Nejste přihlášen/a.
Vysává mě to. A on místo pozdravu začne hořekovat nad tím, že jedu o půlhodiny pozdě.
Vsichni okolo můj stav znají a chápou ho a nikdy si nestěžovali na to, že jsem někde pozdě. Naopak mě uklidňují. Můj otec ne. Nedá se ani s ním o tom mluvit. Řekne, že jsou všichni rádi za mojí péči, ale rozhodně se tak nechová.
Spálit mosty a utnout kontakt v tomto případě nejde. Je to křehký člověk a i když se snažím ho chápat, tak mě jeho osobnost dovede iritovat a vyprovokovat.
Jak byste postupovali?
Člověk by řekl, že po té vší péči bude dostatečně asertivní, ale proti otci, který je jako děcko, tak to nejde.
4x
Omluv se mu a příště dodrzuj to co se dohodlo. A co nemůžeš splnit, to neslibuj.
tak to je perfektní
otec ho sám naučil chodit pozdě (ano, má to od rodiče. Kde by se to asi jinak naučil?!), teď mu to ještě drze vyčítá a on se mu má za to co ho sám naučil nakonec ještě omlouvatto nevymyslíš
Zdravím...
1x
1x
Víte jaký je, tak co se na to připravit už při domlouvání té pomoci. Zřejmě se necháte vmanipulovat do toho, že mu slíbíte nějaký čas, ale nedovedete ho dodržet. Takže to vlastně je chyba na Vaši straně.
Co to udělat jinak? Když bude chtít pomoct, domluvit si s ním den, ale ne konkrétní čas, s tím, že jak budete vyjíždět, tak mu zavoláte (pokud cesta nějakou dobu trvá, aby se stihl připravit).
Pokud víte, že vám do toho mlže cokoliv skočit, určitě bych se nedomlouval na konkrétní čas. Pokud ano a víte, že to nestihnete, dáte mu třeba telefonicky vědět, že se zpozdíte?
Chybí dost informací na to, aby se dalo posoudit, co by se dalo vylepšit. (o koho se staráte, jestli to není tajné?)
1x
Spálit mosty a utnout kontakt v tomto případě nejde - jde.
Účinné řešení je "politicky nepředstavitelné"
ovšem jako jediné účinné. Nesmíte být ovšem slabý. Je třeba se na takovou osobu jednoduše vykašlat. Pokud se nedokáže starat sám, nechat ho v tom pořádně vykoupat. Pak si možná začne vaší péče vážit. Tak jako tak je nejlepším řešením strčit ho do starobince (či jinam kam to půjde) a tam ho nechat. Žádné slitování s takovými nevděčníky.
Tohle však tazatel nedokáže. Už podle toho, jak se vyjadřuje v otázce a jak to pojímá. Trpím, vlastně trpět chci, ale poraďte mě, jak netrpět? Tak netrp, řekneme mu, a on řekne, já trpět musím. A my mu řekneme, tak trp, když si trpět chceš...
Jak můžete tohle říct, aniž bychom znali bližší info, jaké jsou tam poměry, co pro něj otec udělal, atd. Já z toho dotazu vidím jen to, že se s otcem na něčem domluví a opakovaně jezdí pozdě. Nepíše, že by nebyl vděčný za tu pomoc, jen mu vyčítá, že přijel o půl hodiny později. Pokud něco slíbím, tak to dodržím, pokud se starám o nemohoucího a VÍM že to nemohu dodržet, tak neslibuji.
Žiju s partnerem, co chronicky chodí pozdě. Vždy a všude. Než jsme se poznali a začali spolu spolu chodit, tak jsem na něj ve smluvený čas na smluveném místě čekala vždy 20 až 90 minut, než přišel. A neodradilo mě to. Někteří lidé prostě včas nechodí. Zkrátka to nedokážou to. A není to tom, že si vás neváží nebo vám na vás nezáleží. Ani to není o tom, že jim někdo jinej určuje čas, kdy někde mají být, že v tom je ten problém... Oni nechodí včas ani na ten čas, co oni sami řeknou.
Nestěžuji si tady dokola, co dělat s partnerem, co chodí pozdě, protože 1) jsem OK s tím, že chodí pozdě a za 2) vymyslela jsem si vlastní metody, jak udělat, aby chodil "včas". Tyto metody určitě nebude chtít praktikovat tazatel: syn na svého starého a nemohoucího otce.
1x
Pokud by to bylo možné, rozdělila bych péči.
Abyste si ulevil.
Je to otázka času, kdy vyhoříte, nebo Vás chytnou nějaké nervy a uděláte (řeknete) něco nepředloženého. Nevím jaké máte povinnosti.
Pokud máte otce někam odvézt, objednat taxi, nebo sanitku, nebo někdo ze známých, příbuzných.
Nákupy - objednávat on-line. Plná péče třeba u Košíku. Dovezou a vynesou i do pater před dveře.
Vaření - Zeptat se na městě, na sociálce, v domovech důchodců, škole odkud by se daly odebírat obědy, případně i s dovozem.
Úklid - objednat si úklidové služby od nějaké firmy, případně od někoho s vlastním podnikáním. Pravidelné úklidy jsou finančně výhodnější.
Zahrada - zahradnické služby, sekání trávy - i tady se najde nějaká firma, případně se u nás ve městě psalo, že vzniklé TS - Technické služby, budou moct zajišťovat pomoc i v případě starších občanům, kteří to nezvládají.
Zajistit si příspěvek o imobilního občana, záleží, jaký stupeň invalidity má přiznán. Podle stupně se odvíjí výše a z toho se platí ta péče. U nás objíždí auto s pracovnicí a ta se staršími, či nemocnými rehabilituje. Mnohdy i jen kontakt s jinou psychicky pomůže.
Jsou ale i sociální pracovnice, které poklidí, ohřejí jídlo, vyzvednou léky ...
U nás v domově důchodců se může nemohoucí objednat na vykoupání, ostříhání. Přijede auto a potřebného člověka odveze do koupelny v DD a tam mu pomůže i s hygienou.
-------------------
Ohledně času - jak již někdo píše. Nedávat žádný přesný čas.
doplněno 25.05.25 14:39:
Píšete, že se staráte o jiného, imobilního člověka. A není to právě mamka? Třeba otec žárlí a proto je nepříjemný.
Pokud manželka, dítě, potom máte povinnosti samozřejmě plně k nim. A u otce to je na domluvě, případně zajištění péče od někoho jiného. Nemůžete se rozdvojit.
Každopádně péče o jednoho špatně pohyblivého člověka je velice náročná a hledejte pomoc. Protože když vyhoříte, zhroutíte se, nebo se Vám něco stane, tak tu péči a práci bude muset stejně někdo zastat a najít řešení.
Měl byste mít čas i na svůj život, mít nějaký volný den, abyste zrelaxoval a nabral síly.
1x
Aha, takže problém je, že starý otec držkuje, když se mu syn pomáhá. No, na to je rada stejná, jako když se vzpouzí a vzteká malé dítě, které vychováváte. Pořádně ho seřvat, dát na prdel (ať máš důvod brečet), řádně ho rozházet psychologickou šikanou a manipulací a bude. Tohle se přece vzpupným malým dětem dělá... Je známo, že se pak role obrací, že děti vyrostou a z rodičů se stanou staré a nemohoucí "velký dětičky", který potřebujou, aby se o ně jejich děti staraly...
Takže když to otočím, pokud máte dítě a domluvíte se s ním, že ho někde vyzvednete ve 13h a přijedete pokaždé třeba 13.30, je to ok chování? Však proč pyskuje, hlavně že přijel, že
Vy jste to ale podal tak chaoticky, že z dotazu není jasné, o kolik osob pečujete a co chcete poradit.
Poradníku, každý rozumný člověk ví, že nemáte pravdu. Protože rozumný člověk se řídí svým rozumem a ne názorem uřvaných lidí, kteří si stěžují, že chodíte pozdě nebo názory lidí, kteří si myslí, že když někdo pečuje o imobilní osobu, že je Bůh, kdo je víc...?
0x
0x
Mě pomáhá občas myšlenka z jógy. Co by teď udělala láska? Jako kdybych nebyla člověk, ale spíš byla tou energií. To dodá klid a trpělivost. Ještě jsem potřebovala pochopit proč se ten člověk tak chová a pochopila jsem to, že nějaká skutečnost v životě toho člověka, provokuje jeho velký strach. Třeba i strach ze ztráty vlastní síly, ze ztráty sebe sama. Asi bych to viděla jako jeho žádost o pomoc a sebelítost zároveň. Snažila bych se přijmout jeho pocit, a mít velkou trpělivost.
Asi bych neřešila jeho názor na Vaše zpoždění, hned bych to vyhodila z hlavy, protože Vy znáte pravdu. Jestli ji přijme on, je jen jeho volba, je to jeho věc, ne Vaše.
Zrovna tohle jsem řešila já s mámou celý život. Ona se zpozdit mohla, v dětství o 45 minut, a já jsem na ni ve městě čekala a v dospělosti řekla, který den se staví u nás doma a nedodržela už ani dny. A víte, jak reagovala ona, když jsme se vypravovali na výlet autem s dětmi a stavili se u ní doma o 30 minut později? Jakou náladu pak na tom výletě měla? Přitom já nemám pak zájem být u ní včas, když ona slíbený čas nedodržuje. Nikdy ji nešlo vysvětlit, proč nechci přijít v určený čas já. A tak jsem už čas nikdy neřekla a pak se nelze zpozdit. Teda promiň, ale čas netipnu, jak nám to vyjde, jak se povede. No abys zase nenadávala kvůli minutám, protože mě o minuty tak nejde.
Často se to, co způsobuje napění, dá nějak změnit, vždyť proč by mělo na minutách tolik záležet. Vy jste mu pokazil plány a pak kvůli Vašemu zpoždění prošvihnul co, moc důležitou schůzku? Vysvětlete, že přesný čas minule vyvolal konflikt, a Vy konflikty nechcete. Vždyť opravdu nevíte, v jak přesnou minutu stihnete něco příště. A zlobit se na to, že jste něco nestihl znamená, že se musíte umět vrátit v čase a opravit to tak, aby se to v minulosti nestalo. To mě nikdy nešlo udělat. A ten, kdo se zlobí, to neumí taky udělat, ale lépe než změnit minulost, to napravit nejde.
Tím jsem srovnala svoje pocity. Uvědomila jsem si, že opravdu minulost opravit neumím, jen se můžu naučit mluvit jinak, když budoucnost neumím naplánovat na přesnou minutu, až na vyjímku, kdy do práce přijdu včas.
0x
I kdyby ne,otec i když je imobilní evidentně mu hlava slouží za co může být jedině vděčný. za život sem mohla pozorovat různé vztahy v rodině od prarodičů až doteď,tak sem si udělala o každém obrázek i to co umí zahrát kde se kdo pretvařuje lže nebo si jen situaci přihne podle své potřeby. Staří nadávají na mladé že si neváží toho co mají ale to že si oni neváží toho že jsou ve své pozici často trpěni doma jen z dobré vůle rodinných příslušníků a nejsou ubytování někde v domově s péčí atd. Už nevidí. Pořád aby se vůči nim citil dlužný a oni si vynucuji často tolik pozornosti, kterou kolikrát nedávali ani svým dětem sami, protože se něco muselo něco bylo přednějši casto cizi lidé. no na stáří se staneme malými dětmi no i děti si umí vážit pozornosti a péče. Mám jedno "dítě" doma takže můžu posoudit navíc to dítě se rozhodovalo jak umělo nebo spis jak druzi chtěli,takze za spoustu věcí si může samo to ale my všichni. Zato teď kdyz není hned jak chce tak trucuje nemluví nebo za zády vyčítá dělá naschvály.Odvoz a lékaře řeším přes bratra,taky má svych starosti nad hlavu takže nejezdí včas což už předem děcko zkritizuje tak se mu snažím vysvětlit ze má své priority a i provoz se nedá v dnešní době přesně odhadnout ale kdo je dokonalý ale jen před cizími lidmi, tak mu nevysvětlite nic. A taky mu občas něco připomenu z minulosti takže předemnou už si moc nestěžuje. Situace je taková že prostě dělám to co potřebuje, navíc když nemá zájem se zabavit sám a neoslovi ani svoje kamarády, Zní to blbě ale prostě si toho nevšimam řeknu jak to je pokud nechce chápat druhé proč se trápit jeho vyčitkami. Nikdo není víc ani míň takže se nemusíte cítit špatně za nic,máte svůj život a pokud i rodinu je na prvnim místě. Někdo řekl že energie se nemá nikdy dávat zpět do rodu ale ven z rodu těm nejmladším,nejde stavět život na životě někoho jehož život je v podstatě v konečně fázi i když nevíme jak dlouho potrvá a navíc kdo z nás ví že taky není v poslední fázi když umírají stále mladší.Tim nemyslím aby se na staré zanevřelo ale neměla by se pozornost o ně uprednostňovat nad zájmy mladších, lidi se rádi srovnávají se zvířaty už ste viděli že se stádo stará o staré a mláďata nechaji napospas osudu? Rozhodně nebudu dávat více energie otci nez vlastním dětem a sobě.může se stát že nebudu moct já a kdo se oněj postará. navíc když se stanou sebestrednymi a sobeckymi.Ráda otci srovnávám dobu kterou žili oni,ano neměli na výběr a často v přísným.režimu ale nemuseli se bát o každý papír,každé rozhodnutí každý krok,spoustu věci nemuseli hlídat.měli život o hodně klidnější a jednodušší. Každý dělá co může, tak si vážte sebe zato co všechno zvládnete a to že to nekdo nevidí neocení,tím se netrapte nevysilujte vysvětlováním. Když bude něco namítat, prostě jsem tu teď a pokud se ti nelíbí... zavolejte taxi,ono ho to přejde. Nejste povinen vydržet všechno ani od vlastního otce i kdyby vám dával třeba peníze pomáhal jinak láska a pozornost se nekupuje a nečeká se za to něco jiné pak je to obchod.
A kdo si udělal děti nato aby se o ně měl někdo postarat na stáří tak nepochopil co život a mít děti je.Nikdo nikomu nepatří.
Je spousta lidí kteří jsou úplně sami a nikoho to nezajímá a oni se nikoho nedoprošuji dokonce umíraji nekde v osamění.zato někteří mají tolik péče a ještě je jim to málo prostě té vlastní důležitosti je někdy až příliš na úkor druhých,nikdo nemáme život navíc táhnout to za druhé kdyzbdami snahu nemají. Jinak je mi jedno kdo si to jak přebere dami víte v čem žijete co si necháte a nenecháte líbit. Mě to stálo spoustu let pochopit a najít svoji hodnotu a vážit si svého času své práce i energie proto už dobře zvazuju jak s ní budu zacházet. Držte se
@jstenarade - že jsou ve své pozici často trpěni doma jen z dobré vůle rodinných příslušníků
To jako že "maminko/tatínku, když nebudete poslouchat, potáhnete z domu (nejlíp vlastního"?
.Odvoz a lékaře řeším přes bratra,taky má svych starosti nad hlavu takže nejezdí včas což už předem děcko zkritizuje tak se mu snažím vysvětlit ze má své priority a i provoz se nedá v dnešní době přesně odhadnout
Takže když přijede o půl hodiny později do práce, taky to takhle přednese a je to ok? Nebo do práce jezdí na čas, jenom na rodiče, které doma vlastně milostivě trpí, zcela kašle, však co, ti počkají a když ceknou, tak potáhnou do důchoďáku?
Chápu, že někteří důchodci umí být nepříjemnní, zlí a chovat se jako děti. Ale z toho co tady čtu se mi dělá fakt nevolno.
K tomu poslednímu odstavci ještě dodám, že většina lidí se tak opravdu chová, jako by rodiče ani neměli, ale dědictví jim potom nesmrdí, to si najednou vzpomenou. Spousta jich to udělá i tak, že si ještě za života nechají na sebe napsat baráky, byty a pozemky, nechají se štědře podporovat z dnes nemalých důchodů a pak fouknou rodiče do ústavu, aby nezavazeli a nemuseli je trpět doma.
Kdyby se dlchodci na tyhle "děti" vykašlali, barák/byt prodali a za utržené peníze si zaplatili pečovatelák a zbytek si rozměnili na úplatky, mohli důstojně dožít. Opravdu, některé děti bylo lepší utřít do kapesníku.
Tak možná by stačilo napsat, že Váš otec byl špatný člověk a proto si nezaslouží abyste se mu věnovala na úkor své rodiny. Ale to jak jste to napsala vyznělo dost paušálně, ne každý rodič je despotické hovado a mnoho rodičů pro své děti udělalo víc než museli, proto mi přijde hodně sprosté napsat, že energie se má posílat dětem a na rodiče se v podstatě vys*at. Asi jste to tak viděla ve své rodině, to mi je líto, ale rozhodně lidé nejsou zvířata, abychom to takto brali. To bychom pak mohli říct, že když se zraníte, je zbytečné Vás léčit, jednodušší bude Vás dorazit, pro dobro stáda. To bychom se jako společnost moc dopředu neposunuli.
A tazatel stále neuvedl o koho se stará, jestli se otcem nemůže domluvit jinak, bez konkrétního času, atd. Takže bych nesoudil jak to mají doma, když nic nevíme. Třeba je otec despota, třeba je tazatel sobec, který upřednostňuje někoho cizího před otcem. Třeba. Nevíme nic.
0x
Mám takový hloupý dotaz. Když dopředu víte, že si nemůžete nic plánovat, proč se s otcem domlouváte na konkrétní čas? Vubec se mu nedivím, že je nerudný. To je takový problém říct:" Hele tati, budu u tebe mezi čtvrtou a pátou, ještě nevím v kolik to stihnu. Zavolám Ti až vyrazím."
To jsem mu psal asi 2x, ale nereagaoval. Zřejmě nechce tu situaci řešit, ale jen si postěžovat, jak je otec hrozný. I když vím, že se starými lidmi bývá těžké pořízení, tak tohle by štvalo i mě a to mám do důchodu daleko. To není o tom, že by nemohl půl hodiny počkat, ale pokud se domluvil na konkrétní čas a přijede pozdě, já bych to vnímal jako projev neúcty, kdyby se to dělo pravidelně.
Ještě sám píše, že mu otec děkuje a oceňuje, že se o něj stará.
jstenarade : pochopil jsem, že máte za sebou něco ošklivého a jste plná zášti ke svému otci. Chápu to. Ale fakt nechápu, proč máte potřebu to neustále projektovat do všech kolem sebe. Já jsem psal k tazateli a ten nepíše, že by otec byl alkoholik, ani že by ho nějak manipuloval. Naopak, možná ho slušně poprosí, aby mu pomohl, syn mu to SLÍBÍ A DOMLUVÍ SI spolu TERMÍN, ale skoro pokaždé přijede pozdě. Já fakt nevidím problém na straně toho otce. (aspoň z toho co víme)
Můžu to otočit podle vás a zeptat se, proč tedy nedá tu osobu o kterou pečuje do ústavu? Pak by mohl normálně fungovat a být u svého starého otce včas? Jsou mezi námi lidé, kteří mají své rodiče rádi a jsou rádi za ten čas, co tu s nimi mohou ještě prožít, mnoho z těch, co jim rodiče zemřeli si občas postesknou, že je toho tolik, co jim nestihli říct.
Pomáhat svým rodičům je úplně normální věc, já nikde nečtu, že jeho otec by potřeboval trvalou péči. Možná chce jen občas odvézt na nákup, nebo k doktorovi a mrzí ho, že syn mu něco slíbí a jako táta mu nestojí za to, aby svůj slib aspoň jednou dodržel a přijel včas.
Jak už jsem někde psal, zajímalo by mě, jestli jezdí o půl hodiny později do práce, nebo třeba k doktorovi, když je objednán na konkrétní hodinu.
Nevidím důvod proč se zastávat otce v případě že ten člověk nese ve svém životě další těžký úděl a tedy dává přednost své rodině. Bude lepší počkat na jeho vyjádření pokud po tom všem tady ještě bude chtít. A že někdy nestihne včas do práce nebo k lékaři jezismaria tak co je starý tak pokud je na druhé straně člověk který to dokáže pochopit navic když i píše že všichni ostatni chápou jeho situaci,píšu k tomu jak sem pochopila že tam je ještě někdo o koho se stará a tudíž to má složitější. Nevím o co jde smrt chodí vždy včas není kam spěchat a kdo lpí na každé minutě tak si to má zařídit jinak, nespolehám .se na nikoho a vždy je možnost jak si vyřešit věci podle svého aniž bych někoho svazovala časem od toho máte přátelé nebo služby nj ale co by tomu řekli lidi že. Prostě dokud to někomu myslí tak nemá myslet jen na své zájmy ale brát ohled i na ty kdo musí svůj čas dávat jinam. O čem teď mluvim sem psal výše. Prostě jsem na straně tazatele a nazdar. Znám ufrflane a svéhlavé staroušky co to vidí jen ze své doby z toho jak oni kdyz byli.mladi atd...i svých potřeb. Taky pokus ste ten "otec" co píše v jiném příspěvku ohledně děti...asi budete taky potřebovat aby někdo byl na vaši straně. Takže zkuste to vidět z jiného úhlu ale nemusíte vůbec nebo se jen přidat na stranu většiny. Hezký den
Tak já to zkrátím. Vy sám píšete, že jste na straně otce. Vidíte? Aniž byste o tom něco pořádně věděl, protože tazatel tady nic podrobného nenapsal, jen že jezdí chronicky pozdě, i když se domlouvá na čas a otec mu to občas vyčte. Já narozdíl od vás nejsem ani na jedné straně, dokud nemám další informace.
A že si každý projektujeme do odpovědi sebe a svou životní zkušenost, to taky není pravda. Jen proto, že moje ex je manipulátorka a ku*va, přece nebudu paušálně každému radit, aby si nehledal ženu a že každá je taková. To přesně děláte vy.
Čtu poněkolikáté co tazatel napsal
Mě z toho vychází úplně jasný výsledek= otec nechápe že jeho povinnosti a aktivity které rozhodně nejdou odlozit nebo naplánovat jinak a asi nejsou zábava a které nelze ač se snaží stíhat tak, aby byl včas u něj kdy si písne.
A nedá se mu to nijak vysvětlit. To jsou všechno věci které napsal pokud do toho vložím situace které znám o těchto věčně nespokojených nechapavých nejen starych lidech a je jedno jakou roli hrají, neznamená že hážu všechny staré lidi a důchodce atd do stejného pytle.
A máte pravdu jedine v tom, že u příspěvku kde jste tazatel vy jako "otec" tak jsem na vaší straně...
chyba se vloudila, myslel jsem samo tazatele
píšete : aby byl včas u něj kdy si písne.
to z toho právě vůbec nevyplývá. Pokud by to bylo tak, že mu napíše a on nesplní jeho představy a nepřijede hned, tak ok, ale on píše, že se domluví a stejně přijede pozdě... Navíc sám tazatel píše, že otec mu říká, že to chápe... a že mu říká, že je rád, co pro něj dělá. Takže vlastně jediné co mu vadí, že táta si prostě neodpustí poznámku, když stále jezdí pozdě na smluvený čas. Já prostě stojím za tím, že chyba je na straně tazatele, že nemá slibovat něco, co nemůže splnit a domluvit se tak, že přijede třeba mezí 14-16h, např. Pokud je to jinak, pak se omlouvám, ale v textu nic takového nezaznělo.
Když otec není sto pochopit po několikáté že prostě mu to nevyjde, tak si ma volat někoho jiného a nedeptat syna když toho má asi už I tak dost tečka.
Kdo má stejného rodiče který nestojí za svým ditetem jako opora ale jako nekonečný kritik tak fakt ustřihnout. Člověk který vyrostl bez podpory svých rodičů ale pod neustálou kritikou tak možná tazatele pochopi aniž cokoli víc napíše,a napíše až bude mít prostor a ne že my tady chceme honem podrobnosti. Řeknu malý příklad ze života...u pokladny je muž a žena která je od pohledu nějak postižená špatně vyslovuje chvěje se nemůže zavřít ústa a celkově tvář má pokrivenou ale výrazně gestikuluje a v očích má plno života muž i když se usmívá je posmutnělý ale přesto nechá rozechvělou ženu pomalu napočítat peníze a šťastné si zaplatit nákup ještě prohodit pár slov s prodavačkou za pomoci muže.
Takže podle vás ji měl nechat doma jít nakoupit sám nebo ji vyrvat prachy z ruky a říct já to zaplatím pospíchám protože zase nestihneme dojet včas k otci a budu poslouchat jak sem.neschopny...možná tam ma něco podobné ale komu tedy tazatel má dát ten čas který z nějakého důvodu prostě nejde dodržet i když to stále otci opakuje a on to nechce pochopit a jede si svoje. Kdyz dospělé dítě když přijde ke starým rodičům nebo i ke svým a slyší dokola to samé co udělá jen poucky a výcitky,přestane chodit koho to bude bavit poslouchat když se o nic nezajímá jiného jen to co zas udělal blbě. Za mě jednoznačně tazatel bude v ocich otce stále neschopný když to nebude toto najde si něco jiné,ale bude dobrý pro svou rodinu.protože křehcí jsme když nemůžeme všichni no někdo je vděčný a opravdu řeší jen to co je důležité.
Čtu tady, že by třeba otec tazatele mohl dát do ústavu. Ale tazatel píše, že jeho otec není jediný člověk, o kterého se stará, takže je tedy otec v nejlepších rukou zkušeného pečovatele, jen je některý jeho klient občas i pomalejší. Tak podobně zkušenou péči jako v ústavu má. To se ještě upraví, ta komunikace s otcem. Tak je jen teď jiná, než s cizími klienty.
Trochu se mi nelíbila poznámka rádce Otec, že možná je tazatel sobec, který upřednostní někoho jiného před vlastním otcem, nepřesně řečeno. No, mne taky lékař upřednostnil před svojí manželkou, když mi zachraňoval život, a ona možná večeřela doma sama. On je tazatel spíše soucitný, a já jsem ráda, že takový umí být. Jeho předešlý klient byl, jak jsem pochopila, v těžším fyzickém stavu, než jeho otec. Klidně si s otcem mohl popovídat třeba o tom, jak mu opravdu tentokrát šel hůř naložit vozík, nastavit postel, nakrmit, no ale spěch by ho vyplašil, a tak musím být trpělivý v každé situaci pro všechny a věř, že trpělivý budu vždycky, a jsem tady teď jen pro tebe a taky nesleduju vůbec čas. Na to přijde. Vždyť to zvládá, a chce se starat. Bylo by ideální, kdyby otci tazatel taky na rovinu řekl, že ho nějaká slova zraňují, protože nešlo o jeho chybu a snažil se nejvíc, jak dokázal. Málokdy si to ten druhý člověk uvědomí sám, bez přesného vysvětlení, že něčím může zranit. Nejspíš zranit nechtěl.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.