Smlouva na dobu určitou

Zákoník práce:

§ 39 odst. (2)

Pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a mezi týmiž smluvními stranami může být opakován nejvýše dvakrát; za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení. Jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dovolené podle § 217 odst. 5, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování podle věty první. Celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou podle vět první a druhé mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.

§ 39 odst. (5)

Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

Tolik teorie. Praxe je jako vždy mnohem barvitější. Je možné, že Váš zaměstnavatel zapomněl, že Vám končí doba určitá. Tento stav byste měl prokonzultovat se zaměstnavatelem a "papírově"dořešit. Je to sice starost zaměstnavatele, ale Vy jste měl před termínem skončení v souladu se zákoníkem práce písemně oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání. Pokud byste se zaměstnavatelem nedošel ke smírnému závěru, nezbývá, než se poptat na inspektorátu práce. Tam jsou kompetentní přes zákoník práce.