Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, dělám v obchodě je to moje první práce jsem tam se 4 novýma kolegynima ale mám pocit jako by me moc nebraly nebo by jsem jim nejak vadila moc se semnou nebaví a já nevím proč chovám se přátelsky si myslím, a nikho nepomlouvám., ale když vidím nekoho jak se spolu třeba baví tak je to dlouze semnou prohodí jen pár slov a taky jspou to kolegy ne které zrovna nejsou podle mého gusta jedna má ve vlasech zelený pruhy druhá piersingy v obličeji já jsem taková spíše slušnačka co nekouří a oni jo, myslíte že to muže být tím? toje teda pak potom smutný.. dekuji za vaši odpoved všem
pajinkoo jako byste mi mluvila z duše. Ano je to velkou měrou tím, že nedržíte basu. Je určitý kolektiv, který se zbližujehlavně o pauzach. Protože mají kuřácké pauzy tak mezi ně nezapadnete. Pak ještě jdou po práci do hospůdky tak protože nepijete tak taky nezapadnete. Pak bývá hlavní téma peníze a dluhy a alimenty. Ty taky nemáte, tak nejste zajímavá a poslední oblast je nevěra. protože nemáte zkušenosti, tak taky nezapadáte. ještě bývá společná aktivita černota a podvůdky. V těch taky nechodíte tak hold smůla. Nezapadnete. Jako byste říkala můj příběh. No nechte tomu čas. Až vás poznají lépe tak začnete trošičku zapadat. Jen to nebude měsíc, ale třeba rok. .. otázkouje zda opravdu po takovém zapadnutí toužíte ... ale každý touží zapadnout tak se vám vůbec nedivím. Je to stresující. Chce to usměv, podat pomocnou ruku, pomáhat, nevnucovat se .. ono to příjde ...
Oťukávají vás, nevědí, co od vás mohou očekávat. Nedůvěřují vám. Chce to čas. Nevnucujte se jim, nezačínejte hovor sama. Až vás poznají, že co říkáte také tak myslíte, budou vědět na čem s vámi jsou. Příliš se nevnucujte třeba s pomocí. Ale když vás o něco požádají a vám to nebude proti mysli, udělejte to ráda.
Trpělivost a čas. Hodně štěstí!
Je všeobecně známo, že ženském kolektivu bývá často hodně pomluv, přetvářky a podrazů. Mnohdy jsou to podrazy velmi zákežné. Tím nechci tvrdit, že chlapi spolu vychází vždy v pohodě, ale tam je většinou jednání přímočařejší. Tak pokud máte od ostatních v kolektivu trochu odstup, tak to možná až tak moc není na škodu, protože může být ještě hůř. Cestou k tomu horšímu by bylo se za každou cenu snažit zapadnou (začít kouřit, vetknoud si piersing ...) Řekněte si, že jste osobnost, která se nebude zbytečně podřizovat podivnému kolektivu. Pokud to dodržíte, tak časem vás budou bez problémů brát takovou jakou opravdu jste, pokud se přizpůsobíte a bude to nebude vaše parketa a budete vypadat trapně, budete stále na ocasu, kdy si do vás při každé příležitosti kopnou, zmuchlají jako papír a odhodí. Hodně štěstí.
Pajinko, jak jste tam dlouho? Vždycky chvilku trvá, než se nová kolegyně dostane mezi ty, které jsou tam déle, než ji přijmou mezi sebe. Vy jste byla možná zvyklá ze školy na něco jiného, ale v zaměstnání - a zvlášť v této době - nikdy nevíte, o co vlastně komu jde, kdo je s kým ve vztahu a v čem to hraje roli. Třeba se ostatní kolegyně bojí toho, že vypadáte pěkně, hezky a slušně se chováte a jste pro ně konkurence, a chtějí Vám ukázat, že se nedají vykousat. (I když Vy nic takového udělat nechcete, ony to nevědí a nedají si tu práci zjistit to, prostě si udělají úsudek samy.)
Kašlete na to. Ony Vás neplatí. Chovejte se tak, jak chce Váš nadřízený, a uvědomte si, že nějaké moc blízké vztahy na pracovišti nejsou k ničemu dobré - největší kamarádství se okamžitě zničí kvůli pár korunám odměny navíc... A práce (i když Vám zabere spoustu času) není přece celý Váš život. Radujte se z čeho můžete a tyhle problémy v práci si nepouštějte do duše.
Hodně štěstí.
No vlastne jsem tam s nima nová přijaly nás 4 řtakže o nic se taky moc neznaly ale mám pocit že se znají už dlouho protože jak říkám semnou se nejak extra moc nebaví a spíše místo aby řekli neco jako jak se máš tak hned řekne jedna třeba mužeš nachystat to a to..a toje veškerá komunikace bych řekla...:/
pajinko. Zkus to vydržet. Kolikrát se na začátku zdá někdo protivný, nepřijemný a pak se z něho vyklube bezva člověk. Nech tomu čas .
Přesně tak. Moje bývalá kolegyně, dnes nejlepší kamarádka, mi jednou řekla, že při prvním seznámení v práci jsem jí nebyla ale vůbec sympatická. Prý že jde ze mě strach, vypadám přísně.
Pak poznala, že jsem věčný puberťák.
A ještě možná malé povzbuzení z cizího příběhu. Moje sestra, když nastoupila do nové práce, taky nezapadla. Ona moc komunikativní není a je docela nedůvěřivá. Nějak se nezapojovala do drbů na dílně, seděla si u svého stolku a makala. To víte, že to všechno šéf sledoval a když jejich mistrová odešla na MD, tak hádejte co? Na její místo dosadil mojí sestru. Právě proto, že byla mimo kolektiv, nezúčastňovala se klepů, legrácek a hleděla si jenom své práce.
Ahoj,
tak nějak sis odpověděla sama. Ano může jít o různorodé sympatie k tvé osobě stejnětak mohou vyčkávat a jen si na tebe zvyknout. Jestli na to máš, zkus pomalu vytvářet situace, ve kterých se budeš s nimi stejně muset bavit. Zkus to.
Asi tak nezáleží jak vypadají, ikdyž někdy je to taky extrém, ale věřím, že ty to zvládneš.
Záleží jak si padnete do oka a já ti přeju, abyste si padly
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.