Matka navádí děti

Nějaké domělé týraní, bití se vždy pomocí psychologů dá ověřit, a jsou to lidi, kteří jsou na to školení a poznají lži. Navíc, žádný záznam z dřívějška u policie nexistuje. Ex nemá na čem stavět.

Tohle mě trochu uklidňuje, je otázka, jestli by v případě takového obvinění nebylo ihned nějaké předběžné opatření a než by došlo na soud a zrušení, tak už by děti měly jinou školu a byly vytrženy z toho prostředí. Jestli nemůžu aktivně udělat něco, aby to ani nezkoušela.

Kéž by to tak bylo a na začátku to tak opravdu bylo. Dcera velmi rychle zjistila že já nejsem ten kdo běhá za ženskými a maminka není ta, za kterou se vydávala. Doma bordel, chaos, často bez jídla, matka jen leží, píše si s chlapama nebo večer odjíždí do práce, atd. U mě vždy navařeno, nakoupeno, klid, pohoda, výlety do zoo, do přírody,jak jsem slíbíl, atd. Matka vždy naslibovala a nikdy nic nesplnila. Co jsem nedělal, neuplácel jsem dceru. Nedokázal bych ji kupovat drahé věci po kterých touží jen tak, když se třeba dohodlo, že to bude za známky, aby měla motivaci něco dělat a ona se místo toho ještě zhoršila. Takže maminka naslibovala že ona jí to koupí, ale všechno jen sliby. A bohužel, dcera během té doby šla do puberty a víc jí vyhovuje když má prázdný byt, kde mohou s kamarády dělat bordel (docela často - vyprávěla mi), než domácnost ve velkém domě kde i když to máme rozdělené, stále je pod dohledem dospělých, protože tady pořád někdo je. Bojím se že třeba jednou dostane rozum, ale už bude pozdě, protože nebudeme mít žádný vztah.

Navíc dcera je velmi na peníze. Vím že je to divné to takhle říct o malé holce, ale bohužel. Syn třeba má našetřeno z peněz co dostane na vánoce a k svátkům 10+tisíc. Každou korunu 2x obrátí než si něco koupí a pak řekne že to je stejně zbytečné že on si to nechá na něco pořádného. Holka nemá ani korunu, přitom dostala vždy stejně jako syn. Všechno co dostane hned utratí v obchodě jako maminka. (za chipsy, sladkosti, atd) Myslím si, že jí třeba máma nalákala, že když bude u ní, tak na ni budu muset platit a typeníze budou její. Po tom v čem všem mi a těm dětem lhala bych se vůbec nedivil kdyby jí to dokázala nalhat, aby ji získala do péče a pak ji nedala ani korunu. Navíc ona od začátku děti manipuluje že já mám peníze a nechci jim je dát. Nahrál jsem si když jsem nebyl doma, jak jim říká co všechno kupovala a já jsem jí na to nic nedal, atd. Všechno lži, aby mě vykreslila jako otce co je okrádá. Přitom já bych dětem dával klidně cokoliv, kdyby to šlo na účet, na který ona si nesáhne a dostanou to třeba v 18ti. Aby každou korunu co dostane okamžitě neotočila ve večerce za chipsy a energy drinky, případně neskončily u maminky na útratu za cigára, atd.

Snažil jsem se všechno před dětmi tajit i to že má maminka dluhy, které neřeší, ale když vám potom děti začnou vyčítat jaký jste hrozný že jste si maminku nechtěl vzít, tak už to nejde vydržet a určité věci je potřeba jim vysvětlit. Nebo když začnou chodit s tím co ona si vymyslela, je třeba to vyvracet, jinak bych s tím vlastně souhlasil.

Já ty nahrávky nemám ani tak kvůli soudu, protože je mi jasné že ona může namítat, že jsem ty děti k tomu donutil a jen těžko to budu vyyracet. Spíš si myslím, že třeba kluk když k tomu soudu dojde za 5 let, tak už si nebude nic pamatovat. Lidi mají tendence to zlé vytěsňovat. Já sám už si neplamatuji co vše na mě kydala před rokem. Takže spíš si umím představit scénář, že ty nahrávky někdo pustí dětem a zeptá se jich, jestli to tak opravdu bylo.Stejně tak kdyby donutila dceru si na mě něco vymyslet, tak by po takové nahrávce zněl logicky dotaz - a neřekla ti zase maminka, že to máš tvrdit?

cituji : zodpovědný blbec, co myslí na budoucnost jestli to je pipkovina a jsem zodpovědný blbec, tak ať. Ale radši budu zodpovědný blbec, než borec co si jen užívá a na děcka sere.

Jenže jak prokázat že se jim nevěnuje? Kdybych prokázal co se tam děje, tak je to imho až TČ zahálky, protože je neposílá do školy když se jim nechce, holku nechá aby se flákala ve 13ti ve městě, přespává u kluka!, atd. Dokonce ji holka našla v mobilu jak si píše s milenci, popisuje sex.praktiky, atd. Chodí před nimi nahá, atd.

Jak říkám, sice si kupuje pivo, ale to dělá 3/4 národa a není na tom nic zlého, kdyby se o ty děti jinak starala, nestávalo se, že nemají navařeno, atd.

Ale nic z toho se nedá prokázat, pokud bych to neměl natočeno a dcera to nikdy neřekne, protože ví. že by ji tím skončila nezřízená puberta. Nějaký nápad jak na to?

Přemýšlel jsem, jestli by nepomohlo zajít do školy, tam jim popsat situaci, jestli by nemohl někdo s dcerou promluvit, co se děje, proč se tak zhoršila, proč je často doma, atd. Ale moc nevěřím, že by řekla pravdu, nebo že by to učitelé měli vůbec chuť řešit? Kluk mi třeba řekne, že ségra zůstala doma protože řekla mámě že je ji zle ale nic jí nebylo. A tak je to pořád, má opravdu hodně zameškáno, ale nemám to jak prokázat.

Má někdo zkušenost?

Vychcaná rozhodně je, to jsi trefil. Inteligentní moc ne, ale má kolem sebe lidi, co jí dokážou poradit, protože všechny její kamarádky mají rozvrácené vztahy a jsou rozvedené, apod.

A ne, já ještě nikam nejdu a na nikoho nežaluji, já jen přemýšlím, pokud bych usiloval o svěření do péče, abych ty děti chránil. protože co je dnes, nemusí být zítra (může se to ještě zásadně zhoršit, až se přestěhuje a dosáhne svého), tak jakým způsobem si zajistit důkazy, abych u toho soudu nebyl za blbce, kterého když se zeptají, co udělal pro to aby chránil svoje děti před tou matkou co jim škodila, jim odpoví - žil svůj život

Ještě pořád přemýšlím, kde jsi přišel na to, že svůj život nežiju. Dva roky si užívám toho, že jsem shodil z krku ten balvan - ji. A vše co jsem s klukem roky jen plánoval, protože vždycky do toho matka hodila vidle, se nám konečně daří realizovat. Mimo t osamozřejmě když jsou děti u ní, tak se snažím věnovat se i sobě. Nesedím a nebrečím nad svým osudem, ale jestli žít svůj život znamená neřešit co se děje s mými dětmi, tak to si myslím že udělá jenom sobecké hovado co by ty děti ani nemělo mít.

Ona už je moje ex, nepotřebuju na ni působit a řeším tady děti, ne balení ženských věř mi, že přístup jsem přehodnotil, já ji nemám zájem dávat nic nad rámec toho na co má nárok, chci se jen zachovat tak abych neublížil dětem, které nemohou za to, že jsem jim vybral takovou matku.

Účet nemá, ale výplata jí chodí na účet kamarádky. Exekutory neřeší, to řeší mzdová účtárna a právníky taky ne, nevím o tom, že by byla u právníka, má jen kamarádky, co mají s rozvody a tahanicemi o děti zkušenosti. (+ ten aktuální partner co je rozvedený a má dvě děti na které platí)

Ano jsem si jistý že ty účtenky jsou jen za moje děti, není toho zase tak moc a i kdyby, nějaká tisícovka ročně navíc je úplně jedno. I když dle daňového přiznání ona vydělává víc než já a možná by měla platit alimenty ona mi, ale nejsem úplný idiot abych nepřispíval na děti minimálně polovinou.

Možná působím naivně, ale ono to opravdu fungovalo. Vlastně skoro celou dobu za ty dva roky, vyjma asi dvou měsíců kdy asi řešila jak sehnat peníze na stěhování. Ona je ten typ co neřeší co bude zítra, hlavně že se máme dnes. Takže jak se s ním rozešla, přestala zase vše řešit a on ji zřejmě přestal navádět, aby mě zkoušela obrat, tak byl zase relativně klid. Jí o ty děti zase tak nejde, má je jen jako páku na mě a jako potenciální zdroj peněz, jinak by se o ně starala jinak.

A proto právě jsem zde, abych dostal nějaké tipy jak to řešit a mít ideálně na papíře, aby nemohla třeba za půl roku přijít s tím že jsem jí neplatil za celou tu dobu ani korunu a že chce zpětně alimenty a jako bonus děti do péče protože... (vše co si vymyslí a dcera jí to odkýve). + aby nezměnila klukovi bydliště, školu a rozkopala mu celý život jen proto, že o jejím životě rozhoduje ten, co ji zrovna š*ká.

Díky za odkazy, prostuduji. Jinak to stěhování na druhou stranu čr je taky hrozba, ale ona tady má tu práci, kterou by jinde těžko sehnala (byla to náhoda a pro ni dar z nebes) a pak má tady toho svého ehm, který tu má dvě děti. Takže dokud je s ním, bude se stěhovat v rámci okolí, on nemá ani auto

Ale ona dokáže ty děti izolovat i když bydlí kousek. V tom by určitě byl lepší stanovený pravidelný styk, aby nemohla nic zkoušet.

Mám nahraný rozhovor před rozchodem kde se o tom bavíme, že se budeme střídat, že po mně nic nechce, jen abych platil dětem jednu platbu a jinak větší platby si rozdělíme. Ano kromě té nahrávky nic v ruce nemám, proto se bojím, že by to ho mohla zneužít, ale neřešil jsem to protože děti prokazatelně byly týden u mě týden u ní, takže dle mého na žádné výživné neměla nárok, když vydělává více než já a měli jsmě děti napůl. Jako problém to vidím teď u dcery kde asi může tvrdit že je dcera teď už půl roku u ní a začít vyžadovat výživné i zpětně. S tím asi nemám problém, byla u ni, tak proč ne. (že celou dobu jí jen čínské polévky a úplné blafy, dokonce jednou když přijela ke mně v 17h tak ještě nebyla po obědě, ale to je jiná diskuse)

Stále více se utvrzuji v tom, že nechat si péči stanovit soudem je jediné rozumné řešení, že nemá smysl se dál spoléhat na dohodu s člověkem který nic nedodržuje a je schopen za pár let vyrukovat s tím, že chce výživné od začátku a ať dokážu že děti byly u mě.

Jinak díval jsem se, že dohodu o péči a o výživném si nesezdané páry mohou stanovit i na papíře dohodou.

Cituji :

Když se rozcházejí rodiče, kteří společně vychovávají nezaopatřené dítě, je nutné určit, jakým způsobem bude probíhat následná péče o dítě. Pokud rodiče nebyli manželé a nedochází tedy k rozvodu, postačí i ústní či písemná domluva. Jistější variantou (a v případě rozvodu také jedinou možnou) je však soudní určení péče o dítě a výživného.

Ano mám vše zjištěno, zítra se tam chystám, ale ještě jsem nebyl se synem, abych se ho doptal, co se za tu dobu změnilo. V týdnu jsem taky zkoušel komunikovat s dcerou, abych se utvrdil, že opravdu o kontakt absolutně nemá zájem. (ještě před 14ti dny jsme se normálně bavili). Každopádně půjdu na ospod tak či tak a mimo poradte také sbírám info ohledně toho, co bude následovat, z netu. Tím, jak jsem se tady vypsal, se mi to v hlavě dost urovnalo a seřadil jsem si priority, zejména čeho potřebuji dosáhnout a co jsou jen mé dojmy a pocity a nemám je jak prokázat.

Trochu se bojím začít nějakou bitvu, aniž bych předem věděl, co vše mě čeká a na co musím být připravený. Jinak bych tam byl už dříve. Nerad dělám věci bez rozmyslu, impulsivně, na základě nějakých emocí, protože mě třeba právě vytočila.

Se vším souhlas, ale ochlasta není, to tak jen vyznělo, ale ona se neopíjí. Spíš má zápornou finanční gramotnost. Má dluhy, s penězi vychází jen tak tak a místo aby si dala něco bokem, na nějaký výlet, zážitek s dětmi, tak kouří jak fabrika a kupuje si pivo ve večerce. Já když ještě pil pivo, koupil jsem si v akci bednu a když jsem měl chuť, dal jsem si. Ona si denně koupí pivo ve večerce i když tam stojí třeba trojnásobek. Kdyby se opíjela, byla by to pro mě v případném sporu výhoda, ale tohle nedělá.

Jinak souhlas, poslední roky vztahu jsem šel psychicky úplně do háje a po rozchodu jsem se začal soustředit na sebe a děti, ohromně se vše zlepšilo a asi i děti to ocenily. Bohužel jsou to moje děti, nedokážu je vytěsnit ve smyslu - ona mi je vzala, no a co, najdu si nějaký koníček, nebo kamaráda, to prostě nejde. Za ty dva roky už jsem nějak zpracoval že moje sny o rodině jsou pryč, že už to nikdy nebude takové jako kdybychom byli úplná rodina, ale je moje povinnost udělat pro ty děti co můžu, nikdo jiný to neudělá a jsou to moje děti, nemůžou za svoji matku a můj výběr.

Celou tu dobu vyčkávám, nechci vůbec, aby se tahala všechna ta špína ven a aby to třeba věděly děti. Už kvůli nim. Navíc přes to vše co ona mi udělala a jak o mě lhala, pořád nějak necítím tu zášť, abych ji potřeboval škodit. Chci s ní vychovat děti a až to půjde, už nikdy ji nejlépe nevidět.

S klukem máme výborný vztah, všechno mi řekne, určitě řekne i on mamince a nic proti tomu nemám, já mu neříkám nic co by jí říct nemohl. Ale s dcerou je to fakt těžké. Už několikrát mě tak zklamala, ne tím, že by řekla matce co jsem s ní řešil, ale vidím v ní, že dokáže úplně v klidu lhát a dělat vše k čemu ji matka navede. (například třeba ji matka pověřila aby u mě doma něco vyfotila, aby to na mě mohly použít). Pak mi to právě řekla, ale to bylo v době kdy ještě byla otevřená a jezdila sem. Strašně se to ve mně pere, protože na jednu stranu ji miluju a je to moje holka, ale na druhou se bojím jaký další podraz na mě udělá. Nevím jak s ní začít mluvit, za toho půl roku jsme se fakt docela vzdálili a vím, že když se odstěhují bude to ještě horší, ona nás bude totálně izolovat. Proto přemýšlím co dělat dokud je čas, proto ten dotaz, víc hlav, víc nápadů.

Ad syn u mě, dcera u matky. To ona nikdy nepřipustí. Ona je chce oba a naopak syna vždy víc protěžuje. Dcera je u ní doma v podstatě taková popelka na úklid a hromosvod. Proto vůbec nechápu proč tam je. Nedokážu to pochopit, ale údajně je to tím, že dcery mají blíž k matkám a pak podvědomá snaha zavděčit se rodiči který mě nepochopitelně odmítá.

To je dobrý postřeh. Nikdy jsme si moc nevolali, já dávám přednost osobnímu styku a ona je zase z té mladé generace co buď videohovor nebo chat. Takže jsme si buď psali přes whatsapp, nebo se bavili osobně a po té hádce na podzim si vesměs jen píšeme, ale ne pravidelně. Nevím jak k ní najít zase cestu, tím hůř, že ona teď v podstatě odmítá i tu matku, když je v pubertě, mluví o ni jako "ona", nebo "borka", apod. To je vlastně taky jeden z velkých problémů, proč usilovat o větší péči když spolu teď nekomunikujeme a nevím jak s ní začít komunikovat když se s ní nevídám, takové kolečko

bohužel nikde nic sepsáno není, jak říkám fungovalo to výborně, pak se to úplně pos*alo a pak zase byl klid, tak jsem si říkal že je třeba vždy jen přečkat její období, ale tím, že se vrátila k tomu ehm... tak nevidím moc světlo na konci tunelu a rozhodl jsem se zjistit jaké mám možnosti a na co se musím připravit, nebo co udělat aby se mnou nemohla orat a zničit děti jen proto že ona se teď rozhodla ve 40ti+ letech chovat se jako puberťačka.

Jinak syn je strašně spravedlivý a všechnu lež a křivdu velice řeší a on ví že jsem slíbil že nikdy neudělám nic proto aby nemohli být u mě i u mámy a bojím se že když začnu bojovat, on mě zavrhne protože jsem mu lhal.

Pokud nezačne dělat nějaké totální kraviny, asi bych byl spokojený se střídavou péčí, co bude vymahatelná, přece jen když ona mu nedá týden pořádně najíst, tak u mě to za ten týden vždycky dožene. A on určitě potřebuje matku, má ji rád a já mu ji nechci brát, jen nechci aby ho ona vytrhla z prostředí kde je mu lépe. Aby měnil školu, atd. Ale myslím že to nemůže proti mé vůli?

Ad peníze, ne, vše hotově, protože nemá účet (exekuce). Takže mi sepíše účtenky, pošle je na whatsapp a já zaplatím do ruky. Aspoň na tom whatsapp mám zprávy + mám nahrávku předání těch peněz, ale samozřejmě vím, že lepší bude nechat si vše podepsat. Začnu to dělat. Jinak vše co platím, výlety ze školy, obědy, atd, to jde z mého účtu + mám obří bednu účtenek z nákupů potravin (pro případné dokládání, že nekupuju chlast, ani colu a snacky, ale z 99% jen kvalitní potraviny na vaření).

Vidíte, to tady nezaznělo. Ona se s rodiči vůbec nestýká. Děti prarodiče z její strany neznají a proti mým rodičům byla vždy zaujatá a vyjadřovala se o nich před dětmi fakt škaredě. Vlastně i o mně velmi často. Každou banální chybu tak zveličila a rozmázla, až jsem si připadal jako úplný idi*t.

Díky tomu že nemá ona žádné sociální vazby vyjma svých milenců a ex milenců (nemá jedinou kamarádku - se všemi se po krátké době pohádala, jen kamarády se kterými všemi něco měla, nebo má) tak vlastně děti nemají z čeho jak moc čerpat. Jen u nás jako rodina jsme se podporovali ve všem - vzájemná pomoc, atd.

Pro ni třeba bylo nepředstavitelné aby dcera s něčím pomohla babičce, okamžitě to dělala za ni a brala to jako že po ni chce něco šíleného - přitom třeba chtěla jen aby si uklidila hračky, nebo věci, které nechala rozházené venku. Stavěla to do té roviny, že babka ji nemá co poroučet. Přitom dnes u ní dcera dělá služku a místo aby ji požádala, poprosila, tak po ní řve (to dělala už když ještě bydlela tady). Takže dcera si od dítěte navykla, že nic nemusí a vše co prarodiče řeknou je jen blbost a pitomost nebo snad až šikana. Takže když ji babi poprosila, JESTLI BY JI POMOHLA a dcera ji sprostě a arogantně odsekla, že to dělat nebude a řekla že chce k mámě, řekl jsem ji, ať teda jede a pak sem asi dva měsíce nepřijela.

Strašně se urazila, že jsem se jí nezastal, ale upřímně spíš zasloužila přes hubu za takové chování. Volala hned mamince, ta v podstatě do 5 minut přijela, politovala ji a odvezla. Už to chování než se to stalo bylo ze strany dcery strašně aroganntní, jako by snad čekala na okamžik až bude moct nějaký konflikt vyvolat. Přijde mi, že buď s mámou plánovaly jak zařídit aby se mohla odstěhovat k ní, nebo to byl důsledek toho jak ex neustále nadávala na mě a prarodiče a tak v dceři vybudovala takovou nenávist, kdy ta prosba o pomoc ze strany babi byla rozbuška.

Byla hezká a zábavná v posteli a já mladej a blbej. Poraďte mu, ať si na to dává pozor

Ne, ale vážně, byl jsem sice zaslepený a nevnímal všechny ty redflagy, ale ono to se to začalo výrazně zhoršovat až jak přišly děti. Postupně se dost měnila.

Diky za tip, jo, je dobre mit moznost slozit casovou osu, pomaha mi na to whatsapp + fotky, kdy vlastne jednoduse muzu dolozit na jake vsechny vylety s detmi jezdime, ale da se diky tomu i vzpomenout co bylo pred rokem. I ty deti si to pak vybavi lepe, kdyz je potreba si neco uvedomit. Jak jsem uz psal, to zle se samo vytesnuje.

Navic ja uplne vse platim kartou takze i z bankovniho vypisu se da spousta veci dohledat, ale psat si denik, ve dvou trech vetach kazdy den je taky velmi dobry tip, protoze pak se da z toho vyvodit jak urcite veci spolu souviseji.

Taky jsem naivně věřil tomu že rozchodem se to zle ztratí a ona bude chtít aby se děti měly dobře. Já všechno co dělám tak s ohledem na ty děti, ona mě už ale stokrát přesvědčila, že děti ji začnou zajímat jen tehdy, když by mohl být průšvih, nebo naopak nějaký prospěch. Je to zvláštní, většinou matky na svých dětech lpí více.

Už jsem na to téma něco koukal a máte pravdu. Ona je ukázkový typ takového člověka. Díky radám jak s takovými lidmi fungovat se mi daří nenechat se od ni vyprovokovat a vytáčet. Každá její vlídná komunikace je vždycky jen součást plánu jak mě hned při nejbližší příležitosti vytočit. Když člověk už dopředu čeká že to co slíbí, nebo dohodne nikdy nedodrží, nemůže být překvapený a má dopředu záložní plán jak jednat. To takoví lidé chtějí, vyvést druhého z míry a pak demonstrovat že vy jste ti, co nezvládají situaci. Pokud to člověk prokoukne a naučí se pár základních pravidel, tak nad ním taková bestie ztratí moc.

Ještě se musím naučit, jak naopak vyvádět z míry ji, aby ona byla ta, co ztrácí klid a půdu pod nohama. Pak nebude mít tolik času škodit.

Ani nevíte, jak se na to těším. Po letech jsem si tak projel tu časovou osu a uvědomil si, že ta manipulace provázela celý vztah už od úplného začátku a že vlastně manipuluje nejen mě a děti, ale všechny lidi kolem sebe. Ti ale mají tu možnost jakmile to prokouknou odejít, proto všechny její vztahy jak milenecké, tak kamarádské, jsou velmi krátké.

Ano budu to muset řešit přes úřady protože už jede naschvály ve velkém.

Potřeboval bych aby nějaký dětský psycholog vyslechl syna dokud ještě není od ní zmanipulovaný. Aby řekl jak to dosud fungovalo, co se dělo u mě, co se dělo u mámy, co mu máma říká, jak se chová, kde by chtěl být radši, atd. Aby se když tak daly ty výpovědi porovnat, kdyby po čase došlo na soud a ona ho mezi tím ovlivňovala. O to mi jde nejvíc protože vím že se všechno vždycky hodně vleče a trvá to a pokud ona ho ode mě odloučí, tak v tom věku dítě docela rychle zapomíná a fixuje se na lidi co jsou kolem něj.

Je možné to udělat bez souhlasu matky? Třeba s ním zajet na OSPOD? Nebo je potřeba nejdříve zahájit nějaké šetření na základě kterého proběhne pohovor s ním? V pondělí se zkusím informovat přímo na ospodu ale jestli někdo zde ví, budu rád za radu.

Ale však já bych ji nejradši už nikdy v životě neviděl, nepotkal. Ale jak jste vyřešila, že děti šly s vámi? Zřejmě ex o ně nestál? Moje ex o ně bohužel stojí, protože ví, že to je to jediné, na čem mi záleží. Navíc v její situaci není úplně zanedbatelný ten případný finanční přínos. Dokud se nepotřebovala stěhovat, děti ji zase tak nezajímaly a naopak byla ráda když mi je mohla "strčit", aby mohla s milencem na výlet. Teď, když si našla toho vola se vše změnilo, protože cítí příležitost jak zabít dvě mouchy jednou ranou - připravit mě o děti a získat nějaké peníze. Uvědomil jsem si, že to může být větší plán a hrálo by to do karet i jemu, proto na to stěhování tak tlačí. Kdyby se totiž přestěhovali do většího, tak on by už nebydlel u maminky v 1+1, ale mohl by si požádat o střídavou péči a třeba by mu snížili alimenty.

Za mě je to vše jenom bezohledná snaha přilepšit si finančně a ty děti jsou v tom všem jen rukojmí a nástroj jak se mnou manipulovat.

Proto si myslím, že nemyslet na to, mi nepomůže, to bych se musel vzdát svých dětí a to fakt neudělám, za to mi těch pár let trápení stojí. Až zkusím co se dá a nevyjde to, ok, ale nebudu žít s tím, že jsem ani nebojoval.

No to vy jste to spíš nepochopila Já za poslední dva roky mám plný mobil fotek s dětmi po různých výletech, jezdili jsme do zoo, na turistiku, za rodinou, na koupání, do velkých měst v rámci čr, s klukem jsme byli na technická muzea a bunkry, atd. Mimo to jsem jim zařídil spousty zábavy za domem + kluka vedu ke koníčku který taky pravidelně děláme. Loni v létě jsem je chtěl vzít autem k moři, ale to bylo v době, kdy už byla s ním. Děti sebrala na chalupu k němu a měsíc jsem je neviděl. Kluk neměl přístup k mobilu tak mi vždy napsal jen že přijede zítra ale druhý den to zase posunul. Až po prázdninách mi řekl, že máma ho tlačila, že musí jet s nimi, že nechce aby šel ke mně atd. Takže se nikam nejelo. Letos jsem měl zase v plánu jet s nimi k moři, ale holka už se mnou vůbec nemluví a vypadá to, že kluka začala zpracovávat taky. Ona je za ty dva roky nevzala ani do zoo. Možná 2x na kolo a párkrát opékali buřty na zahradě. Nikdy je nikam nevzala i když jim to celé ty roky pořád slibuje.

Ono se dost lehko radí neřešte to a věnujte se zábavě, když žena dětem o mě lže věci. Navíc, pokud jste dítě a u tatínka máte režim, ale u mámy stačí, když chcete hrát hry místo školy říct, že je vám špatně a nechá vás týden doma, proto, že máte rýmu. Ty děti u ní nemají program, nemají jídlo, nemají pořádné zázemí, ale mají tam anarchii a to děti milují, když nic nemusí. Tomu se velice těžko konkuruje.

Já fakt vím, že děti pohrůžkami ani násilím nedonutím aby mě měly rády. Ony mě měly rády, i dcera sem ráda jezdila, dokud jí to máma nezačala manipulovat. Najednou z ničeho nic úplně otočila. Jak se to stane, že dítě se k vám jeden týden má, objímá vás a svěřuje se vám a druhý týden přijede a otáčí se k vám zády? Asi jste to nezažila, tak si neumíte ani představit jaký to je pocit když musíte bojovat proti pomluvám a lžím.

A nestěžuji si, přišel jsem si pro rady. Jen vám vysvětluji, že moje a vaše situace je jiná, pokud váš ex o děti nestál, tak jste to měla jednodušší. Kdyby moje ex o děti nestála, oslavil bych to. Protože by je konečně přestala používat jako nástroj jak mě trestat. Asi za to, že jsem si dovolil ji přestat potřebovat.

babkazov : přečetl jsem si to celé ještě jednou a pořád nechápu vaši reakci ptal jsem se, jak jste udělala, aby děti byly ve vaší péči? Jestli o ně ex nestál? Na to nereagujete. Píšete, aby pustil ex z hlavy. No já s ní dva roky nejsem, jestli jste třeba nečetla ten začátek. Já vůbec neřeším můj vztah s ex, já řeším svoje děti a to, že ona je proti mě navádí a lže jim. Vymýšlí si věci, kterými mě očerňuje a dětem říká, aby mi to neříkaly. Až syn který to nevydržel a řekl mi to, mi otevřel oči, proč se ty děti chovají najednou jinak.

Jak byste tohle řešila? Mávla nad tím rukou a netrápila se? Chystala jim výlety? To všechno můžete, ale zbytečně, když děti ani nepřijedou Opravdu, jako matka, která sbalila děti a šla o jiného a oželela šifonéry to máte skutečně jednodušší. Taky jsem oželel spoustu věcí, které si odnesla, i když jsem je platil já. Je mi to úplně jedno. I kdyby si odnesla vše. Mi jde o ty děti.

Edit: už vidím vaši reakci... OK, myslel jsem si to, že jste četla jen ten konec. Díky tedy za podporu.