Nejste přihlášen/a.
Vy kolem sebe vidíte špatné věci, ale příjde Vám v pořádku určovat co je správné a co ne...a odsuzovat ostatní na základě barvy oblečení jakou nosí. Asi bych k životu přistupoval tak, že bych nejdřív začal u sebe.
Takže všichni zaměstnanci t-mobile a foodora jsou buzeranti?
Souhlasím z jarinem, že barva neurčuje pohlaví. To jen stará generace má v hlavě poruchu a nastavené vzory chování, které se ani nezakládali nikdy na vlastním chápání, ale dle okolí a okolní politiky a společnosti.
Za mě, růžovou bundu nebo triko bych jen tak nenosil, ale za růžovou kravatu k bílé košili a třeba šedému saku, bych neměl problém. Stejně tak, pokud bych venku mrznul a měl v autě čepici po ženěn, tak rozhodně k vůli názoru fly a podobným jako je tazatel bych si nenechal umrznout uši, až by mě je aputovali.
...
Za mě tazatel je nemocnej na hlavu, když všude vidí jen to špatné, pravděpodobně nedělá nic, aby sám si dělal nebo viděl i to hezké a ještě má potřebu se vybrečet.
To jsou typicky nemocní lidé.
Tedy měl by začít u sebe. Druhé nepředělá.
Jak napsal i @chat.
Tazatel asi zapomněl, že nosil v tělocviku červený trenky a holky modrý. To snad přetrvávalo na školách snad do roku 99 co pamatuju já.![]()
Růžová byla vždy "mužská" barva – historický kontext:
Růžová = světle červená
Po staletí byla červená barvou:
moci
války
krve
odvahy
Nosili ji:
vojevůdci
králové
šlechta
rytíři
Růžová byla chápána jen jako "zjemněná červená", tedy stále aktivní, silná, mužská barva.
17.–18. století: muži v růžové naprosto běžně
V Evropě (hlavně Francie, Anglie):
muži nosili:
růžové kabáty
vyšívané vesty
pastelové hedvábí
nešlo o "ženskost", ale o:
luxus
bohatství
společenský status
V rokokové módě byly pastelové barvy (růžová, světle modrá, levandulová).
Děti: růžová pro kluky, modrá pro holky (ano, opravdu!)
Ještě na začátku 20. století (cca do 1920–30):
neexistovalo pevné rozdělení barev
v některých zemích a katalozích platilo:
růžová pro chlapce (silnější barva, bližší červené)
modrá pro dívky (spojená s Pannou Marií, klidem, jemností)
Známý příklad:
> časopis Earnshaw’s Infants’ Department (1918)
"The generally accepted rule is pink for the boys, and blue for the girls."
Zlom po druhé světové válce
To, co dnes považujeme za "samozřejmé", je poměrně nové:
Proč se to otočilo?
masová výroba oblečení a marketing, americká kultura 50. let, důraz na jasné genderové role
Firmy zjistily, že:
pevné rozlišení barev = prodáš víc oblečení (nelze dědit mezi sourozenci)
Od té doby:
růžová = dívky
modrá = kluci
tomk...
Takže drsnej chlap musí být potetovanej jak z kriminálu na všech končetinách nebo krku?
Musí mít křivý zuby nebo špínu za nechtama nebo ušima?
Případně mluvit jak buran a dlaždič, aby byl drsnej a měl status chlapa?
...
Protože jestli o sebe dbá, meje se, holí se, upravuje si vlasy, tak je pro Tomka buzerant?
Většinu drsnejch chlapů by přijali možná tak u lopaty nebo v hospodě s touhle vyzáží. ![]()
Mě učili už na televizní technice, jak snadno se dá podobný problém vyřešit. Pan profesor řekl: "Pokud vám vadí co v televizoru vidíte, každý spotřebič má zázračné tlačítko, říká se mu vypínač, a tím můžete trápení ihned ukončit. Bohužel, ještě i dnes je dost lidí, kteří o tlačítku nevědí."
inspirujte se v reálném životě.
Ano je to tím režimem, kterému vládnou pánové v růžových trikách. Je to na pozvracení, nemýlíš se ani ty miliony lidí dalších. Ve Francii právě demostrují a chtějí kvůli Ukrajině FREXIT a Češi zbabělí vymřou a já s nimi. A možná ne.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.