Dovolená - first nebo last

Téměř vždy nás to vyšlo levněji, když si to vše (tedy vše...ono toho zase tak moc není) zařídím sám někdy v březnu. Většinou nepoužíváme CK a autem nám nedělá problém ujet 1700km...

Last minute už dnes není, co bývalo. Občas se dají vychytat zajímavé ceny, ale jde spíše už hlavně o mimosezónní období nebo termíny, kdy je obecně cestovní zájem nejnižší. Dále je pak mínus horší dostupnost oblíbenějších nebo lepších hotelů. Destinace, kam to létá několikrát denně, budou na takový problém méně náchylnější a vyšší šance najít i nějaký dobrý LM. Pokud s cestovkou, aby bych nehleděl na snahu ušetřit pár tisíc a raději bych koupil něco, co se vám bude zdát finančně adekvátní v místě, kam chcete, kde se vám to bude líbit, dobré hodnocení atd. Nejlepší poměr cena výkon pak budete mít při cestování po vlastní ose.

Chtělo by to křišťálovou kouli. Obecně - zájezdy začínají na podzim na určité ceně. Potom podle zájmu cena stoupá, klidně i několikrát za den. A pak nakonec, pokud se to neprodá, je možný doprodej formou last.

Na cenu je to asi jedno. First minute máte zařízené dlouho dopředu a máte to jisté. U last minute je to spíš loterie, jestli nějaký volný termín zůstane. To je takové, že večer koupíte, ráno jedete, takže pro lidi, co se dokážou sbalit rychle. Asi by mi to u rodiny neprošlo čekat na nějaký volný termín na vhodném zájezdu (taky by nemusel být) a pak se během několika dnů (nebo třeba do rána) sbalit a jet.

Já teda poslední roky dovolenou zařizuju sám. Jezdíme roky do Itálie, původně s pohrobkem CK ČSD, čemuž odpovídala volba místa (menší rychlíková stanice, ale dost významná, takže tam poslední roky staví i některé rychlovlaky obou italských dopravců) i dopravní prostředek (tehdy dokázali zajistit vlakové jízdenky, to se ještě vyřizovalo faxem, mám někde doma kopie těch faxů schované (na tiskopise tady URK Tábor, voláme Neapol, rezervujte nám 5 lůžek v rychlíku Capri z Innsbrucku do Neapole v nekuřácké části a odpověď byla na taky nějakém tiskopise: rezervujeme vám ve vlaku tato místa a podle nich oni ručně vypsali lehátkové lístky)). Část toho hradily odbory, takže to vyšlo dost levně. Pak došlo k nějakým cenovým úpravám jízdenek, tak se muselo jezdit autobusem (zpáteční autobusová jízdenka stála míň než by stál jeden směr vlakem), taky odbory platily čím dál zanedbatelnější část, tak jsme pak už ani o příspěvek nežádali. Ale dál se to dělalo přes cestovku, asi až do roku 17, rok od roku to bylo s dopravou horší (češi nějak na Itálii zapomněli). Až v roce 18 mi všechny cestovky svorně odepsaly, že pobyt mi jsou schopné zajistit, ale jen s vlastní dopravou. Nechtěli jsme se dovolené vzdát. No tak jsem začal pátrat. Na mezinárodní pokladně ČD si ťukali na čelo, na co se to vůbec ptám, že dokážou prodat jízdenky nejdál do Vídně, nějaký Řím ani náhodou. Tak jsem se bránil, že mě na pokladnu odkázal jejich vyhledávací systém, no tak pani nelibě něco vyťukala a sdělila mi nějakou nesmyslnou cenu (nevím jestli mám nějak komentovat jeji poznámku "FR to bude nějaký regionální vlak" (FR=Frecciarossa, tedy rychlovlaky, jaktože pokladní na mezinárodní pokladně tohle nezná, ale na ten FR jsem se neptal, já chtěl cestu nočním vlakem do Říma, zbytek (opravdové regionální vlaky) by se koupil na místě)), ale že stejně červenec neni ještě v prodeji.

Ještě že máme ty internety, postupně jsem zjistil, že jízdenku do Říma koupím za čtvrtinu ceny na stránkách rakouských drah (musí se koupit včas) a jízdenku na zbytek cesty na Italkých drahách (zase čím dřív, tím levněji) k tomu regiojet do Vídně a cesta je komplet, tak teď jen koupit pobyt u cestovky.

Další roky jsem zjistil, že i přes 20% provizi vyjde ten pobyt levnějc, když se koupí u bookingu. Tím jsem cestovky prakticky vyřadil z toho řetězce.

Máme půlku dubna, 3 měsíce předem bych už nenazýval first minute, to bych bral tak od listopadu maximálně do února. Pak už je to podle mě řádný prodej.

A teď je otázkou jakou dovolenou sháníte, jestli all inklusive nebo cestu+pobyt (s vlastní stravou) nebo i s vlastní dopravou (veřejnou nebo individuální). A taky na jak dlouho. Protože dva lidi na 3 dny vždy něco najdou, ale rodina na 3 neděle, to už je horší shánění.