zdravit sama od sebe. Ale stejně nemáte zájem o seznámení, jak píšete jste vnitřně velmi vyhořelý a necítíte se v pohodě na randění. Tak to asi zbytečně řešíte, jestli jste si něco takového nepustil k sobě blíž... Ale třeba časem vše dopadne uplně jinak...

Je tu ještě jedna verze, že si tu její náklonnost namlouváš, že se domníváš, že o tebe stála a proto zdravila. Přál sis to, tak jsi to tak asi viděl...A ona třeba o ničem neví, zdraví tak všechny známé a nemyslí na to, jestli jednou pozdraví a koho příště ne. Důležité je vnímat a umět posoudit její výraz, pohled, úsměv,...