Zdravím, je tu někdo z vás, který bydlel v minulosti ve společně domácnosti nebo
domě se svýma rodicema a jeden s rodičů nadržoval jednomu s dětí a
druhé jako by neexistovalo, popřípadě se nezajímali vůbec?
Jak jste se k tomu postavili?
Myslím tím jako dospělé děti později.
Bylo vám to líto nebo jste to postupně,už neřešili,protože to nemělo
cenu, a radši to vzdali případně utnuly kontakt?
Mě toto provází již od dětství, kdy můj otec upřednostňoval a měl
radši bratrance a sestřenice než mě, jako vlastní dítě, to stejné i
moji prarodiče z otcovi strany, přitom jsem nebyl žádný tragéd, studují
na VŠ, a jako jediný jsem se dokázal brzo v 19ti osamostanit.
domě se svýma rodicema a jeden s rodičů nadržoval jednomu s dětí a
druhé jako by neexistovalo, popřípadě se nezajímali vůbec?
Jak jste se k tomu postavili?
Myslím tím jako dospělé děti později.
Bylo vám to líto nebo jste to postupně,už neřešili,protože to nemělo
cenu, a radši to vzdali případně utnuly kontakt?
Mě toto provází již od dětství, kdy můj otec upřednostňoval a měl
radši bratrance a sestřenice než mě, jako vlastní dítě, to stejné i
moji prarodiče z otcovi strany, přitom jsem nebyl žádný tragéd, studují
na VŠ, a jako jediný jsem se dokázal brzo v 19ti osamostanit.
4 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení
vili
0x
Svět není spravedlivý. Někdy člověk svým charakterem a postoji někoho tak nehorázně s.re, že má co dělat, aby ve styku s ním zachoval alespoň nějaké dekorum. A někdy je prostě jen subjektivně zaujatý, třeba i nedovede předat správné emoce, a nic se s tím nenadělá. A někdy je nějak motivovaný jiným způsobem, třeba má pocit, že jeden ze sourozenců potřebuje vyšší péči nebo pomoc. Je fakt, že každý z nás je jiný a někdy se dva i blízcí lidé nemusí dobře snášet, i když jsou jiným lidem příjemní.
Pokud máte pocit křivdy, tak se prostě věnujte vlastní nově založené rodině a přátelům, a budete mít klid. Užírat se nemá smysl, natož pořád dokola pitvat něčí pohnutky a projevy.
Jinak, já osobně jsem v rámci části rodiny také spíš neoblíbený. Já i manželka jsme studovali, máme koníčky a zájmy, čteme, baví nás výlety a kultura, k tomu vedeme i naše děti. Taky se s tím vzděláním, co si budeme povídat, obecně pojí představa o trošku vyšším životním standardu, který ovšem může být zapříčiněn jen lepší schopností plánování nakládání s penězi, ne nutně vyššími příjmy.
Někteří členové vzdálenější rodiny nám ale dávají najevo, že se nad ně vyvyšujeme tím, že neznáme děj seriálů typu ulice, nekoukáme na pořady o vaření, že místo do hospody jdeme do divadla, že nám ročně zbyde na dovolenou a další věci, včetně například toho, že nevolíme jako oni.
Je to normální a běžné, takže si s tím nelámeme hlavu a při velmi zřídkavých setkáních s touto částí rodiny se snažíme poznámky a narážky ignorovat, protože nemáme potřebu se stresovat a dohadovat o nesmyslech. Ty dvě hodiny návštěvní doby se to vydržet dá, a pokud by to přerostlo v neúnosnou mez, tak příště prostě už žádná návštěva nebude.
A prosím vás, neurazte se, s tou češtinou zkuste něco dělat. Čte se to trochu hůře a přece jen písemný projev je vaše viditelná vizitka, zvlášť pokud jste vysokoškolák.
Pokud máte pocit křivdy, tak se prostě věnujte vlastní nově založené rodině a přátelům, a budete mít klid. Užírat se nemá smysl, natož pořád dokola pitvat něčí pohnutky a projevy.
Jinak, já osobně jsem v rámci části rodiny také spíš neoblíbený. Já i manželka jsme studovali, máme koníčky a zájmy, čteme, baví nás výlety a kultura, k tomu vedeme i naše děti. Taky se s tím vzděláním, co si budeme povídat, obecně pojí představa o trošku vyšším životním standardu, který ovšem může být zapříčiněn jen lepší schopností plánování nakládání s penězi, ne nutně vyššími příjmy.
Někteří členové vzdálenější rodiny nám ale dávají najevo, že se nad ně vyvyšujeme tím, že neznáme děj seriálů typu ulice, nekoukáme na pořady o vaření, že místo do hospody jdeme do divadla, že nám ročně zbyde na dovolenou a další věci, včetně například toho, že nevolíme jako oni.
Je to normální a běžné, takže si s tím nelámeme hlavu a při velmi zřídkavých setkáních s touto částí rodiny se snažíme poznámky a narážky ignorovat, protože nemáme potřebu se stresovat a dohadovat o nesmyslech. Ty dvě hodiny návštěvní doby se to vydržet dá, a pokud by to přerostlo v neúnosnou mez, tak příště prostě už žádná návštěva nebude.
A prosím vás, neurazte se, s tou češtinou zkuste něco dělat. Čte se to trochu hůře a přece jen písemný projev je vaše viditelná vizitka, zvlášť pokud jste vysokoškolák.
ltz
0x
Jestli to tak opravdu bylo, tak vám to líto muselo být, ale už je to za vámi, osamostatnil jste se. Budete studovaný a o sebe se dobře postaráte, založite svou rodinu. Možná jste ty své pocity z dětství s otcem jako už dospělý probral, co vám tedy na to řekl. Tak podle toho je jen na vás, jestli budete udržovat kontakt. Nebo proč vaše bratrance měl radši a upřednostňoval je před vámi. A co maminka, u té jste neměl zastání?
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.