Žijeme spolu ,ale barák si řeší po svém

Tady asi hodně záleží na tom, jak to máte nastavené doma. Já to třeba měl s partnerkou tak, že každý přispíval na hypotéku stejným dílem (oba pracující, 50% hypotéka splátka se dá uplatit krásně) a tím pádem byl barák napůl a každý do toho měl co mluvit. Nebyl problém. Vždy jsme se domluvili a když ne, přišel funknčí kompromis, ale v 90% byla vždy domluva. Já byl ten, který v 80% vše realizoval, jsem technický typ a tyhle věci mi šly samy, ale zase jsem nerozuměl papírům, to zase měla v malíku ona. Dokonale jsme se doplňovali.
.
U Vás ale vidím jednu věc, a opravte mě, jestli se teď mýlím. Manžel tedy vše táhne z vlastních peněz sám, vy se pouze vezete a žijete s ním zdarma (doufám že alespoň přispíváte na chod domácnosti) a cítíte se dotčena, že si nemůžete za jeho peníze udělat dům podle sebe? Asi souhlasím s tím, že tam žijete oba a tak byste oba měli mít co do toho mluvit a měli byste se snažit dohodnout, aby se vám tam žilo příjemně oběma. Pokud ale nic neplatíte, nájem, ani hypotéka se vás po zbytek života netýkají, pak bych asi na vašem místě trošku ustoupil a dal větší prostor partnerovi, když už vše táhne po finanční stránce sám. Ještě řekněte, že to ve smlouvě není nijak ošetřené, barák platí pouze on, ale jeho vlastnictví je klasicky obou...

A jak funguje manželství? Že příjdete s holým zadkem a pak příjdete snadno k majetku? A až se pohádáte k vůli malbě či kachličkám či obědu, tak při rozvodu schrábnete snadno cizí majetek, který budovala manželova rodina?

Jste hloupoučká, jestli takto uvažujete.