Vynadání v bufetu za ubrousek

Prodavačka se chovala neprofesionálně, jistota však je nosit papírové kapesníčky v kabelce nebo látkový v kapse pláště. S tím toaletákem bych to nedělala

Jsem trochu gůglil, první výsledek 100 ks balení za 25 Kč. Předpokládám, že by sa něco levnějšího, hodného bufetové kvality, našlo.

Občas zajdu do bufetu, kde prodávají i polední menu. Příbory balené do ubrousku, takže k jídlu ubrousek automaticky. Jedle příporů a lžic jsou ubrousky samostatně a kdo si na co vezme ubrousek, obsluha neřeší.

Obecné doporučení, nechat si zavolat vedoucího.

Otočil bych se na kramfleku a odešel i bez zaplacení. Budou mít větší škodu. A dál tam nechodit.

Mílý pane, či paní, proč tomu nevěřím, že to tak bylo?

Asi bych dost zvažoval, jestli do takového krámu někdy znova zavítám.

Nevěřím, že by měli marže nastavené tak na doraz, že by je jeden ubrousek ke kávě položil. To bude haléřová položka. Taky jsem "gůglil" a balení 100 kusů jednovrstvých ubrousků je za necelých 22 korun, tedy kus za 22 haléřů pro normálního člověka. Bufet to bere na kartony, takže bude určitě mít nižší cenu.

Z reakce pani prodavačky bych si hlavu nedělal, těžko může někdo tušit, co se jí honí v hlavě.

Spíš bych si říkal, pokud šetří na takové věci, jako je ubrousek, tak kdo ví na čem ještě šetří v zákulisí.

Co chodím na obědy, tak jedna jídelna má takové ty skládané, co se vytahujou po jednom, druhá normální a tam se jich občas vezme víc (a nikdo to nikdy nehrotil, je mi blbé vracet tam mnou ošahaný ubrousek, tak si ho nechám napříště).

Každopádně balení papírových kapesníků je jistotou, vždy u sebe nějaké mám, hodí se na skoro cokoliv, přinejhorším i na to smrkání (ale na to mám látkové), ale třeba i když někde na veřejné toaletě neni papír.

To jste si opravdu takto nechala vynadat, jako kdybyste byla 10 letá holčička?

Na takove veci se neptam, maximalne oznamim, ze dekuju, zatimco si ten ubrousek beru. Je to vec normalni osobni hygieny. Pani bych odpovedel, ze jsem se sice neptal, ale uz vim, ze priste tam chodit nemam.

Občas jeden natrefí na, nechci jmenovat konkrétní zvíře, fakt ne, ale jsem slníčková, jen mě to někdy vytočí doběla. V obchodě měli krásnou krkovici. Chtěla jsem 3 plátky ze šrútků cca 30cm. A začalo divadlo. Diskuze dvou prodavaček, že ten zbytek neprodá. Tak jsem řekla, že jsou tak krásné, že je mi jedno ze kterého kusu. Páááni, to byla debata, jak v palamentu, když se snaží zdržovat. Nechala jsem je jejich diskuzím a šla se podívat na druhou stranu pultu, že chci špek, možná že ten, který je u prodavačky. "ten, co je u mě, to je široký pojem", bylo mi řečeno. Veké vzdychání nad 10 dkg šunky. A to už jsme zostřila hlas:Nejste chrita, neděláte mi milost, je to vaš práce, moje peníze. Ještě jedno vzdychnutí a klidně si to všecho nechejte a já si nechám svoje peníze. Jééééžiši, to byla můra!