Nejste přihlášen/a.
"...na placení hotovostí, ti Z VYSOKA KAŠLU"
Kdy jste byl naposled v běžné hospodě? 90 % (nejen) pražských hospod jinou platbu nebere.
"A toaleťák nepoužívám. Mám bidet"
Kdy jste byl naposled třeba třeba na veřejném WC, v nějakém běžném penzionu, nebo na návštěvě u známého?
Ze tří pražských hospod, které mám nejblíž, berou platbu kartou naprosto všechny a vlastně jsem už dlouho nenarazil na hospodu, kde by kartu nebrali
U většiny cizích vietnamských menších obchůdků se platí hotovostně. U nás se vietnamec jenom divil, když paní chtěla platit kartou nákup pod 100 korun.
V zelenině, obsluhuje sama majitelka, zrušila též terminál. Kdo šel pro pár mrkví, kilo brambor, to pro ni znamenalo jen poplatky od banky navíc. Malá pekárna též, lidé zde kupují pečivo, sladké ke snídani a na svačinu do práce, když jdou na vlak. A to jsou položky opět pod 100 korun.
Já tohle chápu, krmí se jenom banky. Pokud zaplatím bankovkou 100 korun nákup, tak má stále tuto hodnotu. Vedoucí může za tuto 100 nakoupit vedle v obchodě pečivo, opět za stejnou hodnotu = 100. A za tu stejnou a plnou 100 může jít naproti do hospody na oběd. A tak nám tady ta 100 stále koluje a není to jenom třeba 94 korunek, kdy 6 korun spolkly banky. A teď si to vynásobte vyššími tržbami.
Když to proženete přes banku a vícekrát, tak kolik pak Vám z té 100 nakonec zbyde?
A většina banka nemá českého majitele.
Všechny 3 příklady stále ještě lze.
Já osobně platím v 90 % v hotovosti. A to zcela účelově, záměrně. Je to určitá svoboda bez kontroly, či eliminace možných důsledků blackoutu. (ne, že bych byla tak důležitá osoba, ale tuším, jaká ztráta by to byla pro všechny občany, byť si to mnozí neuvědomují)
Stejně jako by mě visela ve Švýcarsku zbraň na věšáku.
--------------
Ve vlaku, metru, 99% lidí drží v ruce telefon. A kdo čte knihu je opravdu výjimka. Je to na každém, co zvolí. Z telefonu se ale blbne. Je potřeba vše vypnout a jít sportovat, nebo něco dělat.
Zajímavé články a knihy na toto téma má neurolog Martin Jan Stránský.
---------------
E-mail, SMS zprávy a podobné - výhoda v rychlosti. V tomto směru pociťuji tak nějak přínos.
Ovšem pohlednice z dovolené, či z tábora od dítěte, vnoučat určitě potěší, případně písemné blahopřání k narozeninám udělá radost. Je příjemné, když si někdo vzpomene a dá si práci s výběrem tiskopisu blahopřání a dojde na poštu, či pro známku do trafiky. Jestli tedy ještě známky v trafice prodávají?
--------------
Zvykla jsem si večer v leže poslouchat audioknihy, odpočinou si oči i tělo.
Ovšem knihy, povídky čtené AI hlasem mě iritují, pro mě tedy neposlouchatelné. Zatím. Třeba nastane doba, kdy se vše zdokonalí tak, že posluchač nepozná rozdíl.
Též písně, básně složené AI postrádají člověčinu, cit.
V mnoha případech se jistě jedná o přínos, třeba ve zdravotnictví. Vše má svoje pozitiva, ale i negativa. Některé profese zaniknou, ale nové zase vzniknou.
Jinak preferuji kontakt na úřadech, v obchodech s živým člověkem.
Nakonec i nejnovější problémy s o2 a Oneplay si vybírá svou daň. Kdo se pokusil řešit s robotem, tak většinou neuspěl.
Kdo profituje? Jaký je cíl? Pomalými krůčky k totální kontrole člověka, jeho života, zdraví, chování, možná v budoucnu i myšlení a v konečném důsledku i smrti.
Třeba si přečíst knihu 1984, Farmu zvířat od Orwella.
Vždycky někdo stojí nad systémem, masou, kdo to řídí, kdo z toho má užitek.
Profitují z toho hlavně uživatelé, protože jim to ulehčuje/usnadňuje život a nabízí jim to lepší pohodlí.
Což vnímají bezprostředně a očividně. Co se soukromí a takových věcí týče "čeho oči nevidí, z toho srdce nebolí".
Beletrie v tištěné podobě není špatná, ale technicky zaměřené knihy jsou v elektronické podobě výrazně lepší, protože v nich jde snadno a rychle vyhledávat. A možnost mít ssebou celou technickou knihovnu v jednom malém zařízení, ať už jdu kamkoli a kdykoli je taky značnou výhodou oproti metrákům papíru. Ale nikdo vám nebrání s sebou tahat knihy papírové.
Přepočítávat peníze (a hlídat kolik ssebou mám) je taky pracnější, než mávnout kartou či hodinkama. Ale nikdo vám nebrání tu hotovost používat, dosud je zákonným platidlem.
V postapo apokalypse elektronika možná fungovat nebude, ani nic jiného, ale kolik postapo apokalyps už jste na vlastní kůži zažili?
Ostatně tuto otázku jste mohla napsat na pergament a přibít na vrata kostela, aby si to mohli lidé z vašeho okolí přečíst, až půjdou v neděli na mši a odpovědět vám obdobným způsobem, ale vy sama jste zvolila způsob elektronický a on-line, který vám poskytne mnohem větší okruh čtenářů a také mnohem více odpovědí a navíc mnohem rychleji
"...mnohdy PC spíše práci ztíží, než ulehčí..."
Kdysi dávno jsem slyšel, že počítač Vám ulehčí práci, která by bez něj vůbec nebyla.
Líbí, i nelíbí - jak v čem. Nic by se nemělo přehánět. V mnoha případech je to věc užitečná, ale když například někde třeba za parkování nelze platit jinak, než QR kódem, je to podle mě už přes čáru. Nedávno jsem si u zavřené hospody naskenoval QR kód na dveřích, abych se po přopjení k Internetu dozvěděl, že mají zavřeno .
Přímo za nebezpečnou zvrhlost pak považuji stanovení dignózy lékařem přes Internet, aniž by mě vůbec viděl.
Přavda, klasické dopisy už moc neposílám, ale různá přání, novoročenky a podobně si dokonce sám vyrábím (focení, tisk obrázku i rastru s adresou)... Známky už skoro nelepím, protože je čím dál větší problém je někde koupit. Takže i když kupodivu mám ještě schránku za rohem, většinou to nosím na poštu.
Proc by nesel poslat normalni papirovy dopis se znamkou? Proc by neslo platit hotovosti, nebo cist tistene knihy?
Co si predstavit pod pojmem "v teto oblasti"? Digitalizace, alespon ta ve statni sprave CR, ma ruzne privlastky, ale rychla bych opravdu nerekl.
Zijete v nejake divne socialni bubline...
Z digitálních plateb kartou profitují - pochopitelně - poskytovatelé karet.
Z digitalizace obecně profitují sledovací služby, které o vás ví kde, kdy a co kupujete.
Z povahy věci vyplývá, že digitální služby lze nepohodlnému jedinci rychle zatrhnout, čímž se tento octne namydlený.
---
Nic se nemá přehánět - ani digitalizace. Staré dopisy, pohlednice a blahopřání si schovávám a opatruju.
Kdo si archivuje SMS / MMS?
Ještě k digitalizaci z hlediska mezilidských vztahů, sociologie a obecně empatie mezi lidmi:
Její podstatné negativum je v tom, že uzavírá jednotlivce do jejich osobních bublin, kde komunikují jen se sobě podobnými, pouštějí si své streamy, de facto se vyhýbají konfrontaci a neumí koexistovat / spolupracovat s ostatními (byť jen trochu odlišnými).
Rozpad společnosti na izolované jedince, kteří se snáze ovládají, začal v USA rozvojem automobilismu. Najednou měl každý svoje vlastní auto (jinak také nejsmrtelnější lidský vynález).
Propracovaný americký systém izolace jedinců a jejich účinného ovládání pomocí mediálního a konzumního impéria dorazil po sametu i do ČR, když již předtím ovládl západní Evropu. EU (a ČR) je zcela v režii USA.
vibe2 - Ano, digitalizace likviduje zdravé mezilidské vztahy. Připomnělo mi to vývoj vztahů v jedné chatové osadě u Sázavy. Už je to hodně dávno, v malé osadě nebyla zavedená elektřina. Večery se trávily u společného ohně, hrálo se tam na kytary, něco málo se popilo a zábava krásně plynula. Když nebylo počasí, scházeli se osadníci u někoho v chatě u petrolejky. Pro vodu se chodilo ke společné studánce. Každý každého znal a když bylo potřeba někomu s něčím pomoct, nikdy to nebyl problém. Pak jednoho dne zavedli elektřinu...
V chatách se objevily televize. Každý si nechal vyvrtat vlastní studnu a studánka zarostla kopřivami. Mezi chatami se objevily ploty. Místo už nepoužívaného společného ohniště vzniklo parkoviště, kde si každý bedlivě hlídal "svoje"místo. Každý den po setmění všichni zalezli do svých nor. Osada se stala "mrtvou". A to ještě neexistoval Internet. Dnešní osadníci se většinou už ani osobně neznají.
Jistě, pokrok nezastavíš. Ale za jakou cenu?
Mi se to líbí a současně mě to děsí. A také likviduje mi to sebevědomí. Prijdu si jako blbka. Ale zase jsem ráda za možnost objednání na internetu, vyhledávání informací, koukám na fotky, co mi mladá poslala z Marokapřed několika vteřinami, uvažuji, jestli mám chuť na pizzu, podívám se, jak mi zítra jede bus. . . . Neumím, ale udivuje mě, co všechno lze. Jen bych potřebovala pružnější mozek. Ať je to jak je to, svět se mění, ale já nestíhám a pěkně mě to sejří. Co už?! A neuděláš nic!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.