Nejste přihlášen/a.
Pokud jste se na založení rodiny zatím necítila, ale teď kvůli cizí nemoci se najednou cítíte, asi to nebude úplně skutečně chtěné zakládání rodiny, ale spíše samo-od-sebe vynucené a co je v otázce rodiny vynucené, to je obecně dlouhodobě neudržitelné.
Rada: Držte se svého plánu, protože kvůli něčemu jste si jej tak naplánovala. Pokud byste se plánu vzdala, nemyslím si, že byste byla spokojená, protože by byly věci neplánované a tudíž s nejasným, pokud vůbec nějakým výsledkem.
Jestli to jednou mělo být a bude to o něco dřív, tak to není takové překopání. A jestli taková zpráva příbuzného potěší a dodá mu energie do boje s nemocí, tak bych do toho šla. Člověk zažije větší zvraty, někdy až katastrofy, a tohle vlastně ani není zvrat. Podstatné asi bude, jak se k tomu postaví partner.. Jinak držím pěsti!
Život je cesta. Všichni jsme stále na cestě. Cesta nás vede někdy poklidnou pěšinou, jindy přes bažiny nebo krpály. Nikdo, vůbec nikdo nemá cestu vyasfaltovanou do roviny. A když náhodou se to na chvíli podaří, začne se nudit a vymýšlet blbostě, jen aby si život zkomplikoval. Na tobě je, jak si s tou dlouhou a hodně členitou cestou poradíš. Ona ta cesta není o překážkách, ale o tom, jak je zdoláš, jak překonáš neschůdná místa. Honě šěstí na cestě životem
Dítě by se mělo narodit do úplné rodiny a v úplné rodině vyrůstat. To by měla být prvořadá podmínka. Cokoli jiného by mělo být druhořadé. Dotaz je napsaný tak, že na prvním místě je nemocný příbuzný, nikoli názor partnera.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.