Zdravím. Vím, že tohle není originální téma a upřímně, sám nečekám, že se tady dozvím něco převratného, ale...co už
Problém je, že za chvíli mi bude 25 a ještě nikdy jsem neměl žádnou holku/vztah. Neměl jsem ani pořádně rande a už mě to opravdu ničí. Ta absolutní absence jakékoliv romantiky/intimity je prostě jako nějaký virus, který se mnou prožírá a akorát mě dělá naštvaného a zoufalého, hraje si to s mojí hlavou. Je mi jakoby prostě celý jeden aspekt života, byl pro mě uzavřený a fakt už nevím co mám dělat. Nejdřív (asi do mých 21) tolik nevadilo, říkal jsem si "máš čas", "ono to příjde" a další ty otřepané fráze, ale...nikdy nic nepřišlo.
Jedna spolužačka mi na toto téma řekla "musíš tu holku nejdřív oslint proslovem av jednání. Sice nasloucháš a jsi opora, ale nedjřív jí musíš nějak oslnit a musíš mít co nabídnout". No asi má o pravdu, ale prostě zřejmě moc oslnivý ani charismatický nejsem, nehledě na to jak moc se snažím. Jak mám být asi sebevědomý, když mi je celý život dáváno najevo, že nejsem dost?
Bohužel jsem prostě dost introvert a spíš nesmělý (dlouholetá šikana tomu taky moc nepomohla) a nebudu tvrdit, že jsem bůhvíjak komunikačně zdatný (nehledě na pohlaví), ale snažím se s tím bojovat: chodím alespoň do posilovný (ať nevypadám jak rybí kost a navíc i na skupinové lekce), ve volnu vystupuju se skupinou historického šermu a ohnovky po hradech, mám brigádů, snažím se psát, rád jezdím na výlety. Jinak ještě bohužel studuju (ztratil jsem pár let snahou na medicíně, ale nevyšlo to, tak si alespoň dodělávám zdravotní sestru - což taky moc bodů nezíská). Dokonce jsem se nějakou dobu přinutil chodit i do těch pitomých klubů, ale...k ničemu. Seznamky - po čtyřech letech jsem dostal max do desíti odpovědí a sotva pár liků. Jakýkoliv konverzace obvykle skončila po jedné větě. Dokonce jsem zašel tak daleko, že jsem si za ten sex parkrát zaplatil abych z toho nebyl tak nervózní. Asi to trochu pomohlo, ale není to totéž jako vidět nějaký pár někde ne výletě jak se k sobě mají a zoufale toužit taky po něčem takovém. Alespoň na chvíli. Jenže já jsem očividně materiál na dobrého kamaráda (čtětě, užitečného vola). Nejsem takový tak "zajímavý/zabavný"typ.
Poslední asi rok se moje psychická situace zhoršila natolik, že už jsem zamířil i k psychiatrovi. Dal mi nějaké léky a pár rad, ale vlastně nic nového a moc mi to už nepomahá. Zřejmě prostě zůstanů celý život sám (*případně si nějaká vyžraná single matka okolo 40 vzpomene, že je čas abych mohl být opravdový chlap a přispěl na děcko z předchozího manželaství) a můj život bude jenom o práci a nějakém stupidním dočasném rozptýlení a upřímně, čím dál víc mě napadají myšlenky ve stylu, že takový život pro mě nemá hodnotu vůbec žít.
*A ještě než zareagujete ve stylu "to chceš jako 10/10 topmodelku" (protože to jsou zřejmě jediné dvě možnosti) tak en. Chci to, co má většina lidí. Vztah s absolutně průměrnou holčinou, ve věku kdy se tyhle vztahy prožívají. Nechci přeskočit celou fázi randění a skočit hned k fázi bankomatu. Nemluvě o tom, že když celý život prožiju bez vztahu tak - i kdyby se později našel nědko, kdo o mě bude mít zájem - jak si by takový vztah vypadal? Která ženská by měla chuť mě učit jak to ve vztahu chodí (zvlášť když je mi jasné, že já bych byl v tomhle nejistý, nezkušený a plný skepse)?
Připadá mi, že ať se na to dívám z kterékoliv strany, prostě pro mě nění východisko...
0x
když už nevíš jak by měl vztah vypadat co tak si nad tím sednout a popřemýšlet a klidně psát nebo kreslit nebo si i vystřihnout obrázky a zkusit si vytvořit tvůj svět, protože pokud každý den oblékáš toto hodnocení sebe cos tu vypsal taky o druhých tak to jde proti sobě jako obrácene magnety.co chceš přitáhnout když nevíš co chceš. Začni s pozorováním žen co se ti líbí klidně jdi do detailu nemysli nato co nechceš jen to co chceš,co se ti líbí. Až to budeš mít tak si výpis co je hezké na tobě to bývá totiž těžší najít na sobě něco co můžeš nabídnout. Mě třeba rozesmála ta rybí kost vidíš že umíš být zábavný...nebuď tak upjaty nehlidej každé slovo každou reakci bav se s lidmi o čemkoli zajímej se ptej se získáš přehled o všem možném budeš mít větší rozhled něco se nauč něco opravit vyrobit ... Oslov nějakou holku pozvi ji po škole na kafe nebo jen tak se projít a zajímej se nemysli hned na vztah,jen si zvykni na ten pocit. Já jsem.dlouho sama protože to chci a to co dělám funguje žádný oční kontakt žádné vyzývávé oblečení žádné kontakty akce návštěvy nic funguje to. Mám.stejné dilema o vztahu jako ty akorát mi není 25 ale jednou tolik a teď jsem se na nemocenské a taky diky dalšímu zklamání ne kvůli někomu ale sobě samé trochu vyžhrala ale umím na sobě makat a mám to za 2 měsíce dole až budu chtít a cítí se líp. Noa co? Jakoby ta forma byla důležitá nikdy nevíš kdy i ty z nějakého důvodu příbereš a někdo se na tebe po pár letech bude dívat stejně jako ty na tu vyzhranou 40 s děckem a možná budeš rád když o tebe taková zavadí aspoň jako o kamaráda pro ni a její dítě,ne každá žena chce nuže aby ji financoval,tak sem.byla sama s dětmi a ani sem.sve problemy na zadneho hodit nechtěla.zvladla sem to.
Se mi libi jak chlapi rádi mluví o ženách že si napřed užívaly a pak nemůžou nikoho najít...a s kým to asi dělaly navíc pokud je žen více než můžu tak výsledek je jasný ne?někdo si hold užívá více někdo vůbec. Záleží co chceš a co si vybereš. Stan se tím mužem kterého má někdo chtít, měj radost ze všeho,pokud cvicis jak se při tom.citis děláš to jen ať vypadáš nebo cítíš jak ti to zvedne náladu a jsi plný energie nebo to tam.jen odmakas a nazdar.delej to co děláš rád při čem.ztracís pojem.o čase kde zapomeneš že něco hledáš že něco chceš,všiml sis těch lidí co jsou spolu, chodi jako hromádky neštěstí nebo se smějí a baví, oni se smáli a byli spokojeni takoví jací jsou proto se můžou i uvidět. Staň se videným ne jen pro horu svalů a hezké tělo v kterém není skoro život. Zkus jeden den žít jako by si už vztah měl, jen je někde pryč a ty se těšíš až se vrátí, zkus se zamyslet jak by ses cítil budeš smutný nebo uděláš věci do kterých se ti jindy nechce ale teď na ně máš čas protože pak ten čas chceš trávit s ní. Teš se na ní,buď tu pro ni i když tu ještě není. Zní to divně Ale jde o tu vnitřní radost nechci použít slovo energii a vibrace toho už jsou.lidi naposlouchaní,ale staň se tím zamilovaným klukem a hlavně buď hodný na sebe ,jak chceš aby tě měl.nekdo rád když se sám nemáš rád to nejde k sobě že. Tu lásku musíš mít napřed v sobě aby si ji viděl i venku a ona viděla tebe. To není o kráse ti co se mají potkat se uvidí i kdyz je ostatní ppvazuji za obyčejné. Je to jako o té růží v malém.princovi četl?
Co bych chtěl?
Milou, empatickou holku, se kterou bychom si mohli vzájemně důvěřovat a podporovat se. Co se vzhledu týče – nemusí to být žádná topmodelka. V minulosti se mi líbily i holky, které by jiní považovali za "podprůměrné" – třeba kvůli nosu. Přitahuje mě spíš obyčejný, zdravý průměr. Často mě zaujmou holky, které bych popsal jako trochu "vesnické" – přirozené, vřelé. Ale není to podmínka. Mám rád holky, které se snadno rozesmějí (s mým humorem je to asi nutnost) a mají podobný humor (takových jsem, ale moc nenašel). Narovinu – kluby a večírky nejsou moje parketa. Když už si mám vybírat, dám přednost někomu s kým můžu výletovat, stanovát, zkošuet věci nebo hrát večer v malé partě deskovky. Podobné zájmy by byly fajn. Jak by vztah přesně měl fungovat? To právě bez zkušenosti nezjistím.
Co je hezké na mně?
Těžko to soudit objektivně, ale nemyslím si, že jsem přímo ošklivý. Měl bych trochu přibrat, ale obličej je celkem vklidu. Občas mám vtipné poznámky (což nutně neznamná, že jsem ten "zábavný typ", snad si rozumíme).
Považuju se zodpovědného, čestnost, důsledného a věrného (přínejmenším jako kamarád, jiná data do této statistiky přirozeně nemám) – a i přes frustraci a sarkasmus se obvykle snažím vyjít lidem vstříc, být hodný a nikoho neurazit (asi protože po letech šikaný vím, jaké to je). Mám rád, že moji pacienti mě mají rádi – i když brblám, udělám pro ně ten krok navíc. A na rozdíl od holek jsou důchodci vděční i za obyčejnou lidskost – nemusím být extra vtipný nebo charismatický.
"Staň se mužem, kterého někdo chce."
Rád bych. Ale popravdě – nebýt těch let frustrace a neschopnosti najít si vztah, byl bych se sebou vlastně spokojený. Myslím, že nejsem špatný člověk. Pracuju na sobě, mám i věci, které chci zlepšit, ale být někdo jiný – to se mi prostě nedaří ikdyž vím, kym bych měl asi ideálně být. Nemyslím, že nemám lidské kvality. Myslím, že nemám ty kvality, které jsou třeba abych "zaujmul samičku". Jsem typ, co hodiny poslouchá trápení kamarádky, i když ví, že ona by mu nevěnovala ani deset minut (odzkoušeno z praxe). Brblám, ale pomůžu. Nejsem okouzlující sluníčko, ale na brigádě na poště jsem to byl vždycky já, kdo zůstával přesčas a pomáhal kolegyním v největším ruchu. A s tím bych byl spokojený. Jenže... právě tohle není to, co je atraktivní. Oblíbení jsou nakonec ti charismatičtí, společenští, plní energie a veselí, kteří se umí snadno s lidma bavit a ještě u toho hýři vtipem. (Tím netvrdím, že všichni okolo mě jsou hrozní lidi jenom já jsem ten poslední spravedlivý a nepochopený, Byť pár příkladů, alespoň co je znám, na které tohle sedí mě napadá). Jen prostě poukazuju na to, že idkyž mám dobré vlastnosti, nejsou to nutně vlastnosti atraktivní. A jo, když dělám něco, co mě baví nebo jsem s lidma, které mám rád - taky jsem veselý. Nejsem prostě ten živelný typ plný energie, ale záře nízko sedícího slunce a dávka suchého humoru se u mě určitě najde. Jenže pak...stejně skončím jako kamarád (a to i s lidmi, a myslím tím teď především na jednu, se kterou jsem rozhodně stál o víc a byl hodně živý, ovšem...zřejmě jsem zase nebyl dost zajímavý. Ostatně jako vždy) A celý svůj milostný, sexuální a rodinný život 4 hodinama šermu týdně prostě nenahradím. Ano, člověk by neměl žít JENOM pro vztah, ale žít kompletně bez něj...ani to nepoznat...to je stejně ničivé.
Zkušenosti?
Trávím posledních deset let mezi holkami. Mluvil jsem s nimi, měl jsem i dost kamarádek (na introverta). Jak jsem řekl, o některé jsem i stál. Zpočátku jsem po vztahu nějak zoufale netoužil. Většinou se mi zalíbily až časem ikdyž jsem je znal déle. Mluvil jsem s nimi jen tak (opět, počítejmě s introvertem). Jenže zase a znovu - já jsem dobrý maximálně na kamaráda, který sleduje jak běží na rande s někým jiným. A po letech je to jinak – je to jako umírat na poušti a předstírat, že nechceš vodu, když ji uvidíš.
Čtyřicítka?
Možná se o mě někdo ve čtyřiceti začne zajímat. Ale kdyby byla stejně atraktivní a bez závazků jako ve dvaceti – zajímala by se tehdy? Upřímně: asi ne. A já mám mezitím přežít dvě dekády frustrace a samoty, které na mně nechají stopy. A pak být připravený vstoupit do vztahu s někým, kdo má za sebou vztahy, dítě atd – zatímco já budu zcela bez zkušeností? Jak by to fungovalo – pro oba? Mám vědět, co chci. Tak jo – v tomhle mám jasno: Chci romantiku, společný růst a vlastní rodinu. Ne být někým, kdo si zase jenom povzdechne a vezme, co zbylo, včetně cizího dítěte od někoho, kdo byl dřív zajímavější v době, kdy já byl ignorovaný. Netvrdím, že nemám pochopení – rozumově to těm holkám ani nevyčítám. Poslední možnost nebo záchranný člun jim, ale dělat nehodlám. Ony by jím pro mě taky nebyly.
Jo četl jsem to, ale asi příliš brzo. Vlastně mi to četli ještě v době, kdy jsem sám číst moc neuměl. Vtipné, od té doby ten příběh totiž nemám moc rád.
Každopadně děkuji za odpověď. Očividně do ní bylo vloženo dost empatie a snahy pomoci a já si toho vážím. Zkusím z toho vytěžit, co jen půjde. Nechci aby to znělo, že odmítam všechno, co mi lidé nabízejí. Jen už jsem většinu slyšel nebo četl hodněkrát a pořád nějak asi doufám v nějakou novou radu, co mi pomůže s tím získat nový pohled a dostat se z toho tekutého písku, ve kterém vězím (ikdyž vím, že taková rada prostě není).
0x
Možná si pořád dokola vybíráš ty podobné typy, které nechtějí tebe? Co třeba zalovit v jiných vodách?
Jinak určitě smysl života není jen v partnerských vztazích... tak se v tom moc neutápěj.
Po deseti letech lovení v různých vodách, už jsem vesměs přešel na metodu kobercového bombardování. Neříkám, že nemám bezletovou zónu, ale...tímhle to nebude.
Ono je hezké, že nasloucháš. Ale navrhneš i nějakou akci dle tvých zálib? Třeba stanování někde v přírodě nebo nějaký ten výlet?
0x
Se trošku snaž, zatim jsi jen hodnej blbec kterej hledá jen kamarádky. Tak se nediv že máš jen kamarádky.
A platit za sex abys nebyl nervózní, to jsi fakt ubožák. Takovýho bych taky nachtěl a po dvou větách se s nim dál nebavil. A jestli očumuješ páry a slintáš, tak jsi obyčený úchyl.
Buď změníš způsob života nebo budeš pořád užitečný blb a kamarád, nic víc.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.