Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
Nějak to na mě všechno dopadá. Nemám už žadné sourozence, rodiče, babičky a dědy...prostě nikdo mi v mém životě nezbyl kdo by mi byl oporou, a já se v tom nějak plácám. Je tu někdo v podobný situaci? Jak to zvládáte?
Je mi 22
Hele, já mám rodiče, sourozence, babičky, dědy, tety a strejdy. Ale nestýkám se s nimi. Takže je jakoby nemám. Rodiče jsou toxičtí narcisti. Sourozenec to podědil. A ostatní příbuzní se také nejeví jako ti, co by mi měli být oporou. Tak jsem na všechno sama. Občas to na mě padne, ale mám partnera, který je mi oporou. Tak si udělej vlastní rodinu z přátel nebo partnerky, nikdo neříká, že oporou ti musí být tvá původní rodina.
Smutné. Také s tím mám zkušenosti. Narcisti by hlavně neměli mít děti, oni sami jsou a navždy zůstanou nezodpovědnými dětmi co navíc ničí životy ostatním kolem sebe a navíc vychovají 50/50 dalšího narcise...
Smutné je vědět, že jste omyl, protože je prý jejich rodiče (moji prarodiče) nepoučili o tom, jak se dělají děti, a když děti nechcete, tak máte použít při pohlavním styku kondom či jinou formu antikoncepce. Oni za nic nepomůžu, ani za mě jako omyl, který udělali. Pak je smutné, že vám zničí fyzické i psychické zdraví v dětství, v podstatě se celé dětství a dospívání musíte spoléhat sami na sebe a vychovávat samotné rodiče a sourozence (místo těch neschopných rodičů, kteří vyžadují péči a výchovu jejich dalších dětí po vás). A pak se v dospělosti domáhají kontaktu, že k nim vůbec nejezíte / nebavíte se s nimi, že je to hrozný, že vy jste hrozný a že vůbec nechápou, proč se to děje, že ostatní děti za rodičema i v dospělosti jezdí a baví se s nima.
Naštěstí narcise ze mě jeden z rodičů nevychoval, ale u mých dvou sourozenců to tak je (máme nevlastní rodiče, tak asi proto). Nj, oni chybu u sebe nikdy nevidí - narcis. Já se s rodičem taky nestýkám, ani po telefonu, ale za nic samozřejmě nemůže a chyba je jako vždy u mně... Všude mě pomlouvá skrze výmysly a manipulace. Ale ta arogance, sebestřednost, manipulace, škudlení peněz (ne na sobě), nezájem o děti, vnoučata, pravnoučata, nulový pocit studu, nulová empatie, to se prostě nedá... Přeji hodně štěstí a ať se daří. Jestli máte ok partnera, tak je to v poho a celá rodina může jít někam. Já sem na to stejně, i co se týče toho partnera. Vlastně skoro jako kdybych to psala já... Až na to že toxického rodiče jsem naštěstí neměla v obou.. Ale samozřejmě ten co nebyl toxický, tak už tu delší dobu není. Jak se říká, že ti co za něco stáli, už tu nejsou...
I vám přeji jen dobré, hodně sil a podpory. Je důležité se vymanit z jejich vlivu. A pracovat na sobě, protože ten vliv je opravdu zhoubný a zanechává to v člověku hloboké a dlouhodobé rány. Obklopit se lidma, kteří jsou v pohodě. V dospělosti si člověk může vybírat, v dětství bohužel moc ne. Se sourozencem už několik let no contact. S jedním rodičem taky. S druhým rodičem: jen formální přání k narozeninám, svátku nebo Vánocům.
Je to sice smutné, ale musíš si uvědomit, že jsi dospělý chlap a přišla doba, kdy bys měl založit svou rodinu. Měl by ses stát hlavou rodiny, manželem, tátou a pak dědečkem. Nesmutni, začni přemýšlet, jak na to. Nespěchej, času máš dost, ale musíš vědět, že se o celou svou rodinu musíš postarat, uživit ji. Tak se uč, vzdělání nebo výuční list je to potřeba, jinak je to hodně těžké. Hodně štěstí a laskavý osud ti přeji z celého srdce.
Ahoj sice mám rodinu, ale stejně se cítím sám. Všichni mě vysávaji přítelkyně chce po mě furt sex a výlety, kamarádi chtějí furt chlastat někdy si přeju být sám
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.