Rovnání zlomeného zápěstí

Malý posun se tam určitě nechat nemůže. Zkuste požádat o umrtvení ruky a uvidíte, jestli se to v úterý povede. Já byla na repozici lokte - bojovali se mnou čtyři, dostala jsem 2 injekce proti bolesti a na uvolnění, jedna z nich měla vyloučit, že jsem schopná jít sama domů, přitom ani jedna nezabrala, pořád to neskutečně bolelo. I když jsem s tou rukou nebyla schopná hnout, prý jsem jim kladla odpor i po několika minutách zkoušení, asi byl reklex nehýbat s tím silnější. Čtvrtý pokus po třech neúspěšných (0 injekcí, 1 injekce, 2 injekce) byl, že mě přetočili na břicho, z lůžka si udělali pevný bod a dostali to zpět pákou.

Jestli je 4 mm moc nebo málo, to nemám tušení (a je to na posouzení lékaře). Ona už definice zlomené zápěstí je na úrovni pojmu "zlomená ruka", tedy víme prd. Narozdíl od babky z OV věřím, že se to stát mohlo. Sám mám za sebou téměř identickou zkušenost. Já si to zápěstí nezlomil, ale jednu z kostí v předloktí přímo rozdrtil. Kloubní hlavice se ulomila a k ní ještě několik úlomků. Ošetření po razu: RTG, injekce, rovnání, další RTG a další rovnání. Po třetím RTG to vzdali a já dostal dlahu. Jenže mezi injekcí a druhým rovnáním uplynula hodina a půl a já si to užil. Tolik k tomu, jak probíhá proces rovnání a jestli to bolí nebo ne. Nebudu popisovat celou anabázi, nicméně po dvou operacích (první "se nepovedla") mám omezenou hybnost a v ruce nemám takovou sílu. To nepíšu proto, abych někomu nasazoval "psí hlavu", ale právě proto, abych doporučil jít na operaci. Ta je totiž jedinou cestou, jak srovnat to, co nešlo a jak předejít doživotním následkům. Bez ohledu na množství bolesti. A na uklidněnou: To, co bolí, je rovnání (i když jsem zažil i rovnání rychlé a bezbolestné), zbytek byl v pohodě. Když tedy pominu únavu po narkóze, ale ta je individuální a v žádném případě nebolí.

Mal som zlomenu ramennu kost (medzi plecom a laktom), na urgente mi dali dychat z maleho spreja Penthrox. Podla lekara tak po 3 tretom nadychu im ludia odpadnu, ja som po piatom veselo komunikoval, tak ma nechceli predavkovat. Natahovanie nebolelo. Na druhy den operacia.

Urcite to neponechajte v posunutom stave, budu z toho trvale nasledky.

Měla jsem loni začátkem září tříštivou zlomeninu zápěstí. Ruka po pádu na kole ohnutá jak hokejka. V sanitce mi dali něco na bolest. V ordinaci před reponací mi do míst, kde se nosí hodinky píchli znecitlivující injekci a hned na to reponovali. Jeden doktor stál za mnou a držel loket a palec, druhý bolestivým rychlým manévrem ruku /dlaň a prsty/ vyvrátil nahoru a doleva.To jsem ani nestihla zařvat. Pak mi dali sádrovou dlahu, aby to držela v té pozici, ruku do závěsu a sdělili mi, že kost je na kusy a na operaci si tady netroufaj a že budu muset na traumacentrum do FN HK. Tam mne na mé přání odvezl syn. Znova zrentgenovali, uložili na lůžkové oddělení a stanovili datum operace za tři dny. To byla první operace, kde jsem dostala 3 kovové dlahy z vnitřní strany zápěstí. Při následné vizitě mi primář sdělil, že za týden půjdu na druhou operaci vrchní strany zápěstí, kdy mi srovnají zápěstní kůstky a přidají ještě jedno želízko. Nakonec jsem v HK ležela skoro měsíc. Po propuštění třetí den převaz, a pak co týden /asi 5x/. Byla jsem 120 km od domova a pobývala tam u dcery. Po příjezdu domů následovaly dva měsíce rehabilitací. Následně půl roku jsem co měsíc cestovala vlakem na kontrolu + RTG. Pro samé železo a hromadu šroubků nejsou na RTG kosti ani vidět. Ruka byla ještě po 8 měsících ráno tuhá, večer lehce oteklá. Šlachy nemají místo. Po 10 měsících je to lepší, ale nedám ty krajní polohy, zejména palec, který nebyl pádem poškozen, má malý rozsah pohybu. Ruka funguje tak na 80 procent. A tuším, že lepší to nebude. Velké štěstí, že je to levá.