Nejste přihlášen/a.
4x
Vám se zdá, že syn otce, coby bratrance Vaší tchýně má s Vaší dcerou něco geneticky společného 
? To už se snad ani nedá nazvat vzdáleným příbuzným, je to v podstatě cizí člověk.
P.S. Tu otázku nemyslíte vážně, že ne? 
3x
Takže děcka mají společného předka 3, resp. 4 generace zpět. Nezdá se to mnoho, ale: Mám rodokmen na jedné službě na internetu.
Prvního žijícího příbuzného jsem dohledal před 25 lety a společného předka máme 11 generací zpět. Od té doby mám snad stovku záznamů o příbuznosti s lidmi, které jsem v životě neviděl a společnými předky jsou můj pradědeček a prababička. Tedy, pokud lze váš dotaz zlehčit, s mými vědomostmi by jediná jistota byl celibát. Mimochodem moje babička a manželky prababička měly stejné příjmení a narodily se ve stejné době, asi 20 km od sebe. Příbuznost neprokázána, naše dcery mají standarní počet končetin a hlavy a krky běžných velikostí 
. Takže obavy chápu, ale chce to jen vydýchat a přijmout.
3x
Pokud jde o vaši dceru a potomka bratrance vaší tchýně, má vaše dcerka s mladíkem typicky 0-217 centiMorganů společných, v průměru "jen" 74 cM.
Takže zanedbatelné množství, když celkově má od jednoho rodiče kolem 3500 těchto jednotek a od obou tedy souhrnně kolem 7 tisíc. S vlastním bratrancem, který je podle českého práva legální možnost mít potomka, by to bylo v průměru něco málo kolem 800 cM. Tabulka příbuznosti je volně k nalezení na internetu, já jsem čerpal ty hodnoty z Wikipedie.
Na nějaké genetické vady bude tedy mít jen velmi nízkou hladinu vyššího rizika než běžná populace.
K další věci, která zde zazněla. Není pravda, že v populaci je kolem 10 procent "kukaček". Tyto nesprávné a zavádějící mýty se tradují z faktu, že genetické laboratoře mají cca desetinu takových vzorků. Ovšem musíte si uvědomit, že službu laboratoře výhradně používají lidé, kteří mají důvodně podezření, a tedy jsou výsledky silně zkreslené v neprospěch vlastních dětí. Co se týče studií, moc jsem jich neviděl, ale z těch seriózních vyplývá, že i v období posledních několika set let bylo nemanželských dětí výrazně méně, jen kolem jednoho procenta. Na vesnici jich pak bylo méně, v koloniích měst, kde se soustředili lidé pracující v továrnách, pak více. Ale v průměru opravdu vychází sotva to jedno procento nebo jen lehce přes. Tyto studie nemám k dispozici, takže úplně přesnou hodnotu nemůžu uvést, ale pamatuji se, že proběhly nějaké informace nedávno v médiích.
Pokud se budeme zabývat dnešní dobou, jak jsem psal, studie na to neznám, ale pokud se vrátím a vyjdu li opět z dat těch laboratoří, kdy lidé s podezřením mají 10procentní šanci na nevlastního potomka, těch druhých bude opět řádově méně. To je prostá statistika. Tipnul bych si maximálně do 3 procent s tím, že spíše čekám méně.
2x
Také bych toto neřešila, genetická linie je převelice naředěná. Není to přímá linie, jako u
bratrance a sestřenice. Zde se doporučují genetické testy (kvůli těhotenství a případné zátěže dětiček). Ale jak píšete, v tomto věku přijdou jistě v budoucnu ještě jiné lásky.
-------------------------------
Tento týden jsem stejně zaregistrovala, že bychom měli přehodnotit vztahy mezi přímými příbuznými:
6.5. - Návrh politika TOP09: Legalizujme incest v Česku
Šimon Šťastný, nová hvězda mezi influencery. "Incest by měl být legální a dnes je skutečně trestným činem. Za styk s příbuzným hrozí až tři roky vězení. Přitom je tenhle zákon naprosté barbarství," zazní od Šťastného ve videu.
---------------------
Incest je v mnoha zemích legální. Jen Evropa:
Belgie, Francie, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Lucembursko, Litva a Lotyšsko. Na Slovensku, a stejně tak i v Srbsku, je příbuzenský sex podle zákona v pořádku, pokud je milencům víc než 18 let.
2x
Naopak, kvůli výše zmíněnému zanášení se často betou blízcí příbuzní, aniž by to tušili.
Prostě nemá smysl to řešit.
1x
Pokud by vztah opravdu vydržel, neměl by tak vzdálený příbuzenský vztah způsobit problémy.
Bratr mé babičky si vzal ve 20. letech za manželku sestřenici. Údajně tehdy žádali o povolení sňatku papeže. Ani u dnes už žijící čtvrté generace se genetické problémy neobjevily.
Ze zvědavosti jsem se kdysi dívala na rodokmeny dostihových koní. Těch nejúspěšnějších. A tam jsem s překvapením viděla, že tvrdý finanční kalkul často vede chovatele ke spojení koňských "bratranců či sestřenic". Něco pozitivního v tom musí být. Ale po důvodech jsem nepátrala.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.