Stojí za to vidět Pompeje?

Já, za svoji osobu bych si doma, v klidu pohledala na Jůtubu videa a u moře bych si koupila spousty oboce a na sluníčku, s nohama v moři bych to všechno pomalu a s rozkoší snědla. Voňavé, čerstvé. Mě děsí jízdy v rozpálených busech s ledovou klimou za krkem, fronty, čekání na opozdilce, strach, že zabloudím. Taková jsem já, matinko.

Je to kus historie a každý místo má svoje..

Aktuálně stojí za to spíš Etna, ta pouští čmoudíky. Koluje hezký čerstvý video jak turisti zdrhaj po svahu dolu z kopce, ti tam měli myslim hodnotný nezapomenutelný zážitek

Ale třeba foukne i Vesuv (je to pořád aktivní sopka) a prohlídka Pompejí nebude to jen starý baráky zasypaný popelem a pak vyhrabaný

Davy tam asi budou.. určitě je lepší být tam mimo sezonu..

Co chcete vidět na Pompejích, vždyď jsou zničený . No je to jako se vším, co člověk, to názor. Takový příklad, byli jsme na Orlím hnízdě. Viděl jsem fronty, tlačenice, pořád se někde na něco čekalo a nahoře je prostě hospoda. Pak jsem si dole koupil DVD s dokumentem, doma jsem si všechno v klidu prohlédnul i s výkladem, viděl jsem věci, kam se běžný návštěvník nedostane, v klidu, bez front, bez čekání. Za mě mnohem lepší, než tam být osobně. Jenže někdo jiný vám zase řekne, že to musíte vidět na vlastní oči.

Podívejte se napřed virtuálně - deturl.com/...

Za mě jsou Pompeje nadhodnocené. Kdyby taloši uvažovali byznysově, udělali by tam skanzen.

Před pár lety jsem tam byl.

Mno... Až na pár věcí jsou to zříceniny, jako každé jiné. Za prohlídku to sice stálo, ale i když je toho tolik, že to za jednu prohlídku nestihnete, znova už bych tam nelezl. Takže pokud to budete mít při cestě, tak tam zajděte. Jinak si budete vyčítat, že jste to neudělala.

Určitě bych ale doporučil vylést na Vesuv (jestli Vám to kolena dovolí ).

Já jsem v Pompejích nebyl, vlastně nejdál jsem byl v Chorvatsku, nějak mne ty exotické kraje nelákají. Spíš domácí akce, je docela dost akcí když je navštívím, říkám si že kdybych tam nebyl, mohl bych si myslet, že jsem o něco přišel.

Co se tebe týká, hoď si korunou. Nebo padesátikorunou, aby tvé rozhodnutí mělo větší cenu.

Já jsem v Pompejích byl a velmi mě to zajímalo. Je to asi o povaze... Někdo se raději válí s pivíčkama u moře a někdo si to proloží výletem. Myslím, že to stojí za to, ale je to jak píšu o tom koho co zajímá. Obecně tam je docela velké teplo, tedy v letní sezoně. Je to tedy dost náročné na člověka...

Nějak jsem neodeslal odpověď a teď už bude s křížkem po funuse. V Pompejích jsem byl kdysi dávno když jsme jeli ze Scaley domů vůbec první rok, tedy v roce 2000. Bylo to jen na nádraží, protože vlaku zdechla lokomotiva a my skončili na zastávce Pompei, než se teda vlak uráčil dojet do Neapole. Ze 2,5 hodiny na přestup v Neapoli nám zbylo pár minut. (Dobře tátovi tak, frfňal, co v té Neapoli budeme tak dlouho dělat.) To si dodnes pamatuju ten sprint přes asi 25 nástupišť z jednoho konce na druhý. Pak teda vlak, který měl jako cílovou stanici Monaco, číslo vlaku sedělo, a podle dotazu na průvodčí jel do Mnichova (my tehdy přestupovali v Innsbrucku, ten je po cestě). Až po létech mi došlo, že Monaco je italsky Mnichov, jinak jsem si myslel, že část vlaku jela do toho malého knížectví (ono by to zas tak nemožné nebylo, ten vlak se určitě po cestě dělil). Ještě z toho prvního roku mám spoustu příhod, bylo to poprvé, tak jsme se všemu divili.

Tak si to aspoň pamatuju, a chtěl jsem to ověřit, než to odešlu. Táta měl tehdy novou kameru, filmoval všechno možné, tak jsem chtěl vyhledat, jestli to natočil. Ty záběry podle mě od roku 2000 nikdo neviděl, tak bych si je připomenul. (Jestli jsem si ty Pompeje s něčím nespletl, podle železniční mapy to ale vypadá reálně.) Zvlášť když jsem koukal, že se Scaley se do Pompejí jezdí s přestupem v Neapoli (zajímala mě ta jízdní doba, protože do Neapole jsou to zhruba 3 hodiny, jestli byly Pompeje po cestě, musí to být míň). Ale to mohlo být před 25 lety jinak, kromě toho mohli náš porouchaný vlak prostě někam odstavit na vedlejší trať.

Scalea je naše oblíbené město, letos jako skoro všechny předchozí roky tam trávíme dovolenou. Ta se nám krátí, ještě pár dnů zde strávíme. Chtěli jsme si letos udělat výlet na úzkokolejku do Cosenzy, ale když jsem zjišťoval spojení, tak jsem zjistil, že je NAD (náhradní autobusová doprava), takže by to tak bylo jen na výlet po Cosenze protože autobusem můžeme jezdit i doma.

Já teda taky nejsem moc příznivcem těhle organizovaných výletů. Ty probíhají tak, že Vás někam postaví a tam vám půlhodiny něco vypráví (co jsme si mohli nastudovat předem), pak něco ukážou a jede se domu. Zase pokud se tam jede dlouho autobusem, tak ten výklad může proběhnout po cestě. Ale stejně to nepoberete. Letos jsem kromě Itálie stihnul i Španělsko, kam jsem jel kousek pracovně na univerzitu v Tenerife, a pak jsem si dal dovolenou. Součástí té pracovní cesty byly i dva výlety. Jeden do historického centra La Laguna a to byl přesně ten typ, odvezli nás na náměstí, tam nám průvodce půl hodiny něco vyprávěl (teda průvodci byli dva, jeden pro anglickou a druhý pro španělskou půlku), pak nás vzal několika ulicema, kde nám zase něco vyprávěl. Tak jako zajímavé to bylo, ale tohle jsem si mohl přečíst v průvodci (taky jsem si toho většinu přečetl, i když jsem si toho pamatoval asi stejně jako z toho výkladu, takže skoro nic) a spíš se dívat. Pak jsem si ten samý výlet udělal sám a v klidu jsem si to prohlédl (oželel jsem jeden den u moře, bylo zeovna nějak horší počasí). Druhý byl do hor, kam se jelo možná dvě hodiny autobusem, to probíhal výklad po cestě, španělsky a anglicky, někdy se nepoznalo, kterou řečí zrovna mluví. Po cestě bylo nějaké městečko, takže v těch 2 hodinách cesty byla i nějaká pauza. Sám bych si asi takový výlet neudělal (to historické jádro asi jo, ale výlet do hor by mě snad ani nelákal), ale bylo to zajímavé. Navíc tam nebyla ta matematika, že se okrádám o moře, k tomu bych se stejně nedostal (představa, že po pracovním výkonu od 8:30 do třeba 18 (nebo i kdyby jen do 16) hodin ještě jdu na pláž...), na to jsem měl navazující dovolenou.

Pokud bych se chtěl podívat do Pompejí, tak si koupím jízdenku Scalea-Pompeje a zpět (to je tak za 2x15 euro) a zjistil bych si předem, na co tam koukat a vzal bych to svým tempem. Ale přišlo by mi to docela daleko a zbytečné. Ruiny můžete vidět kdekoliv v itálii. I Scalea je má v historickém centru. (Byl jsem před pár lety v Dubrovníku, nevěřil bych, že byl totálně vybombardovaný před asi 20 lety, ta Scalea vypadá hůř.)

Do Scaley jezdíme od dávných dob od roku 2000. Tehdy se tam jezdilo z Česka a Slovenska hromadně, cestovky tam pořádaly zájezdy, my tam byli s pohrobkem CK ČSD (už to mělo jiný název, ale byli stejní lidé a měli furt kontakty u ČD), takže vlakem. Právě Scalea byla vybraná pro dostupnost po železnici (původně to snad mělo být jiné město, ale tam bylo plno). Cestovka zařídila zpáteční jízdenku Praha-Scalea a lehátkové lístky Innsbruck-Neapol (tehdy to probíhalo faxem, kopie faxů nám k tomu dali a možná je mám ještě někde na památku). Další rok jsme usoudili, že za lehátka ušetříme, stejně se moc spát nedalo, tak jsme jeli v sedě. Pak další roky se nějak všechno zbláznilo, rok od roku víc, z rychlíku se stal euronajt s předem nepredikovatelnou přirážkou, ale pořád se tam dalo nějak dojet ostatními vlaky (Brenner Express byl lepší než ten EN Capri a byl bez příplatku). Naposledy jsme tak jeli myslím 2004. (Ani nevím, od kdy EN Capri nejezdí, momentálně se dá z Rakouska nejdál dojet do Říma.) Potom dráha nějak nevěděla, kolik chtít za jízdenky (navíc se nějak vlaky změnily na povinně místenkové, tak by se muselo jet osobákama, které tehdy povinně místenkové nebyly), tak nám ta bývalá drážní cestovka zajistila autobus. Tehdy prakticky od baráku (nabírali nás doma pod kopcem) až k residenci, proti vlaku docela pohoda. Která netrvala věčně, další roky se jezdilo z Prahy případně s trasferem z Plzně. A taky v Itálii autobus skončil někde kdesi (Marina di Camerota se to myslím jmenovalo) a pak byl nějaký transfer organizovaný po italsku, tedy dost zmateně. Ale dokud jezdil, tak jsme s ním jezdili. Až jednoho roku mi cestovka napsala, Scaleu, vám zařídíme jen s vaší vlastní dopravou, nikdo tam letos nejede. Tak jsem hledal. Ptát se na nádraží v mezinárodní pokladně a informacích jsem zjistil, že je opravdu pošetilé. Ani bych nevěřil, že jsem na nádraží a že ty pani za přepážkama mají v popisu práce podávat informace a prodávat jízdenky (později jsem zjistil, že spousta lidí udělala podobnou skutečnost a cestovala pak letadlem nebo busem namísto vlakem). Ale už byl i internetový prodej jízdenek, tak jsem nakonec cestu poskládal, s Regiojetem do Vídně s Rakouskými spolkovými drahami do Říma a s Italskými dráhami do Scaley. Celé o něco (ne moc) levnějc, než si cestovky říkali za autobus. A tím způsobem s drobnými obměnami jezdíme dodnes (však z Prahy na 2 přestupy, to je skvělé spojení).

To jen tak něco málo z mojich bohatých vzpomínek okolo dovolené v Itálii ve městě Scalea. Nedělám si nějakou statistiku, za těch 26 sezón jsme jich pár vynechali z různých důvodů, ale dá se říct, že sem jezdíme každý rok. Původně do residence Majestic, poslední roky ale už do apartmánů jinde (ten Majestic snad už ani nefunguje pro turisty, a co funguje (něco jsem na bookingu viděl) je dost drahé).