Manželka mě přestala milovat

Dobrý den, je vidět, že svou ženu milujete , ale možná jí až moc důvěřujete... nevím, kde berete tu jistotu, že žádného jiného chlapa nemá...Nechápu, proč s Vámi chce žít dále, když vás nemiluje . Kvůli dětem, majetku? Zeptal jste se jí PROČ se takto chová, jaký má důvod? Nemá třeba nějaké zdravotní problémy? Je těžké v tomto radit, ale dokázal by jste žít s někým, kdo Vás bere jenom jako kamaráda? Připadá mi to spíš tak, že je Vaše žena pěkně vychytralá ( slušně řečeno). Potřebuje někoho, kdo ji fin. zabezpečí, postará se o rodinu...a ona si bude užívat života .Super. Tak směle do toho...! A bude Vám tohle vyhovovat?! Chlape vzpamatujte se a jednejte...! Musíte si to mezi sebou vyříkat a vyjasnit- a podle toho to řešit. Takhle se přece žít nedá...Hodně štěstí..

Dobrý den. Tak uvažuji nad tím, proč se s vaší ženou stala taková změna. Jak byl naplněn její život doposud? Věnovala se výhradně rodině a sama sobě málo? Děti ji už možná tolik nepotřebují, pravděpodobně jsou v pubertálním věku a ona poznává, kolik toho v životě "promarnila". Víte, já bych řekla, že na ni padla krize středního věku. Vaše žena cítí blížící se stáří, přestože je ještě asi mladá, kolikpak jí může být let? Okolo pětačtyřiceti? Míň, či víc? Ona ví, že jí roky budou jen přibývat a má pocit, že toho asi ještě moc nezažila. Proto ten příklon ke koníčkům a řeči, že si chce užít života. Moc mi tam ale nezapadá ten nezájem o vás. Neměli jste třeba nějaké problémy mezi sebou? Něco, co třeba jako problém nevypadá na první pohled, ale pro ni to je natolik významné, že ochladla ve vztahu k vám? Asi tak, neumím si představit být v tomto věku a rezignovat na to pěkné, co manželský život přináší, a žit jen jako kamarádi. Ale vaše žena to může mít nastaveno úplně jinak. Pokud budete hledat novou lásku za předpokladu, že vaše žena nikoho v této situaci nemá, je velmi pravděpodobné, že to způsobí rozpad vaší rodiny. A s tím užíváním života to vaše žena myslí jak? Zapadáte tam též, nebo si chce užívat výhradně sama, případně se svými kamarádkami. Víte, je velice těžké radit. Snad jen - byste měl na své ženě vyzvědět, proč najednou takový chlad z její strany nastal. Píšete, že komunikace mezi vámi nevázne, tudíž by možná neměl být takový problém si o tom pohovořit. Když budete mlčet, nic se nedovíte.

Eulalie odpověděla velmi, velmi hezky.

Promluvte si se svojí ženou, na rovinu. Třeba u lahvinky vína, ve víně je pravda a je možné, že vám oběma rozváže jazyk a řeknete si takové věci, o kterých ani nevíte, že je v sobě nosíte/dusíte. Jak Vy, tak ona.

Já tuhle zkušenost nemám, ale na druhou stranu Vám chci napsat o svých rodičích. Máma přestala s tátou intimně žít někdy v mých 20ti letech, to tátovi bylo 40, jí 35 (je nevlastní). Ano, je to brzo. Táta nebyl takový, že by opouštěl rodinu, vyhledával známosti. Zakousnul se do své práce a tohle neřešil. Občas se pohádali, máma ... nechci pomlouvat, ale ponižovala ho, neustále mu předhazovala, jak má život nanic. Jak jí uteklo mládí a já nevim co. V jejích očích byl táta k ničemu. On, aby nerozbil rodinu, tohle všechno snášel. Nikdy nezapomenu na den, kdy táta, zmožen rakovinou, ležel schoulený pod přikrývkou a ona na něj řvala, kolik má s ním ještě navrch práce. Smutně se na mě podíval a jenom kuňknul. "Vidíš to? Už abych umřel, než tohle poslouchat, jak jsem na obtíž."

Taky že umřel. Když se podívám v jeho životě x let zpátky, co měl za život?

Milý pane, zamilovanost se ze vztahu vytratí velmi brzy a těžko jí tam dostanete po 18ti letém soužití. Jsem sama 30let vdaná a díky mé nemoci je to vztah ryze přátelský ale ani já a ani můj muž si neumíme představit žít jeden bez druhého. Říkáte 18let to značí, že děti jsou odrostlé a vaše paní má patrně dojem, že stárne možná si myslí, že už není pro vás tak atraktivní jako dřív a že musí dohnat co zmeškala. Nevím zda to pomůže ale jeden tip bych měla, zkuste víkendový pobyt v hezkém prostředí, jen sami dva a uvidíte zda se něco změní. Přeji hodně štěstí, je škoda každého vztahu který se po letech soužití pokazí.

Napadají mě slova písně -přátelství, to je někdy víc než láska...Já bych to zas tak hrozně neviděla. Jak psala eulalie, třeba vaší ženu vyděsilo uvědomění si věku, že roky letí, atd...Z toho se dostane, jen jí je potřeba v tom pomoct. Nevyčítat, a hlavně neházet flintu do žita. 18 let je 18 let. Zamilovanost - to je sice pěkný slovo, ale trvá vzhledem k délce života, jen okamžik. Pokud se podaří, že zbytek je v duchu přátelství, je to fajn. Kolipak lidí má takové štěstí? Bylo by dobré nedat na rady typu - všechno zboř a jeď dál po svým. Ani vám už 20 nikdy nebude... Pokud by se ale situace vyvíjela směrem, jak popisuje Mařenka, to je pak jiná. Ale to nevyřešíte tady, to můžete řešit jen mluvením, mluvením a zas mluvením se svou ženou. Myslím, že jste asi romantik, tak zkuste rozvinou fantazii. Nabídněte ženě, že si užijete spolu. Podnikejte výlety, pěšky, na kole, zjistěte, co ji baví a přidejte se. Ona třeba nechce sedět u přiblblých českých seriálů každý večer. Každé manželství prožije krizi, a když někdo říká, že ne, tak lže. Život není černobílý, ale závisí vždy na obou. Mě třeba vadí na mužích, když jsou neoholení, vypadají špinavě. Jiná má fousy ráda. Každý jsme nějaký. Ale jestli s někým jsem 18 let, tak to doposud nemohlo být žádné utrpení, kór, pokud ji stále milujete. Hlavu vzhůru! A pamatujte, že přátelství je někdy víc, než láska!

A nemůže to být tím, že vaše žena byla v zápřahu po celou tu dobu? Teď už toho má prostě dost! Je unavená, ví přesně co bude, jak ji pohladíte, co řeknete, ví jaké bude další gesto a slovo. Žádná změna, nic nového, ničím nepřekvapíte, nuda. Těžká jednotvárnost. Nebylo by nejsnadnější to občas změnit? Udělat něco, co jí udělá radost, rozesměje ji, zatrne v ní? Žádné velké věci, žádná velká gesta, žádná velká vácheň? Jen drobnosti. Jedna paní říkala: Miluju ho proto, že je takový, že mě rozesměje, ale hlavně proto, že se vedle něho cítím úplně stejně jak se na mě dívá. Nebyla vaše paní vedle vás jen dobrou ženou? Netouží po něčem víc, než být jen dobrou ženou? Být krásnou ženou, milenkou?

Dobrý den,

já mám svých problémů dost /humor/, a proto dovolte abych se Vám pokusila pradit. Asi tak jak by Vám poradili chlapi v hospodě. Prostě si to přeberte a něco si z toho vyberte... Tak napadá mě co takhle změna. Jakákoli změna. Prostě využít momentu překvapení ale dopředu avizovaného jako neškodná hra pro ozvláštnění života a vztahu. Zkuste na sobě měnit věci. Jinudy choďte do práce, noste trochu jiné šaty, vymýšlejte výlety s manželkou i bez, nové možnosti výdělku /podnikání na VPČ/, to Vám zvedne sebevědomí. Věnujte se činnosti, která pohltí Vaše myšlenky, takže nebudete mít čas se trápit.Zaměřte se na radosti života. Na to co přináší radost Vám a nabídněte spoluúčast manželce, ale do ničeho ji nenuťte. Držím palce!

Hele manželku neřeš a formálně nic neměň. Chovej se k ní taky jako kamarád a své potřeby ventiluj s jinou bez vázání. Uklidníš se a budeš respektovat v pohodě manželčin způsob života. A uvidíš, že časem Tě manželka taky připustí a budeš mít dvě radosti!

Milion názorů a rad, když nechce, tak nechce. Něco se muselo stát, pro něco (někoho?) se změnila, přišel ten zlom a není povinna říct PROČ. Tak se podle toho zařídit, asi máte volnou ruku.
Nevážně ... dyť je tolik pěkných chlapů ...