Hodnosti v armádě

Hodnost a funkce jsou dvě funkce, které spolu nemusí souviset. Tak to bylo a také je. To, že je někdo např major, ještě neznamená, že musí být velitelem praporu. Například piloti byli a jsou v takovýchto hodnostech a přesto nemají velení žádného útvaru. Stejně tak u nás na útvaru velel četě spojovacího uzlu major. Ano, bylo to díky přičinění tehdejšího politruka, který po něm šel. Naopak našemu spojpraporu velel kapitán, který převzal velení po podplukovníkovi. A celkem brzo poté pak dostal majora A když jsme u mužstva - ano, často svobodník či desátník často velel družstvu, ale třeba já jsem měl hodnost četaře a nevel jsem nikomu, protože jsem byl na technické pozici

Spíše pak záleží na funkci než hodnosti. Ono to bylo různé .Např u sam. praporu jsme byly velitelé rot nadporučící, kapitáni a jedné rotě velel nadrotmistr (asi krapítek protekční?)Samostané čety, pak jedné velel nadporučík (na dané fci strop, takže nikdy nedosáhnul na kapitána a byl asi 15 let jen npor) a ostatní rotmistři (v dobách ČSLA pak absíci=absolventi Vojenské katedry vysoké školy v hodnostech od svobodníka po podporučíka).U sousedního útvaru pak krátce, než šel dál (výše (a)protekce, a b) ostré lokty) velel pluku poručík...

JInak toto bylo dáno tabulkově a velitelé družstev-svobodník- četař, velitelé čet až nadporučík, vel. rot až kapitán, (samostatný) prapor až podplukovník...

Desátník velil družstvu,ale může mu velet i četař.Četěmohl velet i poručík.Rotný, rotmist,nadrotmistr /tzv.stříbrňáci veleli ve skladech,kuchyni a pod.Rotě velel klidně i nadporučík, kapitán,major.Pluku podplukovník,plukovník.Vždy to záleželo o zařazení při různé hodnosti.Tak to bylo za socíku.Dnes možná i jinak.