napadla mě taková otázka: jak se dříve sledovaly odobní finance? Dneska vidím ve výpisu bankovního účtu, kolik mi přišlo na účet, kolik jsem utratil atd. Ale jak se to dělalo dříve, když nebyly mobilní aplikace a účty se víceméně nepoužívaly? Psali jste si na papír, kolik jste vydělali, utratili… Pamatuji z dětství, že babička si vždy psala útraty na jeden papírek, stejně tak příjmy…
3x
Jak podvojné (dal a má dáti), tak zjednodušené účetnictví je hodně starý vynález, dříve se to i učilo na některých školách.
V podstatě potřebujete šikovně nalinkovaný sešítek a trochu sebekázně a píle. A teda umět číst, psát a počítat (sčítat a odčítat).
Já si to v mládí psával taky do sešítku, z jedné strany příjmy, z druhé výdaje a čas od času kontroloval kolik to vychází a jaký je rozdíl (jestli kladný či záporný).
Na konci měsíce jsem to vždycky podtrhnul a sečetl, aby se nesčítaly moc dlouhé sloupce, ale jen mezivýsledek a nové položky, na konci roku jsem to sečetl, a do nového roku přenesl jen rozdíl, aby ta čísla nerostla moc vysoko. Pohledem zpět bylo vidět pravidelné platby, třeba za tramvajenku, takže člověk aspoň tušil, co ho čeká (zjednodušené účetnictví).
Když k nám dorazily počítače, tak jsem přešel na podvojné, které je složitější, ale zase dává přesný přehled, kolik za co člověk (firma) utrácí a z čeho mu jdou jaké příjmy. Pravda, já tomě celkem dost jednoduché, jako vnitřní účty jsem měl jen peněženku (hotovost) a jeden celkový účet (banka).
---
Pravda je,že dodnes to mnozí neřeší vůbec a jen doufají, že do konce měsíce nějak vyjdou, před výplatou si půjčují kde to jde, aby bylo aspoň na jídlo a po výplatě vracejí a slaví, že mají v ruce spoustu peněz. Zbytek času chlastají, kouří a nadávají na drahotu.
0x
Souhlas s brambůrkou. Výplaty byly v hotovosti. A také jsem měla obálkový systém a nemohu si na něj stěžovat. Jídlo, topení (koks), inkaso, dovolená, kultura, oblečení atd.. Později v 70. letech se již založily účty na které šly výplaty.
Rodiče neměli účty, poplatili co bylo nutné, nechali si doma hotovost a co chtěli ušetřit, vložili na vkladní knížku ve spořitelně.
Musíme říci, že zásobování bylo horší, jednoduché zásoby, více se vařilo a peklo, v kuchyni se používalo hodně co vyrostlo na zahradě, ve chlívku, v lese. Vařily se jednoduchá jídla.
Pošťák chodil každý den, a jednou za měsíc vybíral v hotovosti inkaso (SIPO). Tam bývaly platby za elektřinu, R+TV, platba za nějaký časopis, denní tisk, případně půjčky. Dvakrát za rok pošťák vybíral doplatky, nebo vyplácel přeplatky z elektřiny, kde byl plyn, tak i tento se tak vyúčtovával.
Lidé nenakupovali na e-šopech.
Oblečení, obuv se mnohdy kupovalo jen na Velikonoce, Vánoce. Též se pro děti dědilo, sekáče neexistovaly.
Tak těch plateb bylo méně a lepší kontrola. Ale možná jsem na něco zapomněla, tak jistě někdo doplní.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.