Jak hledat spojení v Itálii vlaky a autobusy

Trenitalia.com je státní dopravce. Několik spojů na Lamezia Terme má i soukromý dopravce italo. (Mimochodem dokáže někdo od italo ( biglietti.italotreno.com/... ) dostat nabídku jízdenky, u mě to skončí nějakou chybou a to jsem zkoušel několik prohlížečů.)

Jak je to s letištěm nevím, ale určitě to bude nějaký standardní (i když drahý) spoj. Naším cílem je dlouhá léta Scalea, a od té je Lamezia 2,5 hodiny, Neapol 3 hodiny, Řím 5 hodin a Miláno 8 hodin cesty rychlovlakem. Asi nejlíp by vycházel ten Řím (do Lamezie toho létá méně, do Neapole v blbou dobu), ale stejně mi to letecky nevycházelo, pominu-li fakt, že do letadla se prostě nesbalíme, tak prostě jsou všechna letiště daleko. Takže tam jezdíme pozemní cestou. (Pravda, teď máme lepší apartmán, kam nemusíme vozit celý kredenc, tak by se to možná dalo, ale dřív platilo, že to prostě do letadla nesbalíme, do vlaku je každému jedno, kolik a jakých zavazadel člověk táhne.)

Scalea byla vybraná kdysi dávno, kdy zájezdy zajišťoval pohrobek CK ČSD, aby byla dostupná vlakem. Nic lepšího jsme ani po letech nenašli a rodiče jsou ve věku, kdy už nehledají změny a rádi jezdí tam, kde to jakžtakž znaji. Ta cestovka už nepatřila dráze, ale ti lidi měli příslušné kontakty a věděli jak co zajistit (kromě jízdenek i podporu od odborů, takže nás to první roky vycházelo hodně levně, pak ta podpora slábla až se nevyplatilo o ní žádat). Takže první rok se jelo do Innsbrucku asi na dva přestupy (Summerau a Linec). Tam bylo 8 hodin času, líp to prostě nevycházelo. Nádraží v Insbruku bylo mnohem horší než pražský Hlavák v té době, rozhodně jsme se neměli za co stydět. Poté se jelo nočním vlakem do Neapole a nakonec 3 hodiny osobákem na místo. Tehdy na normální jízdenky (někdy snad i na nějaké kupony, ale to je na úrovni normální jízdenky), akorát do nočního vlaku jsme poprvé měli lehátka. Tak jsme jeli ještě několikrát s obměnami (naposledy se přestupovalo už v Budějicích, vlak z Prahy nejel do Summerau). Až pak dráha nevěděla, co chtít za jízdenky, navíc z nočního rychlíku se stal euronajt s příplatkem (kde je EN Capri konec, vlak Mnichov-Neapol neexistuje, nejdál Řím). Tak cestovka zajistila autobus. A zase několik let jsme tak jezdili.

Ale před pár lety jsem od několika cestovek dostal odpověď - ubytování vám v pohodě zajistíme, ale dopravu letos nemáme (prý tam češi přestali jezdit a dopravcům se to nevyplatí). A co teď. Tu si táta vzpomněl, že jsme přece jezdili vlakem, jestli by to nešlo, koleje tam snad pořád vedou. I když jsem tomu moc nevěřil (letenka by byla levnější jsem si říkal), tak jsem začal pátrat.

Jako první jsem došel na informace v mezinárodní osobní pokladně na hlaváku. Tam se mi pani div nevysmála. Ale když jsem trval na tom, že chci jízdenky aspoň do Říma, zbytek (předpokládal jsem osobák) se zajistí na místě. Tak že prý se tak daleko nedostane, aspoň mi řekla nějaká hausnumera kolik to stojí z toho co jsem měl vytištěné z idosu (spíš jsem čekal, že ona řekne, jaké jsou možnosti spojení).

Pak jsem teda začal pátrat. Do Vídně to je jednoduché, to u Jančury stojí 375 (myslím že dodnes to tak nějak stojí). Pak přišel na řadu night jet Vídeň-Řím. Kouknu na rakouské dráhy ( oebb.at ) a ejhle prý od €29.90 tak po důkladné prověření, že to opravdu je jízdenka se vším všudy jsem to koupil (na potřebné datum to bylo za €39.90 - furt dobré). Nakonec těch posledních 5 hodin z Říma, to by bylo €25 za osobák (s přestupem v Neapoli). Ale ten IC stál tehdy asi €11.90 nebo tak nějak (plná pálka je €52; ten NJ byl tehdy v plné pálce za 100). Prostě celé to vyšlo hodně levně.

Poslední roky pořádají Rakouské dráhy výluky (teda oni je pořádají italské dráhy, tím spíš nechápu proč v sezoně, ale rakouské kvůli nim odříkají vlaky). Takže předloni jsme jeli flixbusem, nějaký rok předtím oklikou přes Miláno (protože půlka vlaku do Říma se tvářila, že nejede, asi 14 dnů předem začli prodávat jízdenky, což je už dost pozdě). Letos je to stejné, takže mám zajíštěné spojení Flixbusem do Boloni a odtud rychlovlakem do Scaley (na jeden přestup Praha-Scalea). Prostě první rok skvělé, ale další roky se to začlo kazit. Tam je důležité to místo přestupu. Nádraží Bologna Centrale je hned vedle autobusáku. Podobně by měla být Verona Porta Nuova, ale vlak z Verony je ve Scalee ve tři čtvrtě na deset (z Boloni je to tuším v půl osmé). O trochu delší přestup je v Trentu, ale zvládnutelný (Flixbus tam nejezdí na autobusák, to by bylo hned vedle, ale o něco dál). V Římě stejně jako v Miláně by se muselo metrem.

Aby si to rakouské dráhy posychrovaly, tak Řím, Florencie i Miláno zastavuje na nějakých pofiderních nádražích (Roma Tiburtina místo Terminni, to je ještě v pohodě, tam aspoň jezdí rychlovlaky, ale Firenze Campo Marte namísto Santa Maria Novela to je horší, tam rychlovlak jen prosviští).

Jinak v Itálii jsou všechny vlaky povinně místenkové. Dokonce i některé osobáky (treno regionale). Regionale veloce snad všechny a vyšší rozhodně.

Asi by se toho dalo napsat ješět hodně. Tohle jsem jen v kostce napsal, co mi přišlo na mysl z našich každoročních dovolených.

Celkem spolehlivé jsou googlemaps.com, na něm si můžeš zadat rovnou vyhledáívání spojení. Zatím mě to nezklamalo, ale italský venkov v Kalábrii může překvapit. Zkusmo mi to ukazuje, že z letiště na vlakové nádraží jezdí autobus 90 a i když je to je cca 1 km daleko, pěšky se to prakticky nedá, silnice tam na to nejsou vůbec uzpůsobené.

Na té trati směrem do Tropea jsem jel asi před 10 lety a lístek jsem si koupil v automatu, bylo to bez problémové, ale člověk měl pocit, že je někde na Balkáně, byly to takové hrozné celkem přeplněné krabice, ale jezdilo to.