Nejste přihlášen/a.
Ahoj, zdravím všechny pozdě v noci.
Mám menší prosbu. Je mi 18 let a chtěl bych se sám doma naučit hrát na kytaru (klasickou). Mám docela problém se k tomu dokopat, ale o to by nešlo. Na kytaru jsem hrál na základce ve 4. třídě, poté byla nějakou dobu v koutě a v 6. nebo 7. třídě základky mě mamka dokopala k tomu, abych hrál ve škole v kroužku. Musím přiznat, že mě to v tu dobu vůbec nebavilo a chodil jsem tam spíš z donucení. V poslední době mě to ale nějak nadchlo, protože si myslím, že umět hrát na kytaru je hodně dobrá přednost a navíc si myslím, že se na to dají docela dobře balit holky (o to mi samozřejmě primárně nejde). Chtěl bych se zeptat, jestli tady má někdo zkušenosti s domácím učením na kytaru, a pokud ano, jak dlouho to trvalo a docela by mě zajímaly i nějaké rady nebo vychytávky, jak to učení např. zrychlit.
Předem děkuji za všechny rady.
Naučila jsem se sama hrát ve 14 letech. Tenkrát jsem byla na letním táboře a v oddíle se mnou byly dvě kamarádky s kytarami. Celé večery jsme s nimi proseděli u ohně nebo v chatce a ony hrály a zpívaly jak o život, Okouzlilo mě to, přijela jsem domů a kručela tak dlouho, až mi otec od někoho sehnal prastarou kytaru. Byla nejlepší a nejúžasnější ze všech, které jsem za život držela v ruce, bohužel jsem o ni po 15 letech přišla. Teď už mám čtvrtou, ale skoro nehraju. S kytarou jsem prožila devátou třídu, celý gympl, výšku a pak ještě nějakých dalších 20 let života, potom jsem už fakt měla jiné starosti. Ale můj mladší syn se naučil ode mě a občas si zahraje. Myslím tím takové to "domácí žvýkání", však víme... Nikdy (kromě jakési středoškolské soutěže, kde jsem vyhrála) jsem nevystupovala na veřejnosti, jsem strašná trémistka a hraju jenom doma. Držím kytaru jak prase vyšívání a je mi to jedno.
Tenkrát před 53 lety na tom táboře jsem se naučila držet tři akordy, myslím že klasicky D, A a G. Zbytek už jsem dopilovávala doma z různých zpěvníků, v nichž někdy byly zakreslené akordy. U kámošky jsem si pouštěla na magneťáku pásky s country písničkami (já jsem doma nic takového neměla), zastavovala po verších a psala si slova, doma jsem pak přidávala k textům akordy. Hrála jsem jenom sluchem, noty neumím, ale mám hudební sluch a umím zpívat. Tydlencty internety tenkrát nebyly, bylo to takové úžasné dobrodružství, dohledat někde akord, který jsem tam potřebovala slyšet. Učila jsem se nějak za pochodu, když jsem slyšela písničku, která se mi líbila. Dodnes, když hraju, chytnu to úplně automaticky a nevím, jak se ten akord jmenuje. Takové to "ruka si to pamatuje", hlava už moc ne. Byl to moc krásný úsek života.
Přeji Vám, abyste se k tomu, jak říkáte, dokopal. Mě museli odtrhávat, takže s tím jsem problém neměla.
inzinirka: Měl jsem to přesně jako vy. Jako samouk v 60 letech začal s akordy Dajány, Lady Jane, Povídej, Tam za vodou v rákosí a další a další. Akordy se nechaly sice obtížně některé sehnat, ale pokud je jakžtak hudební sluch, dají se odposlouchat. Hraju si občas na klasickou i elektr. kytaru. Mám jich 5. V dnešní internetové době by to byla v učení "brnkačka". Hlavně vydržet a učit se denně. Samozřejmě to chce sluch a rovněž se naučit hru (pohyb) pravou rukou. Můj největší tahák se naučit na kytaru byla skupina Shadows (Atlantis) a naše Mefisto. To byl můj sen, za kterým jsem šel a "makal"každý den. Žádný kytarový mág ze mne nebyl, ale co jsem chtěl se naučit, se naučil. Tato skladba mne fascinovala přejít z akustické kytary na elektrickou, které jsem v začátcích i vyráběl na koleně doma.
Jde o to, jestli chceš koncertovat nebo "jen"zahrát u táboráku. Já jsem v tvém věku zkoušel hrát podle nějakých not pro začátečníky a to mi nešlo. Pak mi padl do rukou svázaný časopis "MY68", naučil jsem se pár základních akordů a k táboráku mi to stačilo. Ostatně jak píšeš, nějaké základy už máš.
ten časopis mě zaujal, nechápu teda, jak to souvisí s naučením se na kytaru, ale obecně nějaké info k tomu časáku by nebylo? děkuji ![]()
Je plno zpěvníků s akordama, třeba vícedílný Já písnička. Podle nich se dalo prozpívat večery u táboráků. Ale i samotná kniha akordů. Pak je možnost pokračovat v klasice normálně na ZUŠ. Můžeš zase chodit do ZUŠky s děckama. Znám takového čtyřicátníka. Vyborná je škola hry Jana Homoly /z kapely Wohnout/ na internetu. Přesně Kytarová škola Honzy Homoly. Tam si staré oživíš a navážeš.
Je na to mnoho názorů, mnoho různých postupů. Na klasickou kytaru tím klasickým stylem - vybrnkávání moc lidí nehraje. Rozhodně to není nic na jednu diskusi, spíš by to chtělo osobní setkání, ale zase nechci předávat své know how zadarmo. Ale pokud chceš jít cestou samouka, určitě budeš potřebovat metronom a učebnici na klasickou kytaru. Neříkám ale že to sám zvládneš, chce to pevnou vůli, vytrvalost, disciplínu. Co bych ti doporučoval, najít si na stránce kde najdeš lidi co doučují někoho na doučování.
Nějakého levnějšího učitele - opravdu těžko se však shání učitel na klasickou kytaru. Ti kvalitní totiž učí na školách a na nějaké doučování za pár korun nemaj čas. Pedagogové hudebky často učí hlavně teorii a maj všeobecný rozhled na různé nástroje bez specializace na klasickou kytaru. Pak najdeš různé kytaristy, kteří nemaj specializaci v učení, ale učí třeba jazzový styl, ale jiný styl držení kytary, mají jiný učební přístup, protože zkoušeli třeba akustiku, a klasická nebyla jejich dominanta. Pak máš lidi s konzervatoří, ale ti co maj kvalitní vzdělání a dlouhou zkušenost s klasickou kytarou tak zas nebudou levní.
Některým radám zde bych se doporučil vyhnout, ale ten Jirmal, má dvě zajimavé učebnice, na ty mrkni.
Při učení se na kytaru zvaž, jestli na to máš. Někdo má ještě jiné koníčky a ty bud musí obětovat, nebo nemůže trénovat pořádně. Vem si, že umělci co se učí třeba na umělecké základní škole a pak jdou na konzervatoř, jen na té základce stráví mnoho mnoho let a pak jdou teprve na tu konzervatoř.
Jak jsem tě pochopil chceš se naučit hrát kvalitně a ne jen na oko a dobře. Tím pádem se vůbec nevydávej cestou učení se akordů jsou ti na začátku k ničemu. Akordy jsou pokročilý level, tam se dostaneš až po dlouhé době, budeš se ještě dlouho učit a připravovat, aby ses tam dostal.
... Akordy jsou pokročilý level, tam se dostaneš až po dlouhé době, budeš se ještě dlouho učit a připravovat, aby ses tam dostal...
IMHO tohle je návod jak se nenaučit hrát na kytaru, aspoň pro obyčejného člověka co nemíří ke koncertním vrcholům.
Já jsem se učil hrát na piáno a silně mne to otravovalo. Pořád nějaké stupnice, etudy a k tomu abych zahrál nějakou písničku už jsem se nedostal. Naučit se hrát na nějaký nástroj chce aby zájemce měl snahu se naučit a ne to cvičení co nejrychleji odfláknout aby se té otravně činnosti zbavil.
Syny už to asi minulo, ale kdyby vnoučata o něco takového měla zájem, asi bych si s jejich učitelem o tom popovídal.
yarda1: Máte pravdu v tom, že to chce opravdu chtít, cvičení se nesmí odfláknout, právě proto to chce bud ZUŠ, jak tu někdo navrhoval nebo osobního učitele, který pomůže s tou motivací a disciplínou - aspon trošičku. Pokud ji ten student nemá, tak opravdu ničeho nedosáhne. A to co vy mluvíte jako klasická kytara, tak to jsou táborové písně, to je něco jiného tam se používá trsátko a akustická kytara, já mluvím o kytaře s nylonovýma strunama a vybrnkávání prstama, prostě ty postupy mají svůj důvod a jsou nutné. Je nutné dodržovat režim. Ovlivní to celý každodenní režim a není to pro každého. Je to na dlouho. Důvod proč to co říkáte je návod jak se nenaučit hrát je právě ten, že ti lidi do toho nechtěj investovat a obětovat ty ostatní věci, neuzpůsobí si denní program apod. Není to jen o odfláknutí, ale o vytrvalosti a správném vedení. Když není - a někdo třeba jen střídá učitele, tak pak tam nemá to systematické vedení, to je pak zbytečné něco učit. Pokud se někdo chce naučit hrát krásné, vybrnkávané melodie, bez potřeby zpěvu, tak je lépe se řídit tím co jsem psal. Stupnice jsou důležité. Učitele nechte dělat jeho práci, ví dobře co dělá.
Ano, ten základní rozdíl je, jestli se člověk chce mermomocí excelovat na koncertních soutěžích, nebo jestli se chce bavit s kamarády a okouzlovat holky jeko tazatel.
Pro koncertní kariéru je třeba obětovat život, pro zábavu se stačí naučit pár akordů a populárních písniček.
Zlepšovat se následně může dle libosti.
@gilgad: S tím úplně nesouhlasím. Vidíte jen dvě pozice, ale existují další - jemné odstíny. Mou motivací není hrát na koncertech, ale užít si hudbu a těšit se, kochat se hudbou. Ne pro zábavu. Písně ani nepotřebuju, stačí mi melodie.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.