Kam do Itálie

Za mě je nejlepší Kalábrie. Jezdíme tam už 25 let. Začlo to jako odborářská dovolená (odbory ze začátku platili všechno, pak jen přispívali, pak přispívali jen mamince), ale teď jezdíme do stejného místa na vlastní pěst. Začlo to pohrobkem CK CŠD který tyhle dovolené pořádal (už to nepatřilo pod dráhy, ale kontakty měli). Tehdy v tom roce 2000 jsme jeli vlakem, na několik přestupů do Innsbrucku (dnes už zase jezdí přímý vlak) tam byla osmihodinová čekačka (prostě to tak blbě vycházelo) pak nočním vlakem do Neapole (lehátkové lístky byly to jediné, co jsme ten rok platili, ale moc jsme se nevyspali, takže další roky jsme jeli normálně v sedě) a odtud osobákem do Scaley. To bylo první dva roky. Další roky se vlak z kategorie rychlík přeřadil do kategorie Euronajt s nějakým příplatkem větším, než bychom si mohli dovolit. Naštěstí jezdil Brenner Expres (navzdory názvu nezačínal v Brenneru, ale až někde v Itálii), který byl bez příplatku a navíc lepší. Naposledy myslím v roce 2003 a 4 jsme jeli "syrakusákem" - ten taky jako jediný dodnes jezdí na trase Miláno - Syrakusy (ale je povinně lehátkový, tehdy nebyly potřeba ani místenky (ostatně povinně místenkové jsou v Itálii i některé osobáky)), ty ostatní už neexistujou.

Byl to právě rok 5 kdy dráha nějak nevěděla, co chtít za jízdenky, takže nám drážní cestovka zajistila autobus. Tak jsme jezdili mnoho dalších let s různými cestovkami. Mezitím to spojení prakticky od baráku k baráku se zmenilo na spojení z nějakého pražského autobusového nádraží někam odkud se rozváželo do apartmánů nebo naposledy jen do města (a dojděte si tam sami).

Až v roce 18 mi ze všech cestovek odepsali, že apartmán nám v pohodě zařídí, ale jen s vlastní dopravou. Táta říkal, dyť jsme tam dřív jezdili vlakem, nešlo by to zase? Byl jsem trochu pesimista, vlakem jsme přestali jezdit kvůli značné ceně. No ale přesto jsem navštívil informace (mezinárodní osobní pokladnu s piktogramem i) na hlavním nádraží, přesně jak mi radil web modrého dopravce. "Vy chcete do Itálie vlakem? A kdy, až v červenci? Tam se nedostanu..." Tak po chvíli přemlouvání, že to myslím vážně pani aniž by měla nějakou ochotu vyťukala spoje z toho, co jsem měl vytištěné z jejich webu (co by asi dělala, kdybych neměl vytištěné nic, tvrdila by mi, že do Říma vlaky nejezdí?) a sdělila mi cenu, za kterou by asi byla i letenka (kdyby nebylo letiště tak daleko) s tím že k tomu ještě bude místenka za 10 euro (ani nekomentuju to, že FR bude asi nějakej regionál; že pani v mezinárodní pokladně nezná FrecciaRossa mi nepřijde normální). Nějak jsem nevěřil, že jsem na mezinárodní pokladně, nabyl jsem dojmu, že dál jak do Vídně nebo Bratislavy snad ani jízdenky neprodávají (zajímavé, že podobné zkušenosti mi vyprávělo více lidí z pokusů o cestu například do Nice nebo jiných měst). Ale tak nevzdal jsem to, a hledal jsem dál. V roce 18 už fungoval slušně internetový prodej, jen jsem s ním neměl zkušenosti. Tak jsem našel za 15 euro regiojet do Vídně, za 30 euro z Vídně do Říma a za 9,90 ze Říma do Scaley. Ten rok to vyšlo dost levně. Další roky to bylo už za víc peněz. Minulý rok si ÖBB usmysleli, že vlak pojede na Roma Tiburtina místo Terminni, tak jsem koupil jízdenky do Florencie, kde to mělo jet na Santa Maria Novela, kde by navazoval rychlovlak do Kalábrie (pak to změnili na Campo Marte, měl jsem vzít tu Boloňu, tam to nemají jak změnit, to mám z toho, že jsem chtěl za každého ušetřit 5€). Ale kam se to hrabe na cestu zpátky, kde pro jistotu zrušili celý vlak z Říma až do Villachu. Tak jsme to vzali přes Veronu na druhou půlku toho vlaku (trochu jsme tím zmátli posádku, čekali nás prý až v Padově (ale že by se uráčili tyhle instrukce poslat to je ani nenapadlo, instrukce byly, najděte si náhradní spojení i s odkazem na vyhledavač a ne jaké konkrétní to má být z těch asi 5 možností, tohle byla druhá, první nám ujela), ale vysvětlilo se to).

Nějaký rok jsme také jeli Flixbusem do Milána a odtud rychlovlakem, což bylo 8 hodin cesty. No a letos právě přemýšlím jak na to. Rakouské dráhy zase avizují nějaké výluky, takže není jasné, jestli to pojede. Tedy by se dalo jet Flixbusem (nebo regiojetem) do Boloni (autobusové nádraží je hned u vlakového, ne jako v Miláně) a odtud rychlovlakem do Kalábrie. Z Prahy teda na jediný přestup až na místo. Jen to vypadá, že to bude dražší než minulé roky, ten Flixbus je tak za 1500 to je v pohodě, ale rychlovlak vypadá na 60 euro (vloni by to bylo 50, kdybych za 45 to nevzal z Florencie, nějaký rok předtím to bylo 25, ale pořád lepší než platit plnou pálku 99 euro).

Tak to byla slohovka na téma "Mé dovolené v Itálii"

Pokud by šlo o destinaci, doporučoval bych Kalábrii někde na západním pobřeží. Scalea je město, kam už 25 let jezdíme, ale Praia, Diamante, Paola, Maratea a jak všelijak se ta města jmenují jsou asi stejně dobrá (byť je znám jen "pohledem z rychlíku"). Jsou to celkem normální města, ne žádné lunaparky pro turisty. To spíš na východním pobřeží je to takové turistické (Gargano, Pietropaola aj.) a žádné normální město. Sicílie by taky nemusela být špatná, ale tam nemám zkušenosti. Záleží, jak to máte s dopravou, jestli pojedete autem nebo hromadnou dopravou (ve druhém případě musíte koukat i na dostupnost). Každopádně pokud budete vybírat, koukejte nejen na vzdálenost od moře, ale i na nadmořskou výšku. Některá města jsou dost strmá, můžete mít apartmán půl kilometru od moře a přesto dělat skoro horolezecké túry cestou k němu (samozřejmě to explicitně nenapíšou, že je to od moře jen 500 metrů daleko ale 100 výškových metrů).

S jazykem bych si starosti nedělal, v turistických destinacích jsou na cizince zvyklí. Angličtina nepatří k běžné výbavě italů (stejně jako čechů), ale když je vůle, domluvíte se. Mladší jsou na tom líp, s těma se dá i mluvit. A starší generace pomalu odchází. Hodně tam jsou rusáci, takže se domluvíte i rusky. Rodiče to hodnotili slovy, že by si nemysleli, že se jim ruština hodí v Itálii. Navíc máme překladače, a běžná praxe je, že Ital vytáhne z kapsy mobil, namluví nebo napíše to do něj a na displeji se to ukáže česky.

S cestovkou máte nějaký ten servis, za který si zaplatíte. Na vlastní pěst si to musíte všechno zajistit sami. Jde hlavně o dopravu a ubytování. Ubytování jde zařídit třeba přes booking (ale těch portálů je víc), dopravu jsem rozebral v předchozím textu. Záleží jak si věříte, že to dovedete zorganizovat, není to úplně jednoduché, ale dá se to zvládnout. Délku pobytu bych volil alespoň 2 týdny.

Na severu a v turistických destinacích jako třeba Turín budou anglicky umět dobře.

Naopak třeba v Neapoli to bude horší. Tam je i specifický dialekt.

Italsky se rozhodně naučte. V každé zemi potěší rodný jazyk dané země.

Francouzi jsou nejvíc hrdí. Všichni umí Aj a NJ, ale jsou tak hrdí, že nebudou chtít rozumět a budou ostatní brát jako póvl.

S jazykem si nedělejte hlavu, domluvíte se všude, když je vůle...

Itálie je krásná snad všude. Pokud se chcete vyhnout "davům", pak je podzim ideální. Mezi polovinou a koncem září se dá v moři koupat zcela bez problémů, na pláži je 5% lidí co v létě...a ceny jsou mírné. Ubytováni si zajistíte sami třeba přes Booking. Cena 4 nocí s polopenzí (komfortní polopenzí, co do množství i kvality jídla) je v tomto období pro 2 dospělé někde kolem 11tis Kč ve slušném hotelu.

Jinak podle mne je nejkrásnější Toskánsko...případně Alberobello, Materra...atd. Ale ono to vlastně vždy chce auto, s cestovkou bych nejel.

Dobrý den, Itálie je nejhezčí od Neapole dolů, tedy až na Sicílii. Jazyk/domluva není problém, v září je na Sicílii krásně teplo i na koupání v čistém moři, jsou tam památky, úžasné jídlo a krásní lidé (ani moc nevypadají jako ukřičení Italové, protože jich tam je hodně blond - potomci severských Normanů). Já bych volil osvědčenou cestovku a vyhnul se případným problémům. Zdravím!

Já bych jel na Sicílii, protože na těch ostatních místech už jsem byl. Ovšem na Itálii je dobré to, že nemůžete skončit v místě, kde by se vám nelíbilo. Pokud chcete italskou kuchyni tak doporučuji jet níž a mimo profláklá místa. Pak nebudete muset kličkovat mezi italským jídlem a řízkem s hranolky.

Já byl jen v Benátkách a okolí na 14 dní, anglicky moc neumím a italsky jsem se naučil pár zdvořilostních slovíček a úplně bez problémů.