Všechno se mi hroutí - vrátit se domů?

Rozdelte si problem na mensi casti. Jedna vec je rozchod s pritelem, kdy udelat si ve vztahu jasno nemusi znamenat okamzite vystehovani z bytu. Dalsi vec jsou majetkove otazky - co po odchodu ze spolecneho bytu pripadne Vam a ceho se vzdate. A dalsi vec je, kde budete bydlet. Pokud nenajdete jine reseni, jit k rodicum na nejakou dobu neni tak zle. Maji vas radi a jejich vychovne reci se daji prestat, kdyz tim clovek ziska strechu nad hlavou. Prohrat bitvu neznamena prohrat valku a zivot je plny krasnych veci - a chlapi jsou jen jedna z nich.

a stojí vám za to být s přítelem který vás takhle ponižuje tím že že ho nepřitahujete, že jste mu ukradená atd? Na světě je takových chlapů... jen vybírat... vím... lásce se poručit nedá ale zase je lepší ukončit trápení dřív než se trápit dlouho a pak by to třeba taky tak dopadlo... určitě najdete přítele který s vámi bude rád a bude si vaší lásky vážit. S prací je to na nic je těžké ted sehnat práci a vy studujete a přitom chodíte do práce? Hlavně pevné nervy a přeji vám at se rozhodnete správně

jednou si dole jednou nahoře... a vy teď právě dole a proto zákonitě půjde vše dobrou cestou .Na letošní svátky se vykašlete a učte se na maturitu a pak určitě najdete nové zaměstnání a taky nového chlapa a začnete nový lepší život. Pouštějte si zatím romantické filmy a veřte v lepší zítřek. Za rok oslavíte svátky s jiným partnerem a třeba i jinde.Teď už jste si vybrala všechnu smůlu a určitě půjde všechno líp.

pavlinuska, chce to klid. Prostě se chvíli nedaří. To zase přejde. Nemůže být stále posvícení. Něco takového jsme už zažili všichni. Vy moc dobře víte, co máte udělat a dokonce, jak to máte udělat. Ale ještě jste k tomu nedozrála, nedoplakala jste se tam. Až dozrajete, začnete se bránit. A uvědomíte si, že to co musíte udělat, musíte udělat velice rychle, razantně a naprosto odhodlaně, beze strachu. Uvědomíte si, že to co jste vložila do vztahu a potažmo do bytu, musíte dostat zpět, abyste nebyla za úplného pitomce.Přestat se bát, že zůstanete sama, bez chlapa, bez prostředků. To je na vaši situaci nejsnadnější. Práci, bydlení a chlapa najdete, jako tolik mladých. Najdete bydlení, pokud si neprosadíte to, které jste si už zaplatila. Nic se zas až tak neděje. Je to jen další zkušenost, další kapitola v životě, na kterou budete vzpomínat, jako my všichni. Rodiče asi budete chvilku poslouchat jak mají řeči, ale jsou jediní, kteří vá budou milovat bez podmínek. A dokažte jim, že se umíte postavit na vlastní nohy. A vezměte jim vítr z plachet a řečí tím, že jim řeknete, že měli pravdu, že "on" byl fakt idiot. Moc vám přeji, ať to všechno přežijete s co nejmenšími újmami a o to rázněji vykročíte k dalšímu, krásnějšímu životu. Hodně štěstí.

Uvědomuji si, že to, co jsem napsala je zlehčováním vaší situace, ale jestliže si to sama v sobě takhle postavíte, budete to mít mnohem snadnější. Nebude vás to tak trápit a zraňovat. A když si uvědomíte, že za to, že milujete, dostáváte jen blbé řeči, že za peníze, na které jste se napracovala a našetřila, dostáváte pohrdání, se z lásky vyléčíte. A budete ráda, že jste sama, že se nestaráte, jak uživit dítě.

Chtělo by to trochu víc údajů.Přítel má taky na rekonstrukci bytu půjčku?Zkoušela jste už najít jiné zaměstnání?Přiznat rodičům, že měli pravdu stejně nakonec budete muset, tak proč ne hned? Možná Vám s řešením pomohou.Tři roky jsou tak akorát doba, kdy počáteční zaslepení láskou pomine a začínají se projevovat vlastnosti, které zpočátku nebyly přes růžové brýle lásky vidět. Pokud se Vám zdá, že u Vás ještě převažuje láska nad rozumem, pokuste se podívat se na celou věc s nadhledem, ale platí, že "milujeme to, co ztrácíme".Popřemýšlejte nad svým skutečným vztahem k příteli, není to už jen ublíženost?Odpovědi sem psát nemusíte, proberte si je ve své hlavě, nebo s přítelkyní. Postup doporučuji následující:

1/ promluvit rozumně s rodiči, případně se s nimi domluvit na pomoci při přípravě na maturitu

2/ domluvit se s pronajímatelem (domácím), zda by od vás neodkoupil vylepšení bytu.Vždyť může po dalším podnájemníkovi požadovat vyšší nájemné a tím by se mu investice vrátila

3/ poohlédnout se po novém zaměstnání

4/ rozejít se s přítelem pokud možno v dobrém (možná Vaše financování bytu vyplatí on)

5/ do dalšího vztahu nespěchat a při volbě dalšího partnera si mimo lásky ponechat velký podíl rozumu.Vztahy vzniklé z " velké lásky" nemívají velkou budoucnost a pád do reality bývá hodně bolestivý

Ten byt je psaný na Vás? Já bych ho vyhodila. seber se a táhni zmetku. Protože chlap, který Vás uráží tím, že jste mu ukradená, to je prachsprosté hovádko.

S těmi rodiči bych to neviděla tak žhavě. Jste přece jen jejich dcera a jistě by Vás nevyhodili. Vyslechla byste si od táty pár připomínek (jestli máte podobného, jako já ), ale stejně by byl rád, že Vás má zase doma.

Čím dřív to vyřešíte, tím víc klidu budete mít potom na učení a ostatní věci. Poohlídněte se také po nějaké nové práci, nečekejte, až Vás vyhodí, když krachujou.

PS: Byla jsem v podobné situaci, kdy jsem nevěděla, zda vztah cenu má, nebo ne. Po 4 letech vztahu jsem se stěhovala k příteli, od rodičů 400km. A taky jsem měla takový pocit... Prostě už to není ta "zamilovanost", ale já můžu říct, že u nás ta zamilovanost "povýšila" na lásku. Jó a už to spolu táhnem sedmý rok ...