Nejste přihlášen/a.
Ahoj, zdravím všechny pozdě v noci.
Mám menší prosbu. Je mi 18 let a chtěl bych se sám doma naučit hrát na kytaru (klasickou). Mám docela problém se k tomu dokopat, ale o to by nešlo. Na kytaru jsem hrál na základce ve 4. třídě, poté byla nějakou dobu v koutě a v 6. nebo 7. třídě základky mě mamka dokopala k tomu, abych hrál ve škole v kroužku. Musím přiznat, že mě to v tu dobu vůbec nebavilo a chodil jsem tam spíš z donucení. V poslední době mě to ale nějak nadchlo, protože si myslím, že umět hrát na kytaru je hodně dobrá přednost a navíc si myslím, že se na to dají docela dobře balit holky (o to mi samozřejmě primárně nejde). Chtěl bych se zeptat, jestli tady má někdo zkušenosti s domácím učením na kytaru, a pokud ano, jak dlouho to trvalo a docela by mě zajímaly i nějaké rady nebo vychytávky, jak to učení např. zrychlit.
Předem děkuji za všechny rady.
Naučila jsem se sama hrát ve 14 letech. Tenkrát jsem byla na letním táboře a v oddíle se mnou byly dvě kamarádky s kytarami. Celé večery jsme s nimi proseděli u ohně nebo v chatce a ony hrály a zpívaly jak o život, Okouzlilo mě to, přijela jsem domů a kručela tak dlouho, až mi otec od někoho sehnal prastarou kytaru. Byla nejlepší a nejúžasnější ze všech, které jsem za život držela v ruce, bohužel jsem o ni po 15 letech přišla. Teď už mám čtvrtou, ale skoro nehraju. S kytarou jsem prožila devátou třídu, celý gympl, výšku a pak ještě nějakých dalších 20 let života, potom jsem už fakt měla jiné starosti. Ale můj mladší syn se naučil ode mě a občas si zahraje. Myslím tím takové to "domácí žvýkání", však víme... Nikdy (kromě jakési středoškolské soutěže, kde jsem vyhrála) jsem nevystupovala na veřejnosti, jsem strašná trémistka a hraju jenom doma. Držím kytaru jak prase vyšívání a je mi to jedno.
Tenkrát před 53 lety na tom táboře jsem se naučila držet tři akordy, myslím že klasicky D, A a G. Zbytek už jsem dopilovávala doma z různých zpěvníků, v nichž někdy byly zakreslené akordy. U kámošky jsem si pouštěla na magneťáku pásky s country písničkami (já jsem doma nic takového neměla), zastavovala po verších a psala si slova, doma jsem pak přidávala k textům akordy. Hrála jsem jenom sluchem, noty neumím, ale mám hudební sluch a umím zpívat. Tydlencty internety tenkrát nebyly, bylo to takové úžasné dobrodružství, dohledat někde akord, který jsem tam potřebovala slyšet. Učila jsem se nějak za pochodu, když jsem slyšela písničku, která se mi líbila. Dodnes, když hraju, chytnu to úplně automaticky a nevím, jak se ten akord jmenuje. Takové to "ruka si to pamatuje", hlava už moc ne. Byl to moc krásný úsek života.
Přeji Vám, abyste se k tomu, jak říkáte, dokopal. Mě museli odtrhávat, takže s tím jsem problém neměla.
Jde o to, jestli chceš koncertovat nebo "jen"zahrát u táboráku. Já jsem v tvém věku zkoušel hrát podle nějakých not pro začátečníky a to mi nešlo. Pak mi padl do rukou svázaný časopis "MY68", naučil jsem se pár základních akordů a k táboráku mi to stačilo. Ostatně jak píšeš, nějaké základy už máš.
Je plno zpěvníků s akordama, třeba vícedílný Já písnička. Podle nich se dalo prozpívat večery u táboráků. Ale i samotná kniha akordů. Pak je možnost pokračovat v klasice normálně na ZUŠ. Můžeš zase chodit do ZUŠky s děckama. Znám takového čtyřicátníka. Vyborná je škola hry Jana Homoly /z kapely Wohnout/ na internetu. Přesně Kytarová škola Honzy Homoly. Tam si staré oživíš a navážeš.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.