Ahoj všichni.
Co by sjte dělali vy? Odešel jsem před časem od ženy a dítěte. Našel jsem si bydlení a posléze přítelkyni. Přítelkyně mne pomáhá, miluje mne ale já se ji nemůžu otevřít. Mám ji rád, ale nemiluji. Srdce mne táhne k rodině. Se ženou se dnes bavíme úplně skvěle, před odchodem jsme byli na sebe jako dva psi. Hodně jsme si uvědomili, dali jsme si tzv. pořádnou lekci. Rodina mne táhne, potřebuju je a chci a také dcerka by byla moc ráda kdybych byl s mámou.. Šíleně jsme si se ženou ublížili, ale jsme dnes na tom tak, že zvažujem nový začátek. Byli jsme spolu 14 roků a já nemohu zapomenout na to krásné co jsme zažili... Bolí mne myšlenka, na rozvod. Dnes chápu jak je lehké rodinu rozbít a jak je těžké si ji udržet ...
1x
meja, nestálo by za to namluvit si svou ženu podruhé. Pomalu ji začít získávat. Je to úplně jiná žena, ale vlastně tatáž, jako dříve. I vy jste jiný a vlastně tentýž jako dříve. Neskočit do vztahu rovnýma nohama, ale poznávat ji i sebe, získávat, namlouvat si ji znovu. A buď to půjde nebo ne. 
Hodně štěstí.
1x
meja- nemyslím, že prstýnek by byl dobrý nápad. Holka by se mohla vyplašit a mohlo by se jí vrátit v paměti to, co nebylo hezké. 
Pomaloučku, polehoučku, žádné prudké pohyby, žádné veliké emoce. To pak vede zase k opačným prudkým emocím a k tomu, že to všecko shoří jako vích. Ani ten popel nezůstane. Pomalu, zlehka, procházka, dvojka bílého, kino, procházka, polibek až po nějaké době. Jako s cizí, neznámou ženou. Neuspěchejte to, mohl byste všecko ztratit.
0x
Vypada to, ze uz jste si odpovedel sam...Pokud je jeste sance rodinu zachranit, tak urcite bojujte, rodina ma byt pohromade a obzvlast pokud jde i o dite, ktere nakonec na vase manzelske spory doplati nejvic...Mozna se ted oba poucite a i kdyz v manzelstvi byvaji problemy, uz je nenechate dojit do takoveho stadia. Drzim palce!
pravda, otázka, kterou vyřešíme snad zítra... Kua, kam jsme se to dostali? To jsem nikdy nechtěl ...
meja. Buď rád, že jste mosty za sebou nespálili úplně. Nejste jediní, kteří dospěli k závěru, že to byla hloupost se rozejít. Ale mnoho párů si ublíží natolik, že se k sobě už nikdy nevrátí. Nebo jim to hrdost (ješitnost,,,doplň , co chceš) nedovolí. Na druhou stranu znám moc lidí, kteří se k sobě i po nějakém roce vrátili, vše si vyříkali a nyní jsou spolu daleko šťastnější a mají vyrovnanější vztah. Přeji Ti, ať letošní vánoce prožiješ se svojí rodinou . 
0x
myslím že jste minulost svým odchodem definitivně pohřbil, návrat jk rodině vám štěstí nepřinese, a když, tak jen dočasné, manželka vám nikdy nezapomene tu přítelkyni, možná navenek a formálně promine a odpustí, ale nikdy nezapomene...a při nejbližší možné příležitosti, to je při další krizi, které jsou periodické a přicházejí víceméně v pravidelných cyklech, Vám to vmete do tváře...je to jen otázkou času...Pak nebudete mít ani milující přítelkyni, které teď odchodem zpět tako ublížíte, ani manželku, protože pak od tí po daleší krizi odejdete podruhé a definitivně
0x
no já bych situace využil a našel si o 15 let mladší svobodnou holku, které by nevadilo že mám dceru a která by souhlasila s tím, že si jí budeme pravidelěně brát minimálně na víkendy, nebo na celý týden...pryč od nemilované přítelkyně i od milované - nemilované ženy které jste ublížil...Ta si zaslouží někoho lepšího
Mejo, podívejte se, odpověděla Vám zde většina žen a radí, že by bylo dobře se k rodině vrátit a odpustit si. 
Je to i můj názor a moje rada. Pokud má "nu", špatnou zkušenost, to nevím, ale jeho rady nesdílím. - stařenka
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.