Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny rádce v této internetové poradně. Chtěl bych pomoci mé mamince, ale nevím jak. Před dvěma lety ji zemřel manžel po 50-letém soužití a od té doby začaly její zdravotní potíže. Mamka má 74 let.
Před třemi lety prodělala covid, byla v nemocnici, kde se o ni špatně starali. Nemá také dobré zkušenosti se svou praktickou lékařkou. Před dvěma lety měla bolesti zad a paní doktorka ji řekla, že musí více chodit. Tím to celé skončilo, paní doktorka nedala žádné doporučení na vyšetření a bolesti zad u mamky přetrvávaly další rok. Možná to byly dozvuky covidu a po dalším roce bolesti pozvolna ustupovaly.
Několikrát do měsíce ji bolí žaludek a často zvrací. Téměř nejí, dá si jen trochu rohlíku, na oběd sní jen pár soust. Někdy nejí vůbec, pije vodu.
Denně také pije fernet, jednu půllitrovou láhev má asi na dva dny. Kombinuje to s vodou, nikdy nebyla opilá. Dříve nebyla alkoholička a alkohol byl pro ni vzdálený. Tvrdí, že ji fernet pomáhá na trávení. Z mého pohledu to mamce škodí, ale nemohu ji pití fernetu zakázat.
Mamka je na tom psychicky špatně - stále myslí na otce a co pěkného spolu prožili. Když se ji zeptám, jako ji mohu pomoci, říká, že je to dobré. Ale vím, že není, protože v těchto dnech je to dva roky, co mám otec zemřel.
Spí v noci i přes den, je slabá a ztrácí o vše zájem. Ještě dodám, mám sestru, která o mamku od úmrtí otce nejeví zájem a komunikace s ní není možná. Mamka nemá zájem obnovit kontakt s ní, ale bylo by to na jinou debatu... Širší rodina bydlí daleko a nestýkáme se.
Rád bych mamince pomohl, ale pokud vše odmítá, nemohu ji do ničeho nutit. Mamka není typ člověka, která se chce vypovídat nebo se svěřit, co ji trápí. Kdybych s tím začal, celé bych to ještě zhoršil. Navíc za současného stavu povídání není možné s ohledem na její špatný zdravotní stav a častou únavu. Ještě doplním - s mamkou bydlíme společně v bytě a snažím se ji být oporou. Jinak je samostatná, v rámci možností pohyblivá. Rád bych své mamince pomohl, ale po předchozích nepříjemných zkusšnostech s praktickou lékařkou a nemocnicí odmítá jakoukoliv snahu nebo komunikaci s lékaři (odborníky, psychologem...). Napadlo mě ještě kontaktovat svou praktickou lékařku (oba máme společnou), ale domnívám se, že by žádala, aby se mamka dostavila na vyšetření k ní do ordinace, což není možné. A je mi jasné, že paní doktorka nebude ordinovat přes internet. Mamka odmítá také návštěvu lékaře k nám domů.
Děkuji za jakoukoliv podporu a radu, jak mohu mamce pomoci.
Kde se u ní bere ten chlast.? Někdo jí ho nosí .? Jestli si ho chodí kupovat sama,tak je pohyblivá a soběstačná až moc.U toho bych začal - zamezit přístup k alkoholu.Flaška za dva dny už zavání alkoholismem.Jestli jí ho nosíte vy,tak není co radit.
To je těžko, mamka tvrdí, že ji to pomáhá na trávení. Pokud bych ji v čemkoliv omezoval, mohlo by to být mezi námi špatné. Ale říkal jsem ji, že jestli bude někdy opilá, nekoupím ji nic. Opilá nikdy nebyla, fernet kombinuje s vodou. Je otázka, jestli je fernet stejně silný alkohol jako rum nebo vodka... jsem abstinent a vůbec se v tom nevyznám.
Vezmu to jinak.
Píšete o sobě, ale nijak jsem nezaznamenala Vás status. Jestli máte partnerku, dítě = vnouče.
Pokud by mamka viděla, že máte někoho vedle sebe, třeba by našla nový zájem, že žijete normální, běžný život (který znala z doby minulé, ze svého mládí). Měla by naději do života, který po ovdovění ztratila.
74 let není až tak vysoký věk a pokud jí to myslí dobře, tak jen vyřešit to zažívání (rohlík jí nedá moc živin).
Chybí ji určitě společnost, jak s příbuznými, dcerou, přítelkyněmi.
Člověk se uzavřel do sebe, do svých 4 stěn, kde cítí pocit bezpečí.
A časem smutek na člověka začne doléhat.
Pítí je určitě nad míru. Na trávení jen jednoho frťánka denně, ale ne čtvrt litru. A polehávání/spaní přes den doporučují jen chvilku po obědě. Třeba jen 20 minut.
I když prodělala covid, tak i okolo 70 let se lze věnovat sama sobě, začít cvičit, jezdit na výlety, do lázní. Ale to musí člověk chtít sám od sebe, nucením ji nepomůžete.
Že odmítá lékaře se stává, mezi námi, co by jí asi doporučil? Omezit alkohol a napsala by nějaké prášky a vyšetření na žaludek. My na dálku neurčíte, jestli je mamka v pořádku. Pokud neomezí alkohol, nebo se ho úplně nevzdá, tak náprava bude těžká.
Jídlo by mělo být dobře provařené, ne moc smažené, dobře kousatelné. Mohou převažovat kaše (bramborová, rýžová, batátová), z masa pomleté kuře, krůtí, nebo haše z vařeného vepřového+hovězího.
Co si pořídit mazlivou kočku, nebo menšího psa, se kterým by se tedy muselo ale chodit ven. I péče o zvířátko člověka trošku vzpruží a přestane se zaobírat svými myšlenkami.
Všechno souvisí se vším, zdraví je komplexní záležitost. Dost těžko se radí, když se s ní nedá moc komunikovat. To že odmítá doktory není až tak velký problém, problém je pokud se odmítá svěřit a nemá sociální kontakty. Existujou sociální programy, ale jak říkáte, o to asi nebude mít zájem, když se nechce svěřit. Co se týče zad, existují cviky, dobře se dá posilovat s gumou, kupte ji terraband žlutý a červený,a ukažte jak se s tím správně cvičí. Ale pokud v životě necvičila, nejspíš ji k tomu nedonutíte. Naprosto klíčové je mít správněé držení těla a pánve a ramen. Jsou tedy na to cviky (Pilates s gumou - 2m guma; Případně bych mohl i vlastní červenou gumu prodat, protože ji nepoužívám.). Neboji pošlete na terapie - rehabky, ale bez doktora to bude drahé. S tím cvičením je nutná správná životospráva. Únava způsobená depresí, ztrátou motivace a nedostatkem jídla a živin a navíc závislost na alkoholu - to těžko ji motivujete ke cvikům a správným návykům vy osobně, vyhledejte sociální programy.
Děkuji Vám (i ostatním rádcům) za věnovaný čas. Mamka na otce myslí často, měli pěkné manželství. Nedávno mi řekla, že se vrací ke vzpomínkám, co pěkného spolu zažili. Ale moc o tom nemluví a nerad bych ji trápil tím, že budu o tom navazovat další rozhovory. Na otce si zavzpomínáme, ale nerozebíráme to. O mamku se starám v rámci možností, občas koupím hotové jídlo, jindy si uvaří špagety s kečupem a já si také něco lehkého udělám. Dříve ráda vařila různá jídla, ale teď na to nemá sílu. Je oslabená a ztrácí na váze.
Za poslední tři měsíce mamka nebyla venku a za poslední rok bych odhadl, že jsme byli třikrát v blízkém obchodě. Nabízel jsem ji nenáročné výlety, krátké procházky, ale nechce. Nutit ji nemohu.
Fernet ji kupuji a nemám sílu ji to zakázat nebo omezit. Nevím, jaká by byla její reakce a obávám se, že by mohla přestat se mnou zcela komunikovat. Nebo také ne, nevím. Mamka není věřící a podobné věci jsou ji vzdálené.
Rád bych mamku někam vzal, ale opravdu nechce. Někdy říká, že má k životu mě a ostatní lidi nepotřebuje. Navrhoval jsem ji, že by se mohla setkat se svou kamarádkou z dřívějška, která také přišla o manžela. Ještě rok zpátky si občas volali, teď už mamka nepříjmá ani telefonáty.
Mamka je vystudovaná učitelka, pracovala v hudební škole. S žáky měla pěkný vztah, nestranila se kolektivu. Když odcházela do důchodu, ředitel ji ani nepoděkoval za její práci, protože "neměl čas".
Celý život byla obětavá k druhým, bavilo ji vaření. Dříve háčkovala, vyšívala a ještě loni vyráběla hvězdičky z korálků. Říkal jsem ji, že by bylo fajn, kdyby v tom pokračovala a odpověděla, že už ani neví, jak to dělala a nemá na to náladu. V krabicích má asi 300 háčkovaných kulatých prostírání z bavlnky, těch hvězdiček asi také 300.
Mezi řečí mamka pronesla, že by bylo fajn, kdybych někoho měl. Chtěl jsem rodinu a děti, ale nepodařilo se mi to. A hledat partnerku jen tak pro společné žití mi nedává v současné době smysl. Gay nejsem.
Mamku zasáhlo také to, že sestra se k ní chovala nehezky. Vždy dostala to, co chtěla a potřebovala v dětství jsme nestrádali. Byli jsme takovou klasickou rodinou. Je to asi tři roky zpět, kdy sestra řekla mamce, že až bude stará, stejně ji dá do domova. Mamka to nesla těžce, ale emočně to nedávala najevo. Ale mrzí ji to dodnes. Také dospělá neteř nezná babičku a domnívám se, že ji zmanipulovala sestra. Obě za poslední dva roky neposlali ani SMSku k narozeninám, k Vánocům...
Nebojím se, že by někoho odradilo být se mnou. Jak jsem psal, neměl jsem na seznámení štěstí. Ženy s dětmi, které další potomky neplánovaly, zlatokopky, ženy s vysokými nároky a také jedna budhistka, která po třech letech kamarádství mi řekla, že mě bere jen jako kamaráda. Dala se na víru, k tomu ale nemám žádný vztah.
Nečekal bych, jak se člověk může na stáří změnit. Dříve byla mamka komunikativní, ráda chodila do obchodu, ale je pravda, že posledních patnáct let strávila většinou u televize nebo u vaření. Kontakty s dalšími lidmi nevyhledávala a ani o to nestála.
Nevím, jak to celé dopadne, ale chtěl bych mít dobrý pocit, že jsem pro mamku něco udělal. Jen kdyby sama chtěla...
V prvni rade bych se zamerila na ten Fernet. Muze se to vymknout kontrole a za chvili se bez nej neobejde.
Na zaludek si ho muze dat, ale ne v takovem mnozstvi. Proste ji kupte 1 lahev na 14 dni a vic ne!
Pozadejte ji, aby vam 2-3x v tydnu uvarila a aby taky dosla nakoupit. Musi mit nejakou cinnost, potebuje ukoly! Nevyrizujte vsechno za ni!
Nebudte na ni tak hodny, musite ji do nejake cinnosti dokopat!
Doktorka ma pravdu, ze by se mela maminka vic hybat - chodit, cvicit, plavat, jezdit na kole. Stacilo by, kdyby chodila do nejakeho kurzu pro seniory.
Naplanujte spolecny vylet - navstevu ZOO, aquaparku, vylet na kole, obed v restauraci. Maminka se doma zahrabava zaziva! Potrebuje stimul.
Co nejaka kamaradka, sousedka?
Jak travite vy volny cas? Neslo by to, ji tam nejak integrovat? Treba nejake spolecne grilovani s prateli, oslava narozenin atd.
Za zkousku to stoji.
Pohyb by byl fajn, ale mamka nechce. Stejně tak nemá zájem se setkávat s lidmi, i když vím, že by ji to mohlo pomoci. Nemá o nic zájem, je stále doma. Někdy říká, že už je stará a mám s ní jen starosti. Pro mě to ale nejsou starosti, mám ji rád a nákupy, mytí nádobí nebo úklid dělám v rámci možností.
Dříve jsem většinu svého času věnoval podnikání, před dvěma lety jsem práci omezil. Nesouvisí to s péči o mamku, celkově jsem chtěl získat více volného času pro sebe. Od svých 25 let se věnuji turistice, ale v poslední době ji omezuji, protože mám hallux rigidus - ztuhlý palec a pohyb je obtížný.
@marn - Nečekal bych, jak se člověk může na stáří změnit. Dříve byla mamka komunikativní, ráda chodila do obchodu, ale je pravda, že posledních patnáct let strávila většinou u televize nebo u vaření. Kontakty s dalšími lidmi nevyhledávala a ani o to nestála.
Maminka se nezměnila, vždyť se chová (až na ten fernet) pořád stejně. Jestli od nějakých cca 60 let měla jen kuchyň, televizi a nějaké ruční práce, tak teď s vámi na vejlet nepojede a do krámu taky nepůjde, když nakoupíte - ona vlastně kromě vás, který se postaráte, nikoho a nic nechce a nepotřebuje.
Podle mého pohledu a zkušenosti se jí nějaká psychická porucha, možná i podporovaná alkoholem, rozbíhá, ale dokud nebude sama chtít, nic s tím bohužel neuděláte. Nicméně zkuste se s vaší lékařkou domluvit, že máte tyhle obavy a jestli by si ji pod nějakou uvěřitelnou záminkou nemohla do ordinace pozvat.
Mamka se snaží nepřipouštět si problémy, ale domnívám se, že těch věcí bylo na ni v posledních letech hodně. Covid a pobyt v nemocnici, nečekané úmrtí otce, problém se sestrou a neteří, které si na mamku ani nevzpomenou. Měla problém i s tím, že před dvěma lety, když otec ještě žil, spadla v ložnici na zem a nemohla se samam postavit (berle nemá). A často říká utrápeně, že staroba je hrozná věc. Máte pravdu v tom, že pokud nebude sama chtít, asi nic nezmohu. Když je teď krátce v kuchyni nebo se dívá na televizi, mluvím s ní o počasí o tom co je nového nebo jaké bude chtít objednat jídlo.
Caka vas tazka doba, ta depresia a alkoholizmus sa budu len zhorsovat. Ste pripraveny volat policiu, ked vas fyzicky napadne? Druha moznost je, policiu zavola na vas ona, kvoli vymyslenemu tyraniu, pod cim ona rozumie od odopretie drogy = alkoholu.
Vím, že to nebudu mít lehké, ale vše se vším souvisí. Mamku znám a vím, že kdybych ji začal v čemkoliv omezovat, přestane se mnou zcela komunikovat a ještě více se uzavře. Zatím v rámci možností není na tom tak zle, ale jestli se to bude zhoršovat, pak budeme mít problém oba. Jsem ješrě v naději, že po dvouletém výročí úmrtí manžela-mého otce se to trochu srovná. Ale může to dopadnout různě...
V ramci zachovani pudu sebezachovy, byste mel byt prubojnejsi.
Maminka je depresivni a vy za chvili budete taky. Musi to byt hrozne, prijit domu, a mit tam utrapenou osobu.
Nebojte se, ji neco rict. Vzdyt nikdo jiny ji to nerekne! Reknete, ze ji mate rad, ale ze byste se s ni taky rad zasmal nebo si normalne popovidal.
Dejte ji pred dum lavicku, at aspon chodi na slunicko. Pozadejte ji, at s vami jde koupit novou kravatu, at vam zkrati nebo zalatuje monterky, cokoliv! Hlavne at neco dela! Zadejte ji na kazdy den nejaky ukol. Reknete ji, ze to vsechno nezvladate. Jedna vec me preci jenom napada: ja siji pres zimu frote zinky a davam je do pecovatelskeho domu. Tam jsou za ne moc radi, protoze jich maji velky nedostatek. Muzete nakoupit frote rucniky v sekaci , nebo poptat po znamych a maminka bude mit hned ukol. A jeste k tomu uzitecny!
S tim jidlem: objednala bych ji obedy. Alespon na tri dny v tydnu. Zbytky muze dojist k veceri nebo druhy den.
Preji vam pevne nervy a hodne trpelivosti.
"Několikrát do měsíce ji bolí žaludek a často zvrací." Jo, chlast je svinstvo. Po Fernetu bych zvracela taky a jak! To byste koukal. S flaškou na 2 dny je paní alkoholička jak vyšitá. Něco /dost/ o tom vím. Pokud matce kupujete alkohol, začnu Vás podezírat, že chcete brzy dědit. Protože pro paní to není dobré řešení. Kdyby byla dlouhodobě v nemocnici či LDN, tam, by se k chlastu nedostala a časem by se určitě vzpamatovala. Lepší, než jí to tahat domů by bylo udělat sice kravál, ale přísun alkoholu ukončit. Bude nadávat, nezažijete pěkné věci, ale časem si zvykne.
Pokud jí lékařka nařídila pohyb, měla by to paní splnit. Nesedět doma, jak bedna kytu a čekat, až jí syn donese další flašku. Ale dojít si do obchodu sama. Potkala by sousedky, cestou si popovídala...pokud jí pohyb dělá problémy, kupte jí chodítko. Místo chlastu. Popojede si, je si jistější, když se drží řídítek, může si sednout a odpočinout. Ať se dostane mezi lidi.
Smrt partnera - manžel mi umřel před 9 měsíci, je mi 70. Pojala jsem to úplně jinak. Měla jsem ho moc ráda, prožili jsme v manželství 49 let. Předtím služba 24 hodin, praní, mytí, úklid...najednou byla volnost. A začala jsem po dlouhé době žít. Výlety, kino, cestovatelské besedy, výšlapy...a je mi fajn. Na manžela taky vzpomínám a ráda, stýská se mi, ale co tam, to tam. Stejně to nepředělám a nic mi ho nevrátí. Tak proč se utápět v bolesti, když to nevyřeším?
Když píšete, že paní je vcelku pohyblivá, proč není možné, aby navštívila svou lékařku? Navíc asi nemá žádné kladné vize do života. S dcerou se nestýká, od Vás nemá žádná vnoučata, žádné děti za ní na návštěvu nepřijdou, aby ji přivedly na jiné myšlenky. Ona nevidí v ničem smysl života. A vzdát to, to je to nejhorší. Útěchu má jedině v tom fernetu.
Buď ji z toho zkusit dostat - ale ona nemá důvod PROČ, na nic se netěší, k ničemu se neupíná. Nebo rezignovat a nechat ji upít se. Nedokázala bych žít tak, jako ona, ale jsme jen lidi a každý z nás je jiný. Jaga.
Některé rady jsou nepochopitelné, nikdy jsem neuvažoval o získání dědictví nebo nějaké výhody. To by možná napadlo nějakého vypočítavého potomka, ale já takový rozhodně nejsem. Další "super" rada, že mamka ode mě nemá žádné vnoučata. Je to má vina, že jsem potkával ženy, které mě po prvním setkání hned odmítly, protože tam nebyla ta "jiskra"? Nebo ženy o deset let starší, které neplánovaly rodinu? Jak se zachováte k dceři, která by Vám řekla, že až budete stará, dá Vás do domova? Dcera, která po úmrtí otce celé dva roky nezavolá na Vánoce, k narozeninám... bydlí na stejné ulici v paneláku o tři vchody dál. A neteř, která je zmanipulovaná svou matkou a babičku nezná? Je zbytečné to dále rozepisovat...
Asi nechápete nadsázku. Jsou tací lidé, kterým hned nedojde, co "chtěl básník říci." Bylo to míněno jako ironie. Pokud tedy nechcete dědit = chlast nekupovat. Chtěla jsem Vás jen vyburcovat, abyste přestal mamince ten chlast kupovat a nosit.
Vnoučata - chápu, musí přeskočit jiskra. Ale proč jste si tedy vybíral za objekty své touhy i ženy starší o 10 let, než jste sám? Takové obstarožní dámy už o dítě zájem mít nebudou, Nehledě k tomu, že už jich třeba mají několik z předchozích vztahů. Žena o 10 let starší není opravdu dobrým objektem pro založení mladé rodiny. Co jste mohl čekat?
Když nad tím vším uvažuji, myslím si, že byste si měl nejprve vyřešit vlastní problémy. Máte je, stejně, jako je má každý. A až se dáte dohromady sám, pak teprve se pokusit věnovat mamince.
Ani láska, ani nenávist nechodí po světě sama. Maminka se rozkmotřila s dcerou, myslím si, že vinu mají asi obě dvě. Nemůže se svalovat jen na jednoho. Byla bych pro smíření. Zkuste oslovit sestru. Pokud nebude chtít, potom zapracovat na mamince. Paní před sebou už nemá příliš mnoho let života, proto by bylo dobře, kdyby byla se svými blízkými v pohodě, než odcházet ze světa naštvaná a nesmířlivá. Je to těžké, vím, ale výsledek pak stojí za to. Pořád lepší dožít v klidu a pohodě, kdy ani ten fernet není nutný, než se štěkat a mít na někoho zášť. Co myslíte? Jaga.
Protože chápete trochu jinak, než já, ujišťuji Vás, že nic není myšleno ve zlém. Jaga.
Děkuji všem za rady, situaci začínám řešit. Uvědomil jsem si, že situace dospěla do stádia, kdy může být pozdě a pak bych si to celý život vyčítal. Dnes ráno jsem měl s mamkou rozhovor a uznala, že to s tím alkoholem přehnala. Souhlasí s tím, že toho zanechá a Fernet ji už nebudu kupovat. Vše jsem ji vysvětlil a pochopila. Před čtrnácti dny vážila 59 kg při výšce 158 cm, dnes má pouze 56 kg. To byl můj další argument. Ráno jsem také kontaktoval mou praktickou lékařku a v pondělí se stavím k ní do ordinace. Mamka tvrdí, že ji stejně nepomůže, ale doktorka ji zná po zdravotní stránce a určitě mi poradí jak dál. Složitější to bude s pohybem, mamku chodit ven asi nepřemluvím a nechtěl bych ji do toho tlačit násilím. Po psychické stránce to bude horší, pokud mamka neudělá sama první krok, nemám možnost ji zapojit do jakékoliv aktivity. Chtěl jsem ji zasvětit do počítače, nabídnout ruční práce, které dříve měla ráda, ale pokud ji to nebaví, neudělám s tím asi nic. Možná to chce ještě čas, až se mamka dostane z nejhoršího. Budu teď s ní více mluvit o čemkoliv, pokud bude mít o to zájem. Ještě jednou všem díky.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.