Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny rádce a jdu si také pro radu. Před deseti lety jsem navštěvoval praktickou lékařku a odběr krve byl vždy bezbolestný. Sestřička mi tehdy řekla, že používají speciální japonské jehly, které jsou tenčí a vpich méně bolí. Odběr se vždy podařil na první pokus. Paní doktorka odešla do důchodu a v současné době mám jinou praktickou lékařku. Sestřička provádějící odběry je velice hodná, ale odběry krve jsou nepříjemné a bolestivé. Podle jejího sdělení mi nejdou vidět žíly.
Chodím na pravidelné odběry pro změření hladiny cholesterolu. Postup je následující: dostanu škrtidlo, pak mám zacvičit rukou. Místo vpichu je potřeno desinfekcí a pak sestřička hmatá holým prstem, aby našla žílu. Poté desinfekci nepoužije. Píchne jehlu a posouvá horní část stříkařky, aby odebrala krev, ale neúspěšně. Když se ji to nepodaří, jehlu zcela nevytáhne, ale jen ji posouvá mírně dozadu a dopředu s cílem najít žílu. Někdy tento proces trvá i delší dobu a je to nepříjemné i bolestivé. Pokud se to nepodaří, podobný postup opakuje na druhé ruce do doby, než naplní stříkačku požadovaným množstvím krve. Následně místo zalepí. Je to správný postup?
Kontaktoval jsem paní doktorku s prosbou o možnost, jestli lze odběr krve udělat například v nemocnici. To odmítla a uvedla, že odběry v nemocnici se provádí pouze na žádost nemocničních lékařů. Ještě doplním, že se nejedná o mladou začínající zdravotní sestru bez praxe.
Měl bych tři dotazy:
Je postup zdravotní sestry při odběru krve správný?
Je rozdíl v jehlách pro odběr krve nebo jsou v podstatě podobné?
Mohu praktickou lékařku požádat, aby byl odběr krve proveden jinde než v její ordinaci?
Děkuji za odpovědi, popřípadě jakým způsobem probíhají odběry u vás.
Jehly a kanyly jsou v několika velikostech. Liší se barvou. Třeba růžové jsou 1,1mm. Modrá je tuším 0,8mm.
Čím tenčí jehla, tím hůře teče krev nebo farmaka do žíly. U některých farmak ani nelze použít tenké kanyly, protože by nebyl zajištěn průtok a nebo by se to ucpávalo.
Ovšem tenčí a co nejostřeší = méně bolesti. Ostrost neovlivníš. Pochybuju, že by Japonci měli něco lepšího než Němci (Braunn),atd...
Taky mám schovávací žíly, ale mám šikovné sestry v laboratořích.
Sám to můžeš ovlivnit tak, že vypiješ dostatek vody. Krev lépe poteče a žíly se nebudou tak schovávat. Vyzkoušeno.
Pak už je to jen a jen na umu odběrové sestry.
Kdyby lidi nebyly vychovaný držgrešle z dob totality a pustili by alespoň menší korunu, tak jsem dávno se zdravotnictvím jinde. Třeba zde. Existují zobrazovačky a různé prosvětlovačky na hledání žil. Krom ultrazvuku, který se používá při zavádění CVC katetru. Ono by to bez něj ani nešlo.
Tabulka velikostí a průtoků
@boban... to je jen takový výkři opovržení. Třeba se někdo změní a ten mozek začne používat. A ten, který tam nic nemá, tak může jen nadávat na vše okolo.
Kdo se zajímá, jako třeba tazatel, tak je na velmi dobré cestě a řadí se mezi inteligentní a zvídavé ![]()
Dostatečně se před odběrem (ale ne úplně těsně před) napijte. Pokud máte viditelné žilky v místech mezi prsty a zápěstím, zkuste požádat o odběr z těchto míst. Ono to tam sice bolí o něco málo víc než pod loktem, ale zase není potřeba v místě vpichu šťourat a hledat žílu. Třeba zjistíte, že tato bolest je snesitelnější.
Hodně záleží na sestře. Někdy o odběru ani nevím, před pár dny to bolelo mnohem víc než ze zápěstí.
Sdělím vlastní zkušenost. Práh bolesti máme každý jiný. Každá sestřička, či bratr (i chlap mi občas odebírá krev) postupuje trošku jinak.
Když přijdu na velké odběrové centrum, není žádný problém, je jim jedno, ze které ruky mi vezmou krev. Někde si vybírají, kde mám lepší žílu. Vždy to jde lehce, jen slabé píchnutí.
Jen jednou se to moc nedařilo, celkem až na deváté píchnutí, až když se vystřídaly dvě sestřičky. Po 20 minutách pokusů se podařilo trošku krve odebrat, aby se udělal vzorek. Několik stříkaček, až nakonec stará osvědčená plastová pístová stříkačka.
Než vpíchne jehlu do kůže musí znovu použít dezinfekci.
Další zásadou je použití jednorázových rukavic.
Jak znovu? Proč znovu?
Vezme si rukavice, desinfikuje místo pro vpich na kůži a vytáhne sterilní jehlu nebo kanylu ze které jen sundá krytku, která sterilitu do poslední chvíle zajišťuje (včetně obalu, kde byla balena v blistru).
Kdy má při tomto postupu znovu stříkat desinfekci. kam a proč?
Díky za vysvětlení
cituji: Místo vpichu je potřeno desinfekcí a pak sestřička hmatá holým prstem, aby našla žílu. Poté desinfekci nepoužije.
Jen tak mimo soutěž-kdysi dávno (v 80 letech na kožním měli v oblibě autohemoterapii-vzali dvacítku stříkačku krve z předloktí a píchli ji do pozadí)no a některé sestry s tím měli problém, pak nastoupila vrchní. Měla velmi dlouhou praxi předtím na interně a ta vždy bezproblémově nabrala krev. Stejně to funguje snad ve všech oborech-jeden je lepší mechanik než druhý, jeden je lepší kuchař-ka než druhý-á atd, stejně jako lékaři...
Tuhle se mi taky stalo na hematologii , že se sestra nemohla najít žílu a nakonec musela ještě na druhé ruce kde trefila na 1. dobrou. A tam berou krev denně několikrát a přesto je to občas s problémem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.