Nejste přihlášen/a.
Mám 24 a mala som jeden vážny vzťah,ktorý skončil dosť bolestivo a stále som sa z toho celkom nedostala. A 2. zaľubenie, ktoré preživam teraz, je neopetivanoh a povedal mi, že potrebuje ešte trochu času aby mohol začať ďalší vzťah. Ale je na mňa milý a páčim sa mu, avšak ľudia v mojom okolí, že ruky preč, že nie je pre mňa. Že sa nemám tak snažiť a prejavovať mu náklonosť.
0x
Jak se stává, zafungovala spíš náhoda. 16.12.1972 jsem šla na ples se spolužačkou, která žila s ním ve stejné vesnici. Takže kamarádi. Potkali se tam, začal se bavit nejprve s ní, pak se mou, pak se mnou víc a víc...A brali jsme se 4.10.1975.
Bohužel, manžel již 1,5 roku nežije. Zbyly mi jen vzpomínky, některé hezké, jiné nic moc. Ale to všechno k životu patří. Jaga.
0x
Neni to zadna ostuda, kdyz nemas ve 24ti vazny vztah. Radeji zadny vztah nez nevydareny.
Nelamej to pres koleno a pockej si na toho praveho.
Tomu soucasnemu dej prostor, to asi neni ten pravy.
A hlavne si jdi za svym a neposlouchej lidi kolem sebe. Oni tvuj zivot neziji!
Když vztah nemáš, tak o tom můžeš akorát tak snít a myslet si to.
Žvásty o tom pravém a té pravé jsou také jenom k uchlácholení sama sebe a ostatních.
Pěkný a dobře fungující vztah a rodinu můžeš mít se spoustou lidí a nemusí to být ten pravý. Nic není dokonalé.
@mettaxa: Samozrejme, ze sbirame zkusenosti ve vztazich.
Ja jsem spis chtela vyjadrit, ze chodit s nekym, koho nemiluji, jen proto, abych nekoho mela, to predem ztraceny vztah.
Ten stejne drive nebo pozdeji skonci.
0x
Náhoda. Moje sestřenka se vdávala a pozvala na svatbu svoji kamarádku a jejího bratra. Bylo to 4.3.1984. Já jsem přišla s rodiči a mým synem (byla jsem necelý rok rozvedená) až odpoledne, na chvilku, sny měl 3,5 roku, musel jít včas spát. Když jsem odcházela a loučila jsem se, ten sestřenčin kamarád chtěl, abych mu dala svoje telefonní číslo. Řekla jsem mu, že se seznamovat ani s nikým chodit nechci, a odešla jsem.
Za 3 dny, na MDŽ, mě čekal s kytičkou sněženek, když jsem šla z práce. Občas mi zavolal. Chodili jsme spolu o víkendu ven a hodně jsme spolu mluvili. Mezi námi nezůstalo nic nevyřčeno a mně bylo, jako bych se napila čisté vody a nadechla svěžího vzduchu. Pomalu jsem mu začala důvěřovat. 20.4.1985 jsme se vzali. Jeho maminka mi řekla, že když tenkrát přišel z té svatby domů, řekl jí: "Našel jsem si nevěstu a budu se ženit." V pondělí budeme mít 41. výročí svatby.
0x
Po rozvodu jsem se s dětmi přestěhovala do jiného města. Za rok na to jsme na chatě slavili konec školního roku. Moje kolegyně ze sborovny přišly s manžely, já sama. A tak jim to vadilo, že mi tajně daly mi do novin inzerát. Prý z legrace. Asi do týdne mi postupně přišlo do schránky 16 odpovědí /dopisů/. První přišla odpověď z našeho města, zatímco ty další postupně z celého kraje. /Takhle před 40 lety fungovala pošta./ No a ten první dopis byl osudový. Ostatním jsem se omluvila a dodala: funguje to, nevzdávejte to!... Svatební cesta byla na kole.
0x
Dobrý den, životní nebyla, ale první určitě. Byl jsem asi pět let stár a bylo to v kině. Já jsem byl v hledišti a ona na plátně. Já jsem ji zamilovaně sledoval, dojímal mě její těžký osud a přál jsem si, aby jí to dobře dopadlo s tím jejím zlým otcem. Měla krásné černé vlasy a úžasné modré oči. Jmenovala se Maruška (jméno herečky v tu chvíli nebylo podstatné). Pohádka Byl jednou jeden král - tam jsem se do té Marušky zamiloval (dostala mě z toho až černovlasá a modrooká Evka v mateřské školce, která mě paní Dvorské přebrala). Zdravím!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.